Získají nakažení koronavirem dlouhodobou imunitu? Profesorka je optimistická

NÁZOR - Miliony lidí po celém světě se nakazily virem SARS-CoV-2, který působí nemoc covid-19, konstatuje expertka na biomedicínu Sheena Cruickshanková v komentáři pro server The Conversation. Profesorka z Manchesterské univerzity poukazuje, že jednotlivé státy nyní zahajují masivní očkovací kampaně, které mají dostat virus pod kontrolu a chránit nejzranitelnější občany.

Jednou z největších otázek zůstává, zda očkování či nákaza koronavirem poskytují trvalejší ochranu proti nemoci covid-19, vyzdvihuje odbornice. Za dobrou zprávu považuje, že imunologie začíná alespoň naznačovat jasnější fakta.

"Abychom pochopili, je-li imunita možná - a proč to je vůbec zpochybňováno -, je důležité vzít v potaz povahu (viru) SARS-CoV-2," pokračuje profesorka. Vysvětluje, že jde o beta koronavirus, přičemž mnohé beta koronaviry již mezi lidmi široce obíhají, jejich nejznámější formou je běžné nachlazení.

Imunita proti nachlazení není dlouhodobá, což vede mnohé vědce k otázce, zda je možná dlouhodobější imunita vůči viru SARS-CoV-2, nastiňuje autorka komentáře. Upozorňuje, že studie jiných blízkých beta koronavirů, které způsobují nemoci SARS a MERS, ale poskytují záblesk naděje, protože v případě těchto virů je imunita trvalejší a je možné, že to platí i o viru působícím nemoc covid-19.

Školená ochrana

První imunitní buňky, které reagují na infekci, útočí na cizí látky a pokoušejí se infekci dostat pod kontrolu a omezit škody, uvádí Cruickshanková. Dodává, že imunitní buňky, které reagují později a jsou zodpovědné za imunitu, se nazývají B a T lymfocyty, přičemž potřebují čas, aby se naučily identifikovat hrozbu, které čelí, ale jakmile tuto schopnost získají, dokážou virus rychle detekovat a ničit.

T a B lymfocyty při boji s nákazou spolupracují, ale ve skutečnosti mají velmi odlišné funkce, které jim umožňují poradit si s širokou paletou hrozeb, konstatuje odbornice. Vysvětluje, že B lymfocyty vytvářejí protilátky, které neutralizují infekci, zatímco T lymfocyty se dějí na pomocné a cytotoxické - právě ony přímo zabíjejí viry a jimi infikované buňky, zatímco první uvedené podporují B lymfocyty a cytotoxické T lymfocyty, přičemž souborně se označují jako efektorové buňky.

"Studie nyní ukázaly klíčovou roli, kterou hrají tyto efektorové buňky v boji s covidem-19," pokračuje profesorka. Poukazuje, že pokud je infekce zničena, uvedené buňky zahynou, aby nepůsobily rozsáhlé škody organismu.

Část efektorových buněk ale přežije a předběžný výzkum, který musí teprve projít vědeckým recenzním řízením, zaznamenal jejich přítomnost v lidském těle i šest měsíců po nákaze virem SARS-CoV-2, konstatuje expertka. Doplňuje, že stejně tak byly i u osob, které prodělaly lehkou formu covidu-19, zaznamenány protilátky až devět měsíců poté, avšak postupně jich v těle ubývá, tudíž jednou definitivně zmizí.

Zapamatované nebezpečí

Uvedená zjištění vzbuzují podle autorky komentáře optimismus ohledně ochrany před opětovnou nákazou. "Co se ale stane pokud, nebo až nakonec hladina efektorových lymfocytů opadne?" táže se Cruickshanková. Odpovídá, že lidský imunitní systém zná další "trik", který nás dlouhodobě chrání i v takovém případě - jakmile se lymfocyty naučí poradit si s virem, část buněk si to pamatuje pro budoucnost a tyto paměťové buňky dokážou rychle zasáhnout, objeví-li se hrozba znovu.  

Paměťové buňky jsou mimořádně silný nástroj lidského imunitního systému a přežívají velmi dlouho, v případě spalniček nejméně 60 let po očkování, v případě španělské chřipky dokonce 90 let po pandemii, vyzdvihuje vědkyně. Upozorňuje, že pokud máme posoudit možnost dlouhodobé imunity proti covidu-19, nelze brát v potaz pouze efektorové buňky, ale všechny typy paměťových buněk - B lymfocyty i oba typy T lymfocytů.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Je výhoda, že paměťové buňky lze zjistit díky specifické struktuře a proteinům na jejich povrchu, což vědcům umožňuje odlišit je od efektorových buněk, nastiňuje profesorka. Připomíná, že covid-19 se šíří již rok, a tak výzkumníci mají možnost učinit velké skoky v pochopení paměťové reakce na tuto nemoc.

Ukazuje se, že paměťové T lymfocyty jsou přítomné v těle i v rozmezí šesti až devíti měsíců po nákaze a poslední předběžné, zatím nerecenzované studie objevily i paměťové B lymfocyty, deklaruje autorka komentáře. Doplňuje, že jsou prováděny též studie, zda setkání s virem poskytuje ochranu, přičemž výzkum z průběhu druhé vlny v Británii ukazuje, že zdravotníci vystavení dříve koronaviru byli buď zcela imunní, či u nich opětovná nákaza probíhala asymptomaticky.

"Takové pozorovací studie dávají skutečnou naději ohledně trvalosti a potenciálu ochranné imunity," píše Cruickshanková. Přiznává však, že o imunitě vůči covidu-19 máme stále co zjišťovat, byť výzkum postupuje rychle a posiluje naši šanci virus porazit. Lidský imunitní systém je mimořádně silný a vědecké studie ukazující trvalou imunitní reakci i devět měsíců po nákaze jsou důvodem k oslavě, soudí expertka. Tvrdí, že nám dávají jistotu, že existuje skutečná šance "vyhrát válku s covidem-19", třeba za pomoci očkování.

Související

Ursula von der Leyenová, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Von der Leyenová čelí hlasování o nedůvěře. Nejspíš ho ustojí, ale za vysokou cenu

Evropská komise pod vedením Ursuly von der Leyenové bude ve čtvrtek čelit hlasování Evropského parlamentu o vyslovení nedůvěry. Tlak na šéfku výkonného orgánu Evropské unie se stupňuje, přičemž politická opozice proti ní roste napříč celým ideologickým spektrem – jak na úrovni Evropského parlamentu, tak i v rámci národních vlád, které se v posledních měsících posunuly znatelně doprava.

Více souvisejících

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) věda Velká Británie

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 15 minutami

před 37 minutami

Ruská armáda, ilustrační fotografie

Rusko využívá Trumpův odklad sankcí, zvyšuje tlak na ukrajinském bojišti

Ruské jednotky v posledních týdnech zaznamenaly menší, ale strategicky významné úspěchy na východě Ukrajiny, přičemž podle analytiků se tím zvyšuje riziko pro důležité ukrajinské opěrné body. Tento vývoj přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump oznámil 50denní lhůtu před možným uvalením sekundárních sankcí na Rusko – krok, který podle expertů Kremlu poskytuje čas k dalšímu posílení pozic i diplomacie. 

před 1 hodinou

Tapisérie z Bayeux

Jedna z největších záhad druhé světové války rozluštěna: Proč nacisté ukradli fragment tapisérie z Bayeux?

Tapisérie z Bayeux, výšivka z 11. století zachycující dobytí Anglie Vilémem Dobyvatelem v roce 1066, se příští rok poprvé objeví v Britském muzeu. Už letos na jaře se však dostala do médií kvůli nečekanému objevu: v německých zemských archivech ve Šlesvicku-Holštýnsku byl nalezen její ztracený fragment. Abychom pochopili, jak se tam dostal, musíme se vrátit k málo známé a znepokojivé kapitole z období druhé světové války.

před 2 hodinami

F-16 Israel Defense Forces

Proč Izrael bombarduje Sýrii? Nejde jen o sebeobranu

V posledních dnech došlo v Sýrii k výraznému nárůstu napětí, když izraelské letectvo provedlo několik náletů na severního souseda. Cílem byly syrské vládní základny, tanky a těžká technika – a oficiálním důvodem je ochrana drúzské menšiny na jihu země, která se dostala do otevřeného konfliktu s novou vládou v Damašku.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Prezident Trump

Trump oznámil plošná cla. 150 zemí dostane stejnou sazbu

Prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy uvalí jednotná cla na více než 150 menších zemí po celém světě. Podle jeho slov půjde o hromadné rozhodnutí oznámené jedním dopisem, který bude rozeslán všem dotčeným státům najednou.

před 4 hodinami

Julija Svyrydenková

Ukrajina má novou premiérku. Julija Svyrydenková chystá zásadní změny

Ukrajinská Nejvyšší rada dnes rozhodla o jmenování nové premiérky. Poslanci schválili do čela vlády Juliji Svyrydenkovou, čímž odstartovali výraznou rekonstrukci kabinetu, kterou inicioval prezident Volodymyr Zelenskyj. Tento krok přichází v době, kdy země čelí nejen pokračující ruské invazi, ale i měnícím se vztahům s hlavními zahraničními partnery, zejména Spojenými státy. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Dmytro Zolotukhin

Když Putin vidí ústup, považuje to za známku slabosti. Myslím, že NATO ve skutečnosti již neexistuje, varuje Zolotukhin

Americký prezident Donald Trump mění podobu vojenské pomoci Ukrajině – místo přímých darů zbraní plánuje prodej techniky evropským zemím, které by ji mohly Kyjevu dále předat. Nový model má podle Bílého domu zmírnit domácí kritiku a přinést ekonomické výhody. Tento přístup však podle ukrajinského odborníka na informační bezpečnost Dmytra Zolotukhina, bývalého náměstka ministra informační politiky a specialisty na národní bezpečnost, vysílá nebezpečný signál Kremlu. Pro EuroZprávy.cz upozornil, že váhání Západu může Rusko vnímat jako slabost, což zvyšuje riziko další eskalace konfliktu.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Tesla, ilustrační foto

Tesla může přijít o miliardy kvůli rozkolu mezi Muskem a Trumpem

Automobilka Tesla se ocitla pod tlakem poté, co její zakladatel Elon Musk otevřeně zkritizoval prezidenta Donalda Trumpa, což vedlo k razantnímu omezení státní podpory pro ekologický průmysl. Podle analýzy Sky News tak firma může přijít o miliardy dolarů ze státních subvencí, které dosud tvořily klíčovou součást jejího obchodního modelu.

před 8 hodinami

včera

včera

včera

SK Slavia Praha, stadion v Edenu

Po Suchém a Necidovi se vrací i Deli. Navíc se stará o to, aby i v Africe byla Slavia

Vedle zvučných posil se během tohoto letního přestupového období podařilo fotbalové pražské Slavii přivést i tři navrátilce. Už dříve příchozí Marka Suchého a Tomáše Necida v roli mentorů slávistického B-týmu nyní doplňuje obránce Simon Deli, který se do Edenu vrací po čtyřech letech. Zároveň je autorem projektu, v rámci něhož se Slavia rozrůstá do Afriky, konkrétně do Pobřeží slonoviny, kde bude nejen hráče skautovat, ale i materiálně jim pomáhat.

včera

včera

včera

Vyhledávaná restaurace v kempu u Máchova jezera lehla popelem

Rozsáhlý požár v noci z úterý na středu zničil vyhledávanou restauraci v kempu v Doksech na Českolipsku. Navzdory zásahu hasičů se plameny v průběhu noci rozšířily na celou budovu, která lehla popelem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy