Získají nakažení koronavirem dlouhodobou imunitu? Profesorka je optimistická

Jednou z největších otázek zůstává, zda očkování či nákaza koronavirem poskytují trvalejší ochranu proti nemoci covid-19, vyzdvihuje odbornice. Za dobrou zprávu považuje, že imunologie začíná alespoň naznačovat jasnější fakta.

"Abychom pochopili, je-li imunita možná - a proč to je vůbec zpochybňováno -, je důležité vzít v potaz povahu (viru) SARS-CoV-2," pokračuje profesorka. Vysvětluje, že jde o beta koronavirus, přičemž mnohé beta koronaviry již mezi lidmi široce obíhají, jejich nejznámější formou je běžné nachlazení.

Imunita proti nachlazení není dlouhodobá, což vede mnohé vědce k otázce, zda je možná dlouhodobější imunita vůči viru SARS-CoV-2, nastiňuje autorka komentáře. Upozorňuje, že studie jiných blízkých beta koronavirů, které způsobují nemoci SARS a MERS, ale poskytují záblesk naděje, protože v případě těchto virů je imunita trvalejší a je možné, že to platí i o viru působícím nemoc covid-19.

Školená ochrana

První imunitní buňky, které reagují na infekci, útočí na cizí látky a pokoušejí se infekci dostat pod kontrolu a omezit škody, uvádí Cruickshanková. Dodává, že imunitní buňky, které reagují později a jsou zodpovědné za imunitu, se nazývají B a T lymfocyty, přičemž potřebují čas, aby se naučily identifikovat hrozbu, které čelí, ale jakmile tuto schopnost získají, dokážou virus rychle detekovat a ničit.

T a B lymfocyty při boji s nákazou spolupracují, ale ve skutečnosti mají velmi odlišné funkce, které jim umožňují poradit si s širokou paletou hrozeb, konstatuje odbornice. Vysvětluje, že B lymfocyty vytvářejí protilátky, které neutralizují infekci, zatímco T lymfocyty se dějí na pomocné a cytotoxické - právě ony přímo zabíjejí viry a jimi infikované buňky, zatímco první uvedené podporují B lymfocyty a cytotoxické T lymfocyty, přičemž souborně se označují jako efektorové buňky.

"Studie nyní ukázaly klíčovou roli, kterou hrají tyto efektorové buňky v boji s covidem-19," pokračuje profesorka. Poukazuje, že pokud je infekce zničena, uvedené buňky zahynou, aby nepůsobily rozsáhlé škody organismu.

Část efektorových buněk ale přežije a předběžný výzkum, který musí teprve projít vědeckým recenzním řízením, zaznamenal jejich přítomnost v lidském těle i šest měsíců po nákaze virem SARS-CoV-2, konstatuje expertka. Doplňuje, že stejně tak byly i u osob, které prodělaly lehkou formu covidu-19, zaznamenány protilátky až devět měsíců poté, avšak postupně jich v těle ubývá, tudíž jednou definitivně zmizí.

Zapamatované nebezpečí

Uvedená zjištění vzbuzují podle autorky komentáře optimismus ohledně ochrany před opětovnou nákazou. "Co se ale stane pokud, nebo až nakonec hladina efektorových lymfocytů opadne?" táže se Cruickshanková. Odpovídá, že lidský imunitní systém zná další "trik", který nás dlouhodobě chrání i v takovém případě - jakmile se lymfocyty naučí poradit si s virem, část buněk si to pamatuje pro budoucnost a tyto paměťové buňky dokážou rychle zasáhnout, objeví-li se hrozba znovu.  

Paměťové buňky jsou mimořádně silný nástroj lidského imunitního systému a přežívají velmi dlouho, v případě spalniček nejméně 60 let po očkování, v případě španělské chřipky dokonce 90 let po pandemii, vyzdvihuje vědkyně. Upozorňuje, že pokud máme posoudit možnost dlouhodobé imunity proti covidu-19, nelze brát v potaz pouze efektorové buňky, ale všechny typy paměťových buněk - B lymfocyty i oba typy T lymfocytů.

• Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Je výhoda, že paměťové buňky lze zjistit díky specifické struktuře a proteinům na jejich povrchu, což vědcům umožňuje odlišit je od efektorových buněk, nastiňuje profesorka. Připomíná, že covid-19 se šíří již rok, a tak výzkumníci mají možnost učinit velké skoky v pochopení paměťové reakce na tuto nemoc.

Ukazuje se, že paměťové T lymfocyty jsou přítomné v těle i v rozmezí šesti až devíti měsíců po nákaze a poslední předběžné, zatím nerecenzované studie objevily i paměťové B lymfocyty, deklaruje autorka komentáře. Doplňuje, že jsou prováděny též studie, zda setkání s virem poskytuje ochranu, přičemž výzkum z průběhu druhé vlny v Británii ukazuje, že zdravotníci vystavení dříve koronaviru byli buď zcela imunní, či u nich opětovná nákaza probíhala asymptomaticky.

"Takové pozorovací studie dávají skutečnou naději ohledně trvalosti a potenciálu ochranné imunity," píše Cruickshanková. Přiznává však, že o imunitě vůči covidu-19 máme stále co zjišťovat, byť výzkum postupuje rychle a posiluje naši šanci virus porazit. Lidský imunitní systém je mimořádně silný a vědecké studie ukazující trvalou imunitní reakci i devět měsíců po nákaze jsou důvodem k oslavě, soudí expertka. Tvrdí, že nám dávají jistotu, že existuje skutečná šance "vyhrát válku s covidem-19", třeba za pomoci očkování.