Historička zkritizovala Německo za nepochopení východní Evropy

Německá historička Franziska Daviesová v rozhovoru pro Kyiv Independent otevřela pro Němce velice nepříjemné téma – jejich kolektivní vinu na druhé světové válce, respektive holocaustu. Německo totiž plánuje snížit podporu Ukrajině až o polovinu, historička v této souvislosti připomněla absolutní nepochopení východoevropských reálií ze strany její vlasti. 

Server Kyiv Independent německou historičku Daviesovou oslovil v souvislosti s tím, že Německo plánuje snížit pomoc Ukrajině pro rok 2025 na polovinu. „Invaze v plném rozsahu se stala pro velkou část německé společnosti a politiků výzvou k probuzení. Myslím si, že německá politika vůči Rusku a Ukrajině a také, když na to přijde, vůči Polsku a pobaltským státům byla až do roku 2022 katastrofou,“ nastínila.

Nyní vidí německou solidaritu s ukrajinským úsilím o odvrácení ruské agrese jako mnohem větší. „Mnoho politiků skutečně chápe hrozbu, kterou Rusko představuje nejen pro Ukrajinu, ale pro celou Evropu a všechny západní demokracie. Stále však potřebujeme radikálnější změnu. Musíme se také zabývat důvody, proč Německo přes všechna varování, která jsme měli, nepodpořilo Ukrajinu a nepostavilo se Rusku před plnou invazí,“ přiblížila.

Historička také zhodnotila ruské dezinformační narativy týkající se údajného vzestupu neonacismu na Ukrajině. „Myslím, že byl velmi účinný během Euromajdanu a ještě dlouho poté. Ale realita plnohodnotné invaze tento narativ zpochybnila,“ míní.

Ruský nacionalismus srovnala s německým nacionalismem ze 30. a 40. let minulého století. „Jedním z důvodů, proč to v Německu tak dobře fungovalo, je historie německo-ruského imperialismu, která by velmi často pracovala i s tímto narativem, že lidé mezi Ruskem a Německem nejsou schopni vybudovat vlastní státy, jsou fanatičtí nacionalisté a jsou nebezpeční,“ shrnula.

Nacionalismus podle ní ale nemusí být nutně špatný. „My, Němci, jsme nikdy neměli národní sebeosvobození podložené revolucí. Německo se neosvobodilo od nacismu a německého imperialismu, bylo poraženo vojensky. Proto chyběla empatie, abychom pochopili, že nacionalismus může mít antiimperiální a osvobozující potenciál,“ vysvětlila.

Proto Němci zpočátku měli problém v tom, jak přistupovat k Ukrajině. „Kvůli tomuto imperiálnímu dědictví byla Ukrajina pro Němce slepou skvrnou. Její dějiny a kultura nejsou příliš známé, zcela na rozdíl od Ruska. A pokud existuje slepá skvrna, propagandistická vyprávění ji mohou snadno zaplnit nepravdami,“ upozornila.

Připomněla kolektivní vinu za válku na Ukrajině. „Existuje tendence nevnímat ruskou společnost jako odpovědnou za válku, vnímat ji jako Putinovu válku, něco, co udělala malá elitní skupina v Kremlu, za co vlastně nelze činit odpovědnou ruskou společnost. Svým způsobem je to opakování naší vlastní historie,“ poznamenala.

„To, co někteří Rusové, kteří se hlásí k antiputinovské orientaci, píší o odpovědnosti ruské společnosti, je velmi podobné tomu, co o sobě psali Němci v padesátých letech a později, když prezentovali německou společnost jako oběť Hitlera,“ doplnila.

Podle ní Němci zapomněli na svou vlastní vinu. „Většina sovětských Židů, včetně ukrajinských, nebyla zavražděna v koncentračních táborech, ale zastřelena. Německá armáda se přesunula do vesnice nebo města, za ní šla eskadra smrti – Schutzstaffel – pak shromáždila všechny Židy a postřílela je. Na tento druh vraždění Židů se v Německu příliš nevzpomíná, protože se na tomto zločinu mnohem více podílí údajně ‚normální německý voják‘,“ uvedla.

Související

Více souvisejících

Německo Ukrajina

Aktuálně se děje

Aktualizováno včera

Policie zasahuje kvůli hlášené střelbě na ZČU v Plzni. (4.12.2024)

Policie zasahovala na univerzitě v Plzni. Útok se nepotvrdil

Policie ve středu od pozdního odpoledne zasahovala v areálu Západočeské univerzity v Plzni na základě oznámení o údajných výstřelech. Opatření na místě bylo ukončeno kolem půl deváté večer. Nikdo nebyl zraněn, z univerzitních budov bylo evakuováno zhruba tisíc lidí. 

včera

Petr Fiala

Schválený rozpočet jako nástroj destrukce. Babiš kritizoval, Fiala ostře reagoval

Sněmovnou schválený rozpočet pro příští rok, během kterého může dojít na střídání stráží ve Strakově akademii, se stal ve středu předmětem výměny názorů mezi premiérem Petrem Fialou  (ODS) a jeho předchůdcem Andrejem Babišem (ANO). Osud zákona přitom ještě není zpečetěn. Prezident Petr Pavel naznačil, že k návrhu rozpočtu má své poznámky. 

včera

Vláda ČR

Česko bude mít další národní park, rozhodla vláda. Řešila i výpadek dodávek ropy

Česká republika by měla mít pátý národní park – národní park Křivoklátsko. S jeho zřízením počítá návrh novely zákona o ochraně přírody a krajiny, který ve středu projednala a schválila vláda. Rozhodla také o vymezení nové ptačí oblasti Západní Krušné hory, schválila parametry podpory odstraňování škod, které způsobily povodně na státním vodohospodářském majetku, a rozhodla o možném uvolnění zásob ropy ze státních hmotných rezerv na případné vykrytí výpadku dodávek z ropovodu Družba.

včera

Adventní věnec, ilustrační fotografie.

Svatá Barbora a tradice adventního času

Adventní období zahrnuje několik dnů, na které připadají památky světců. S nimi si pak naši předci spojovali některé zvyky nebo třeba pranostiky. K nejoblíbenějším světicím patřila svatá Barbora, jejíž svátek je čtvrtého prosincového dne. Jaké tradice se váží ke svaté Barboře?

včera

včera

včera

Recep Tayyip Erdogan

Pádem Aleppa to nekončí. Erdogan rozehrál v Sýrii nebezpečnou hru, o hlavu Asada mu ale nejde

Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan se aktuálně pouští do riskantní geopolitické hry v Sýrii, která by mohla mít dalekosáhlé důsledky pro celý region. Pád Aleppa, který ovládla koalice vedená islamistickou skupinou Hayat Tahrir al-Šám (HTS), znovu rozdmýchal dlouhotrvající syrskou občanskou válku a výrazně oslabil syrského prezidenta Bašára Asada i jeho klíčové spojence – Írán a Rusko.

včera

včera

včera

Tucker Carlson

Ukrajina nás přibližuje jaderné válce víc než Kuba, tvrdí Putinův propagandista. Historik vysvětlil, jak to skutečně je

Tucker Carlson, známý americký konzervativní komentátor, se znovu objevuje v Rusku, tentokrát kvůli rozhovoru s ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem. Carlson tvrdí, že americké zapojení do konfliktu na Ukrajině nás přibližuje k jaderné válce více než kdykoli předtím, dokonce i více než během kubánské raketové krize. Na jeho odvážná prohlášení reagoval historik Sergey Radchenko, který se specializuje na sovětskou studenou válku a psychologii jaderného vyjednávání.

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Podřezal si ICC pod sebou větev? Zatykač na Netanjahua nemá v historii obdoby

Mezinárodní trestní soud (ICC) čelí v posledních měsících nebývalému oslabení své autority. Rozhodnutí soudu vydat zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, jeho bývalého ministra obrany Yoava Gallanta a vysokého představitele Hamásu vyvolalo kontroverze a otázky o spravedlivém uplatňování mezinárodního práva.

včera

Jun Sok-jol

Jun Sok-jol dal v sázku jihokorejskou demokracii potřísněnou krví. Ta ho zřejmě přežije

Jihokorejský prezident Jun Sok-jol vyhlášením stanného práva ohrozil křehkou demokracii, která v zemi existuje. Historický vývoj jihokorejského režimu od konce Korejské války v roce 1953 se nese ve jménu autoritářství, vojenských převratů a studentských protestů. Snaha o ukončení násilností a diktatur vedla k tomu, že se Jihokorejcům podařilo vybudovat zemi fungující na principu právního státu a občanských svobod – což Jun Sok-jol v úterý bezprostředně ohrozil.

včera

včera

Jižní Korea, ilustrační foto

Rána geopolitické stabilitě. Noc politického chaosu v Jižní Koreji sleduje Rusko, Čína i KLDR

Noc politického chaosu v Jižní Koreji způsobila podle CNN otřesy u jednoho z klíčových demokratických spojenců Spojených států. Prezident Jun Sok-jol nečekaně vyhlásil stanné právo, které bylo po silném odporu během několika hodin zrušeno. Tento krok, který Jun označil za nezbytný k ochraně země před „protistátními silami“, vyvolal protesty, výzvy k rezignaci a znepokojení v USA i mezi regionálními hráči, jako je Čína, Rusko a Severní Korea.

včera

Jun Sok-jol

Nejskloňovanější jméno týdne. Kdo je Jun Sok-jol?

Jun Sok-jol, celým jménem Yoon Suk-yeol, je jednou z nejvýznamnějších postav současné jihokorejské politiky. Tento právník a politik, narozený 18. prosince 1960 ve městě Soul, se v roce 2022 stal prezidentem Jižní Koreje. Jeho kariéra, názory i rozhodnutí však vyvolávají jak obdiv, tak kontroverze.

včera

včera

Zimní mrazy, ilustrační foto

Počasí o víkendu nebude tak teplé, jak se čekalo. Naopak

Ačkoliv původně meteorologové z ČHMÚ.cz předpovídali na nadcházející neděli teploty místy až kolem 10 stupňů, aktualizovaná předpověď ukazuje, že takové teplo nebude. Teploty sice v sobotu vyrostou až k osmi stupňům, v neděli se ale citelně ochladí.

3. prosince 2024 21:51

Jun Sok-jol

Prezident Jižní Koreje Sok-jol zrušil stanné právo

Prezident Jižní Koreje Jun Sok-jol oznámil, že na základě hlasování parlamentu zruší vyhlášené stanné právo. Rozhodnutí přišlo po jednomyslném odmítnutí tohoto kroku Národním shromážděním, které hlasovalo v poměru 190:0 proti dekretu, uvedl server CNN.

3. prosince 2024 21:03

Krize v Jižní Koreji se stupňuje. Parlament stanné právo zrušil, na Sok-jola tlačí i vlastní strana

Politická krize v Jižní Koreji se prohlubuje. prezident Jun Suk-jol čelí nejen silnému odporu opozice, ale i tlaku z vlastní strany, aby stáhl své rozhodnutí o vyhlášení stanného práva. Vládnoucí strana People’s Power Party (PPP) se během mimořádného zasedání usnesla, že prezident by měl respektovat rozhodnutí parlamentu, který stanné právo označil za neplatné, a okamžitě jej zrušit. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy