Izrael chce bojovat na dvou frontách. Zvítězíme, i za vysokou cenu, tvrdí

"Dovolte mi říci vám, pane ministře (Blinken) - bude to dlouhá válka, cena za ni bude vysoká, ale my zvítězíme - pro Izrael, pro židovský lid a pro hodnoty, kterým naše země věří," uvedl Galant .

Podotkl, že Izrael i zbytek světa může "na vlastní oči" vidět robustní podporu, kterou zemi vyjadřují Spojené státy prostřednictvím návštěv ze strany Blinkena, ministra obrany Lloyda Austina či nasazením dvou letadlových lodí do východní části Středozemního moře.

Blinken v této souvislosti řekl, že Spojené státy jsou "hluboce oddané právu Izraele, ba dokonce jeho povinnosti, bránit se". Izraelského ministra zároveň ujistil, že USA budou Izrael vždy podporovat.

Šéf amerického resortu diplomacie v posledních dnech v rámci kyvadlové diplomacie navštívil Katar, Saúdskou Arábii, Spojené arabské emiráty a Egypt. Izrael od čtvrtka navštívil dvakrát, aby vyjádřil solidaritu po útoku palestinského militantního hnutí Hamás.

Izrael přitom bojuje hned na dvou frontách. Posilnil svá vojska na severní hranici s Libanonem. Reaguje tak na útoky šíitského militantního hnutí Hizballáh, podporovaného Íránem. 

"Hizballáh se několika útoky pokusil odvrátit naši pozornost od jihu," prohlásil v pondělí mluvčí izraelské armády Daniel Hagari, čímž narážel na vojenské operace Izraele v pásmu Gazy. Hnutí podle něj jednalo na příkaz a s podporou Íránu, čímž "ohrozilo Libanon a jeho občany".

Hagari dále řekl, že v případě dalších takových útoků Hizballáhu bude následovat "smrtící" odpověď Izraele. Izraelská armáda podle něj zvládne bojovat na dvou i více frontách najednou. Hlavním cílem je ale nyní pásmo Gazy, dodal.

V posledních dnech se na hranici Izraele a Libanonu odehrálo několik incidentů, Hizballáh mimo jiné odpálil do Izraele i několik raket. Tyto události vyvolaly obavy z další možné eskalace násilí v regionu.

Izraelská armáda také uvedla, že při náletu na město Chán Júnis na jihu palestinského pásma Gazy zabila velitele regionální správy rozvědky palestinského radikálního hnutí Hamás. Kromě toho zveřejnila sérii videí zachycujících její útoky v pásmu Gazy, včetně jednoho, jehož cílem byl nejvyšší představitel Hamásu.

Na jiných záběrech je vidět zásah tunelů používaných komandy Hamasu na průnik na území Izraele nebo na dodávky kontrabandu či zneškodnění obsluhy jednoho z raketometů používaných při útocích na Izrael.

Radikální palestinské hnutí Hamás v sobotu 7. října 2023 časně ráno vypálilo více než 2500 raket proti Izraeli a palestinští ozbrojenci pronikli do několika izraelských měst u hranic s Gazou. Dopady raket byly hlášeny jak z Tel Avivu, tak z dalších měst.

Očití svědci hlásili střelbu v ulicích. To, jak se útočníkům z pásma Gazy podařilo překročit přísně střežené hranice, zatím není známo. Mluvčí Izraelských obranných sil (IDF) podplukovník Richard Hecht uvedl, že Hamas vstoupil do Izraele po zemi, po moři i vzduchem.

Vůdce islamistického hnutí Hamás potvrdil, že tato ozbrojená skupina zahájila vojenskou operaci proti Izraeli. Muhammad Dajf uvedl, že se jedná o začátek operace "Al-Aqsa Storm". Palestinským ozbrojencům se také podařilo proniknout do města Sderot, kde došlo ke střetům s izraelskými silami.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu svolal v reakci na útok nejvyšší bezpečnostní představitele, sestavil nouzovou vládu a stát v neděli oficiálně vyhlásil Hamásu válku. Izraelské obranné síly zahájily operaci "Železné meče" a izraelské letectvo v reakci na útok zahájilo protiútok na pozice Hamásu.

V pondělí izraelská armáda uvedla, že znovu získala kontrolu nad všemi městy kolem hranice s Gazou a že hranici zabezpečila. Ministr obrany následně nařídil totální blokádu Pásma Gazy. Izrael se nyní pokusí osvobodit zajaté rukojmí a spekuluje se o zahájení pozemní invaze do Gazy.

V průběhu následujících dní pokračovaly jak raketové útoky na Izrael, tak i odveta tamního letectva v podobě bombardování stovek cílů v Gaze. Zatímco západní státy většinou vyjadřují podporu Izraeli, Gazu podporuje například Írán nebo Saúdská Arábie. Nevládní organizace a OSN žádají především zklidnění situace vzhledem ke stále většímu počtu mrtvých civilistů.

Požadují také vytvoření humanitárního koridoru, protože většina z dvou milionů obyvatel Pásma Gazy je závislá na vnější pomoci. Nemocnice v Gaze jsou přetížené a potýkají se s výpadky elektřiny, lidem dochází potraviny i voda.

Agentura OSN pro palestinské uprchlíky uvádí, že více než 400 000 lidí přišlo o domov. Většina z nich se ukrývá v nemocnicích a školách OSN. Nemají kam jinam jít. Izraelská armáda se mezi tím připravuje na pozemní invazi do Gazy. 

Izrael povolal zhruba stejný počet záložníků, jako je celkový počet záložníků v celé americké armádě. Mluvčí IDF podplukovník Jonathan Conricus ve středu řekl, že 300 000 záložníků je připraveno "blízko pásma Gazy".   

Izrael signalizuje, že se připravuje na pozemní invazi do Gazy, i když  v  pobřežní palestinské enklávě sílí humanitární krize. Izraelská armáda v sobotu uvedla, že její síly jsou připraveny na další fáze války, včetně "kombinovaných a koordinovaných úderů ze vzduchu, moře a země."