Izrael popírá, že v Pásmu Gazy hrozí hladomor. Problém není v nedostatku pomoci, ale jinde, tvrdí

Mluvčí izraelského Úřadu pro koordinaci vládních aktivit na (palestinských) územích (COGAT) pro zpravodajský web The Times of Israel (TOI) uvedl, že hlavním problémem není nedostatek humanitární pomoci, ale spíše její distribuce v Pásmu Gazy.

Dodal, že Izrael činí veškeré úsilí, aby do Pásma Gazy dopravil co největší množství pomoci, a že nebyl stanoven "absolutní limit na množství pomoci" pro Gazu.

Izrael se snaží diverzifikovat způsoby, jakými pomoc do Pásma Gazy doručuje, včetně námořního koridoru z Kypru, shazování pomocí vrtulníků či letadel a konvojů aut přes průchod u kibuce Be'eri, nacházejícího se v blízkosti severního okraje Pásma Gazy.

Mluvčí také informoval, že Izrael je schopen na průchodech v Kerem Šalom a Nicana kontrolovat 44 kamionů za hodinu, což je mnohem více než množství, které se následně rozdistribuuje v Pásmu Gazy.

Dodal, že na izraelské straně byly přijaty nové pracovní síly pro kontrolu humanitárních nákladů, byla instalována další skenovací zařízení a upraveny pracovní doby.

"Kerem Šalom může v současnosti kontrolovat více nákladních aut s humanitární pomocí, než je možné v Pásmu Gazy rozdistribuovat," řekl.

Zmiňoval také existenci týmu izraelské armády, který se denně setkává se zástupci OSN a dalších humanitárních organizací, aby získal informace o potřebách obyvatelstva Pásma Gazy.

Mluvčí COGAT reagoval na prohlášení vysokého komisaře OSN pro lidská práva Volkera Türka. Upozornil, že vážná omezení dodávek humanitární pomoci do Pásma Gazy v kombinaci s vojenskou ofenzívou izraelské armády by mohla být považována za válečný zločin. Posuzovat by to měly mezinárodní soudy, tvrdí Türk.

"Rozsah pokračujících izraelských omezení pro vstup pomoci do Gazy spolu se způsobem, jakým pokračuje v nepřátelských akcích, se může rovnat používání hladu jako válečné metody, což je válečný zločin," uvedl Türk.

Výsledky aktualizovaného hodnocení integrované klasifikace fází potravinové bezpečnosti (IPC) přitom naznačují nejhorší možný vývoj pro Pásmo Gazy. Uvedla to v úterý Evropská komise (EK) s odkazem na společné prohlášení šéfa evropské diplomacie Josepa Borrella a eurokomisaře pro krizový management Janeze Lenarčiče. 

Po pěti měsících krize v Pásmu Gazy je 100 procent lidí vystaveno potravinové nejistotě, upozornili Borrell a Lenarčič. Na severu čelí hrozícímu hladomoru 70 procent lidí a ve střední a jižní části je polovina obyvatelstva vystavena potravinové nejistotě. Podle předpokladů IPC se situace zanedlouho rychle zhorší a hladomor pravděpodobně zasáhne i jih Pásma Gazy.

"Tohle je bezprecedentní. Žádná analýza IPC nikdy nikde na světě nezaznamenala takovou úroveň potravinové nejistoty. Úroveň akutní podvýživy od poslední zprávy stoupá alarmujícím tempem a už nyní jsme svědky úmrtí dětí v důsledku hladovění," uvádí se ve společné zprávě .

Oba představitelé EK zdůraznili, že hlad nelze použít jako "válečnou zbraň" . Podle nich jde o katastrofu způsobenou člověkem. "V důsledku konfliktu už zemřelo více než 30.000 lidí, velkou část z nich tvoří děti, a počet obětí může rapidně vzrůst v důsledku hladu nebo nemocí. Je naprosto nezbytné jednat," uvedli Borrell a Lenarčič.

Podle jejich slov EU zkoumá všechny možné způsoby poskytování pomoci včetně leteckých výsadků a námořních koridorů. Ty však nenahrazují nejúčinnější řešení – úplné a bezpodmínečné otevření přístupu pomoci po souši a otevření dalších přístupových tras.

"Vyzýváme Izrael, aby umožnil volný, neomezený a bezpečný humanitární přístup všem lidem v nouzi," uvádí se ve výzvě představitelů EK. Izrael také žádají, aby spolupracoval s Úřadem OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA) a jinými agenturami OSN a dalšími humanitárními aktéry.