Izraelská armáda zabila nástupce vůdce Hizballáhu Nasralláha

Izraelská armáda v úterý potvrdila, že Hašim Safí ad-Dín, pravděpodobný nástupce zabitého vůdce libanonského hnutí Hizballáh Hasana Nasralláha, zemřel během jednoho z jejích leteckých útoků u Bejrútu. Tato informace přichází v době rostoucího napětí v regionu, kdy izraelsko-libanonský konflikt eskaluje spolu s probíhající válkou mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás v Pásmu Gazy. 

Hašim Safí ad-Din, vysoký představitel Hizballáhu, byl považován za klíčovou postavu, která by mohla vést hnutí po smrti Nasralláha. Nasralláh sám zemřel koncem září při izraelském útoku na jižním předměstí Bejrútu. Izraelská armáda tvrdí, že ad-Din přišel o život již před třemi týdny během náletu, jehož cílem byly přední postavy Hizballáhu, nicméně jeho smrt byla oficiálně potvrzena až nyní. Hizballáh tuto informaci zatím nepotvrdil.

V posledních měsících zesílily izraelské letecké údery na pozice Hizballáhu v Libanonu, což vyústilo v smrt velké části jeho vedení. Podle izraelských zdrojů během říjnového útoku zahynulo dalších 25 vysoce postavených členů hnutí. Tento tlak na Hizballáh, který je podporován Íránem, má za cíl eliminovat jeho vojenské kapacity a znovu získat kontrolu nad pohraničními oblastmi, které Hizballáh obsadil během bojů.

Izraelská armáda také zničila několik strategických budov v bejrútském předměstí Dáhíje, které sloužily jako základny pro činnost hnutí. Cílem těchto útoků je vyhnat bojovníky Hizballáhu z pohraničních oblastí, aby se tisíce Izraelců, které vypudila přeshraniční palba Hizballáhu, mohli vrátit do svých domovů.

Tento střet mezi Izraelem a Hizballáhem je součástí širšího regionálního konfliktu. Hizballáh zahájil přeshraniční útoky na izraelské území jako výraz solidarity s palestinským hnutím Hamás, které vede válku proti Izraeli v Pásmu Gazy. Konflikt v Gaze byl spuštěn 7. října 2023, kdy palestinští militanti provedli bezprecedentní útok na území Izraele. Tento útok rozpoutal novou vlnu násilí, která se nyní šíří i do dalších částí regionu, včetně jižního Libanonu.

Smrt klíčových vůdců Hizballáhu, včetně Safího ad-Dína a Nasralláha, znamená pro toto militantní hnutí vážnou ránu. Přesto však zůstává otázkou, jak moc to ovlivní jeho vojenské kapacity a schopnost nadále bojovat proti izraelské armádě. Hnutí Hizballáh má hluboké kořeny v Libanonu a značnou podporu od Íránu, což mu dává potenciál se rychle přeskupit.

Izraelské letecké útoky a vojenské operace jsou zaměřeny nejen na oslabení Hizballáhu, ale také na ochranu vlastního území před raketovými útoky z Libanonu a Gazy. Regionální napětí mezi Izraelem, Palestinci a dalšími militantními skupinami, včetně Hizballáhu, tak zůstává vysoké a hrozí dalším zhoršením konfliktu. 

Související

Izraelská armáda

Co může napáchat Trumpovo zvolení? Útok na jaderná zařízení i rozsáhlou válku

Soudě podle jeho prvního funkčního období, lze očekávat, že nově zvolený prezident Donald Trump bude na Blízký východ klást velký důraz i tentokrát. Během svého předchozího období si vybral Saúdskou Arábii pro svou první zahraniční cestu, pokusil se o "dohodu století" mezi Izraelem a Palestinci, posílil regionální integraci židovského státu a výrazně zvýšil tlak na Írán.

Více souvisejících

Izraelská armáda Hizballáh

Aktuálně se děje

před 10 minutami

před 49 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Donald Trump vystoupil během volební noci. (6.11.2024)

Izrael začal radit Trumpovi, co má dělat

Izraelský zvláštní vyslanec pro změnu klimatu a udržitelnost Gideon Behar doporučil Donaldu Trumpovi neodstupovat od Pařížské dohody, kterou Spojené státy podepsaly v roce 2015. Uvedl to server Politico.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Peter Pellegrini

O počasí nám nejde, ale využijeme ho. Politico zmapovalo, jak Slovensko či Maďarsko zneužily COP29

Někteří pravicoví lídři v Evropě, jako je italská premiérka Giorgia Meloni, se zasazují o nový přístup k řešení klimatických změn s důrazem na národní zájmy a bezpečnost. V úvodních dnech letošního klimatického summitu COP29 někteří evropští nacionalisté a autoritářští vůdci překvapivě podpořili určité klimatické kroky, a to navzdory tomu, že například bývalý americký prezident Donald Trump plánuje odstoupení USA od Pařížské dohody.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Dominik Feri

Dominika Feriho převezli zpět do vězení. Ke zranění mělo dojít jinak

Exposlanec Dominik Feri, který si odpykává tříletý trest odnětí svobody za znásilnění dvou dívek a jeden další pokus o znásilnění, je zpátky v teplické nemocnici. V uplynulých dnech ji vyměnil za prostředí vězeňské nemocnice v Praze na Pankráci, protože panovaly obavy z možné nákazy virem HIV. 

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Donald Trump po volbách promluvil ve West Palm Beach na Floridě (6. listopadu 2024).

Přežijí jen ti nejbohatší? Před změnami počasí zavírají oči, na případné katastrofy se chystají po svém

Vítězství Donalda Trumpa představuje triumf politiky „bunkru na konci světa“, což je špatnou zprávou pro globální životní prostředí. Tento přístup vychází z myšlenky, že v době klimatických katastrof, vymírání přírody a narůstající nerovnosti je pro bohaté nejlepší šancí na přežití vybudování osobního útočiště, kde se mohou chránit před zoufalými masami. Jedná se o přežití těch nejbohatších, varuje server The Guardian.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Krůček od apokalypsy? Studená válka by nově zahrnovala tři strany, a byla by pořádně horká

S aktuálními hrozbami ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina na Ukrajině, zrychleným programem zbrojení v Číně a americkou touhou po nadřazenosti, vyvstává podle serveru The Guardian základní otázka: Co by donutilo světové vůdce ustoupit od hrozící světové války?

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy