Trump ztrácí kontakt s realitou? Slaví vítězství, zatímco vyvolal chaos, zmatek a pochybnosti o kompetenci

Trump hovořil o „Dni osvobození“ a přirovnal svůj krok k „chirurgickému zákroku“, který prý přinese dlouhodobé uzdravení americké ekonomiky. „Nikdy jsme nic takového neviděli. Akcie budou růst. Země bude růst,“ řekl prezident novinářům, jako by šlo o začátek nové zlaté éry. Realita však vypadá jinak.

Viceprezident JD Vance vystoupil s uklidňující rétorikou a tvrdil, že situace je pod kontrolou. „Mohlo to být horší,“ řekl v rozhovoru pro Newsmax, čímž se snažil bagatelizovat propad hodnoty akcií o 2,5 bilionu dolarů, který ve čtvrtek otřásl indexem S&P 500. Ekonomové však varují, že finanční ztráty jsou jen začátek.

Bílý dům si přesto stojí za svým. Trumpův tým se snaží interpretovat situaci jako součást promyšlené strategie, která má přimět zahraniční partnery k novému vyjednávání. „Tarify nám dávají velkou sílu při vyjednávání,“ řekl Trump novinářům na palubě Air Force One. Následně zamířil na Floridu, aby se zúčastnil golfového turnaje série LIV, kterou financuje Saúdská Arábie.

Proti tomuto narativu se však ostře postavili i členové jeho vlastního kabinetu. Ministr obchodu Howard Lutnick prohlásil v televizi CNN, že prezident neustoupí. Trumpův obchodní poradce Peter Navarro na Fox News dodal, že „nejde o žádné vyjednávání“. Rozporuplné výroky ukazují na vnitřní zmatek a nedostatek koordinace v Bílém domě.

Analytici a obchodníci vyjadřují obavy, že prezidentovo rozhodování postrádá jakýkoli ekonomický rozmysl. Podle newyorského burzovního veterána Petera Tuchmana jsou výpočty cel „naprosto nesmyslné“. V rozhovoru pro CNN přirovnal použitou metodiku k „dělení ovoce a oříšků bez jakékoli logiky“, což prý denně maže miliardy dolarů z trhů.

Významné průmyslové podniky již začínají pociťovat dopady. Automobilka Stellantis oznámila zastavení výroby v několika svých závodech v Mexiku a Kanadě, což vedlo k dočasnému propouštění stovek zaměstnanců v USA. Další firmy mohou následovat, pokud tarify povedou k dlouhodobému zpomalení výroby.

Trumpova opatření přicházejí jen několik týdnů poté, co převzal ekonomiku v silné kondici po prezidentu Joeu Bidenovi. Trhy tehdy dosahovaly historických maxim a inflace byla pod kontrolou. Mnozí ekonomové tak nyní bijí na poplach: prezident podkopává důvěru v americký trh bez skutečné krize, která by taková opatření ospravedlnila.

Kromě ekonomiky se objevují i vážné obavy ohledně fungování národní bezpečnosti. Ministr obrany Pete Hegseth zveřejnil citlivé informace na veřejném chatovacím fóru, aniž by čelil jakékoli odpovědnosti. Mezitím Bílý dům propustil několik členů Rady pro národní bezpečnost po schůzce s krajně pravicovou aktivistkou Laurou Loomer.

Tato nestabilita v klíčových složkách vlády vyvolává otázky o schopnosti prezidentova týmu zvládat krize. Kritici varují, že se Bílý dům proměnil v centrum chaosu, které znovu připomíná Trumpovo první funkční období mezi lety 2017 a 2021. Tentokrát je však prezident bez zábran a prosazuje i kroky, které mu dříve jeho poradci rozmlouvali.

Trump rovněž čelí ostré kritice za zpřetrhání vztahů se západními spojenci. Ti se obávají, že americký prezident není ochoten garantovat bezpečnost v případě ruské agrese. K tomu se přidávají deportace migrantů do drsných podmínek v Salvadoru, často bez respektu k rozhodnutím soudů.

Navzdory těmto excesům zůstává Trumpova voličská základna pevná. Mnoho jeho podporovatelů vnímá jeho kroky jako oprávněný boj za americké pracovníky. Wall Street je pro ně symbolem elit, zatímco prezident prý bojuje za „obyčejného člověka“.

Bílý dům trvá na tom, že cílem je návrat výroby do USA. „Proč by americká politika měla podporovat výrobu v zemích s nejhoršími pracovními podmínkami a žádnými ekologickými pravidly?“ ptal se ministr Lutnick v televizi CNN. Dodal, že Amerika musí chránit své hospodářství před neférovou konkurencí.

Nelze popřít, že ztráta pracovních míst v průmyslu je palčivým problémem. Trump reaguje na frustraci voličů z regionů, které byly dlouhodobě opomíjeny. Jeho záměry tak nacházejí odezvu, i když je jejich realizace sporná.

Někteří experti se však obávají, že současné dění může zlomit důvěru i těch voličů, kteří věřili v prezidentovu ekonomickou zdatnost. Pokud opatření povedou k trvalému zvýšení životních nákladů, Trumpovo vedení může projít dosud největší zkouškou.

Vzhledem k blížícím se volbám do Kongresu v roce 2026 může vývoj na trzích ovlivnit i šance republikánů. Mnozí umírnění voliči, kteří v roce 2024 uvěřili Trumpově image „úspěšného vyjednavače“, mohou od jeho politiky ustoupit, pokud pocítí přímé dopady na své peněženky.

Republikánská stratégyně Kristen Soltis Anderson upozorňuje, že „politicky je těžké prodávat přísliby dlouhodobých výhod, když voliči zažívají okamžitou bolest“. Trump se podle ní spoléhá na to, že jeho základna vydrží a že zbytek přesvědčí sílou své rétoriky.

Prezidentovi poradci zároveň slibují, že se posílí dolar a že cizí producenti sníží ceny, aby mohli prodávat na americkém trhu. Tato tvrzení však zůstávají bez konkrétních důkazů a mnozí ekonomové je považují za iluzorní.

Bývalý ministr financí Lawrence Summers označil situaci za „bezprecedentní“. Podle něj je nevídané, že by se trhy propadly v reakci na opatření, která prezident hrdě obhajuje. Varoval, že Trump se vydává na velmi nebezpečnou cestu, která může podkopat důvěru v americké hospodářství i samotnou instituci prezidenta.

Zatímco prezident vkládá svou víru do osobní intuice a politického instinktu, analytici upozorňují, že k rozvrácení ekonomiky není třeba války či pandemie – stačí prezident, který ztrácí kontakt s realitou.