Na Trumpova cla nejvíce doplatí Spojené státy, ukazují ekonomické modely

Trumpova administrativa tvrdí, že nová cla mají sloužit jako nástroj k dosažení „férovějších podmínek v mezinárodním obchodě“. Tarify mají být reciproční – tedy odpovídat polovině nákladů, které podle americké vlády jiné země „vnucují“ americkým vývozcům pomocí cel, měnové manipulace nebo netarifních překážek.

Základní tarif činí 10 %, ale mnohé země byly zasaženy výrazně vyššími sazbami - Vietnam 46 %, Thajsko: 36 %, Čína: 34 % (navíc k existujícím 20 % → celkem 54 %), Indonésie a Tchaj-wan: 32 %, Švýcarsko: 31 % a tak dále.

Výjimku tvoří některé sektory jako ocel, hliník a automobily, které už dříve podléhaly samostatným tarifům. Spojené království, Austrálie a Nový Zéland dostaly jen základní 10% sazbu, zatímco Kanada a Mexiko byly z „recipročních“ cel prozatím vyňaty, ale jejich zboží podléhá jiným, 25% clům.

Jak se dalo čekat, řada zemí reagovala odvetnými cly. Kanada, Evropská unie i Čína už avizovaly, že přijmou odpovídající opatření proti americkému dovozu.

Pomocí globálního ekonomického modelu, který sleduje obchod, výrobu a spotřebu, ekonomové spočítali dopady těchto opatření na HDP jednotlivých zemí, a to ve dvou scénářích – se a bez odvety.

Scénář 1: USA uvalí cla a ostatní země reagují odvetou

Spojené státy přicházejí o 438,4 miliard dolarů ročně, což odpovídá poklesu HDP o 1,45 % Průměrná americká domácnost tak zchudne o 3 487 dolarů ročně.

Největší relativní propad ale zažívá Mexiko: -2,24 % HDP (−1 192 USD na domácnost), Kanada: -1,65 % HDP (−2 467 USD na domácnost), Vietnam (-0,99 %) a Švýcarsko (-0,32 %) rovněž výrazně tratí. Zajímavostí je, že některé země naopak získávají – především ty, na které dopadla nejmírnější americká cla. Například Nový Zéland: +0,29 % HDP (+397 USD na domácnost) či Brazílie: +0,28 % HDP.

Celosvětový HDP se sníží o 500 miliard dolarů, což potvrzuje pravidlo, že obchodní války zpomalují globální růst.

Scénář 2: Ostatní země na americká cla nereagují

Pokud by ostatní státy nezavedly odvety, USA by sice čelily menší ztrátě – „jen“ 149 miliard dolarů (−0,49 % HDP) –, ale ztráty zbytku světa by byly paradoxně vyšší: −155 miliard dolarů.

To znamená, že pro svět je výhodnější reagovat protiopatřeními, i když tím zhoršuje situaci pro USA.

Nová cla sice mohou na chvíli ochránit vybrané odvětví, ale zároveň zvyšují náklady na výrobu, zboží i služby v USA. V konečném důsledku tak spotřebitelé i podniky ve Spojených státech platí za tuto „ochranu“ vysokou cenu.

Jak ukazuje model, domácnosti ve Spojených státech ztrácejí více než v jakékoli jiné zemi. A přestože Trumpova rétorika zdůrazňuje „znovuzrození amerického průmyslu“, ekonomická realita naznačuje, že efekt bude spíše opačný.

Jak trefně poznamenává jeden z analytiků: „Předchozí cla od Trumpovy vlády sypala písek do soukolí globálního obchodu. Nové reciproční tarify do něj házejí hasák.“