Kdo skutečně eskaluje válku? Západ Ukrajinu drží při životě, vyhrát ji ale nepomáhá, míní experti

Válka na Ukrajině trvá více než 1 000 dní a situace pro ukrajinskou stranu je stále složitější. Rusko nejenže pokračuje v brutálních útocích na ukrajinskou infrastrukturu, ale také získává nové posily v podobě 11 000 vojáků z KLDR a žoldáků z Jemenu. Navíc Rusko otestovalo experimentální balistické střely a zintenzivnilo své ofenzivy na východní frontě. K tomu všemu byl zvolen nový americký prezident, který podle svých slov hodlá konflikt ukončit během 24 hodin, avšak způsobem, který zřejmě nebude výhodný pro Ukrajinu.

I přes tyto hrozivé události se objevují otázky, zda Západ eskaluje konflikt, zejména poté, co Kyjevu povolil používat západní rakety na útoky uvnitř ruského území. Přesto však strategie západních zemí zůstává především opatrná a spočívá v postupném dodávání vojenské pomoci, které Ukrajinu udrží v boji, ale nedovolí jí zatlačit ruské síly zpět, uvedl server The Guardian.

Důvody tohoto přístupu jsou podle odborníků dvojí. Prvním z nich jsou náklady. Válka je drahá a demokratičtí lídři, kteří čelí voličům, se obávají důsledků zvyšování výdajů na obranu, růstu cen a případného zvýšení daní. Jak ukázaly volby v USA, voliči bývají nekompromisní vůči politikům, kteří vládnou v době hospodářských obtíží.

Druhým důvodem je obava z eskalace konfliktu. Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena zjevně bere ruské hrozby použití jaderných zbraní vážně. Ačkoli odborníci varují, že autoritářské režimy se málokdy řídí oficiálními „doktrínami“, Západ reaguje spíše defenzivně než rozhodně.

Západní pomoc Ukrajině je od začátku konfliktu charakteristická opatrností. Před anexí Krymu v roce 2014 odmítl Západ poskytnout Ukrajině jakoukoli vojenskou podporu. Po ruské invazi na Donbas byly dodávky zbraní minimální a sankce vůči Rusku spíše symbolické. Po začátku plnohodnotné války v roce 2022 sice podpora narostla, ale stále se drží v mezích opatrnosti.

Například německé tanky dorazily na Ukrajinu až po roce od začátku války, stíhačky F-16 začaly být nasazovány až letos v srpnu a některé moderní raketové systémy, jako například Storm Shadow, byly Kyjevu povoleny k použití na ruském území až minulý týden.

Podle analytiků by rychlejší dodávky a povolení k využití této techniky mohly situaci zásadně změnit. Není jisté, zda by Ukrajina Rusko vytlačila z okupovaných území, ale konflikt by mohl být mnohem vyrovnanější a oběti na ukrajinské straně by byly nižší.

I přes proklamace lídrů, že podporují Ukrajinu „tak dlouho, jak bude třeba“, chybí jasný cíl, že Ukrajina má konflikt vyhrát. Bez adekvátní podpory v objemu a tempu nemůže být řeč o vítězství, upozorňují odborníci.

Řešením by podle nich mohl být přístup známý z profesionální cyklistiky, tzv. „inkrementální zisky“. Jde o malé kroky, které samy o sobě konflikt nevyřeší, ale ve spojení mohou přinést zásadní změnu. Západ by například mohl uvolnit ruské zmrazené rezervy ve výši 300 miliard dolarů, zpřísnit sankce, zejména na ruskou přepravu ropy, poskytnout Ukrajině větší množství protivzdušné obrany a munice, investovat do evropského obranného průmyslu pro potřeby Ukrajiny, odstranit všechny limity na použití západních zbraní, nasadit jednotky NATO na západní Ukrajině k logistické podpoře nebo vytvořit plán pro přijetí Ukrajiny do NATO.

Dalším problémem je podle analytiků samotné vnímání Ukrajiny. Na rozdíl od zemí jako Francie nebo Portugalsko je Ukrajina stále považována za zemi mimo evropské jádro. Tento přístup nejenže podkopává morální principy, ale také přehlíží strategickou realitu: Ukrajina je nyní pomyslnou frontovou linií.

Pokud Západ nebude jednat rázněji, hrozí, že na řadě bude Moldavsko, Polsko nebo baltské státy, které Moskva také vnímá jako svou sféru vlivu.

Klíčovou otázkou tedy zůstává: Kdy se Západ rozhodne, že tato válka musí být vyhrána, nikoliv pouze řízena? Server uvádí, že podle odborníků už nestačí udržovat Ukrajinu v boji – musí se jí umožnit zvítězit, aby se zabránilo dalším konfliktům a narůstajícímu vlivu Ruska.

Související

Dmitrij Medveděv

Čína stranou nestojí. Legitimizuje požadavek Ruska, aby se Ukrajina vzdala značné části území

Dmitrij Medveděv, bývalý prezident Ruska a místopředseda Rady bezpečnosti Ruské federace, se 12. prosince setkal s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem v Pekingu. Setkání bylo zarámováno jako součást mírové iniciativy, avšak zároveň poskytlo Rusku prostor pro opakování ultimativních požadavků vůči Ukrajině. Tyto požadavky v podstatě vyzývají Ukrajinu k tomu, aby se podvolila současné situaci a uznala ruskou kontrolu nad okupovanými územími.
Suchoj Su-34 sloužící v ruské armádě, ilustrační fotografie

Rusko podniklo masivní letecký útok na Ukrajinu

Rusko v pátek podniklo masivní letecký útok na Ukrajinu, při kterém použilo desítky řízených střel a dronů. Útoky se zaměřily na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, jak uvedl ministr energetiky Herman Haluščenko na svém Facebooku. Uvedl to server The Guardian.

Více souvisejících

válka na Ukrajině

Aktuálně se děje

před 3 minutami

před 19 minutami

Chování černých děr.

Čeští vědci zabodovali v NASA. Pomohli s odhalením tajemství černých děr

Tým českých astrofyziků z Akademie věd dosáhl významného vědeckého pokroku v oblasti studia černých děr. V rámci mezinárodní spolupráce zveřejnili dvě studie, které přinášejí nové informace o chování rentgenových dvojhvězdných systémů s černou dírou. Tyto černé díry, o hmotnosti odpovídající hvězdám, přitahují hmotu z blízké hvězdy, čímž vzniká akreční disk. Zároveň mohou na pólech vypouštět vysokoenergetické výtrysky. Tento výzkum, využívající družici IXPE, se zaměřil na rentgenový binární systém Swift J1727.8–1613 a přinesl nové, zásadní objevy.

před 27 minutami

Dmitrij Medveděv

Čína stranou nestojí. Legitimizuje požadavek Ruska, aby se Ukrajina vzdala značné části území

Dmitrij Medveděv, bývalý prezident Ruska a místopředseda Rady bezpečnosti Ruské federace, se 12. prosince setkal s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem v Pekingu. Setkání bylo zarámováno jako součást mírové iniciativy, avšak zároveň poskytlo Rusku prostor pro opakování ultimativních požadavků vůči Ukrajině. Tyto požadavky v podstatě vyzývají Ukrajinu k tomu, aby se podvolila současné situaci a uznala ruskou kontrolu nad okupovanými územími.

před 51 minutami

Olaf Scholz

Scholzova politická kariéra se blíží ke svému konci. V pondělí se rozhodne

Německý kancléř Olaf Scholz čelí klíčovému hlasování o důvěře, které se uskuteční v pondělí. Pravděpodobné odmítnutí jeho vlády v parlamentu povede k předčasným volbám, naplánovaným na 23. února. Tento proces, který začal již na počátku listopadu, ztělesňuje německý model pečlivě řízeného rozpadu vlády, jenž má zabránit chaosu podobnému tomu z dob Výmarské republiky, uvedl server Politico.

před 1 hodinou

Ilustrační foto

Počasí může ohrozit dostupnost potravin. V Británii už zvedají varovný prst

Klimatické změny a administrativní překážky by mohly zásadně ohrozit přístup Velké Británie k cenově dostupným potravinám. Situace, které čelí britští farmáři, je čím dál složitější, přičemž důvodem jsou nejen nepříznivé výnosy, špatné počasí či důsledky brexitu, ale i širší kontext, který zahrnuje změny ve vládních dotacích a obchodních podmínkách. 

před 1 hodinou

Donald Trump

Trumpa Sýrie nezajímá. Možná ale bude muset

Donald Trump, budoucí prezident Spojených států, zaujímá po pádu syrského režimu Bašára al-Asada postoj, který se opírá o jeho dlouhodobý odpor k americkému zapojení do blízkovýchodních konfliktů. Uvedl to server BBC.

před 2 hodinami

Suchoj Su-34 sloužící v ruské armádě, ilustrační fotografie

Rusko podniklo masivní letecký útok na Ukrajinu

Rusko v pátek podniklo masivní letecký útok na Ukrajinu, při kterém použilo desítky řízených střel a dronů. Útoky se zaměřily na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, jak uvedl ministr energetiky Herman Haluščenko na svém Facebooku. Uvedl to server The Guardian.

před 2 hodinami

Sýrie, ilustrační foto

Syrské márnice vypráví příběhy o drsném týrání a mučení

Uvnitř márnice nemocnice Mujtahid v Damašku je k vidění scéna, která mrazí do morku kostí. Pohmožděná a zmučená těla obětí představují nepopiratelný důkaz brutality režimu syrského diktátora Bašára al-Asada, který byl nedávno svržen. Zoufalé rodiny sem proudí v naději, že najdou odpověď na otázky, které je sužují dlouhá léta: Kde jsou jejich blízcí?

před 4 hodinami

včera

včera

Afghanistán, ilustrační foto

Ve stínu nemohoucího Brežněva. O intervenci v Afghánistánu se v Moskvě rozhodlo před 45 lety

Sovětská vojenská intervence v Afghánistánu měla být rychlou a z globálního hlediska nepříliš významnou akcí. Ve skutečnosti podstatně ovlivnila vývoj světové politiky. Moskevské vedení o ní definitivně rozhodlo před 45 lety, na schůzi politbyra komunistické strany 12. prosince 1979. Zpětný pohled na její průběh odhaluje nejen to, jakým způsobem se na přelomu 70. a 80. let jednalo v Kremlu o zásadních bezpečnostních a mezinárodních záležitostech, ale může vést také k zamyšlení nad některými aktuálnějšími otázkami. 

včera

Ilustrační foto

Proč se nedaří zastavit změny počasí? Na vině je nejen Trump a krajní pravice

Evropský komisař pro klima Wopke Hoekstra varuje, že svět čelí nejen zhoršujícím se klimatickým podmínkám, ale i „geopolitické zimě“. Podle něj se současné politické prostředí stává stále složitějším pro prosazování klimatických cílů Evropské unie. Vliv má návrat Donalda Trumpa na politickou scénu, vzestup krajní pravice v Evropě a rostoucí skepticismus vůči zeleným politikám v rámci samotné EU.

včera

Gaza

Neúnosné podmínky v Gaze: Zima přináší zoufalství a boj o přežití

V Pásmu Gazy, kde se desetitisíce lidí uchylují na exponované středomořské pobřeží, se tvrdá zima stává noční můrou pro ty, kteří ztratili své domovy. Místní obyvatelé, zbaveni základních potřeb, čelí drsným podmínkám v provizorních přístřešcích, zatímco teploty klesají a bouře ničí jejich už tak skromné zázemí.

včera

včera

Mark Rutte, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

NATO se musí připravit na válku, vyzval Rutte

Generální tajemník NATO Mark Rutte varoval, že aliance není připravena na hrozby, kterým bude čelit v příštích letech, a zdůraznil potřebu zásadní změny v přístupu k obraně. Podle něj je Rusko připraveno na dlouhodobou konfrontaci s Ukrajinou i se státy NATO, a to vyžaduje výrazné zvýšení obranných výdajů a modernizaci vojenské produkce.

včera

včera

včera

Joe Biden

Biden udělil největší milosti v historii USA

Joe Biden, prezident Spojených států, provedl dosud největší jednorázový akt prezidentské milosti, když zmírnil tresty téměř 1 500 lidem a omilostnil dalších 39 osob odsouzených za nenásilné trestné činy. Tento krok, oznámený Bílým domem, má za cíl pomoci rodinám, posílit komunity a podpořit reintegraci těch, kteří již prokázali svou rehabilitaci.

včera

Marine Le Pen na pražské konferenci protiimigračních stran (16. 12. 2017)

Spása Francie, nebo její zhouba? Marine Le Pen stojí před klíčovým rozhodnutím

Marine Le Pen, dlouholetá lídryně krajní pravice ve Francii, se nachází na klíčovém rozcestí své politické kariéry. V posledních týdnech si musela vybrat mezi tím, zda bude nadále působit jako disruptivní síla schopná otřást francouzskou politikou, nebo zda bude pokračovat v kultivování své mainstreamové image, která je nezbytná pro dosažení prezidentského úřadu v roce 2027.

včera

Cichanouská exkluzivně pro EZ: Pád Asada zasadil ránu Putinovi. V Bělorusku je situace specifická

Lídryně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská exkluzivně pro EuroZprávy.cz řekla, jak vnímá pád režimu syrského diktátora Bašára Asada a jeho možný vliv na režim běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka. Rovněž do detailu popsala, v jakých podmínkách dnes musí opozice v zemi fungovat.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy