Kdo skutečně eskaluje válku? Západ Ukrajinu drží při životě, vyhrát ji ale nepomáhá, míní experti

I přes tyto hrozivé události se objevují otázky, zda Západ eskaluje konflikt, zejména poté, co Kyjevu povolil používat západní rakety na útoky uvnitř ruského území. Přesto však strategie západních zemí zůstává především opatrná a spočívá v postupném dodávání vojenské pomoci, které Ukrajinu udrží v boji, ale nedovolí jí zatlačit ruské síly zpět, uvedl server The Guardian.

Důvody tohoto přístupu jsou podle odborníků dvojí. Prvním z nich jsou náklady. Válka je drahá a demokratičtí lídři, kteří čelí voličům, se obávají důsledků zvyšování výdajů na obranu, růstu cen a případného zvýšení daní. Jak ukázaly volby v USA, voliči bývají nekompromisní vůči politikům, kteří vládnou v době hospodářských obtíží.

Druhým důvodem je obava z eskalace konfliktu. Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena zjevně bere ruské hrozby použití jaderných zbraní vážně. Ačkoli odborníci varují, že autoritářské režimy se málokdy řídí oficiálními „doktrínami“, Západ reaguje spíše defenzivně než rozhodně.

Západní pomoc Ukrajině je od začátku konfliktu charakteristická opatrností. Před anexí Krymu v roce 2014 odmítl Západ poskytnout Ukrajině jakoukoli vojenskou podporu. Po ruské invazi na Donbas byly dodávky zbraní minimální a sankce vůči Rusku spíše symbolické. Po začátku plnohodnotné války v roce 2022 sice podpora narostla, ale stále se drží v mezích opatrnosti.

Například německé tanky dorazily na Ukrajinu až po roce od začátku války, stíhačky F-16 začaly být nasazovány až letos v srpnu a některé moderní raketové systémy, jako například Storm Shadow, byly Kyjevu povoleny k použití na ruském území až minulý týden.

Podle analytiků by rychlejší dodávky a povolení k využití této techniky mohly situaci zásadně změnit. Není jisté, zda by Ukrajina Rusko vytlačila z okupovaných území, ale konflikt by mohl být mnohem vyrovnanější a oběti na ukrajinské straně by byly nižší.

I přes proklamace lídrů, že podporují Ukrajinu „tak dlouho, jak bude třeba“, chybí jasný cíl, že Ukrajina má konflikt vyhrát. Bez adekvátní podpory v objemu a tempu nemůže být řeč o vítězství, upozorňují odborníci.

Řešením by podle nich mohl být přístup známý z profesionální cyklistiky, tzv. „inkrementální zisky“. Jde o malé kroky, které samy o sobě konflikt nevyřeší, ale ve spojení mohou přinést zásadní změnu. Západ by například mohl uvolnit ruské zmrazené rezervy ve výši 300 miliard dolarů, zpřísnit sankce, zejména na ruskou přepravu ropy, poskytnout Ukrajině větší množství protivzdušné obrany a munice, investovat do evropského obranného průmyslu pro potřeby Ukrajiny, odstranit všechny limity na použití západních zbraní, nasadit jednotky NATO na západní Ukrajině k logistické podpoře nebo vytvořit plán pro přijetí Ukrajiny do NATO.

Dalším problémem je podle analytiků samotné vnímání Ukrajiny. Na rozdíl od zemí jako Francie nebo Portugalsko je Ukrajina stále považována za zemi mimo evropské jádro. Tento přístup nejenže podkopává morální principy, ale také přehlíží strategickou realitu: Ukrajina je nyní pomyslnou frontovou linií.

Pokud Západ nebude jednat rázněji, hrozí, že na řadě bude Moldavsko, Polsko nebo baltské státy, které Moskva také vnímá jako svou sféru vlivu.

Klíčovou otázkou tedy zůstává: Kdy se Západ rozhodne, že tato válka musí být vyhrána, nikoliv pouze řízena? Server uvádí, že podle odborníků už nestačí udržovat Ukrajinu v boji – musí se jí umožnit zvítězit, aby se zabránilo dalším konfliktům a narůstajícímu vlivu Ruska.