Válka na Ukrajině trvá více než 1 000 dní a situace pro ukrajinskou stranu je stále složitější. Rusko nejenže pokračuje v brutálních útocích na ukrajinskou infrastrukturu, ale také získává nové posily v podobě 11 000 vojáků z KLDR a žoldáků z Jemenu. Navíc Rusko otestovalo experimentální balistické střely a zintenzivnilo své ofenzivy na východní frontě. K tomu všemu byl zvolen nový americký prezident, který podle svých slov hodlá konflikt ukončit během 24 hodin, avšak způsobem, který zřejmě nebude výhodný pro Ukrajinu.
I přes tyto hrozivé události se objevují otázky, zda Západ eskaluje konflikt, zejména poté, co Kyjevu povolil používat západní rakety na útoky uvnitř ruského území. Přesto však strategie západních zemí zůstává především opatrná a spočívá v postupném dodávání vojenské pomoci, které Ukrajinu udrží v boji, ale nedovolí jí zatlačit ruské síly zpět, uvedl server The Guardian.
Důvody tohoto přístupu jsou podle odborníků dvojí. Prvním z nich jsou náklady. Válka je drahá a demokratičtí lídři, kteří čelí voličům, se obávají důsledků zvyšování výdajů na obranu, růstu cen a případného zvýšení daní. Jak ukázaly volby v USA, voliči bývají nekompromisní vůči politikům, kteří vládnou v době hospodářských obtíží.
Druhým důvodem je obava z eskalace konfliktu. Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena zjevně bere ruské hrozby použití jaderných zbraní vážně. Ačkoli odborníci varují, že autoritářské režimy se málokdy řídí oficiálními „doktrínami“, Západ reaguje spíše defenzivně než rozhodně.
Západní pomoc Ukrajině je od začátku konfliktu charakteristická opatrností. Před anexí Krymu v roce 2014 odmítl Západ poskytnout Ukrajině jakoukoli vojenskou podporu. Po ruské invazi na Donbas byly dodávky zbraní minimální a sankce vůči Rusku spíše symbolické. Po začátku plnohodnotné války v roce 2022 sice podpora narostla, ale stále se drží v mezích opatrnosti.
Například německé tanky dorazily na Ukrajinu až po roce od začátku války, stíhačky F-16 začaly být nasazovány až letos v srpnu a některé moderní raketové systémy, jako například Storm Shadow, byly Kyjevu povoleny k použití na ruském území až minulý týden.
Podle analytiků by rychlejší dodávky a povolení k využití této techniky mohly situaci zásadně změnit. Není jisté, zda by Ukrajina Rusko vytlačila z okupovaných území, ale konflikt by mohl být mnohem vyrovnanější a oběti na ukrajinské straně by byly nižší.
I přes proklamace lídrů, že podporují Ukrajinu „tak dlouho, jak bude třeba“, chybí jasný cíl, že Ukrajina má konflikt vyhrát. Bez adekvátní podpory v objemu a tempu nemůže být řeč o vítězství, upozorňují odborníci.
Řešením by podle nich mohl být přístup známý z profesionální cyklistiky, tzv. „inkrementální zisky“. Jde o malé kroky, které samy o sobě konflikt nevyřeší, ale ve spojení mohou přinést zásadní změnu. Západ by například mohl uvolnit ruské zmrazené rezervy ve výši 300 miliard dolarů, zpřísnit sankce, zejména na ruskou přepravu ropy, poskytnout Ukrajině větší množství protivzdušné obrany a munice, investovat do evropského obranného průmyslu pro potřeby Ukrajiny, odstranit všechny limity na použití západních zbraní, nasadit jednotky NATO na západní Ukrajině k logistické podpoře nebo vytvořit plán pro přijetí Ukrajiny do NATO.
Dalším problémem je podle analytiků samotné vnímání Ukrajiny. Na rozdíl od zemí jako Francie nebo Portugalsko je Ukrajina stále považována za zemi mimo evropské jádro. Tento přístup nejenže podkopává morální principy, ale také přehlíží strategickou realitu: Ukrajina je nyní pomyslnou frontovou linií.
Pokud Západ nebude jednat rázněji, hrozí, že na řadě bude Moldavsko, Polsko nebo baltské státy, které Moskva také vnímá jako svou sféru vlivu.
Klíčovou otázkou tedy zůstává: Kdy se Západ rozhodne, že tato válka musí být vyhrána, nikoliv pouze řízena? Server uvádí, že podle odborníků už nestačí udržovat Ukrajinu v boji – musí se jí umožnit zvítězit, aby se zabránilo dalším konfliktům a narůstajícímu vlivu Ruska.
Související
Lavrov: Rusko se nespokojí s příměřím ve válce na Ukrajině
Ruské zlo Ukrajinu nezlomí ani nepokřiví Vánoce, vzkázal Zelenskyj
Aktuálně se děje
před 18 minutami
Pantsir-S. Co je zač ruský systém, který zřejmě sestřelil ázerbájdžánské dopravní letadlo?
Aktualizováno před 48 minutami
Ázerbájdžánské dopravní letadlo sestřelila ruská raketa. Kreml se bouří
před 2 hodinami
V pražské zoo zemřel velemlok čínský Karlo, zapsal se do Guinnessovy knihy rekordů
před 2 hodinami
Státní rozpočet je podvod, Fialova vláda jsou amatéři. Zeman ve vánočním poselství mluvil o urážce voličů
před 3 hodinami
Manželka syrského exprezidenta Asada Asma umírá na rakovinu
před 4 hodinami
Lavrov: Rusko se nespokojí s příměřím ve válce na Ukrajině
před 5 hodinami
Co s nevhodným vánočním dárkem? Lhůta pro vrácení se krátí
před 6 hodinami
Počasí v roce 2025 nebude tak extrémní, jako letos. Do historie se přesto zapíše, tvrdí meteorologové
před 7 hodinami
Tragédie v Gaze: Třídenní holčička zemřela na podchlazení, další lidé umírají při náletech
před 8 hodinami
Ruské zlo Ukrajinu nezlomí ani nepokřiví Vánoce, vzkázal Zelenskyj
před 9 hodinami
Výhled počasí na Silvestra a Nový rok. Teploty v Česku stoupnou
včera
RECENZE: Čarovné jablko v souboji nových vánočních pohádek obstálo
včera
Sněhová předpověď počasí. Meteorologové poskytli výhled do konce roku
včera
Britské královské rodině začaly Vánoce v kostele. Králi zazpívali hymnu
Aktualizováno včera
V Kazachstánu spadl letoun s desítkami lidí na palubě
včera
Karel III. ve vánočním projevu mluvil o svém boji s rakovinou
včera
Slováci mohou znovu vidět tajné nahrávky s Ficem z lesní chaty
včera
Může být Putin ještě více nelidský, ptá se Zelenskyj po dalším ruském útoku
včera
Současný charakter počasí v Česku setrvá, ukazuje předpověď
včera
Finsko hlásí problém s kabelem do Estonska. Může jít o sabotáž
Elektrická síť mezi Finskem a Estonskem přes podmořské spojení Estlink 2 je v tuto chvíli přerušena. Informoval o tom server Yle. Zodpovědná společnost Fingrid v prohlášení uvedla, že příčina poruchy je předmětem vyšetřování. Nelze přitom vyloučit sabotáž.
Zdroj: Lucie Podzimková