Lavrov vzkazuje Západu: Pokud se chcete bít za Ukrajinu, Rusko je připraveno

Pokud se chtějí západní země bít na bojišti za Ukrajinu, Rusko je na to připraveno. Prohlásil to v pondělí ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov, informuje agentura Reuters.

"Je to jejich právo, pokud to chtějí na bojišti, bude to na bojišti," citovala Lavrova ruská agenturu RIA Novosti. Kreml minulý týden uvedl, že vyslání vojáků NATO na Ukrajinu by bylo mimořádně nebezpečné a podle ruského prezidenta Vladimira Putina by to mohlo vést ke třetí světové válce.

Rusko zesílilo svá varování o nebezpečí vzniku přímého konfliktu se Severoatlantickou aliancí po vyjádřeních francouzského prezidenta. Emmanuel Macron odmítl vyloučit možnost, že Západ by na Ukrajinu někdy v budoucnu mohl vyslat své vojáky.

Macron v rozhovoru pro týdeník The Economist znovu otevřel otázku nasazení západních pozemních jednotek na Ukrajině. Podle něj by se tak mohlo stát v případě, že by Rusko prolomilo frontovou linii a Kyjev by požádal o pomoc.

"V případě, že by Rusové prolomili frontovou linii a pokud by existovala ukrajinská žádost - což momentálně není na stole - měli bychom si legitimně tuto otázku položit," uvedl Macron, který podobný postoj již několikrát vyjádřil.

V únoru francouzský prezident vyvolal kontroverze svými slovy, když prohlásil, že západní spojenci by neměli vylučovat vyslání vojáků na Ukrajinu. V březnu pak v rozhovoru s deníkem Le Parisien naznačil, že Francie by mohla být nucena vést pozemní operace na Ukrajině, aby čelila ruským silám, a že je připravena na všechny scénáře.

"Nepřipustit to a priori znamená ignorovat lekce posledních dvou let," zdůraznil Macron v současném rozhovoru. Podle něj státy NATO nejprve vylučovaly vyslání tanků a letadel na Ukrajinu, ale nakonec změnily názor, aby pomohly zemi napadené Ruskem.

Macron v dřívějším rozhovoru pro deník Le Parisien uvedl, že se obává, že na Ukrajině bude možná "v určitém okamžiku" zapotřebí provést pozemní operace zaměřené proti ruským silám. Iniciativu se však probrat nechystá.

"Možná v určitém okamžiku - nechci to, nepřeberu iniciativu - budeme muset provést pozemní operace, ať už budou jakékoli, abychom čelili ruským silám," uvedl Macron v rozhovoru pro francouzský deník. "Síla Francie spočívá v tom, že to dokážeme," dodal francouzský prezident s tím, že jeho země se připravuje na "všechny scénáře".

Macron hypoteticky nevyloučil vyslání západních vojáků na Ukrajinu, což vyvolalo odpor u ostatních evropských lídrů. Později svůj výrok vysvětlil tím, že to neznamená úvahu o nasazení jednotek v blízké budoucnosti, ale že tím otevírá debatu o možnostech další podpory Kyjeva.

Po konferenci o pomoci Ukrajině v Paříži Macron nevyloučil možnost vyslání francouzských vojáků na Ukrajinu a uvedl, že jsou otevřeny všechny možnosti, aby se zabránilo tomu, aby Rusko vyhrálo tuto válku.

"Na oficiálním nasazení pozemních jednotek v současnosti nepanuje shoda," uvedl francouzský lídr. K dosažení toho, aby Rusko nemohlo zvítězit v útočné válce na Ukrajině, však není nic vyloučeno, dodal. Odmítl upřesnit, které země zvažují vyslání vojáků. Macron také zdůraznil, že v této věci upřednostňuje zachování "strategické nejednoznačnosti".

Na setkání, kterého se zúčastnilo přes 20 hlav států a vlád, nedošlo k shodě ohledně případného vyslání vojáků západních zemí, nicméně Macron zdůraznil, že v budoucnosti nelze vyloučit žádnou možnost.

Každá země by měla mít podle něj svrchované právo rozhodnout o svém postoji. Macron odmítl uvést, které země zvažují vyslání vojáků a zdůraznil, že preferuje strategickou nejednoznačnost v této otázce.

Lídři několika evropských zemí se ale od prohlášení francouzského prezidenta distancovali a Jens Stoltenberg uvedl, že NATO neplánuje vyslat vojáky na Ukrajinu.

Německý ministr obrany Boris Pistorius také vyloučil nasazení německých vojáků ve válce na Ukrajině. Po setkání s rakouskou ministryní obrany Klaudií Tannerovou ve Vídni Pistorius uvedl, že Německo nepovažuje vyslání pěchoty na Ukrajinu za reálnou možnost. I Tannerová kritizovala Macronova slova a označila je za znepokojující signál. Namísto toho zdůraznila potřebu ukončit současné diplomatické mlčení.

Související

Více souvisejících

válka na Ukrajině Sergej Lavrov Rusko

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Euro 2024: Na úvod fotbalového ME domácí Němci deklasovali Skoty 5:1

Lepší začátek evropského šampionátu si domácí německá fotbalová reprezentace nemohla přát. V úvodním zápase turnaje si poradila s neškodnými Skoty, kterým nepomohla ani mohutná fanouškovská podpora v Mnichově. Do karet Němcům hrál i fakt, že od konce prvního poločasu hráli Skotové o deseti lidech. Po prvním poločase už prohrávali 0:3, přičemž ve druhém poločase inkasovali další dvě branky. Ostrované si udělali radost jedinou brankou, která byla navíc ještě vlastní, když se nešťastně trefil Rüdiger. Byla to však jediná kaňka na bezchybném německém výkonu.

včera

Paul Rusesabagina

Hrdina Hotelu Rwanda slaví sedmdesátiny. Poslední roky ale protrpěl

Rwandou před třiceti lety zmítalo násilí, které připravilo o život stovky tisíc lidí. Kulaté sedmdesáté narozeniny slaví v sobotu 15. června muž, který během genocidy zachránil 1 268 lidských životů. Paul Rusesabagina je bývalý hotelový manažer, jehož činy byly mezinárodně oceněny. V posledních letech se však v rodné zemi stal terčem vládnoucích struktur. 

včera

včera

včera

včera

včera

Peter Pellegrini je novým slovenským prezidentem.

Slovensko má nového prezidenta. Pellegrini složil slib a ujal se funkce

Slovensko má nového prezidenta. Peter Pellegrini v sobotu po poledni během slavnostní schůze parlamentu v budově Slovenské filharmonie v Bratislavě složil slib do rukou předsedy ústavního soudu a ujal se funkce, ve které nahradil končící prezidentku Zuzanu Čaputovou. Program inaugurace bude pokračovat v odpoledních hodinách. 

včera

Čaputová jako první slovenská prezidentka provedla zemi velkými krizemi

Slovensko dnes zažívá střídání stráží v prezidentském paláci. Po pěti letech končí na pozici hlavy státu Zuzana Čaputová, která byla první prezidentkou v historii země. Provedla ji velkými krizemi, mandát se rozhodla neobhajovat. Ve funkci ji nahradí Peter Pellegrini. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy