Pokud se chtějí západní země bít na bojišti za Ukrajinu, Rusko je na to připraveno. Prohlásil to v pondělí ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov, informuje agentura Reuters.
"Je to jejich právo, pokud to chtějí na bojišti, bude to na bojišti," citovala Lavrova ruská agenturu RIA Novosti. Kreml minulý týden uvedl, že vyslání vojáků NATO na Ukrajinu by bylo mimořádně nebezpečné a podle ruského prezidenta Vladimira Putina by to mohlo vést ke třetí světové válce.
Rusko zesílilo svá varování o nebezpečí vzniku přímého konfliktu se Severoatlantickou aliancí po vyjádřeních francouzského prezidenta. Emmanuel Macron odmítl vyloučit možnost, že Západ by na Ukrajinu někdy v budoucnu mohl vyslat své vojáky.
Macron v rozhovoru pro týdeník The Economist znovu otevřel otázku nasazení západních pozemních jednotek na Ukrajině. Podle něj by se tak mohlo stát v případě, že by Rusko prolomilo frontovou linii a Kyjev by požádal o pomoc.
"V případě, že by Rusové prolomili frontovou linii a pokud by existovala ukrajinská žádost - což momentálně není na stole - měli bychom si legitimně tuto otázku položit," uvedl Macron, který podobný postoj již několikrát vyjádřil.
V únoru francouzský prezident vyvolal kontroverze svými slovy, když prohlásil, že západní spojenci by neměli vylučovat vyslání vojáků na Ukrajinu. V březnu pak v rozhovoru s deníkem Le Parisien naznačil, že Francie by mohla být nucena vést pozemní operace na Ukrajině, aby čelila ruským silám, a že je připravena na všechny scénáře.
"Nepřipustit to a priori znamená ignorovat lekce posledních dvou let," zdůraznil Macron v současném rozhovoru. Podle něj státy NATO nejprve vylučovaly vyslání tanků a letadel na Ukrajinu, ale nakonec změnily názor, aby pomohly zemi napadené Ruskem.
Macron v dřívějším rozhovoru pro deník Le Parisien uvedl, že se obává, že na Ukrajině bude možná "v určitém okamžiku" zapotřebí provést pozemní operace zaměřené proti ruským silám. Iniciativu se však probrat nechystá.
"Možná v určitém okamžiku - nechci to, nepřeberu iniciativu - budeme muset provést pozemní operace, ať už budou jakékoli, abychom čelili ruským silám," uvedl Macron v rozhovoru pro francouzský deník. "Síla Francie spočívá v tom, že to dokážeme," dodal francouzský prezident s tím, že jeho země se připravuje na "všechny scénáře".
Macron hypoteticky nevyloučil vyslání západních vojáků na Ukrajinu, což vyvolalo odpor u ostatních evropských lídrů. Později svůj výrok vysvětlil tím, že to neznamená úvahu o nasazení jednotek v blízké budoucnosti, ale že tím otevírá debatu o možnostech další podpory Kyjeva.
Po konferenci o pomoci Ukrajině v Paříži Macron nevyloučil možnost vyslání francouzských vojáků na Ukrajinu a uvedl, že jsou otevřeny všechny možnosti, aby se zabránilo tomu, aby Rusko vyhrálo tuto válku.
"Na oficiálním nasazení pozemních jednotek v současnosti nepanuje shoda," uvedl francouzský lídr. K dosažení toho, aby Rusko nemohlo zvítězit v útočné válce na Ukrajině, však není nic vyloučeno, dodal. Odmítl upřesnit, které země zvažují vyslání vojáků. Macron také zdůraznil, že v této věci upřednostňuje zachování "strategické nejednoznačnosti".
Na setkání, kterého se zúčastnilo přes 20 hlav států a vlád, nedošlo k shodě ohledně případného vyslání vojáků západních zemí, nicméně Macron zdůraznil, že v budoucnosti nelze vyloučit žádnou možnost.
Každá země by měla mít podle něj svrchované právo rozhodnout o svém postoji. Macron odmítl uvést, které země zvažují vyslání vojáků a zdůraznil, že preferuje strategickou nejednoznačnost v této otázce.
Lídři několika evropských zemí se ale od prohlášení francouzského prezidenta distancovali a Jens Stoltenberg uvedl, že NATO neplánuje vyslat vojáky na Ukrajinu.
Německý ministr obrany Boris Pistorius také vyloučil nasazení německých vojáků ve válce na Ukrajině. Po setkání s rakouskou ministryní obrany Klaudií Tannerovou ve Vídni Pistorius uvedl, že Německo nepovažuje vyslání pěchoty na Ukrajinu za reálnou možnost. I Tannerová kritizovala Macronova slova a označila je za znepokojující signál. Namísto toho zdůraznila potřebu ukončit současné diplomatické mlčení.
Související
Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky
Ukrajina nasadí proti Rusku "zázračnou zbraň". Může s ní zkusit zabít Putina
válka na Ukrajině , Sergej Lavrov , Rusko
Aktuálně se děje
před 17 minutami
Dramatická volební noc začíná. V USA se zavřely první místnosti
včera
Exit poll CNN: Jen třetina voličů se měla za Bidena lépe
včera
CNN: Červenou fata morgánu nahradí modrý posun. Výsledkům voleb bude první hodiny kralovat Donald Trump
včera
O prezidentovi USA rozhodne Pensylvánie. Co z tohoto státu udělalo cíl zájmu Trumpa i Harrisové?
včera
OBRAZEM: Výstavba tramvajové trati na Václavském náměstí pokračuje
včera
Trump se v den voleb pomstil novinářům. Nepohodlným médiím zakázal vstup do volebního štábu
včera
Volební místnosti v USA čelí bombovým hrozbám z ruských mailů. 15 států povolalo Národní gardu
včera
Policie v Kapitolu zadržela muže politého hořlavinou. Další v Michiganu hrozil útokem, pokud vyhraje Trump
včera
Trump prohlásil, že uzná volební porážku. Pod jednou podmínkou
včera
Netanjahu nečekaně vyhodil ministra obrany Galanta. Izraelci se bouří
včera
Nejistý výsledek prezidentských voleb v USA: Rozhodne jen hrstka klíčových států
včera
Proč swing states rozhodují o budoucím prezidentovi USA?
včera
Volby v USA: Co bude, až místnosti zavřou? Vítěze nemusíme znát několik dní
včera
Registrace, fronty i ztráta volebního práva. Volby v USA se od těch českých značně liší
včera
Může Trump vyhrát? Teď už závisí jen na jediném faktoru, připouští jeho poradci
včera
Voliči demokratů a republikánů se vzájemně nenávidí. Americký politolog vysvětlil proč
včera
Expert pro EZ popsal, proč je Trump hrozbou pro americkou demokracii
včera
Volební právo není v USA samozřejmost. Jak může odsouzený zločinec Trump hlasovat?
včera
Konec éry Joea Bidena. Jak bude sledovat volby končící prezident?
včera
USA pod palbou hoaxů. Dva státy kvůli volbám posílily kybernetické útoky a dezinformační kampaně
Americké zpravodajské a bezpečnostní služby obvinily Rusko a Írán z toho, že zesílily kybernetické útoky a dezinformační kampaně s cílem rozdělit americkou společnost před prezidentskými volbami.
Zdroj: Libor Novák