Izrael v pondělí provedl sérii leteckých útoků na cíle militantního hnutí Hizballáh v Libanonu, což představuje jeden z největších izraelských útoků na tuto zemi od začátku konfliktu v pásmu Gazy.
Napětí mezi Izraelem a Hizballáhem vzrostlo od minulého týdne, kdy při explozích pagerů a vysílaček, které používali členové Hizballáhu, zemřelo 37 lidí. Uvedl to server Times of Israel s tím, že celkově bylo provedeno přes 300 náletů.
Izraelská vojenská letadla v pondělí ráno podle svědků, které citovala agentura Reuters, provedla sérii náletů na města podél jižní hranice Libanonu. Libanonská tisková agentura uvedla, že „nepřátelská vojenská letadla uskutečnila během půl hodiny více než 80 náletů.“ Útoky byly hlášeny také z východní části země v údolí Bikáa a na severu v regionu Hermel.
Mluvčí izraelské armády Daniel Hagari vyzval obyvatele jižního Libanonu, aby se drželi dál od stanovišť Hizballáhu. Uvedl, že nálety byly preventivním opatřením, a že Izrael zaútočil poté, co zjistil, že Hizballáh připravuje raketový útok na Izrael.
Na otázku ohledně možného pozemního vpádu izraelských sil do Libanonu Hagari odpověděl, že „Izrael udělá vše, co bude třeba,“ aby zajistil bezpečný návrat evakuovaných obyvatel severního Izraele do jejich domovů. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu minulý týden označil navrácení evakuovaných za jeden z hlavních cílů války.
Ostřelování mezi oběma stranami pokračovalo i během uplynulého víkendu. V pátek při izraelském útoku na Bejrút zahynulo nejméně 45 lidí, včetně dvou vysoce postavených členů Hizballáhu. V sobotu libanonské hnutí odpálilo na Izrael přibližně 150 raket.
Agentura Reuters připomíná, že konflikt mezi Izraelem a Hizballáhem začal po vypuknutí války v pásmu Gazy, na což Hizballáh zareagoval ostřelováním izraelských pozic u společných hranic. Hnutí uvádí, že tyto útoky podniká na podporu palestinského lidu.
Související
Libanon není jen Hizballáh? Pokud příměří padne, bude nám to jedno, varuje Izrael
Začalo příměří mezi Izraelem a Hizballáhem. Expertka vidí riziko, roli může sehrát Írán
Válka v Izraeli s Hamásem 2023 (Gaza) , libanon , Izraelská armáda
Aktuálně se děje
před 14 minutami
Svatá Barbora a tradice adventního času
před 42 minutami
Policie našla u rodičky obviněné z vraždy další mrtvé dítě
Aktualizováno před 1 hodinou
Na univerzitě v Plzni se měly ozvat výstřely. Policie prověřuje oznámení
před 1 hodinou
EU není připravená na obchodní válku s USA. Macron varoval před bolestivou prohrou
před 2 hodinami
Pádem Aleppa to nekončí. Erdogan rozehrál v Sýrii nebezpečnou hru, o hlavu Asada mu ale nejde
před 3 hodinami
Jižní Korea se zmítá v politické krizi. Jun Sok-jol otevřel stanným právem bolestivé rány
před 4 hodinami
V Česku se poprvé objevil domácí případ onemocnění difylobotriózou
před 4 hodinami
Ukrajina nás přibližuje jaderné válce víc než Kuba, tvrdí Putinův propagandista. Historik vysvětlil, jak to skutečně je
před 6 hodinami
NATO odradí Putina od celoevropské války. K ústupkům ho ale nedonutí ani Trump, míní expert
před 7 hodinami
Podřezal si ICC pod sebou větev? Zatykač na Netanjahua nemá v historii obdoby
před 7 hodinami
Jun Sok-jol dal v sázku jihokorejskou demokracii potřísněnou krví. Ta ho zřejmě přežije
před 9 hodinami
Patová situace prolomena. Ukrajina čelí nejhorším ztrátám za poslední dva roky
před 10 hodinami
Rána geopolitické stabilitě. Noc politického chaosu v Jižní Koreji sleduje Rusko, Čína i KLDR
před 11 hodinami
Nejskloňovanější jméno týdne. Kdo je Jun Sok-jol?
před 11 hodinami
Jižní Korea na nohou. Politici i veřejnost chtějí prezidentovu hlavu, Sok-jol čelí impeachmentu
před 12 hodinami
Počasí o víkendu nebude tak teplé, jak se čekalo. Naopak
včera
Prezident Jižní Koreje Sok-jol zrušil stanné právo
včera
Krize v Jižní Koreji se stupňuje. Parlament stanné právo zrušil, na Sok-jola tlačí i vlastní strana
včera
Sok-jol se potácí na hranici politického kolapsu. Proč Jižní Korea vyhlásila stanné právo?
včera
EU sleduje s obavami dění ve Francii. Barnierova vláda se rozpadá
Rozpad vlády Michela Barniera, který je na postu francouzského premiéra jen velmi krátce, se zdá nevyhnutelný. Jeho kabinet se blíží k hlasování o vyslovení nedůvěry, které pravděpodobně prohraje již tento týden. Tento vývoj by mohl vést k finanční krizi v druhé největší ekonomice eurozóny a vyvolat obavy v celé Evropské unii, uvedl server Politico.
Zdroj: Libor Novák