Svět vs covid-19. Odborníci se zamýšlí nad tím, kdo vlastně vyhrává

Boj proti covid-19 se v každé zemi značně liší, a proto je těžké vyhodnotit, jak si svět stojí. Podle slov Elisabetty Groppelliové jeden fakt spojuje všechny lidi na světě i když se nachází na čínském venkově nebo v metropolitním Londýně.

„Je to virus, který cirkuluje po celé planetě, který ovlivňuje každého z nás a zdůrazňuje, že jsme všichni propojeni. Nejde o cestování, ale o to, že trávíme spolu trávíme čas,“ řekla pro BBC viroložka.

Sociální distancování platí ve téměř všech zemích světa a pracují na tom, aby byla dodržována karanténní opatření.  V případě, že země nevydaly varování, mohli jsme vidět jasné důsledky zdravotnické krize jako například v Latinské Americe, kde se v současné době nachází epicentrum covid-19.

Naopak na Novém Zélandu byla opatření zavedena ihned, když bylo detekováno teprve několik málo případů. Uzavřeli se hranice, lidé museli být doma zavření, ale vedlo to k tomu, že nyní se lidé mohou vrátit zpět do „normálního života“.

Zdá se, že země, které přijaly ochranná opatření v co nejkratší době, nejlépe při prvních potvrzených případech značně snížily schopnost viru se nekontrolovatelně šířit. Mongolsko je také příkladem, kde se ukázalo, že rychlé jednání může zachránit mnoho životů. „Mongolsko odvedlo dobrou práci s velmi omezenými zdroji,“ míní David Heymann z London Hygiene and Tropical Medicine.

Mongolsko bylo mezi prvními, které uzavřelo školy, hranice, propagovalo nošení ochranných obličejových masek a mytí rukou. Přestože mohla mít pandemie vážný dopad na Mongolsko, protože má nejdelší hranici s Čínou, tak k dnešnímu dni bylo detekováno pouze 293 případů a žádné úmrtí.

První tři potvrzené případy v České republice byly hlášeny 1. března 2020 a 12. března vláda vyhlásila mimořádný stav. Ani ne týden poté byly uzavřeny hranice a bylo doporučeno omezené vycházení. Česká republika byla první evropskou zemí, která měla povinnost nosit roušky. Do května bylo hlášeno 257 úmrtí na covid-19 ve srovnání se Švédskem, které je podobně lidnaté a mělo v té době téměř 3000 úmrtí.

Na začátku pandemie bylo nošení roušek něco neobvyklého, ale teď je to v celé Evropě naprosto běžné. Evropa se začala pomalu otevírat, ale například Řecko nebo Francie ohlásili v tomto týdnu nejvyšší počet případů. Německo poprvé za tři měsíce potvrdilo více než tisíc případů denně.

Oproti tomu Afrika na začátku pandemie registrovala nejmenší dopad pandemie na celý kontinent. V současné době je zde detekováno více než milion pozitivních případů. Číslo je ale relativní, protože zde neexistuje taková míra testování jako na jiných kontinentech, přesto se zdá, že Afrika má výrazně nižší úmrtnost.

Odborníci se domnívají, že je to způsobeno tím, že Afričané obecně netrpí civilizačními chorobami jako je diabetes 2. typu nebo obezitou. Také se na kontinentě nacházejí mladší lidé s průměrným věkem 19 let.

Celý svět převážně apeluje i na časté dezinfekce povrchu, a hlavně na hygienu. Správně by se ruce měly umývat mýdlem pod teplou vodou minimálně 20 sekund. Ale to nelze v některých zemích jako je například Indie, kde až jeden milion obyvatel žije v bombajském slumu a nemají k vodě přístup.

„To je ten hlavní rozdíl, který může rozdělit svět na dvě části a existuje velký otazník nad tím, jak můžeme kontrolovat virus, když není k dispozici vakcína,“ poznamenala viroložka Groppelliová. Hlavní stanovisko WHO zní, že svět se nachází uprostřed velmi závažné, intenzivní, a hlavně se zrychlující pandemie, která je stále na vrcholu.