V ruských vězeňských táborech, vazebních věznicích a na okupovaných územích Ukrajiny se nachází tisíce civilistů zadržených v tzv. filtračních táborech. Tito lidé byli zatčeni bez obvinění, vyšetření nebo soudního procesu v rámci "speciální vojenské operace," jak Moskva označuje válku proti Ukrajině.
Zadržení jsou bez možnosti oficiálního vypátrání a jsou vystaveni nejistému osudu. Stanice BBC, která upozornila na tuto problematiku, zdůraznila, že tito civilisté jsou nejzranitelnější skupinou v průběhu války, kterou Rusko vede proti Ukrajině.
Zadržení civilisté jsou často bez obhajoby, bez obvinění a bez možnosti soudu. Mezinárodní právo přiznává civilistům určitá práva, ale v tomto případě jsou tato práva systematicky porušována.
Většina zadržených se nachází ve vězeních bez náležitých záznamů o jejich zadržení, a tak je velmi těžké je vystopovat a zjistit o nich cokoli oficiálně.
Zpráva BBC poukazuje na nemožnost získat přístup k těmto zadrženým pomocí právních cest, a to dokonce i v případech, kdy jsou oficiálně obviněni ze zločinů.
"Jako ochránci lidských práv bychom jim mohli poslat obhájce, na to nám ale odpovídají, že 'my je z ničeho neobviňujeme a nepodezíráme, prostě byli zadrženi za odpor vůči speciální vojenské operaci'," říká právnička Polina Muryginová z projektu Every Human Being.
Civilisté jsou zadržováni v uzavřeném systému, kde chybí základní záruky spravedlivého soudu a možnost přístupu advokátů. Situace civilistů v této situaci je nejistá a často tragická, s rodinami, které nemají žádnou jistotu o osudu svých blízkých.
Obvinění v Rusku mají práva až e chvíli, kdy je proti nim vzneseno obvinění. Civilisté ale často sedí v ruských vězeních bez obhajoby, bez obvinění a bez soudu. Reálně tak sice existují uvnitř ruského vězeňského systému, ale oficiálně ne.
K těm, kdo sedí ve vazbě bez obvinění, tak advokáti jednoduše nemají přístup. "Ani mně, ani kolegům se nepodařilo takové lidi najít a setkat se s nimi," uvedla advokátka Marije Ejsmontová.
Stejnou zkušenost má i advokát Leonid Solovjov. "Stává se často, že přijedu, ale řeknou mi, že tam takový člověk není. Nikoho k němu nepouštějí, anebo ho přemístili jinam. Nepustí mě zkontrolovat cely," řekl BBC.
Celkově je tento problém nejenom nespravedlivý, ale také porušuje základní lidská práva a mezinárodní normy týkající se zacházení s civilisty během konfliktu. Advokáti ale nebyli schopni uvést jediný příklad, kdy se jim podařilo setkat se se zajatým Ukrajincem.
BBC tvrdí, že ví o jediném případu, kdy se zadrženého Ukrajince podařilo vypátrat a potvrdit, že je ve vězení. I přesto k němu nebyl vpuštěn advokát.
Ukrajinští lidskoprávní aktivisté, s nimiž BBC hovořila, připouštějí, že více informací lze získat od propuštěných, buď od vyměněných ukrajinských válečných zajatců, nebo od civilistů.
Z pohledu ukrajinské legislativy je rukojmím civilista zadržený ruskými bezpečnostními složkami na okupovaném území Ukrajiny v podstatě za podporu své země. Takové zadržování v podmínkách okupace ukrajinského suverénního území je právně kvalifikováno jako únos a braní rukojmí.
Jsou ale i tací, které Rusové prostě bez vysvětlení propustili. Není přesně známo, kolik takových lidí je. Rusko ale nadále tvrdí, že vězni jsou drženi v souladu s požadavky Ženevské konvence zakazující mučení. BBC požádala ruské ministerstvo obrany o vyjádření k ukrajinským důkazům o nelidském zacházení a mučení. Dodnes čeká na odpověď.
Podle ministerstva pro reintegraci dočasně okupovaných území Ukrajiny k listopadu 2023 je v ruském zajetí 4 337 Ukrajinců. Z toho 3 574 lidí jsou vojáci, 763 lidé jsou civilisté. Ukrajinské úřady se spoléhají na údaje od Červeného kříže, ale ten se ne vždy dostane do míst, kde jsou Ukrajinci drženi v Rusku, nemluvě o detenčních centrech a koloniích na okupovaných územích.
"Hlavním problémem je, že chybí civilisté, kteří nebyli nikde hlášeni. To znamená, že potřebujeme úplný seznam všech lidí, kteří byli uneseni, a existují svědci, že se to stalo. Ale žádný takový seznam neexistuje," vysvětluje Anastasia Panteleevová, analytička Media Initiative for Human Rights.
Ruským a ukrajinským aktivistům za lidská práva se podařilo identifikovat více než 30 kolonií a vazebních věznic, z nichž bylo hlášeno zadržování civilních vězňů. K těmto lidem ale nikdo nemá přístup.
Související
Kyjev zase provokuje, prohlásil Putin po ukrajinské čtyřicetidenní operaci
Rusové tvrdě pociťují dopady války. Nikdo netuší, jestli bude mít kde natankovat
Aktuálně se děje
před 44 minutami
Byl to pokus o vraždu. Policie obvinila muže v případu z Karlovarska
před 1 hodinou
Skandál v Louvru. Před 115 lety byla ukradena Mona Lisa
před 2 hodinami
Trump na tom trvá. Hormuzský průliv znovu prohlásil za území USA
před 3 hodinami
Nepokoje v Thajsku. Desítky útoků na jihu vedly až k zákazu vycházení
před 3 hodinami
Větrné počasí, jak ho neznáme. Meteorologové upozornili na sobotní zajímavost
před 4 hodinami
Zelenskyj odmítá volby za války. Hrozí tsunami, která by rozdělila Ukrajinu
před 5 hodinami
Prezident Pavel reagoval na Zemanova slova o možné kandidatuře
před 6 hodinami
Írán varoval státy, které by se chtěly připojit do Trumpovy ekonomické války
před 7 hodinami
Osm míst se zákazem. Koupací sezóna ale pokračuje za příznivých podmínek
před 8 hodinami
Minimální mzda v lednu výrazně stoupne. Juchelka to zítra potvrdí odborům
před 8 hodinami
V Liberci uhynul lachtan Hugo. V trávicím traktu mu našli hlavu panenky
před 9 hodinami
Kyjev zase provokuje, prohlásil Putin po ukrajinské čtyřicetidenní operaci
před 11 hodinami
Výhled počasí na poslední víkend prázdnin. Sluníčko moc svítit nebude
včera
Harry a Meghan nevysvětlili odchod z USA. Trump mlčí, i když na něj poukazují
včera
Prohra v Bělehradě byla poslední kapkou. Plzeň se rozloučila s trenérem Hyským
včera
Ministerstvo reaguje na útoky na pracovníky OSPOD. Podává trestní oznámení
Aktualizováno včera
Policie vyšetřuje útok v rodině na Karlovarsku. Podezřelého hledal i vrtulník
včera
U Zadaru spadlo letadlo na cestě z Česka. Zemřeli dva lidé
včera
Další ztráta pro fotbalovou Spartu. Opora týmu Sörensen přestoupil do Kodaně
včera
Kimova sestra reagovala na Trumpův záměr jednat se severokorejským vůdcem
Kim Jo-čong, sestra severokorejského vůdce Kim Čong-una, nemá informace o tom, že by se chystalo jednání mezi jejím bratrem a nejvyšší představitelem Spojených států amerických. Podle amerických médií se setkání snaží iniciovat americký prezident Donald Trump.
Zdroj: Lucie Podzimková