V ruských vězeňských táborech, vazebních věznicích a na okupovaných územích Ukrajiny se nachází tisíce civilistů zadržených v tzv. filtračních táborech. Tito lidé byli zatčeni bez obvinění, vyšetření nebo soudního procesu v rámci "speciální vojenské operace," jak Moskva označuje válku proti Ukrajině.
Zadržení jsou bez možnosti oficiálního vypátrání a jsou vystaveni nejistému osudu. Stanice BBC, která upozornila na tuto problematiku, zdůraznila, že tito civilisté jsou nejzranitelnější skupinou v průběhu války, kterou Rusko vede proti Ukrajině.
Zadržení civilisté jsou často bez obhajoby, bez obvinění a bez možnosti soudu. Mezinárodní právo přiznává civilistům určitá práva, ale v tomto případě jsou tato práva systematicky porušována.
Většina zadržených se nachází ve vězeních bez náležitých záznamů o jejich zadržení, a tak je velmi těžké je vystopovat a zjistit o nich cokoli oficiálně.
Zpráva BBC poukazuje na nemožnost získat přístup k těmto zadrženým pomocí právních cest, a to dokonce i v případech, kdy jsou oficiálně obviněni ze zločinů.
"Jako ochránci lidských práv bychom jim mohli poslat obhájce, na to nám ale odpovídají, že 'my je z ničeho neobviňujeme a nepodezíráme, prostě byli zadrženi za odpor vůči speciální vojenské operaci'," říká právnička Polina Muryginová z projektu Every Human Being.
Civilisté jsou zadržováni v uzavřeném systému, kde chybí základní záruky spravedlivého soudu a možnost přístupu advokátů. Situace civilistů v této situaci je nejistá a často tragická, s rodinami, které nemají žádnou jistotu o osudu svých blízkých.
Obvinění v Rusku mají práva až e chvíli, kdy je proti nim vzneseno obvinění. Civilisté ale často sedí v ruských vězeních bez obhajoby, bez obvinění a bez soudu. Reálně tak sice existují uvnitř ruského vězeňského systému, ale oficiálně ne.
K těm, kdo sedí ve vazbě bez obvinění, tak advokáti jednoduše nemají přístup. "Ani mně, ani kolegům se nepodařilo takové lidi najít a setkat se s nimi," uvedla advokátka Marije Ejsmontová.
Stejnou zkušenost má i advokát Leonid Solovjov. "Stává se často, že přijedu, ale řeknou mi, že tam takový člověk není. Nikoho k němu nepouštějí, anebo ho přemístili jinam. Nepustí mě zkontrolovat cely," řekl BBC.
Celkově je tento problém nejenom nespravedlivý, ale také porušuje základní lidská práva a mezinárodní normy týkající se zacházení s civilisty během konfliktu. Advokáti ale nebyli schopni uvést jediný příklad, kdy se jim podařilo setkat se se zajatým Ukrajincem.
BBC tvrdí, že ví o jediném případu, kdy se zadrženého Ukrajince podařilo vypátrat a potvrdit, že je ve vězení. I přesto k němu nebyl vpuštěn advokát.
Ukrajinští lidskoprávní aktivisté, s nimiž BBC hovořila, připouštějí, že více informací lze získat od propuštěných, buď od vyměněných ukrajinských válečných zajatců, nebo od civilistů.
Z pohledu ukrajinské legislativy je rukojmím civilista zadržený ruskými bezpečnostními složkami na okupovaném území Ukrajiny v podstatě za podporu své země. Takové zadržování v podmínkách okupace ukrajinského suverénního území je právně kvalifikováno jako únos a braní rukojmí.
Jsou ale i tací, které Rusové prostě bez vysvětlení propustili. Není přesně známo, kolik takových lidí je. Rusko ale nadále tvrdí, že vězni jsou drženi v souladu s požadavky Ženevské konvence zakazující mučení. BBC požádala ruské ministerstvo obrany o vyjádření k ukrajinským důkazům o nelidském zacházení a mučení. Dodnes čeká na odpověď.
Podle ministerstva pro reintegraci dočasně okupovaných území Ukrajiny k listopadu 2023 je v ruském zajetí 4 337 Ukrajinců. Z toho 3 574 lidí jsou vojáci, 763 lidé jsou civilisté. Ukrajinské úřady se spoléhají na údaje od Červeného kříže, ale ten se ne vždy dostane do míst, kde jsou Ukrajinci drženi v Rusku, nemluvě o detenčních centrech a koloniích na okupovaných územích.
"Hlavním problémem je, že chybí civilisté, kteří nebyli nikde hlášeni. To znamená, že potřebujeme úplný seznam všech lidí, kteří byli uneseni, a existují svědci, že se to stalo. Ale žádný takový seznam neexistuje," vysvětluje Anastasia Panteleevová, analytička Media Initiative for Human Rights.
Ruským a ukrajinským aktivistům za lidská práva se podařilo identifikovat více než 30 kolonií a vazebních věznic, z nichž bylo hlášeno zadržování civilních vězňů. K těmto lidem ale nikdo nemá přístup.
Související
Záhadné úmrtí laborantky v Rusku: Úřadům nevěří místní ani odborníci, nemají ale na výběr
WHO stále nemá informace o záhadném úmrtí ruské vědkyně
Aktuálně se děje
před 59 minutami
Trump neuspěl ani letos. Nobelovu cenu za mír obdržela bývalá vysoká komisařka OSN
před 1 hodinou
Politico: EU čelí před zimou hrozbě nedostatku zemního plynu. Může docházet k omezení spotřeby
před 1 hodinou
Za smrt muže ve Dvoře Králové může dítě. Přiznalo se policistům
před 2 hodinami
Hurikán Isaias ohrožuje klíčová centra ropného průmyslu v USA
před 3 hodinami
Nepokoje ve Francii nepolevují. Tisíce studentů dál vyráží do ulic, ministr slibuje řešení
před 4 hodinami
Agent ICE střílel na auto, otec v něm vezl malého syna
před 4 hodinami
Poprava bývalého majora americké armády bude přenášena živě, oznámil Hegseth
před 6 hodinami
Počasí: Babí léto o víkendu končí, přijde déšť a ochlazení
včera
Přežila smrtící injekci, co ale bude s Pikeovou dál? Ve hře je elektrické křeslo i oběšení
včera
Záhadné úmrtí laborantky v Rusku: Úřadům nevěří místní ani odborníci, nemají ale na výběr
včera
USA před kongresovými volbami nepodniknou žádný úder proti Íránu, oznámil Trump
včera
MANUÁL: Komunální volby 2026 se blíží. Jak, kdy a kde volit?
včera
Sněmovna schválila kontroverzní reformu volebního systému, kterou prosadila vláda Meloniové
včera
Nobelovu cenu za literaturu získala kanadská básnířka a esejistka Anne Carsonová
včera
Při nejničivějším letošním ruském úderu zemřelo na Ukrajině nejméně 33 lidí
včera
Z Jižní Koreje byly v létě vyvezeny do ruských přístavů tisíce tun nafty.
včera
Francie vyzvala Británii k návratu do EU
včera
Plicní mor v minulosti vyvolal tři zničující pandemie, lidé na něj umírají dodnes
včera
Pikeová nemůže po neúspěšné popravě ovládat ruce. Probrala se krátce předtím, než ji odpojili od přístrojů
včera
WHO stále nemá informace o záhadném úmrtí ruské vědkyně
Světová zdravotnická organizace upozornila, že nemá kompletní informace o úmrtí osmadvacetileté pracovnice výzkumného ústavu v sibiřském Irkutsku, u níž existuje podezření na nákazu moru. Generální ředitel organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus vyzval moskevské úřady k plné transparentnosti a včasnému sdílení dat, bez nichž není možné vyhodnotit případná zdravotní rizika pro veřejnost. Ruské orgány spojitost se smrtelnou infekcí odmítají a tvrdí, že mladá žena podlehla zápalu plic neznámého původu.
Zdroj: Libor Novák