V ruských vězeňských táborech, vazebních věznicích a na okupovaných územích Ukrajiny se nachází tisíce civilistů zadržených v tzv. filtračních táborech. Tito lidé byli zatčeni bez obvinění, vyšetření nebo soudního procesu v rámci "speciální vojenské operace," jak Moskva označuje válku proti Ukrajině.
Zadržení jsou bez možnosti oficiálního vypátrání a jsou vystaveni nejistému osudu. Stanice BBC, která upozornila na tuto problematiku, zdůraznila, že tito civilisté jsou nejzranitelnější skupinou v průběhu války, kterou Rusko vede proti Ukrajině.
Zadržení civilisté jsou často bez obhajoby, bez obvinění a bez možnosti soudu. Mezinárodní právo přiznává civilistům určitá práva, ale v tomto případě jsou tato práva systematicky porušována.
Většina zadržených se nachází ve vězeních bez náležitých záznamů o jejich zadržení, a tak je velmi těžké je vystopovat a zjistit o nich cokoli oficiálně.
Zpráva BBC poukazuje na nemožnost získat přístup k těmto zadrženým pomocí právních cest, a to dokonce i v případech, kdy jsou oficiálně obviněni ze zločinů.
"Jako ochránci lidských práv bychom jim mohli poslat obhájce, na to nám ale odpovídají, že 'my je z ničeho neobviňujeme a nepodezíráme, prostě byli zadrženi za odpor vůči speciální vojenské operaci'," říká právnička Polina Muryginová z projektu Every Human Being.
Civilisté jsou zadržováni v uzavřeném systému, kde chybí základní záruky spravedlivého soudu a možnost přístupu advokátů. Situace civilistů v této situaci je nejistá a často tragická, s rodinami, které nemají žádnou jistotu o osudu svých blízkých.
Obvinění v Rusku mají práva až e chvíli, kdy je proti nim vzneseno obvinění. Civilisté ale často sedí v ruských vězeních bez obhajoby, bez obvinění a bez soudu. Reálně tak sice existují uvnitř ruského vězeňského systému, ale oficiálně ne.
K těm, kdo sedí ve vazbě bez obvinění, tak advokáti jednoduše nemají přístup. "Ani mně, ani kolegům se nepodařilo takové lidi najít a setkat se s nimi," uvedla advokátka Marije Ejsmontová.
Stejnou zkušenost má i advokát Leonid Solovjov. "Stává se často, že přijedu, ale řeknou mi, že tam takový člověk není. Nikoho k němu nepouštějí, anebo ho přemístili jinam. Nepustí mě zkontrolovat cely," řekl BBC.
Celkově je tento problém nejenom nespravedlivý, ale také porušuje základní lidská práva a mezinárodní normy týkající se zacházení s civilisty během konfliktu. Advokáti ale nebyli schopni uvést jediný příklad, kdy se jim podařilo setkat se se zajatým Ukrajincem.
BBC tvrdí, že ví o jediném případu, kdy se zadrženého Ukrajince podařilo vypátrat a potvrdit, že je ve vězení. I přesto k němu nebyl vpuštěn advokát.
Ukrajinští lidskoprávní aktivisté, s nimiž BBC hovořila, připouštějí, že více informací lze získat od propuštěných, buď od vyměněných ukrajinských válečných zajatců, nebo od civilistů.
Z pohledu ukrajinské legislativy je rukojmím civilista zadržený ruskými bezpečnostními složkami na okupovaném území Ukrajiny v podstatě za podporu své země. Takové zadržování v podmínkách okupace ukrajinského suverénního území je právně kvalifikováno jako únos a braní rukojmí.
Jsou ale i tací, které Rusové prostě bez vysvětlení propustili. Není přesně známo, kolik takových lidí je. Rusko ale nadále tvrdí, že vězni jsou drženi v souladu s požadavky Ženevské konvence zakazující mučení. BBC požádala ruské ministerstvo obrany o vyjádření k ukrajinským důkazům o nelidském zacházení a mučení. Dodnes čeká na odpověď.
Podle ministerstva pro reintegraci dočasně okupovaných území Ukrajiny k listopadu 2023 je v ruském zajetí 4 337 Ukrajinců. Z toho 3 574 lidí jsou vojáci, 763 lidé jsou civilisté. Ukrajinské úřady se spoléhají na údaje od Červeného kříže, ale ten se ne vždy dostane do míst, kde jsou Ukrajinci drženi v Rusku, nemluvě o detenčních centrech a koloniích na okupovaných územích.
"Hlavním problémem je, že chybí civilisté, kteří nebyli nikde hlášeni. To znamená, že potřebujeme úplný seznam všech lidí, kteří byli uneseni, a existují svědci, že se to stalo. Ale žádný takový seznam neexistuje," vysvětluje Anastasia Panteleevová, analytička Media Initiative for Human Rights.
Ruským a ukrajinským aktivistům za lidská práva se podařilo identifikovat více než 30 kolonií a vazebních věznic, z nichž bylo hlášeno zadržování civilních vězňů. K těmto lidem ale nikdo nemá přístup.
Související
Kreml: Přístup Ukrajiny k raketám ATACMS válku nezmění
"Smrt režimu." Ruská žačka 10. třídy si má odpykat 3,5 roku vazby. Prokurátor požadoval pět let v trestanecké kolonii
Aktuálně se děje
před 50 minutami
Předpověď počasí: Bude tepleji a beze srážek, míní meteorologové
před 7 hodinami
Ukrajina dostane od Španělska rakety Patriot
včera
Počasí: Česko čeká poslední mrazivá noc. Pod nulou bude jen na západě
včera
Vinaři vyúčtovali ztráty. Mráz způsobil škody za více než dvě miliardy
včera
Policie večer evakuovala nádraží v Plzni. Někdo vyhrožoval bombou
Aktualizováno včera
Lipavský: Ruský imperialismus je největší hrozbou. Je v zájmu Evropy, aby se Ukrajina ubránila Rusku
včera
Biden poprvé prohlásil, že bude debatovat s Trumpem. Termíny už jsou známé
včera
Válek zmínil, jak české zdravotnictví těží z členství v EU
včera
Erdogan v květnu do Bílého domu nedorazí, potvrdili Turci
včera
Voráček pomalu zavírá dveře za svou hráčskou kariérou. Na 99 procent se na led nevrátí
včera
Rusové cílí na ukrajinskou železnici. Útoky si vyžádaly mrtvé i zraněné
včera
Na Mělnicku leželo bezvládné tělo u havarovaného auta. Případ řeší policie
včera
Kreml: Přístup Ukrajiny k raketám ATACMS válku nezmění
včera
Extrémní počasí spaluje Asii. Kvůli vedrům umírají desítky lidí
včera
Maďarsko převezme otěže EU. Szijjártó řekl, na co se během předsednictví zaměří
včera
Karel III. vzdoruje rakovině a nezapomíná na svou matku. Připomněl si ji v kostele
včera
Gazprom zažaloval v Rusku ČEZ, OMV a slovenský ZSE
včera
"Smrt režimu." Ruská žačka 10. třídy si má odpykat 3,5 roku vazby. Prokurátor požadoval pět let v trestanecké kolonii
včera
Černobyl po 38 letech od výbuchu není mrtvou zónou. Životu se v okolí daří
včera
Korupce na Ukrajině: Soud poslal do vazby jednoho z členů vlády
Ukrajinský soud v pátek nařídil vazbu pro ministra zemědělství Mykolu Solského kvůli podezření z účasti na nelegálním získání státní půdy v hodnotě téměř sedmi milionů eur. Informaci poskytla agentura TASR s odvoláním na Reuters.
Zdroj: Libor Novák