Americký prezident Donald Trump prohlásil, že věří v upřímný zájem ruského prezidenta Vladimira Putina o mírové řešení konfliktu na Ukrajině. Ve čtvrtek v Oválné pracovně Trump uvedl, že s Putinem hovořil a že je přesvědčen o jeho ochotě jednat.
„Věřím, že chce mír,“ řekl Trump novinářům. „Mluvili jsme spolu včera. Znám ho velmi dobře. Myslím, že by mi řekl, pokud by to tak nebylo.“
Dodal také, že mu v této otázce důvěřuje. „Myslím, že by rád viděl nějaký posun,“ uvedl. Trumpovo vyjádření přichází v době, kdy jeho administrativa zahájila kontroverzní iniciativu, která počítá s mírovými rozhovory mezi USA a Ruskem bez přímé účasti Ukrajiny či evropských lídrů.
Shodou okolností dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj před důvěrou v Putina lídry po debatě s polským premiérem Donaldem Tuskem varoval. "Projednali jsme podmínky potřebné pro trvalý a skutečný mír na Ukrajině a shodli jsme se, že žádná jednání s Putinem nemohou začít bez jednotného postoje Ukrajiny, Evropy a USA," uvedl na síti X.
"Informoval jsem předsedu vlády o svém rozhovoru s prezidentem Trumpem a diskutovali jsme o klíčových poselstvích a potřebě koordinovat postoje všech Evropanů, abychom dosáhli úspěšných výsledků pro celou Evropu," uvedl.
"Zdůraznil jsem, že Ukrajina musí vyjednávat z pozice síly, se silnými a spolehlivými bezpečnostními zárukami a že členství v NATO by bylo pro partnery nákladově nejefektivnější. Další klíčovou zárukou jsou vážné investice do ukrajinského obranného průmyslu. Také jsem varoval světové vůdce, aby nevěřili Putinovým prohlášením o připravenosti ukončit válku," dodal.
Kromě otázky mírových jednání se Trump vyjádřil také k budoucnosti vztahů mezi Západem a Ruskem. Prohlásil, že by rád viděl návrat Moskvy do skupiny nejvyspělejších ekonomik světa, známé jako G7.
„Rád bych je měl zpátky,“ řekl Trump s odkazem na fakt, že Rusko bylo v roce 2014 ze skupiny vyloučeno po anexi Krymu. „Myslím, že bylo chybou je vyhodit. Není to o tom, jestli je máme rádi nebo ne. Byla to skupina G8.“
Podle Trumpa se světoví lídři při jednáních stejně neustále zabývají Ruskem. „Řekl jsem: ‚Co děláte? Celou dobu mluvíte jen o Rusku. Tak ať sedí u stolu.‘ Myslím, že by Putin rád byl zpět.“
Trumpovy výroky a jeho plán na přímá jednání s Putinem bez účasti Kyjeva a evropských států vyvolaly silnou kritiku mezi spojenci. Polský premiér Donald Tusk po čtvrtečním telefonátu s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským zdůraznil, že jakákoli vyjednávání musí být vedena jednotně.
„Shodli jsme se, že žádná jednání s Putinem nemohou začít bez společného postoje Ukrajiny, Evropy a USA,“ uvedl Tusk na sociálních sítích. Podle něj je nezbytné, aby západní spojenci zachovali jednotný postoj vůči Moskvě a nenechali se v otázce Ukrajiny rozdělit.
Tusk rovněž konzultoval situaci s předsedou Evropské rady Antóniem Costou, švédským premiérem Ulfem Kristerssonem a německým kancléřem Olafem Scholzem.
Německý kancléř Olaf Scholz se proti Trumpovu plánu na rychlé vyjednávání ostře vymezil. Ve čtvrtek prohlásil, že ukončení války nemůže být dosaženo na úkor Ukrajiny a že vynucený mír není skutečným řešením.
„Válka na Ukrajině musí skončit co nejdříve,“ řekl Scholz. „Ale ruské vítězství nebo kolaps Ukrajiny nepovedou k míru. Naopak.“
Podle něj by takový scénář ohrozil bezpečnost celého evropského kontinentu. „Musíme se vyvarovat míru, který by byl nadiktován Ukrajině bez jejího souhlasu,“ dodal.
Scholz také připomněl, že Německo Ukrajinu podporuje od počátku konfliktu a že jakákoli mírová dohoda musí respektovat její suverenitu. „To musí zůstat principem. O Ukrajině se nesmí rozhodovat bez Ukrajiny.“
Trumpovy výroky tak dále prohloubily napětí mezi Washingtonem a evropskými spojenci. Zatímco Trump naznačuje smířlivější přístup k Moskvě, evropské státy trvají na tom, že Ukrajina musí být plnohodnotným aktérem jakýchkoli budoucích jednání. O dalším vývoji by mohla rozhodnout Mnichovská bezpečnostní konference, kde budou Trumpovi lidé představovat své plány klíčovým evropským lídrům.
Související
Politico: Rusko plánuje novou pozemní ofenzívu na Kyjev
Tragédie u Buči: Ruský noční úder si vyžádal nejméně 37 mrtvých a stovky evakuovaných
válka na Ukrajině , Donald Trump , Vladimír Putin , Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina)
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Babiš rovná vztahy s Hradem. Obnoví schůzky s Pavlem
před 2 hodinami
ČT představila novou nedělní debatu. Řešil se propad preferencí ANO i neefektivní zadlužování Česka
před 3 hodinami
Politico: Rusko plánuje novou pozemní ofenzívu na Kyjev
před 4 hodinami
Plzeň už má náhradu za Hyského. Viktoriány nově povede Radoslav Kováč
před 4 hodinami
Únik dokumentů z Trumpova úřadu měl dokázat americkou cenzuru. Odhalil něco úplně jiného
před 6 hodinami
Island v referendum odmítl návrh na obnovení přístupových rozhovorů s EU
před 7 hodinami
NASA posílá do vesmíru zbrusu nový teleskop. Je tisíckrát rychlejší než Hubbleův
před 8 hodinami
Nyní a navždy. Kanada umístila na břeh Ontarijského jezera velkou ceduli s nápisem
před 9 hodinami
Po katastrofě v Nepálu je už 750 mrtvých. Hrozí další sesuvy půdy
před 11 hodinami
Počasí: Déšť bude příští týden výjimkou, tropické teploty se ale neobjeví vůbec
včera
Posádka mise Artemis II převzala od Trumpa nejvyšší americké vesmírné vyznamenání
včera
Vlna vymazala z povrchu země celé vesnice. Zaplavená místa jsou nepřístupná, kolik lidí bahno pohřbilo nikdo neví
včera
USA potřebují venezuelskou ropu víc než kdy dřív. Z kontroverzní dohody mohou těžit všichni
Aktualizováno včera
Tragédie u Buči: Ruský noční úder si vyžádal nejméně 37 mrtvých a stovky evakuovaných
včera
Jednání o míru se nekoná. Rozhovory jsou mrtvé, přiznává Moskva
včera
Královské námořnictvo provedlo mimořádnou operaci. Sledovalo ruská plavidla v britských vodách
včera
Ruší Netflix, nekupují pivo. Kanaďané začali bojkotovat americké služby a zboží
včera
Katastrofální povodně v Nepálu mají už přes 600 mrtvých. Pohřešují se 3000 lidí
včera
Merz obviní Rusko z pokusu o dronový útok v Lipsku. Německo oznámí rozsáhlé sankce
včera
Čína záběry katastrofy v Nepálu cenzuruje. Ven nepustí videa ani výpovědi svědků
Zatímco záběry dravého proudu vody strhávajícího budovy v pohraničním přechodu Gyirong na hranici mezi Nepálem a Tibetem obletěly celý svět, obyvatelé Číny viděli z této katastrofy jen velmi málo. Tamní státní televize odvysílala z dramatických okamžiků pouze jediný statický snímek a videa popisující rozsah neštěstí z čínského internetu podléhajícího přísné cenzuře rychle mizí. Informování o záplavách, které si vyžádaly stovky obětí a pohřešovaných, podléhá prísnému dohledu státních orgánů.
Zdroj: Libor Novák