Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil naději, že Spojené státy budou mít "pevný postoj" vůči ruským požadavkům na zrušení sankcí jako podmínku pro příměří v Černém moři. Moskva oznámila, že námořní příměří, které bylo vyhlášeno v úterý s cílem umožnit bezpečný průjezd komerčních lodí, vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud Západ zruší omezení na ruský obchod s potravinami a hnojivy.
Zelenskyj tato slova pronesl během panelového rozhovoru v Paříži, kde odpovídal na otázky novinářů z celé Evropy. Na dotaz BBC, zda Spojené státy odolají ruskému tlaku, odpověděl: "Doufám, že ano. Bůh jim žehnej, že ano. Ale uvidíme."
Bílý dům v úterý uvedl, že delegace z Ruska a Ukrajiny se po třídenních jednáních se zástupci USA v Saúdské Arábii dohodly na příměří v Černém moři. Jen několik hodin poté však Kreml zveřejnil vlastní prohlášení s řadou podmínek. Mezi klíčové požadavky patří zrušení západních sankcí na finanční instituce zapojené do zemědělského obchodu a obnovení jejich přístupu k mezinárodnímu platebnímu systému SWIFT.
Americký prezident Donald Trump uvedl, že jeho administrativa zvažuje ruské požadavky na zrušení omezení, avšak Evropská unie ve středu dala jasně najevo, že o zrušení sankcí nebude uvažovat dříve, než Rusko bezpodmínečně stáhne své jednotky z mezinárodně uznaného ukrajinského území.
Zelenskyj během pařížského panelu vyjádřil vděčnost za dvoustrannou podporu z USA, ale zároveň varoval, že někteří lidé jsou "pod vlivem ruských narativů". "Nemůžeme s těmito narativy souhlasit," dodal.
Na otázku, zda má Donald Trump bližší vztah s ním nebo s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, Zelenskyj odpověděl: "Nevím – je těžké to říct. Nevím, jaké vztahy má, ani kolikrát spolu hovořili."
Ukrajinský prezident se také vyjádřil k nedávným komentářům Trumpova vyslance Steva Witkoffa, který v minulém týdnu zlehčil evropskou snahu vytvořit "koalici ochotných" na podporu Ukrajiny. Zelenskyj uvedl, že se zdrží unáhlených závěrů, ale poznamenal, že Witkoff, který má zkušenosti z oblasti nemovitostí, "v této oblasti nemá potřebné zkušenosti". "Pokud vím, velmi dobře rozumí nákupu a prodeji nemovitostí, ale to je něco jiného," dodal.
Zelenskyj rovněž zdůraznil, že Evropa během války významně posílila své obranné schopnosti. V reakci na otázku, jak by chtěl být zapsán do dějin – jako muž, který Ukrajinu zachránil, nebo jako ten, kdo ji nechal padnout – odpověděl: "Nevím, co o mně budou psát dějiny. To není můj cíl." Jeho hlavním cílem je podle něj obrana Ukrajiny a zajištění bezpečnosti pro budoucí generace. "Udělám vše, co budu moci, až do posledního dne, abych bránil Ukrajinu," dodal.
Co se týče členství Ukrajiny v NATO, Zelenskyj prohlásil, že jeho "v boji zocelená" země by Alianci posílila. Zároveň však připustil, že Trumpova administrativa členství Ukrajiny v NATO již dříve vyloučila.
Rozhovor proběhl krátce poté, co se Zelenskyj setkal s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Paříži, kde byla Eiffelova věž osvětlena v barvách ukrajinské vlajky na jeho počest. Zelenskyj se vrátil do Evropy, aby posílil své spojence a přesvědčil je, že hrozbu ze strany Vladimira Putina je třeba brát vážně.
Evropští lídři si nyní podle některých analytiků tuto hrozbu uvědomují mnohem intenzivněji, částečně i kvůli postojům amerického prezidenta Trumpa. Po jeho nedávných vyjádřeních si uvědomují, že se v budoucnu možná nebudou moci spoléhat na americkou vojenskou podporu, což je donutilo přehodnotit svou roli.
Zelenskyjovým cílem nyní je zajistit, aby evropské státy poskytly konkrétní finanční a vojenskou podporu, nikoliv jen slovní ujištění. Setkání s Macronem již přineslo konkrétní výsledky – Francie oznámila nový balíček vojenské pomoci Ukrajině v hodnotě 2 miliard eur (přibližně 2,2 miliardy dolarů).
V reakci na ruské požadavky na zrušení sankcí Macron uvedl, že Moskva nemůže "diktovat podmínky" pro mír a že je příliš brzy na zvažování jakéhokoliv uvolnění evropských sankcí.
Zelenskyj a Macron se ve čtvrtek zúčastní summitu evropských lídrů v Paříži, který spolupořádá francouzský prezident spolu s britským premiérem Sirem Keirem Starmerem. Cílem je projednat budoucí podporu Ukrajiny a případné udržení příměří, pokud by bylo dosaženo dohody. Starmer plánuje na summitu prohlásit, že "Evropa se ujímá své role při obraně budoucnosti Ukrajiny". Zároveň vyzve Vladimira Putina, aby projevil ochotu přistoupit na mírové řešení konfliktu.
Související
Zelenskyj: Ukrajina nemůže čekat, až skončí válka v Íránu
Zelenskyj: Putin zvažuje dvě varianty, co dál. Jednou z nich je útok na Pobaltí
válka na Ukrajině , USA (Spojené státy americké) , Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina)
Aktuálně se děje
včera
Nejhorší jaderná katastrofa v dějinách. Okolí Černobylu může být neobyvatelné i tisíce let
včera
Timmy rozpoutal v Německu bouři. Vědci mluví o týrání, konspirační teoretici vytváří kolem velryby auru
včera
„Hosté mi nebudou stát v cestě.“ Útočník před střelbou sepsal mrazivý protitrumpovský manifest
včera
Evropští lídři se poprvé vyjádřili ke střelbě v USA. Neskrývají zděšení
včera
Cílem útoku zřejmě měl být Trump. Střelec je vysoce vzdělaný, s úřady nespolupracuje
včera
40 let od Černobylu. Proč jedna katastrofa nevysvětluje rozpad SSSR
včera
Babiš se inspiroval v Izraeli. Nemocnice v Letňanech bude vojenská
včera
Závazky NATO nesplníme, stejně jako minulá vláda, prohlásil Babiš. Lže, zní od Černochové a Fialy
včera
Nepleťte do debaty o bezpečnosti neustále Rusko, perlil Okamura v televizi
včera
Jak mohlo dojít ke střelbě? Bezpečnostní opatření selhala, detektor kovu pípal, ale ochranku to nezajímalo
včera
Ze světa přichází první reakce na střelbu. Lídři útok odsoudili
včera
Chtěl střílet na Trumpovy úředníky. Útočníkem je jednatřicetiletý učitel, v pondělí jde před soud
včera
Ani nejlepší zabezpečení na světě nezastaví vyšinuté jedince s narušeným myšlením, řekl Trump po střelbě
včera
Na akci Bílého domu se poblíž Trumpa střílelo. Prezidenta evakuovali
včera
Počasí příští týden: V noci může ještě mrznout, pak dorazí téměř letní teploty
25. dubna 2026 21:19
Můžou zavolat. Trump zrušil další jednání v Pákistánu o ukončení války s Íránem
25. dubna 2026 19:48
Izraelská armáda příměří nerespektuje. Dál likviduje bojovníky Hizballáhu
25. dubna 2026 18:26
Orbán poslancem nebude. Vzdal se svého mandátu
25. dubna 2026 17:05
Macron s politikou nadobro končí. Oznámil definitivní odchod
25. dubna 2026 15:52
40 let od Černobylu: Sarkofág potřebuje kvůli Rusku opravu za půl miliardy eur. Jinak hrozí další katastrofa
Čtyřicet let po nejhorší jaderné katastrofě v dějinách lidstva zůstává Černobyl místem, kterému znovu hrozí nebezpečí. Jakmile opustíte vyznačenou cestu v blízkosti jaderné elektrárny, dozimetr připnutý na hrudi začne tikat znatelně rychleji. Je to neviditelná hranice mezi relativně čistou půdou a kontaminovaným územím, kde se příroda pomalu zmocňuje opuštěných staveb.
Zdroj: Libor Novák