Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil naději, že Spojené státy budou mít "pevný postoj" vůči ruským požadavkům na zrušení sankcí jako podmínku pro příměří v Černém moři. Moskva oznámila, že námořní příměří, které bylo vyhlášeno v úterý s cílem umožnit bezpečný průjezd komerčních lodí, vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud Západ zruší omezení na ruský obchod s potravinami a hnojivy.
Zelenskyj tato slova pronesl během panelového rozhovoru v Paříži, kde odpovídal na otázky novinářů z celé Evropy. Na dotaz BBC, zda Spojené státy odolají ruskému tlaku, odpověděl: "Doufám, že ano. Bůh jim žehnej, že ano. Ale uvidíme."
Bílý dům v úterý uvedl, že delegace z Ruska a Ukrajiny se po třídenních jednáních se zástupci USA v Saúdské Arábii dohodly na příměří v Černém moři. Jen několik hodin poté však Kreml zveřejnil vlastní prohlášení s řadou podmínek. Mezi klíčové požadavky patří zrušení západních sankcí na finanční instituce zapojené do zemědělského obchodu a obnovení jejich přístupu k mezinárodnímu platebnímu systému SWIFT.
Americký prezident Donald Trump uvedl, že jeho administrativa zvažuje ruské požadavky na zrušení omezení, avšak Evropská unie ve středu dala jasně najevo, že o zrušení sankcí nebude uvažovat dříve, než Rusko bezpodmínečně stáhne své jednotky z mezinárodně uznaného ukrajinského území.
Zelenskyj během pařížského panelu vyjádřil vděčnost za dvoustrannou podporu z USA, ale zároveň varoval, že někteří lidé jsou "pod vlivem ruských narativů". "Nemůžeme s těmito narativy souhlasit," dodal.
Na otázku, zda má Donald Trump bližší vztah s ním nebo s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, Zelenskyj odpověděl: "Nevím – je těžké to říct. Nevím, jaké vztahy má, ani kolikrát spolu hovořili."
Ukrajinský prezident se také vyjádřil k nedávným komentářům Trumpova vyslance Steva Witkoffa, který v minulém týdnu zlehčil evropskou snahu vytvořit "koalici ochotných" na podporu Ukrajiny. Zelenskyj uvedl, že se zdrží unáhlených závěrů, ale poznamenal, že Witkoff, který má zkušenosti z oblasti nemovitostí, "v této oblasti nemá potřebné zkušenosti". "Pokud vím, velmi dobře rozumí nákupu a prodeji nemovitostí, ale to je něco jiného," dodal.
Zelenskyj rovněž zdůraznil, že Evropa během války významně posílila své obranné schopnosti. V reakci na otázku, jak by chtěl být zapsán do dějin – jako muž, který Ukrajinu zachránil, nebo jako ten, kdo ji nechal padnout – odpověděl: "Nevím, co o mně budou psát dějiny. To není můj cíl." Jeho hlavním cílem je podle něj obrana Ukrajiny a zajištění bezpečnosti pro budoucí generace. "Udělám vše, co budu moci, až do posledního dne, abych bránil Ukrajinu," dodal.
Co se týče členství Ukrajiny v NATO, Zelenskyj prohlásil, že jeho "v boji zocelená" země by Alianci posílila. Zároveň však připustil, že Trumpova administrativa členství Ukrajiny v NATO již dříve vyloučila.
Rozhovor proběhl krátce poté, co se Zelenskyj setkal s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Paříži, kde byla Eiffelova věž osvětlena v barvách ukrajinské vlajky na jeho počest. Zelenskyj se vrátil do Evropy, aby posílil své spojence a přesvědčil je, že hrozbu ze strany Vladimira Putina je třeba brát vážně.
Evropští lídři si nyní podle některých analytiků tuto hrozbu uvědomují mnohem intenzivněji, částečně i kvůli postojům amerického prezidenta Trumpa. Po jeho nedávných vyjádřeních si uvědomují, že se v budoucnu možná nebudou moci spoléhat na americkou vojenskou podporu, což je donutilo přehodnotit svou roli.
Zelenskyjovým cílem nyní je zajistit, aby evropské státy poskytly konkrétní finanční a vojenskou podporu, nikoliv jen slovní ujištění. Setkání s Macronem již přineslo konkrétní výsledky – Francie oznámila nový balíček vojenské pomoci Ukrajině v hodnotě 2 miliard eur (přibližně 2,2 miliardy dolarů).
V reakci na ruské požadavky na zrušení sankcí Macron uvedl, že Moskva nemůže "diktovat podmínky" pro mír a že je příliš brzy na zvažování jakéhokoliv uvolnění evropských sankcí.
Zelenskyj a Macron se ve čtvrtek zúčastní summitu evropských lídrů v Paříži, který spolupořádá francouzský prezident spolu s britským premiérem Sirem Keirem Starmerem. Cílem je projednat budoucí podporu Ukrajiny a případné udržení příměří, pokud by bylo dosaženo dohody. Starmer plánuje na summitu prohlásit, že "Evropa se ujímá své role při obraně budoucnosti Ukrajiny". Zároveň vyzve Vladimira Putina, aby projevil ochotu přistoupit na mírové řešení konfliktu.
Související
Ruská armáda přichází na Ukrajině každý měsíc o 6 000 vojáků více, než kolik dokáže rekrutovat
"Novinářské kachny." Peskov odmítl zprávy o chystané mobilizaci
válka na Ukrajině , USA (Spojené státy americké) , Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina)
Aktuálně se děje
před 45 minutami
Čína záběry katastrofy v Nepálu cenzuruje. Ven nepustí videa ani výpovědi svědků
před 2 hodinami
Ruská armáda přichází na Ukrajině každý měsíc o 6 000 vojáků více, než kolik dokáže rekrutovat
před 3 hodinami
Katastrofa v Nepálu už má přes 600 mrtvých. Tisíce lidí se dál pohřešují
před 5 hodinami
Víkendové počasí. Největší teplo si užije jižní Morava
včera
Málem to odhalila jako první. Camilla promluvila o rakovině britského krále Karla
včera
Ministerstvo reaguje na útoky na pracovníky OSPOD. Podává trestní oznámení
včera
Lepší penzijko. Vláda schválila změny ve spoření na důchod
včera
Tři děti utrpěly zranění při nehodě na D2. Policie apeluje na řidiče
včera
Jak se ledovec promění ve smrtící vlnu z bahna a vody? Odborník vysvětlil, co se stalo v Nepálu
včera
Z Ruska přišel nečekaný návrh: Udržujme s NATO dialog, abychom zabránili neúmyslné válce
včera
Počasí: Na Česko se ženou silné bouřky. V jednom kraji mohou být podle meteorologů extrémní
včera
Jsou v pasti a nemohou z ní ven. Cesta šéfa CIA do Kremlu ukázala, co mají Trump a Putin společného
včera
Může Trump svévolně přejmenovat jezero? Pro své vlastní potřeby ano, jinde se nic nemění
včera
Co způsobilo tragické záplavy v Nepálu? Vyšetřovatelé mají první teorii
včera
Počty mrtvých po katastrofálních záplavách dál rostou. Čína kvůli obavám z provalení jezera zastavuje záchranné práce
včera
Norský král Harald V. zemřel
včera
Trump nařídil změnit název jezera Ontario na Americké jezero. Zvažuje přejmenování Atlantského či Tichého oceánu
včera
Počasí dnes: V Česku hrozí velmi intenzivní bouřky
27. srpna 2026 22:03
Korunovační klenoty na Pražském hradě. Výstava doznala termínové změny
27. srpna 2026 20:36
Babiš jednal s předsedou Evropské rady Costou. Řešili spolu peníze
Premiér Andrej Babiš (ANO) přijal ve čtvrtek v Kramářově vile předsedu Evropské rady Antónia Costu. Diskutovali spolu především o podobě nového víceletého finančního rámce Evropské unie a o prioritách, které Česká republika při vyjednávání o novém unijním rozpočtu prosazuje, nebo o dalším rozšiřování EU o země západního Balkánu.
Zdroj: Jan Hrabě