Odolají USA ruskému tlaku? Zelenskyj si není jistý, neví ani o vztahu Trumpa s Putinem

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil naději, že Spojené státy budou mít "pevný postoj" vůči ruským požadavkům na zrušení sankcí jako podmínku pro příměří v Černém moři. Moskva oznámila, že námořní příměří, které bylo vyhlášeno v úterý s cílem umožnit bezpečný průjezd komerčních lodí, vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud Západ zruší omezení na ruský obchod s potravinami a hnojivy. 

Zelenskyj tato slova pronesl během panelového rozhovoru v Paříži, kde odpovídal na otázky novinářů z celé Evropy. Na dotaz BBC, zda Spojené státy odolají ruskému tlaku, odpověděl: "Doufám, že ano. Bůh jim žehnej, že ano. Ale uvidíme."

Bílý dům v úterý uvedl, že delegace z Ruska a Ukrajiny se po třídenních jednáních se zástupci USA v Saúdské Arábii dohodly na příměří v Černém moři. Jen několik hodin poté však Kreml zveřejnil vlastní prohlášení s řadou podmínek. Mezi klíčové požadavky patří zrušení západních sankcí na finanční instituce zapojené do zemědělského obchodu a obnovení jejich přístupu k mezinárodnímu platebnímu systému SWIFT.

Americký prezident Donald Trump uvedl, že jeho administrativa zvažuje ruské požadavky na zrušení omezení, avšak Evropská unie ve středu dala jasně najevo, že o zrušení sankcí nebude uvažovat dříve, než Rusko bezpodmínečně stáhne své jednotky z mezinárodně uznaného ukrajinského území.

Zelenskyj během pařížského panelu vyjádřil vděčnost za dvoustrannou podporu z USA, ale zároveň varoval, že někteří lidé jsou "pod vlivem ruských narativů". "Nemůžeme s těmito narativy souhlasit," dodal.

Na otázku, zda má Donald Trump bližší vztah s ním nebo s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, Zelenskyj odpověděl: "Nevím – je těžké to říct. Nevím, jaké vztahy má, ani kolikrát spolu hovořili."

Ukrajinský prezident se také vyjádřil k nedávným komentářům Trumpova vyslance Steva Witkoffa, který v minulém týdnu zlehčil evropskou snahu vytvořit "koalici ochotných" na podporu Ukrajiny. Zelenskyj uvedl, že se zdrží unáhlených závěrů, ale poznamenal, že Witkoff, který má zkušenosti z oblasti nemovitostí, "v této oblasti nemá potřebné zkušenosti". "Pokud vím, velmi dobře rozumí nákupu a prodeji nemovitostí, ale to je něco jiného," dodal.

Zelenskyj rovněž zdůraznil, že Evropa během války významně posílila své obranné schopnosti. V reakci na otázku, jak by chtěl být zapsán do dějin – jako muž, který Ukrajinu zachránil, nebo jako ten, kdo ji nechal padnout – odpověděl: "Nevím, co o mně budou psát dějiny. To není můj cíl." Jeho hlavním cílem je podle něj obrana Ukrajiny a zajištění bezpečnosti pro budoucí generace. "Udělám vše, co budu moci, až do posledního dne, abych bránil Ukrajinu," dodal.

Co se týče členství Ukrajiny v NATO, Zelenskyj prohlásil, že jeho "v boji zocelená" země by Alianci posílila. Zároveň však připustil, že Trumpova administrativa členství Ukrajiny v NATO již dříve vyloučila.

Rozhovor proběhl krátce poté, co se Zelenskyj setkal s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Paříži, kde byla Eiffelova věž osvětlena v barvách ukrajinské vlajky na jeho počest. Zelenskyj se vrátil do Evropy, aby posílil své spojence a přesvědčil je, že hrozbu ze strany Vladimira Putina je třeba brát vážně.

Evropští lídři si nyní podle některých analytiků tuto hrozbu uvědomují mnohem intenzivněji, částečně i kvůli postojům amerického prezidenta Trumpa. Po jeho nedávných vyjádřeních si uvědomují, že se v budoucnu možná nebudou moci spoléhat na americkou vojenskou podporu, což je donutilo přehodnotit svou roli.

Zelenskyjovým cílem nyní je zajistit, aby evropské státy poskytly konkrétní finanční a vojenskou podporu, nikoliv jen slovní ujištění. Setkání s Macronem již přineslo konkrétní výsledky – Francie oznámila nový balíček vojenské pomoci Ukrajině v hodnotě 2 miliard eur (přibližně 2,2 miliardy dolarů).

V reakci na ruské požadavky na zrušení sankcí Macron uvedl, že Moskva nemůže "diktovat podmínky" pro mír a že je příliš brzy na zvažování jakéhokoliv uvolnění evropských sankcí.

Zelenskyj a Macron se ve čtvrtek zúčastní summitu evropských lídrů v Paříži, který spolupořádá francouzský prezident spolu s britským premiérem Sirem Keirem Starmerem. Cílem je projednat budoucí podporu Ukrajiny a případné udržení příměří, pokud by bylo dosaženo dohody. Starmer plánuje na summitu prohlásit, že "Evropa se ujímá své role při obraně budoucnosti Ukrajiny". Zároveň vyzve Vladimira Putina, aby projevil ochotu přistoupit na mírové řešení konfliktu. 

Související

Obyvatelé Kyjeva se před invazí ruské armády schovali do krytů

Dokáže síla převážit nad totálním vyčerpáním? Ukrajina se chystá na dosud nejtemnější zimu

V divadelním sále v Charkově se na scéně otevírají krabice od munice, které místo nábojů odhalují figurky andělů a jesliček. Tato mrazivá vánoční scéna přesně ilustruje současnou ukrajinskou realitu, kde válka pronikla do každého aspektu každodenního života. Režisérka Oksana Dmitrieva přiznává, že divadlo je sice zrcadlem emocí, ale ani umění nedokáže dát odpověď na otázku, co bude dál. Ukrajince totiž čeká čtvrtá válečná zima, která může být tou dosud nejtemnější, a nejistota ohledně budoucnosti dosahuje vrcholu.
Steve Witkoff

Američtí a ruští představitelé se setkají na Floridě k dalšímu kolu rozhovorů o Ukrajině

Na Floridu míří ruská delegace, aby se setkala s americkými vyjednavači v rámci dalšího kola rozhovorů o ukončení války na Ukrajině. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa se tímto krokem snaží přimět obě válčící strany k dohodě, která by zastavila konflikt trvající od února 2022. Setkání navazuje na páteční jednání USA s ukrajinskými a evropskými představiteli, po kterém všechny strany hlásily pokrok v otázce bezpečnostních záruk pro Kyjev.

Více souvisejících

válka na Ukrajině USA (Spojené státy americké) Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Tomio Okamura

Poprask na internetu: Voliči SPD mluví o zradě, požadují odvolání Zůny. Okamura problém hasí

V řadách příznivců hnutí SPD to vře kvůli prvnímu vystoupení nového ministra obrany Jaromíra Zůny. Ten na své tiskové konferenci hovořil o nutnosti pokračovat v podpoře napadené Ukrajiny a potvrdil další fungování české muniční iniciativy. Voliče a fanoušky strany nejvíce pobouřilo, že ministr označil Rusko za agresora, což vyvolalo okamžitou vlnu kritiky na sociálních sítích.

před 2 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump sliboval zlatou éru americké ekonomiky. Kde je, ptají se Američané po roce?

Prezident Donald Trump při svém lednovém nástupu do úřadu v roce 2025 sliboval okamžitý začátek „zlaté éry“ americké ekonomiky. Po deseti měsících jeho druhého funkčního období však data ukazují, že se slibovaný rozkvět zatím nedostavil. Místo toho Spojené státy čelí ochlazení trhu práce, stagnaci průmyslu a přetrvávající inflaci, kterou podle ekonomů pohání právě prezidentova vlajková politika vysokých cel.

před 3 hodinami

Obyvatelé Kyjeva se před invazí ruské armády schovali do krytů

Dokáže síla převážit nad totálním vyčerpáním? Ukrajina se chystá na dosud nejtemnější zimu

V divadelním sále v Charkově se na scéně otevírají krabice od munice, které místo nábojů odhalují figurky andělů a jesliček. Tato mrazivá vánoční scéna přesně ilustruje současnou ukrajinskou realitu, kde válka pronikla do každého aspektu každodenního života. Režisérka Oksana Dmitrieva přiznává, že divadlo je sice zrcadlem emocí, ale ani umění nedokáže dát odpověď na otázku, co bude dál. Ukrajince totiž čeká čtvrtá válečná zima, která může být tou dosud nejtemnější, a nejistota ohledně budoucnosti dosahuje vrcholu.

před 4 hodinami

Steve Witkoff

Američtí a ruští představitelé se setkají na Floridě k dalšímu kolu rozhovorů o Ukrajině

Na Floridu míří ruská delegace, aby se setkala s americkými vyjednavači v rámci dalšího kola rozhovorů o ukončení války na Ukrajině. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa se tímto krokem snaží přimět obě válčící strany k dohodě, která by zastavila konflikt trvající od února 2022. Setkání navazuje na páteční jednání USA s ukrajinskými a evropskými představiteli, po kterém všechny strany hlásily pokrok v otázce bezpečnostních záruk pro Kyjev.

před 5 hodinami

Rusko, Kreml

Z Británie přichází další varování: Rusko je expanzivní mocnost, chce podmanit Ukrajinu a destabilizovat NATO

Britská vláda pod vedením premiéra Keira Starmera přistoupila k výraznému snížení finanční podpory pro západní Balkán, což vyvolalo vlnu kritiky od bezpečnostních expertů i opozičních politiků. Financování určené k boji proti ruským dezinformacím, kybernetickým útokům a na podporu demokratických institucí v regionu klesne o plných 40 procent. V absolutních číslech jde o propad ze 40 milionů liber v loňském roce na 24 milionů liber pro období 2025–2026.

před 7 hodinami

Volodymyr Zelenskyj a Bart De Wever na summitu EU. (6. března 2025).

Vítězové summitu EU o financování Ukrajiny? De Wever i Česko, píše Politico

Na bruselském summitu k zásadnímu obratu v otázce financování Ukrajiny, ze kterého vyšel jako nečekaný vítěz belgický premiér Bart De Wever. Přestože Evropská unie nakonec schválila balík pomoci ve výši 90 miliard eur na roky 2026 a 2027, původní ambiciózní plán využít k tomuto účelu zmrazená ruská aktiva zcela ztroskotal.

před 8 hodinami

Ilustrační foto

Superchřipka, nebo mnoho povyku pro nic? Epidemie tříští vědeckou obec

Letošní chřipková sezóna vyvolává bouřlivé diskuse kvůli rozporuplným informacím o takzvané „superchřipce“. Zatímco zdravotníci z NHS England varují před bezprecedentní vlnou, která plní nemocnice rekordním tempem, mnozí vědci nabádají ke klidu a mluví o zbytečném strašení. Hlavním tématem je zmutovaný kmen viru H3N2, konkrétně subvarianta označovaná jako „subclade-K“, která se letos začala šířit nezvykle brzy – v některých oblastech už o měsíc dříve, než je běžné.

před 9 hodinami

Jeffrey Epstein

Zveřejnění Epsteinových záznamů hýbe Amerikou. Ministerstvo řadu informací dál tají

Ministerstvo spravedlnosti USA včera na svých webových stránkách zveřejnilo tisíce souborů z vyšetřování Jeffreyho Epsteina. Tento krok však provázejí rozsáhlé kontroverze, protože úřad uvolnil pouze část materiálů a uplatnil v nich drastické zásahy. Mnoho stránek je zcela začerněných a ministerstvo podle kritiků zadrželo mnohem více informací, než mu ukládá zákon. Republikánský kongresman Thomas Massie prohlášením reagoval, že tento postup hrubě porušuje jak literu, tak ducha nedávno schválené legislativy.

před 10 hodinami

Bojový letoun F-16 (U.S. AirForce), photo by Chandler Cruttenden

USA provedly rozsáhlou sérii útoků v Sýrii

Spojené státy v pátek podnikly rozsáhlou sérii útoků na desítky cílů v Sýrii. Operace s názvem „Hawkeye“ byla přímou odvetou za nedávný útok, při kterém zahynuli dva američtí vojáci a civilní tlumočník. Prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social potvrdil, že Spojené státy splnily svůj slib a proti „vražedným teroristům“ nasadily velmi tvrdou sílu. Podle dostupných informací zasáhlo americké letectvo a dělostřelectvo přibližně 70 objektů spojených s teroristickou organizací Islámský stát (ISIS).

před 12 hodinami

před 13 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Prezident Trump

Astronauti se vrátí na Měsíc, nařídil Trump. Připustil možnost války s Venezuelou

Americká administrativa pod vedením Donalda Trumpa zahájila rozsáhlou ofenzívu na několika frontách, od vojenského tlaku na Venezuelu až po ambiciózní plány v hlubokém vesmíru. V pátečním rozhovoru pro stanici NBC News prezident potvrdil, že nevylučuje válečný konflikt s Venezuelou, a oznámil přitvrzení námořní blokády. Podle Trumpa budou Spojené státy pokračovat v zabavování ropných tankerů, které se pokusí obejít sankce uvalené na režim Nicoláse Madura.

včera

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

Putin: Pokud budete respektovat Rusko, nové války nebudou. Jestli Ukrajina uspořádá volby, zastavíme palbu

Vladimir Putin na své tradiční bilanční tiskové konferenci v Moskvě nabídl Ukrajině nečekaný návrh: Rusko je ochotno uvažovat o dočasném zastavení útoků, pokud se v zemi uskuteční volby. Podle ruského prezidenta je Moskva připravena zajistit bezpečnost hlasování tím, že se v den voleb zdrží úderů hluboko do ukrajinského vnitrozemí. Putin tím opětovně zaútočil na legitimitu současné vlády v Kyjevě.

včera

Noční summit ukázal tvrdou pravdu: Evropa chce Ukrajinu zachránit, ale není ochotna za to platit

Bruselský summit, který skončil v brzkých ranních hodinách, odhalil hlubokou pravdu o současné Evropě: kontinent sice chce zachránit Ukrajinu před kolapsem, ale jen málokdo je podle analýzy webu Politico ochoten za to skutečně zaplatit ze svého. Polský premiér Donald Tusk sice varoval, že volba stojí mezi „penězi dnes, nebo krví zítra“, ovšem výsledná dohoda o půjčce ve výši 90 miliard eur ukazuje, že unie raději vsadila na dluh u finančních trhů než na přímé příspěvky členských států.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy