Odolají USA ruskému tlaku? Zelenskyj si není jistý, neví ani o vztahu Trumpa s Putinem

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil naději, že Spojené státy budou mít "pevný postoj" vůči ruským požadavkům na zrušení sankcí jako podmínku pro příměří v Černém moři. Moskva oznámila, že námořní příměří, které bylo vyhlášeno v úterý s cílem umožnit bezpečný průjezd komerčních lodí, vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud Západ zruší omezení na ruský obchod s potravinami a hnojivy. 

Zelenskyj tato slova pronesl během panelového rozhovoru v Paříži, kde odpovídal na otázky novinářů z celé Evropy. Na dotaz BBC, zda Spojené státy odolají ruskému tlaku, odpověděl: "Doufám, že ano. Bůh jim žehnej, že ano. Ale uvidíme."

Bílý dům v úterý uvedl, že delegace z Ruska a Ukrajiny se po třídenních jednáních se zástupci USA v Saúdské Arábii dohodly na příměří v Černém moři. Jen několik hodin poté však Kreml zveřejnil vlastní prohlášení s řadou podmínek. Mezi klíčové požadavky patří zrušení západních sankcí na finanční instituce zapojené do zemědělského obchodu a obnovení jejich přístupu k mezinárodnímu platebnímu systému SWIFT.

Americký prezident Donald Trump uvedl, že jeho administrativa zvažuje ruské požadavky na zrušení omezení, avšak Evropská unie ve středu dala jasně najevo, že o zrušení sankcí nebude uvažovat dříve, než Rusko bezpodmínečně stáhne své jednotky z mezinárodně uznaného ukrajinského území.

Zelenskyj během pařížského panelu vyjádřil vděčnost za dvoustrannou podporu z USA, ale zároveň varoval, že někteří lidé jsou "pod vlivem ruských narativů". "Nemůžeme s těmito narativy souhlasit," dodal.

Na otázku, zda má Donald Trump bližší vztah s ním nebo s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, Zelenskyj odpověděl: "Nevím – je těžké to říct. Nevím, jaké vztahy má, ani kolikrát spolu hovořili."

Ukrajinský prezident se také vyjádřil k nedávným komentářům Trumpova vyslance Steva Witkoffa, který v minulém týdnu zlehčil evropskou snahu vytvořit "koalici ochotných" na podporu Ukrajiny. Zelenskyj uvedl, že se zdrží unáhlených závěrů, ale poznamenal, že Witkoff, který má zkušenosti z oblasti nemovitostí, "v této oblasti nemá potřebné zkušenosti". "Pokud vím, velmi dobře rozumí nákupu a prodeji nemovitostí, ale to je něco jiného," dodal.

Zelenskyj rovněž zdůraznil, že Evropa během války významně posílila své obranné schopnosti. V reakci na otázku, jak by chtěl být zapsán do dějin – jako muž, který Ukrajinu zachránil, nebo jako ten, kdo ji nechal padnout – odpověděl: "Nevím, co o mně budou psát dějiny. To není můj cíl." Jeho hlavním cílem je podle něj obrana Ukrajiny a zajištění bezpečnosti pro budoucí generace. "Udělám vše, co budu moci, až do posledního dne, abych bránil Ukrajinu," dodal.

Co se týče členství Ukrajiny v NATO, Zelenskyj prohlásil, že jeho "v boji zocelená" země by Alianci posílila. Zároveň však připustil, že Trumpova administrativa členství Ukrajiny v NATO již dříve vyloučila.

Rozhovor proběhl krátce poté, co se Zelenskyj setkal s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Paříži, kde byla Eiffelova věž osvětlena v barvách ukrajinské vlajky na jeho počest. Zelenskyj se vrátil do Evropy, aby posílil své spojence a přesvědčil je, že hrozbu ze strany Vladimira Putina je třeba brát vážně.

Evropští lídři si nyní podle některých analytiků tuto hrozbu uvědomují mnohem intenzivněji, částečně i kvůli postojům amerického prezidenta Trumpa. Po jeho nedávných vyjádřeních si uvědomují, že se v budoucnu možná nebudou moci spoléhat na americkou vojenskou podporu, což je donutilo přehodnotit svou roli.

Zelenskyjovým cílem nyní je zajistit, aby evropské státy poskytly konkrétní finanční a vojenskou podporu, nikoliv jen slovní ujištění. Setkání s Macronem již přineslo konkrétní výsledky – Francie oznámila nový balíček vojenské pomoci Ukrajině v hodnotě 2 miliard eur (přibližně 2,2 miliardy dolarů).

V reakci na ruské požadavky na zrušení sankcí Macron uvedl, že Moskva nemůže "diktovat podmínky" pro mír a že je příliš brzy na zvažování jakéhokoliv uvolnění evropských sankcí.

Zelenskyj a Macron se ve čtvrtek zúčastní summitu evropských lídrů v Paříži, který spolupořádá francouzský prezident spolu s britským premiérem Sirem Keirem Starmerem. Cílem je projednat budoucí podporu Ukrajiny a případné udržení příměří, pokud by bylo dosaženo dohody. Starmer plánuje na summitu prohlásit, že "Evropa se ujímá své role při obraně budoucnosti Ukrajiny". Zároveň vyzve Vladimira Putina, aby projevil ochotu přistoupit na mírové řešení konfliktu. 

Související

Švédsko, ilustrační foto

Švédové oznámili obří balíček pomoci Ukrajině

Švédsko oznámilo další rozsáhlý balík vojenské pomoci pro Ukrajinu v hodnotě 1,6 miliardy dolarů. Nová podpora se zaměří na posílení protivzdušné obrany, dělostřelectva, satelitní komunikace a námořních kapacit. Švédsko se díky této sumě stává osmým největším přispěvatelem do obranného úsilí Kyjeva.
Donald Trump

Trump přiznal: Jsem naštvaný na Putina. Musí udělat dobrou věc

Americký prezident Donald Trump vyčinil ruskému protějšku Vladimiru Putinovi za kritiku důvěryhodnosti ukrajinského lídra Volodymyra Zelenského. Trump řekl, že byl "velmi rozzlobený" a "naštvaný", když slyšel Putinovy výroky. Upozornila na to stanice NBC News. 

Více souvisejících

válka na Ukrajině USA (Spojené státy americké) Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina)

Aktuálně se děje

před 30 minutami

Švédsko, ilustrační foto

Švédové oznámili obří balíček pomoci Ukrajině

Švédsko oznámilo další rozsáhlý balík vojenské pomoci pro Ukrajinu v hodnotě 1,6 miliardy dolarů. Nová podpora se zaměří na posílení protivzdušné obrany, dělostřelectva, satelitní komunikace a námořních kapacit. Švédsko se díky této sumě stává osmým největším přispěvatelem do obranného úsilí Kyjeva.

před 38 minutami

před 1 hodinou

Marine Le Pen, předsedkyně Národní fronty (NF)

Čtyři roky vězení, milionové pokuty, konec kanditatury. Le Penová si u soudu vyslechla trest

V Paříži padl rozsudek, který může zásadně změnit politickou budoucnost Francie. Marine Le Pen, klíčová postava krajní pravice a lídryně strany Národní sdružení (RN), byla shledána vinnou ze zpronevěry finančních prostředků Evropské unie. Soud jí vyměřil pětiletý zákaz výkonu veřejné funkce, čtyřletý trest odnětí svobody, z toho dva roky podmíněně s domácím vězením, a pokutu ve výši 100 000 eur (cca 2,5 milionu korun). Verdikt je pro Le Pen drtivou ranou, neboť byla favoritkou prezidentských voleb v roce 2027.

před 1 hodinou

Írán, ilustrační foto

USA a Írán si vzájemně vyhrožují. Hrozba střetu není bezprostřední, uklidňuje expert

Slovní přestřelky mezi Teheránem a Washingtonem nabírají na ostrosti a svět s obavami sleduje, zda se nenaplňuje scénář ozbrojeného střetu. Zatímco americký prezident Donald Trump varoval Írán před možným bombardováním, pokud nepřistoupí na přímá jednání o jaderné dohodě, íránské vedení reagovalo po svém – uvedlo své raketové jednotky do stavu bojové pohotovosti.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Donald Trump

Den osvobození se blíží a světu dochází trpělivost. Středa může vše změnit, Trumpovi to je ale jedno

Americký prezident Donald Trump se chystá vsadit úspěch svého druhého funkčního období, ekonomiku a osobní finance milionů Američanů na svou dlouhodobou víru, že cla mohou Spojeným státům vrátit zlatou éru bohatství a nezávislosti. Ve středu 2. dubna má vstoupit v platnost tzv. „Den osvobození“ – Trumpův plán na zavedení recipročních cel proti státům, které uvalují cla na americké zboží. Tento zásah do globálního obchodního systému by mohl ovlivnit každého Američana a zvýšit ceny v době, kdy jsou rodinné rozpočty již tak napjaté.

před 5 hodinami

Marine Le Pen na pražské konferenci protiimigračních stran (16. 12. 2017)

Soud uznal Le Penovou vinnou ze zneužití evropských fondů

Francouzská krajně pravicová politička Marine Le Penová byla shledána vinnou ze zneužití evropských fondů k financování své strany Národní sdružení (RN). Tento verdikt by ji mohl diskvalifikovat z účasti v prezidentských volbách v roce 2027. Soudce podle BBC zatím neoznámil, jaký trest Le Penová dostane.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 10 hodinami

včera

včera

Hokej, ilustrační fotografie.

Trenérské změny v extralize. Po konci sezóny se loučí s trenéry v Liberci a Litvínově

Zatímco pro Spartu, Brno, Pardubice a Hradec Králové extraligová sezóna nadále pokračuje, dalším deseti klubům už skončila. Mezi nimi nalezneme i Liberec s Litvínovem, kdy v obou těchto klubech dochází ke změnám na lavičce. Znamená to tedy, že pod Ještědem se rozloučili s trenérem Filipem Pešánem, v Litvínově pak s Karlem Mlejnkem. A zatímco v libereckém případě se novým trenérem stal dosavadní asistent Jiří Kudrna, v případě Litvínova se mluví o bývalých sparťanských legendách Michalu Brošovi a Jaroslavu Nedvědovi jako o možných nových trenérech.

včera

Jiří Havel v seriálu Život a doba soudce A. K.

Zemřel všestranný herec Jiří Havel

Českou hereckou obec zasáhla smutná zpráva. Ve věku 83 let zemřel Jiří Havel, který se v poslední době potýkal s nemocí. Havel byl publiku známý z divadla, televize i dabingu. 

včera

Donald Trump

Trump přiznal: Jsem naštvaný na Putina. Musí udělat dobrou věc

Americký prezident Donald Trump vyčinil ruskému protějšku Vladimiru Putinovi za kritiku důvěryhodnosti ukrajinského lídra Volodymyra Zelenského. Trump řekl, že byl "velmi rozzlobený" a "naštvaný", když slyšel Putinovy výroky. Upozornila na to stanice NBC News. 

včera

včera

Sociální sítě, ilustrační fotografie.

Opusťme americké korporátní sociální sítě. Variant je dost v Evropě i USA

Běžní lidé po celém světě se vydali do obchodního boje s administrativou Donalda Trumpa v USA. Zatímco Kanaďané masově blokují americké produkty v obchodech, Evropané k tomu mohou přistoupit jinak – opustit americké korporátní sociální sítě a podpořit buď ty evropské, nebo nekontrolované mediálními magnáty.

včera

Zemřel slavný americký herec Richard Chamberlain. Bylo mu 90 let

Z Hollywoodu přišla v neděli smutná zpráva. Ve věku 90 let zemřel americký herec Richard Chamberlain, jehož v 60. letech proslavila titulní role v televizním seriálu Dr. Kildare. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy