Paříž hostí vojenské špičky NATO. Do očí bije neúčast Američanů

Schůze náčelníků generálních štábů se kromě zástupců členských států Evropské unie zúčastní také Velká Británie a Turecko. Spojené státy pozvání nedostaly, protože za bezpečnostními garancemi pro Ukrajinu nestojí. Informovala o tom francouzská armáda, která má organizaci setkání na starost. Jednání probíhá v úzké koordinaci s vojenským velením NATO, a jeho význam podtrhne i vystoupení francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, jenž se očekává jako hlavní řečník.

Jednání se podle dostupných informací zaměří na nezbytné přezbrojení Evropy a další vojenskou podporu Ukrajiny. „Případné nasazení evropských jednotek na Ukrajině by přicházelo v úvahu až po podpisu mírové dohody, aby bylo zajištěno její plné dodržování,“ uvedl už minulý týden Emmanuel Macron. Zároveň zdůraznil, že Francie je připravena jednat o rozšíření svého jaderného odstrašení na evropské partnery.

Evropa se ocitá v mimořádně složité situaci. Nový americký prezident Donald Trump zaujal vůči Kyjevu ostře konfrontační postoj, zatímco k Moskvě se zdá být výrazně smířlivější. V této nejisté chvíli se rýsuje i možnost ukončení konfliktu na Ukrajině za podmínek diktovaných Ruskem, což by pro Evropu představovalo vážné bezpečnostní riziko a potenciální narušení její geopolitické stability.

Ukrajina si získává rostoucí podporu i od členů NATO, kteří dříve zaujímali spíše neutrální postoj nebo se k situaci příliš nevyjadřovali. Příkladem je Ankara, která se od počátku ruské invaze snažila udržet smířlivý tón a sehrála roli prostředníka v několika klíčových jednáních mezi ruskými a ukrajinskými diplomaty.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan nově podpořil výzvu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského k uzavření příměří na moři a ve vzduchu. Zároveň již před několika týdny vyjádřil jasnou podporu územní integritě Ukrajiny a signalizoval tak posun v tureckém postoji vůči konfliktu.

Podmínky výhodnější pro Rusko by mohly vést k posílení přítomnosti ruských válečných i obchodních plavidel v Černém moři. V současnosti je Krymský poloostrov a jeho okolí pro ruské lodě nebezpečným operačním prostorem, neboť se pravidelně stávají terčem ukrajinských útoků. Pokud by však došlo k uzavření míru a zvýšení ruské námořní aktivity, mohlo by to představovat vážné ohrožení úžin Bospor a Dardanely.

Tyto strategicky klíčové námořní trasy, spravované Ankarou, jsou pro Turecko zásadní nejen z ekonomického, ale i bezpečnostního hlediska. Jakékoli narušení rovnováhy v regionu by proto mohlo vyvolat nové geopolitické napětí.

Turecko se stále více profiluje jako silná regionální mocnost ve Středomoří a Černomoří, přičemž jeho strategická pozice mu umožňuje vyvažovat vztahy mezi Západem a Východem. Pokud by se však Moskva pokusila rozšířit svůj vliv v těchto klíčových oblastech, mohlo by to vyústit ve vážnou konfrontaci, která by si mohla vyžádat aktivní zapojení NATO.