Poslední záběry papeže Františka: Vystoupil před věřící, Urbi et Orbi už nepřečetl

Text poselství přednesl arcibiskup Diego Ravelli, přičemž papežova slova ožívala mocným prohlášením: „Kristus vstal z mrtvých.“ Papež František připomněl, že vzkříšení není jen abstraktní ideou, ale silou, která léčí, mění a přináší naději. „Láska zvítězila nad nenávistí, světlo nad temnotou, pravda nad lží,“ zdůraznil.

Přesto jeho poselství nebylo jen oslavou života – bylo i výzvou k lidstvu, aby nezapomnělo na utrpení ve světě. Papež se zvláště zaměřil na Svatou zemi, kterou označil za „zraněnou konfliktem“ a sužovanou „nekonečným výbuchem násilí“. Vyjádřil solidaritu s obyvateli Gazy a křesťanskou komunitou v této oblasti, kde pokračující válka způsobuje „smrt, zkázu a hrozivou humanitární krizi“.

Opět apeloval na okamžité příměří v Pásmu Gazy, propuštění rukojmích a umožnění přístupu humanitární pomoci. Také vyzval mezinárodní společenství, aby pomohlo hladovějícím lidem, kteří touží po mírové budoucnosti.

Podobné prosby zazněly i směrem k Libanonu, Sýrii a Jemenu, kde papež vyzval k nalezení řešení prostřednictvím „konstruktivního dialogu“.

Papež František rovněž připomenul válkou zdevastovanou Ukrajinu a modlil se za dosažení „spravedlivého a trvalého míru“. Zmínil i Jižní Kavkaz a podpořil úsilí o mírovou dohodu mezi Arménií a Ázerbájdžánem.

Na západním Balkáně pak vyzval politické lídry, aby usilovali o harmonii a odmítli destabilizační kroky.

Afrika hrála v papežově poselství klíčovou roli. Vzpomněl oběti násilí v Demokratické republice Kongo, Súdánu, Jižním Súdánu, na Sahelu, v oblasti Velkých jezer i na Rohu Afriky.

„Při brutalitě konfliktů nesmíme zapomínat, že nejde o cíle, ale o lidi – o osoby s duší a lidskou důstojností,“ prohlásil papež. Zvláště se modlil za křesťany, kteří nemohou svobodně vyznávat svou víru.

Zdůraznil, že skutečný mír není možný bez svobody náboženství, svobody myšlení a svobody projevu – a bez odzbrojení.

„Světlo Velikonoc nás vyzývá bořit zdi, které nás dělí,“ řekl papež a vyzval národy, aby své zdroje nesměřovaly k vyzbrojování, ale k boji proti hladu, k podpoře rozvoje a vzájemné péči.

František nezapomněl ani na Myanmar, kde obyvatelé trpí nejen důsledky konfliktu, ale i následky nedávného zemětřesení. Přivítal oznámení příměří jako znamení naděje pro tuto zemi.

V závěru papež vyzval k propuštění válečných a politických vězňů v duchu velikonočního milosrdenství.

„Každý den jsme svědky obrovské žízně po smrti a zabíjení,“ posteskl si papež František a uzavřel: „Nechť velikonoční Kristus naplní naše srdce jistotou, že i my jsme povoláni ke společnému životu, kde již nebude slyšet hřmot zbraní ani hukot smrti.“

Den na to papež zemřel. Vatikán dnes ráno oznámil úmrtí Františka, který zesnul ve věku 88 let. Podle oficiálního prohlášení zemřel v pondělí ráno 21. dubna 2025 na Velikonoční pondělí v 7:35 místního času ve svém rezidenčním sídle Casa Santa Marta ve Vatikánu, uvedl server BBC.