Mezinárodní trestní soud (ICC) čelí v posledních měsících nebývalému oslabení své autority. Rozhodnutí soudu vydat zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, jeho bývalého ministra obrany Yoava Gallanta a vysokého představitele Hamásu vyvolalo kontroverze a otázky o spravedlivém uplatňování mezinárodního práva.
Tyto zatykače přicházejí krátce poté, co ICC vydal obdobný zatykač na ruského prezidenta Vladimira Putina za jeho údajnou roli ve válečných zločinech na Ukrajině, připomíná analýza CNN.
Netanjahu je prvním západním spojencem, který byl obviněn z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti. Izrael zatykač napadl a požádal o jeho zrušení. Reakce klíčových států, včetně Francie a USA, však ukázaly, že uplatňování mezinárodního práva může být ovlivněno politickými zájmy.
Francie, která původně podpořila zatykač na Putina, se v případě Netanjahua postavila do opozice s tvrzením, že izraelský premiér může být chráněn diplomatickou imunitou, protože Izrael není členem ICC. Tato změna postoje byla tvrdě kritizována lidskoprávními organizacemi, jako je Amnesty International, které označily rozhodnutí Francie za „hluboce problematické“.
Podobně USA, které nejsou členy ICC, odmítly zatykač na Netanjahua, ale jednoznačně podpořily zatykač na Putina. Prezident Joe Biden označil rozhodnutí ICC v případě Putina za „silné poselství“. Naopak izraelská obvinění byla Bílým domem označena za „závažný procesní omyl“.
V případě, že by byl zatykač na Netanjahua vynucen, znamenalo by to precedent v mezinárodním právu – poprvé by byl západní lídr, a to z klíčového spojence Západu, čelil spravedlnosti před ICC. Některé země, jako Irsko a Nizozemsko, podpořily vynucení zatykače. Jiné, například Maďarsko, jej označily za „drzé“ a nabídly Netanjahuovi ochranu.
Reakce jednotlivých států zdůrazňují, jak politická expedience často převažuje nad mezinárodními závazky. Mongolsko, sousedící s Ruskem, ignorovalo zatykač na Putina a argumentovalo jeho absolutní imunitou jakožto hlavy státu. ICC však tento argument odmítá, s odkazem na článek Římského statutu, který odstraňuje imunity pro válečné zločiny a zločiny proti lidskosti.
S rostoucí politizací se zdá, že ICC čelí existenční krizi. Spojené státy hrozí sankcemi, pokud soud bude pokračovat v pronásledování izraelských lídrů. Kongres již schválil návrh zákona, který by zavedl vízová a finanční omezení na představitele soudu.
I přesto zůstává pro ty, na něž byl vydán zatykač ICC, svět menším místem. Cesty do členských států soudu představují vysoké riziko zatčení, což bylo patrné například na rozhodnutí Putina vyhnout se loňskému summitu BRICS v Jižní Africe.
Související
Nizozemsko se postavilo ICC? Existují scénáře, jak Netanjahua nezatknout, prohlásil Schoof
Biden potvrdil příměří Izraele s Hizballáhem. Máme k tomu tři důvody, prohlásil Netanjahu
Benjamin Netanjahu , ICC (Mezinárodní trestní soud)
Aktuálně se děje
Aktualizováno před 2 hodinami
Policie zasahovala na univerzitě v Plzni. Útok se nepotvrdil
před 2 hodinami
Schválený rozpočet jako nástroj destrukce. Babiš kritizoval, Fiala ostře reagoval
před 3 hodinami
Česko bude mít další národní park, rozhodla vláda. Řešila i výpadek dodávek ropy
před 4 hodinami
Svatá Barbora a tradice adventního času
před 4 hodinami
Policie našla u rodičky obviněné z vraždy další mrtvé dítě
před 5 hodinami
EU není připravená na obchodní válku s USA. Macron varoval před bolestivou prohrou
před 6 hodinami
Pádem Aleppa to nekončí. Erdogan rozehrál v Sýrii nebezpečnou hru, o hlavu Asada mu ale nejde
před 7 hodinami
Jižní Korea se zmítá v politické krizi. Jun Sok-jol otevřel stanným právem bolestivé rány
před 8 hodinami
V Česku se poprvé objevil domácí případ onemocnění difylobotriózou
před 8 hodinami
Ukrajina nás přibližuje jaderné válce víc než Kuba, tvrdí Putinův propagandista. Historik vysvětlil, jak to skutečně je
před 10 hodinami
NATO odradí Putina od celoevropské války. K ústupkům ho ale nedonutí ani Trump, míní expert
před 11 hodinami
Podřezal si ICC pod sebou větev? Zatykač na Netanjahua nemá v historii obdoby
před 11 hodinami
Jun Sok-jol dal v sázku jihokorejskou demokracii potřísněnou krví. Ta ho zřejmě přežije
před 13 hodinami
Patová situace prolomena. Ukrajina čelí nejhorším ztrátám za poslední dva roky
před 14 hodinami
Rána geopolitické stabilitě. Noc politického chaosu v Jižní Koreji sleduje Rusko, Čína i KLDR
před 15 hodinami
Nejskloňovanější jméno týdne. Kdo je Jun Sok-jol?
před 15 hodinami
Jižní Korea na nohou. Politici i veřejnost chtějí prezidentovu hlavu, Sok-jol čelí impeachmentu
před 16 hodinami
Počasí o víkendu nebude tak teplé, jak se čekalo. Naopak
včera
Prezident Jižní Koreje Sok-jol zrušil stanné právo
včera
Krize v Jižní Koreji se stupňuje. Parlament stanné právo zrušil, na Sok-jola tlačí i vlastní strana
Politická krize v Jižní Koreji se prohlubuje. prezident Jun Suk-jol čelí nejen silnému odporu opozice, ale i tlaku z vlastní strany, aby stáhl své rozhodnutí o vyhlášení stanného práva. Vládnoucí strana People’s Power Party (PPP) se během mimořádného zasedání usnesla, že prezident by měl respektovat rozhodnutí parlamentu, který stanné právo označil za neplatné, a okamžitě jej zrušit.
Zdroj: Libor Novák