Policie vyšetřuje Sok-jola za pokus o vzpouru. Může mu hrozit až poprava

Obvinění vůči prezidentovi bylo vzneseno po událostech z úterní noci, kdy opozice kritizovala jeho rozhodnutí o stanném právu coby nezákonné. Podle jihokorejských zákonů je vzpoura závažným trestným činem, který nelze chránit prezidentskou imunitou a který může být trestán až smrtí. Woo Jong-soo, vedoucí Národního vyšetřovacího úřadu, uvedl, že případ již byl přiřazen k vyšetřování.

Zatímco se politické napětí stupňuje, opozice plánuje hlasování o impeachmentu prezidenta. Toto klíčové hlasování je naplánováno na sobotní večer v 19:00 místního času. Přestože má opozice většinu 192 křesel ve 300členném parlamentu, potřebuje k úspěchu minimálně osm hlasů od vládnoucí strany People Power Party. Strana však již oznámila, že impeachment nepodpoří.

V zemi navíc panují obavy z dalšího pokusu o vyhlášení stanného práva. Někteří opoziční poslanci se rozhodli zůstat v blízkosti Národního shromáždění, aby mohli včas reagovat na případné nové kroky prezidenta. Demokratická strana organizuje služby svých poslanců, aby byli připraveni případné další hlasování o stanném právu okamžitě zablokovat.

Tato situace přichází v době, kdy Jižní Korea čelí jak domácím, tak mezinárodním výzvám. Politické nepokoje by mohly mít dalekosáhlé dopady na vládu a její schopnost řešit naléhavé otázky, a to jak ekonomické, tak bezpečnostní.

Prezident Sok-jol ve svém úterním nočním televizním projevu vyhlásil stanné právo s odůvodněním, že chrání zemi před severokorejskými elementy a „protistátními silami“. Toto rozhodnutí však parlament neakceptoval a během dvou hodin odhlasoval jeho zrušení, přičemž z přítomných 190 členů Národního shromáždění většina hlasovala proti. Prezident Sok-jol následně stanné právo odvolal.

Opoziční Demokratická strana nyní volá po Sok-jolově rezignaci a hrozí impeachmentem. Podle jejich vyjádření prezident selhal v řízení země a ztratil důvěru veřejnosti. Zákonodárci, zejména opoziční, již připravují návrh na zahájení procesu impeachmentu, který by mohl být předložen již tento týden.

Pokud návrh na impeachment projde parlamentem, musí jej podpořit dvě třetiny ze 300 poslanců, tedy alespoň 200 hlasů. Následně se věcí zabývá Ústavní soud, kde je potřeba souhlas šesti z devíti soudců, aby prezident mohl být odvolán.

Impeachment by znamenal okamžité pozastavení pravomocí prezidenta, přičemž jeho povinnosti by převzal premiér jako úřadující prezident. Pokud by Ústavní soud impeachment potvrdil, musely by se do 60 dnů konat nové prezidentské volby.

V Jižní Koreji již došlo ke dvěma impeachmentům prezidentů. V roce 2016 byla prezidentka Park Geun-hye odvolána po rozsáhlém korupčním skandálu. V roce 2004 byl prezident Roh Moo-hyun dočasně suspendován, ale nakonec jej Ústavní soud obnovil ve funkci.

Vyhlášení stanného práva vyvolalo obavy nejen v Jižní Koreji, ale i na mezinárodní scéně. Spojené státy, které mají v zemi téměř 30 000 vojáků, vyjádřily „vážné obavy“ a následně uvítaly jeho zrušení. Washington zdůraznil, že demokracie je klíčovým pilířem americko-jihokorejského spojenectví.

Pro Jižní Koreu, jež se od 80. let etablovala jako prosperující demokracie, je vyhlášení stanného práva mimořádně neobvyklé. Země však má za sebou temné období autoritářských režimů a vojenské vlády, během nichž bylo stanné právo vyhlašováno za účelem potlačení opozice. Poslední takový případ nastal v roce 1980 při násilném potlačení protestů v Kwangdžu.

Budoucnost prezidenta a jeho vlády zůstává nejistá. Opozice pokračuje v tlaku na jeho odstoupení a slibuje trestní stíhání za údajnou velezradu. Největší odborová organizace země vyhlásila neomezenou generální stávku, dokud prezident neodstoupí.