Putin stanovil podmínky, za jakých ukončí válku proti Ukrajině

Ruský prezident Vladimir Putin se v pátek setkal s maďarským premiérem Viktorem Orbánem, aby projednali možné způsoby ukončení války na Ukrajině. Po jednání oba politici na společné tiskové konferenci v Moskvě oznámili výsledky své schůzky a Putin sdělil podmínky ukončení války proti Ukrajině. Uvedl to server Euroactiv.com.

Kyjev byl obviněn z nepřipravenosti ukončit válku a neochoty uzavřít příměří, což by vedlo k ukončení stanného práva a nutnosti konání prezidentských voleb. Putin uvedl, že by nemělo dojít pouze k dočasnému příměří, které by umožnilo Ukrajině znovu se vyzbrojit, ale k definitivnímu ukončení konfliktu.

Putin zopakoval, že návrhy Moskvy jsou klíčem k vyřešení konfliktu. Ukrajina by podle něj měla odstoupit čtyři oblasti na východě a jihu, které si Moskva nárokuje. "Mluvíme o úplném stažení všech vojáků z Doněcké a Luhanské lidové republiky a ze Záporožské a Chersonské oblasti," řekl Putin.

Putin označil jednání s Orbánem za upřímné a přínosné a poděkoval mu za návštěvu Ruska. Diskutovali také o aktuálních otázkách bilaterální spolupráce a o naléhavých mezinárodních a regionálních tématech. Moskva považuje Orbánovu návštěvu za snahu obnovit dialog.

Putin řekl, že s Orbánem si vyměnil názory na stav vztahů mezi Ruskem a Evropskou unií, které jsou podle něj na historicky nejnižší úrovni. Orbán uvedl, že s Putinem hovořil v době, kdy je mír pro Evropu nejdůležitější, ale že o mír je třeba usilovat, protože nepřijde sám od sebe.

"Chtěl jsem slyšet Putinův názor na tři klíčové otázky – příměří, mírová jednání a co bude s Evropou po válce – a slyšel jsem ho. Děkuji mu za upřímný rozhovor," konstatoval Orbán.

Po návštěvách Kyjeva a Moskvy si Orbán uvědomil, že postoje obou stran jsou velmi odlišné. "Udělali jsme však nejdůležitější krok: navázali jsme kontakt a budu v této práci pokračovat," řekl Orbán.

Maďarský premiér zdůraznil, že jeho země patří mezi pár evropských států, které udržují kontakty s oběma stranami konfliktu. "Proto jsem navštívil Kyjev a proto jsem nyní v Moskvě. Vnímám, že jejich pozice jsou daleko od sebe. Bude potřeba mnoho kroků, které nás přiblíží ke konci války," poznamenal

Putin a Orbán spolu jednali po dobu dvou a půl hodin, informovala agentura TASS. Kromě politiků se jednání účastnily i širší delegace obou zemí. 

Zástupci Evropské unie i NATO se od Orbánovy cesty do Moskvy distancovali. Generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg na dnešní tiskové konferenci zdůraznil, že Orbán v Moskvě rozhodně nezastupuje alianci. Zmínil však, že maďarský premiér informoval NATO o cestě do Ruska s předstihem.

Končící šéf unijní diplomacie Josep Borrell v pátečním prohlášení zdůraznil, že Orbán nemá od EU jakýkoliv mandát k návštěvě Moskvy, přičemž zmínil pozici bloku k ruské invazi na sousední Ukrajinu, která zapovídá oficiální kontakty s ruským prezidentem. "Orbánova návštěva Moskvy probíhá čistě v rámci bilaterálních vztahů Maďarska a Ruska," uvedl. 

Borrell připomněl fakt, že Maďarsko se ujalo rotujícího předsednictví, což jej však neopravňuje k tomu, aby reprezentovalo Evropskou unii na mezinárodní scéně. Tato zodpovědnost leží na Borrelovi a končícím předsedovi Evropské rady Charlesi Michelovi. 

K Orbánově návštěvě Moskvy se vyjádřila i předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. "Appeasement nezastaví Putina. Pouze jednota a odhodlání vydláždí cestu ke spravedlivému a trvalému míru na Ukrajině," napsala na sociální síti X. 

Související

Alexander Stubb, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Stubb: Čína ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně proti Ukrajině

Čína v soukromých rozhovorech ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně ve válce proti Ukrajině. V rozhovoru pro média to podle webu Politico uvedl finský prezident Alexander Stubb. Finská hlava státu zdůraznila, že toto jasné poselství z Pekingu představuje velmi účinný odstrašující prvek vůči případné eskalaci ze strany Moskvy. Podle Stubba hraje čínský postoj zásadní roli v tom, že drží ruské vedení zkrátka před nejradikálnějšími kroky.
Ruská armáda, ilustrační foto

Politico: Rusko plánuje novou pozemní ofenzívu na Kyjev

Ukrajinské zpravodajské služby získaly informace, podle kterých Ruská federace plánuje nové pozemní ofenzívy zaměřené na Kyjev a Černihiv. Informaci webu Politico sdělil zástupce vedoucího ukrajinské prezidentské kanceláře Pavlo Palisa. Podle něj dostali ruští vojenští velitelé od politických představitelů v Kremlu za úkol připravit a naplánovat útoky na obě tato města. Kyjev v současnosti tyto zprávy vyhodnocuje a přijímá příslušná opatření.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Vladimír Putin Viktor Orbán

Aktuálně se děje

včera

Peníze na důchody, ilustrační fotografie.

Důchodů se týká další novinka. V platnosti je už od června

Důchody prošly zásadní změnou, které si však většina lidí nevšimla. Ani ostatně nemohla. Týká se totiž klientů, kteří pobírají český důchod v sousední Rakousku. Nově již nemusejí zasílat potvrzení o žití, upozornila Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) na webu. 

včera

Metro

Nusle, Nové Dvory či Libuš. Praha rozhodla o názvech nových stanic metra

Rada hl. m. Prahy na svém dnešním jednání schválila některé změny v pojmenování u chystaných stanic metra D. Název Nusle bude nově platit pro stanici s pracovním názvem Náměstí Bratří Synků, Ryšánka pro stanici s pracovním názvem Olbrachtova. V případě stanice s pracovním názvem Depo Písnice bylo finální rozhodnutí zatím odloženo. U ostatních stanic budoucí linky metra D zůstávají v platnosti stávající pracovní názvy.

včera

včera

Andrej Babiš

Babišova vláda hodlá snížit podporu nezaměstnaných. Schválila i další důležité změny

Systém odměňování zaměstnanců ve veřejných službách a správě a státní službě čekají zásadní změny. Návrh jeho reformy v novele zákoníku práce a souvisejících zákonů projednala vláda Andreje Babiše (ANO) na pondělním zasedání. Odsouhlasila také návrh nového zákona o platformové práci nebo změnu financování projektu transformace problematického sídliště ve Šluknově. 

včera

včera

včera

včera

Pedro Sánchez

Sánchez: Rusko a Izrael šíří lži o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě

Španělský premiér Pedro Sánchez obvinil sociální sítě spojené s Ruskem a Izraelem ze šíření hoaxů o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě Ceuta. Podle předsedy vlády byla tato kampaň zaměřena na diskreditaci španělského kabinetu i na rozdělení Evropy. Sánchez zdůraznil, že do šíření fám se zapojily také mezinárodní krajně pravicové sítě. Celá záležitost má podle něj přímou souvislost s postojem Madridu ke konfliktům na Ukrajině a na Blízkém východě.

včera

Massoud Pezeškiján

Íránský prezident odmítá další boje. Volá po obnovení diplomacie s USA

Íránský prezident Masúd Pezeškiján se v Kyrgyzstánu účastní summitu Šanghajské organizace pro spolupráci. Během této mezinárodní akce plánuje jednat s řadou zahraničních představitelů a světových lídrů. Pezeškiján, který je vnímán jako relativně umírněný politik, se na okraji summitu již setkal s indickým premiérem Naréndrou Módím. Při této příležitosti prohlásil, že Teherán nadále usiluje o diplomatické řešení konfliktu se Spojenými státy.

včera

Alexander Stubb, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Stubb: Čína ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně proti Ukrajině

Čína v soukromých rozhovorech ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně ve válce proti Ukrajině. V rozhovoru pro média to podle webu Politico uvedl finský prezident Alexander Stubb. Finská hlava státu zdůraznila, že toto jasné poselství z Pekingu představuje velmi účinný odstrašující prvek vůči případné eskalaci ze strany Moskvy. Podle Stubba hraje čínský postoj zásadní roli v tom, že drží ruské vedení zkrátka před nejradikálnějšími kroky.

včera

včera

Sergej Lavrov

Lavrov: Rusko považuje vojenskou aktivitu NATO v Arktidě za přímou hrozbu

Rusko považuje rostoucí vojenskou aktivitu Severoatlantické aliance v Arktidě za přímou hrozbu pro svou národní bezpečnost. Ve svém nově publikovaném článku to podle France24 uvedl ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov. Reagoval tak na posilování přítomnosti členských států NATO v polárním regionu. K tomuto kroku aliance přistoupila v návaznosti na probíhající válku na Ukrajině.

včera

včera

Vláda ČR

Babišova vláda zvyšuje zadlužení Česka. Schillerová představila druhý nejvyšší schodek rozpočtu v historii

Ministryně financí Alena Schillerová představila po jednání vlády návrh státního rozpočtu, který počítá se schodkem ve výši 389 miliard korun. Kabinet zároveň naplánoval rekordní prorůstové investice, které mají dosáhnout 290 miliard korun. Podle šéfky rezortu financí má takto koncipované hospodaření zajistit budoucí ekonomický růst České republiky. Zástupci vlády zdůrazňují, že vysoký deficit je využit především na klíčové rozvojové projekty.

včera

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml odmítl možnost mírového summitu mezi Putinem, Trumpem a Zelenským

Kreml odmítl možnost konání třístranného mírového summitu mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem, americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským. Podle vyjádření z Moskvy nemá takové setkání absolutně žádný smysl, pokud není předem připravena konkrétní dohoda k podpisu. Jakékoliv rozhovory na nejvyšší úrovni bez předchozího ujednání považuje ruská strana za zbytečné. Kreml tím zchladil naděje na brzké osobní jednání lídrů v probíhajícím konfliktu.

včera

U.S. Air Force, ilustrační fotografie

USA zaútočily na íránská odpalovací zařízení, Teherán poslal rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku

Mezi Spojenými státy a Íránem došlo k prvnímu významnému vojenskému střetu za více než měsíc, který ukončil období relativního klidu. Írán odpálil rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku v odvetě za předchozí úder na íránská odpalovací zařízení u ostrova Lárak. Americké síly zasáhly tyto pozice s odůvodněním, že se Íránci chystali rozmístit námořní miny v Hormuzském průlivu. Strategická vodní cesta se tak opět stala ohniskem prudkého vyostření regionálního konfliktu.

včera

včera

Bleskové povodně v Nepálu

Katastrofa v Nepálu má přes 900 mrtvých. Počet pohřešovaných hrozivě narůstá

Ničivé bleskové povodně v Nepálu si vyžádaly již nejméně 903 lidských životů. Tamní úřady zároveň hlásí prudký nárůst počtu pohřešovaných osob, jejichž bilance se během šesti dnů záchranných prací vyšplhala na 4 247. Ještě v neděli přitom úřady evidovaly 2 502 nezvěstných. Počet potvrzených obětí rovněž vzrostl z původních 781. Záchranáři v zasažených oblastech každodenně nalézají desítky dalších těl.

včera

30. srpna 2026 21:35

Ruský soud vyhodil z voleb stranu bojující proti válce na Ukrajině

Ruský Nejvyšší soud vyhověl žalobě nacionalistické strany Vlast a vyřadil liberální stranu Jabloko ze zářijových parlamentních voleb. Odstraněním celostátní kandidátky této formace ztratili voliči možnost odevzdat hlas jedinému zbývajícímu oficiálnímu politickému subjektu v zemi, který otevřeně vystupuje proti válce na Ukrajině a vyzývá k uzavření příměří. Verdikt vyvolal protest před budovou soudu, kde se shromáždily stovky převážně mladých lidí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy