Rusové agresi proti Ukrajině vnímají jako „lidovou válku“, veřejné mínění je neotřesitelné

Podle Euronews je většina ruské společnosti připravena na dlouhou válku. Ruské veřejné mínění několikrát kolísalo, přesto ale zůstalo stabilní, upozornil ředitel think-tanku Levada Centre Denis Volkov. Think-tank, který výzkum podnikl, je v Rusku veden coby zahraniční agent. 

Až tři čtvrtiny obyvatel podporují kroky ruského prezidenta Vladimira Putina na Ukrajině, nebo je podporují s výhradami. 

Na otázku, jestli osobně podporují kroky ruských ozbrojených sil na Ukrajině, odpovědělo 43 % respondentů „rozhodně ano“ a 33 % „spíše ano“. „Z-patrioti tvoří asi 25 procent ruské populace, v zásadě pokračování vojenských akcí podporují. Asi 10 procent je připraveno podpořit použití jaderných zbraní,“ přiblížil Volkov. 

„Podpora ruských vojáků se nyní v celé společnosti zvyšuje. A není překvapivé, proč se tak děje, protože i ti, který byli zpočátku proti, si nyní myslí: ‚Tady jsme šli do boje, tak s ukrajinskou protiofenzivou teď už nemůžeme prohrát. Jsou to naši kluci a chlapci, naši manželé. I když důvod, proč bojují, je špatný, pořád jsou to naši kluci, naši občané. Takže je nemůžeme nepodpořit‘,“ popisovala vedoucí výzkumná pracovnice z King’s College London Anna Matvejevová. 

Volkov vyjmenoval tři klíčové faktory, proč lidé v Rusku válku podporují. Prvním z nich je ekonomika. „Je důležité si uvědomit, že na podporu tohoto názoru byly vynaloženy obrovské prostředky, aby se podpořilo přesvědčení, že situace je obecně stabilní. A pro mnohé se možná dokonce přestala zhoršovat,“ vysvětlil. Do konce loňského roku totiž došlo ke zvýšení minimální mzdy a účastníci bojů včetně jejich rodin dostávali platby. 

Rusům navíc nevadí neúspěchy na frontě tolik, jak bychom na Západě očekávali. „Jednotlivé ústupy a porážky ruské armády nemají žádný vliv na náladu,“ doplnil Volkov. Trvalé neúspěchy se kumulují v kontextu negativních informací. „Informace o počtu zabitých ruských vojáků nejsou veřejně dostupné, ale časem by i tento faktor sám o sobě mohl mít velký vliv.“

Žádný výraznější vliv na veřejné mínění neměla ani částečná mobilizace z loňského podzimu, ačkoliv zdvižený prst pro Kreml znamenala. „Na národní úrovni nebylo mobilizováno až tolik lidí. Ale sociální efekt a odezva byly velké. Proto si úřady uvědomily, že mobilizace by neměla být vyhlášena, dokud nejde o extrémní případ, protože to vede k napětí ve společnosti,“ pokračoval Volkov. 

Dalším faktorem zůstává kremelská propaganda. Ruské vedení se snaží ze všech sil obrátit ve svůj prospěch i vlastní chyby, píší Euronews. „Ano, samozřejmě, lidé vládě nadávají a říkají, že když se Kreml ukázal jako bezmocný a neorganizovaný a v bohaté zemi nemůže dát lidem slušné boty, tak takové výpadky musí dohnat obyčejní lidé. Takže pro některé to nabývá rysů takové lidové války. Takže paradoxně selhání státu při zajišťování dává společnosti pole pro vstup do hry,“ doplnila Matvejevová. 

Experti vypočítali podíl protiválečné naladěných Rusů na 20 % nebo o něco méně. Čísla se nezměnila ani za rok a půl válčení. Protiválečné demonstrace z února a března 2022 byly v ruských městech viditelné, nicméně rychle odezněly. Částečná mobilizace pak vyvolala protesty zejména v národních republikách, ty ale byly menší a méně organizované. 

Rusové už za dlouhá léta režimních represí získali přesvědčení, že protestovat je zbytečné. „Žijí ve společnosti, kde protesty mohou vést k velmi citelným postihům, a to až trestním. A k tomu ještě ztráta zaměstnání, pokuty a ostrakizace. Takže je tu strach i pocit, že protestem člověk nic nezmění, tedy že vystavuje sebe a následně své blízké velkému nebezpečí a stejně ničeho nedosáhne,“ míní Matvejevová. 

Události spojené s ruskou agresí proti Ukrajině napříč ruskou společností ani nejsou tím, co ji nejvíce trápí. „Možná čtvrtina, třetina populace události pozorně sleduje,“ bilancuje. Obecné problémy, mezi které patří kariéra, děti, příležitosti, zdraví a zábava, „speciální vojenskou operaci“ zastiňují.