Mezinárodní organizace BRICS sestávající z Brazílie, Ruska, Indie, Číny a Jihoafrické republiky se rozroste o šest nových členů. Uvedl to jihoafrický prezident Cyril Ramaphosa v rámci 15. summitu.
Rozšíření potvrdil jihoafrický prezident, který summit v Johannesburgu hostil. „Argentina, Egypt, Etiopie, Írán, Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty byly pozvány, aby se staly členy BRICS,“ uvedl.
Jak přiblížil server Politico, jejich členství vstoupí v platnost od prvního ledna příštího roku. „Vážíme si zájmu ostatních zemí o budování partnerství s BRICS. Pověřili jsme naše ministry zahraničí, aby dále rozpracovali model partnerských zemí BRICS a seznam potenciálních partnerských zemí a do příštího summitu o tom podali zprávu,“ doplnil Ramaphosa.
Začátkem srpna existovaly informace o zájmu celkem čtyřiceti zemí, které chtějí vstoupit do BRICS. Dvaadvacet z nich žádost oficiálně podalo.
Novým členům prostřednictvím živého přenosu na telegramu gratuloval i ruský prezident Vladimir Putin. „Všichni jsme pro nové multipolární uspořádání světa, které by bylo skutečně vyvážené a zohledňovalo by suverénní zájmy co nejširšího okruhu států, otevíralo by možnosti pro realizaci různých modelů rozvoje a pomáhalo by zachovat rozmanitost národních kultur a tradic,“ vylíčil.
Šéf Kremlu zdůraznil, že „objektivní proces vyjádření nového světového řádu má stále nesmiřitelné odpůrce, kteří se snaží tento proces zpomalit, zbrzdit vytvářením nových, nezávislých center rozvoje a vlivu ve světě“.
Summit BRICS využil zejména jako platformu pro šíření kremelských narativů o ruském vpádu na Ukrajinu. Snažil se najít podporu napříč jednotlivými členskými i nečlenskými zeměmi, které jeho videoprojevům naslouchaly. Vyslal za sebe ministra zahraničí Sergeje Lavrova, protože mu vzhledem k zatykači Mezinárodního trestního soudu (ICC) hrozilo v členské zemi ICC zadržení a vydání do Haagu.
„A chtěl bych všechny naše kolegy ujistit, že budeme pokračovat v dnes započaté práci na rozšiřování vlivu BRICS ve světě. Mám tím na mysli navázání praktické práce s novými členy a s těmi, kteří budou pracovat v rámci dosahu BRICS s našimi partnery a chtěli by s námi spolupracovat,“ doplnil Putin, citovala ho americká stanice CNN.
Čínský vůdce Si Ťin-pching považuje rozšíření bloku za historické. „Vnese do mechanismu spolupráce BRICS nový impuls a dále posílí sílu světového míru a rozvoje,“ myslí si. Rozšíření i přes původní rozpory uvítal jeho indický rival, premiér Naréndra Módí.
Do jednoho hospodářského bloku se tak dostávají dvě země, které vytěží nejvíce ropy na světě. „Obě země často koordinují svou těžbu ropy, což v minulosti dostalo Saúdskou Arábii do rozporu s jejím spojencem, Spojenými státy,“ píše CNN.
BRICS
BRICS je neformální sdružení pěti zemí, jak jeho zkratka napovídá – Brazílie, Ruska, Indie, Číny a Jihoafrické republiky. Podle webových stránek uskupení jeho vznik iniciovala Moskva roku 2006, první summit proběhl v červnu 2009 v ruském Jekatěrinburgu. Úplně původně se jednalo o BRIC, Jihoafrická republika přistoupila formálně až začátkem roku 2011.
Odborný list Foreign Policy napsal, že byla idea vzniku BRICS od začátku problematická. Zejména mezi Indií a Čínou panuje silná rivalita, jde o mocnosti s velkými ekonomikami a rostoucími ekonomickými výdaji. Nezávislí pozorovatelé tvrdili, že spory mezi Novým Dillí a Pekingem zabrání jakýmkoli nadějím na hladké fungování.
FP sledoval problém i v tom, že pět členských zemí ani nemělo společnou ideologii. Vysvětlil ale tři důvody, proč takovéto instituce fungují: V prvé řadě jde o fórum, kde si členové poskytují informace a jejich sdílení tak buduje vzájemnou důvěru. Za druhé existuje respekt k tomu, že se členové budou účastnit pouze záležitostí, v nichž leží jejich zájmy.
A v poslední řadě tato instituce může členům poskytnout viditelnost a strukturu, prostřednictvím které mohou provádět složité činnosti – vytvářet konsenzy o dohodách, konkretizovat společné normy a myšlenky, zmírňovat konflikty či řešit vzájemné spory.
Související
Trump varuje BRICS před společnou měnou. Ta je podle ekonoma naprostá utopie
Laškování s Putinem jako poslední hřebíček do rakve. Guterres musí skončit v čele OSN
BRICS , Saúdská Arábie , argentina , Egypt , Etiopie , Írán , spojené arabské emiráty
Aktuálně se děje
před 23 minutami
Evropa směřuje k jednotné obranné průmyslové základně. Klíčoví hráči? Německo a překvapivě Itálie
před 1 hodinou
KLDR na pokraji kolapsu. Jak se Kim Čong-un dokáže udržet u moci navzdory ekonomickým problémům?
před 1 hodinou
Pád Asada rozpoutal v Evropě vášnivou debatu. Uprchlíci se bojí, co bude dál
před 2 hodinami
Francie má nového premiéra. Barniera nahradil Macronův spojenec Bayrou
před 2 hodinami
Trumpovo pozvání čínského prezidenta na inauguraci je historickým krokem. Si Ťin-pching ale neměl a výběr
před 3 hodinami
Zapojení Kyjeva do převratu v Sýrii je pro Rusko další ze špatných signálů. Podobné akce už běží v Súdánu a Mali, říká Řepa
před 3 hodinami
Ledovkové počasí je zpět v Česku. Udeří už dnes večer
před 3 hodinami
O transportu Asada do Ruska nevěděla ani jeho rodina. Moskva ho nechá upadnout v zapomnění
před 3 hodinami
Eutanazie zažívá nevídaný boom. V Kanadě takto zemře každý dvacátý
před 4 hodinami
Kde bere KLDR peníze? Severokorejská vláda vyškolila tisíce programátorů, podílí se na rozsáhlém spiknutí
před 4 hodinami
Čeští vědci zabodovali v NASA. Pomohli s odhalením tajemství černých děr
před 4 hodinami
Čína stranou nestojí. Legitimizuje požadavek Ruska, aby se Ukrajina vzdala značné části území
před 5 hodinami
Scholzova politická kariéra se blíží ke svému konci. V pondělí se rozhodne
před 5 hodinami
Počasí může ohrozit dostupnost potravin. V Británii už zvedají varovný prst
před 6 hodinami
Trumpa Sýrie nezajímá. Možná ale bude muset
před 6 hodinami
Rusko podniklo masivní letecký útok na Ukrajinu
před 7 hodinami
Syrské márnice vypráví příběhy o drsném týrání a mučení
před 8 hodinami
Počasí jako stvořené k zimním radovánkám. O víkendu napadne sníh
včera
Elon Musk překonal historický rekord. Nikdy nebyl nikdo bohatší, než on
včera
Ve stínu nemohoucího Brežněva. O intervenci v Afghánistánu se v Moskvě rozhodlo před 45 lety
Sovětská vojenská intervence v Afghánistánu měla být rychlou a z globálního hlediska nepříliš významnou akcí. Ve skutečnosti podstatně ovlivnila vývoj světové politiky. Moskevské vedení o ní definitivně rozhodlo před 45 lety, na schůzi politbyra komunistické strany 12. prosince 1979. Zpětný pohled na její průběh odhaluje nejen to, jakým způsobem se na přelomu 70. a 80. let jednalo v Kremlu o zásadních bezpečnostních a mezinárodních záležitostech, ale může vést také k zamyšlení nad některými aktuálnějšími otázkami.
Zdroj: Matěj Bílý