Začíná summit BRICS: Nese se ve jménu napětí mezi Čínou a Indií, Putin místo sebe posílá Lavrova

V úterý ráno v jihoafrickém Johannesburgu začíná summit BRICS. Po dlouhých debatách bylo rozhodnuto, že se ho ruský prezident zúčastní pouze prostřednictvím videohovoru. Informoval o tom server Euronews.

Za touto situací stojí zatykač Mezinárodního trestního tribunálu (ICC), podle kterého by hostitelská země musela Putina zatknout. JAR je totiž právoplatným členem ICC. Místo prezidenta na místo dorazí šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov, píše Guardian.

Čínský prezident Si Ťin-pching se pro změnu vydává na první zahraniční cestu do zámoří od začátku pandemie onemocnění covid-19.

Kromě čínského lídra do jihoafrického města zavítá indický premiér Naréndra Módí a brazilský premiér Luiz Inácio Lula da Silva. Celou akci hostí jihoafrický prezident Cyril Ramaphosa.

Na summit rovněž dorazí zástupci několika desítek zemí Afriky, Asie a Blízkého východu. Podle serveru Guardian mnohé doufají, že brzy budou přizvány do bloku. BRICS rovněž může nabrat protizápadní kurz, což ale popírá Ramaphosa. „Jihoafrická republika nebude zatažena do soupeření mezi globálními mocnostmi a chce se vyhnout světu, který je stále více polarizován soupeřícími tábory,“ ujistil své domácí publikum.

To ale podle něj neznamená neutralitu. „Naše rozhodnutí nepřidat se k žádné z globálních mocností neznamená, že jsme v zásadních otázkách nebo národních zájmech neutrální,“ podotkl bez bližšího vysvětlení, co to znamená.

Hlavními tématy bude mimo jiné snaha o oslabení dominantního postavení amerického dolaru ve světové ekonomice. „Tradiční globální řídící systém se stal nefunkčním, nedostatečným a chybujícím v akci. Uskupení BRICS se stále více stává pevnou silou při obraně mezinárodní spravedlnosti,“ vylíčil minulý týden čínský velvyslanec v Pretorii Chen Xiadong.

Čínské ideje ale rozzuřily Indii, která má se svým severním sousedem velice komplikované vztahy. „Indie a v neposlední řadě Módí nemají zájem na tom, aby se indická zahraniční politika ubírala protizápadním směrem. Brics byla koncipována jako geoekonomická platforma, ale posouvá se do geopolitické role a to Indii pravděpodobně nebude vyhovovat,“ popsal odborník na mezinárodní vztahy Harsh Pant z Observer Research Foundation, think-tanku sídlícího v Novém Dillí.

Podle zastupujícího velvyslance JAR pro Asii a BRICS Anila Sooklala existuje obrovský zájem o členství v tomto uskupení. „Země globálního jihu nechtějí, aby jim někdo říkal, koho mají podporovat, jak se mají chovat a jak mají vést své suverénní záležitosti. Jsou nyní dostatečně silné na to, aby si prosadily své pozice,“ uvedl.

Paradoxem je, že jedněmi z nejvážnějších zájemců jsou tvrdě diplomaticky izolované a sankciované země – Írán či Venezuela. „statní integrační rámce, které existují na celém světě, byly zaslepeny hegemonistickou vizí předloženou vládou USA,“ prohlásil bývalý venezuelský ministr financí Ramón Lobo.

Co je to BRICS

BRICS je neformální sdružení pěti zemí, jak jeho zkratka napovídá – Brazílie, Ruska, Indie, Číny a Jihoafrické republiky. Podle webových stránek uskupení jeho vznik iniciovala Moskva roku 2006, první summit proběhl v červnu 2009 v ruském Jekatěrinburgu. Úplně původně se jednalo o BRIC, Jihoafrická republika přistoupila formálně až začátkem roku 2011.

Odborný list Foreign Policy napsal, že byla idea vzniku BRICS od začátku problematická. Zejména mezi Indií a Čínou panuje silná rivalita, jde o mocnosti s velkými ekonomikami a rostoucími ekonomickými výdaji. Nezávislí pozorovatelé tvrdili, že spory mezi Novým Dillí a Pekingem zabrání jakýmkoli nadějím na hladké fungování.

FP sledoval problém i v tom, že pět členských zemí ani nemělo společnou ideologii. Vysvětlil ale tři důvody, proč takovéto instituce fungují: V prvé řadě jde o fórum, kde si členové poskytují informace a jejich sdílení tak buduje vzájemnou důvěru. Za druhé existuje respekt k tomu, že se členové budou účastnit pouze záležitostí, v nichž leží jejich zájmy.

A v poslední řadě tato instituce může členům poskytnout viditelnost a strukturu, prostřednictvím které mohou provádět složité činnosti – vytvářet konsenzy o dohodách, konkretizovat společné normy a myšlenky, zmírňovat konflikty či řešit vzájemné spory.