Spor o právo veta. Rusku ho odeberte, žádal v OSN Zelenskyj. Lavrov se brání

"Většina světa zná pravdu o této válce," uvedl Zelenskyj na schůzce bezpečnostní rady k válce na Ukrajině. "Je to zločinecká a nevyprovokovaná agrese Ruska proti našemu státu, zaměřená na obsazení ukrajinského území a zdrojů," dodal.

Ukrajinský prezident zároveň vyzval k udělení pravomoci Valnému shromáždění OSN překonat právo veta Ruska. Podle něj jde o "nezbytný krok". "Je nemožné zastavit válku, protože veškeré úsilí je vetováno agresorem," uvedl Zelenskyj. "Právo veta v rukou agresora je to, co zatlačilo OSN do slepé uličky," dodal.

"Bohužel toto křeslo v Radě bezpečnosti, které Rusko nezákonně obsazuje prostřednictvím zákulisních manipulací po rozpadu Sovětského svazu, bylo obsazeno lháři, jejichž úkolem je očistit agresi a genocidu," cituje Zelenského France24.

Současný systém v OSN podle něj znamená, že ostatní členové organizace mají menší vliv než právo veta Ruska. "Vím, že OSN dokáže víc. Jsem přesvědčen, že Charta OSN může skutečně fungovat. V zájmu míru a bezpečnosti na celém světě," uvedl Zelenskyj.

Odebrat Rusku právo veta by bylo nesmírně obtížné, přičemž i Zelenskyj přiznává, že Moskva se "dobrovolně nevzdá tohoto ukradeného privilegia." V minulosti se už ale něco podobného stalo. Valné shromáždění v roce 1971 převedlo na Čínu právo veta z tehdejšího Tchaj-wanu, který byl tehdy považován za zástupce komunistické vlády.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov ale právo veta své země v Radě bezpečnosti OSN považuje za "legitimní nástroj" mezinárodních vztahů. "Použití práva veta je absolutně legitimní nástroj stanovený v Listině (OSN)," reagoval podle médií Lavrov.

Právo veta je mechanismus, kterým některé státy v rámci Organizace spojených národů (OSN) mohou zablokovat nebo odložit přijetí určitých rozhodnutí. Toto právo veta má pět stálých členů Rady bezpečnosti OSN, kterými jsou Spojené státy, Rusko, Čína, Velká Británie a Francie. Tyto země jsou také známé jako "stálí členové Rady bezpečnosti" a mají právo veta v otázkách týkajících se míru a bezpečnosti.

Právo veta umožňuje těmto pěti státům zablokovat jakékoli rozhodnutí Rady bezpečnosti, které se neslučuje s jejich vlastními zájmy nebo politickými cíli. To znamená, že i když většina členů Rady bezpečnosti hlasuje pro určité opatření, může být toto opatření zablokováno, pokud alespoň jeden ze stálých členů použije právo veta.

Tento mechanismus práva veta byl zaveden ve snaze zajistit, aby velké mocnosti měly určitý vliv na rozhodování v mezinárodních otázkách a aby se zabránilo jednostranným akcím nebo rozhodnutím, které by mohly ohrozit mezinárodní mír a stabilitu. Kritici tohoto mechanismu ale tvrdí, že může vést k blokádě důležitých opatření v případech, kdy jsou rozdílné zájmy stálých členů Rady bezpečnosti v rozporu s globálním zájmem.