Turecko zrušilo únorové jednání se Švédskem a Finskem o vstupu do NATO

Turecko zrušilo únorové jednání se Švédskem a Finskem o vstupu těchto severských zemí do NATO, aniž stanovilo náhradní termín. Píší to dnes turecká státní média s odkazem na diplomatické zdroje. Rozhodnutí přichází den poté, co turecký prezident Recep Tayyip Erdogan Stockholmu sdělil, že nemůže počítat s tureckou podporou vstupu do Severoatlantické aliance kvůli víkendovým demonstracím prokurdských skupin a odpůrců islámu. Švédsko v reakci uvedlo, že chce dialog s Tureckem obnovit.

Jednání mezi představiteli Turecka, Švédska a Finska se mělo uskutečnit příští měsíc v Bruselu. Turecká diplomacie ale požádala o jeho zrušení bez náhradního termínu. Trojice zemí jedná v tomto formátu od srpna. Během rozhovorů představitelé mimo jiné hodnotí naplňování červnového memoranda, které Švédsko a Finsko podepsaly s Tureckem, aby mohl jejich přístupový proces do NATO vůbec začít.

Švédský premiér Ulf Kristersson se po rozhodnutí Ankary nechal slyšet, že si přeje dialog s Tureckem obnovit, protože žádná otázka národní bezpečnosti není důležitější než to, aby se jeho země spolu s Finskem rychle stala členem aliance.

Ankara se staví odmítavě ke vstupu obou severských zemí do NATO od loňského května. Oběma státům vyčítá, že poskytují úkryt a umožňují aktivity organizací, které Turecko považuje za teroristické. Jedná se například o Stranu kurdských pracujících (PKK), milice YPG ze severu Sýrii či stoupence klerika Fethullaha Gülena, kteří podle tureckých orgánů zorganizovali neúspěšný puč v roce 2016.

Dnešní oznámení přichází po pondělním výroku tureckého prezidenta Erdogana, ať Švédsko nepočítá s podporou Ankary při vstupu do NATO. Erdogan odmítl sobotní demonstraci prokurdských skupin i pálení muslimské svaté knihy korán před tureckým velvyslanectvím, které uspořádal jeden známý dánský aktivista proti islámu.

Pálení koránu kritizovali i švédští vládní představitelé, kteří uvedli, že je tento čin sice legální, ale neuctivý k muslimům.

Trojice zemí se neshodne ani na tom, jak daleko postoupily v naplňování červnového memoranda. Ankara tvrdí, že kroky severských zemí jsou stále nedostatečné, Finsko a Švédsko poukazují na splněné body, například zrušení zbrojního embarga na Turecko.

Rozšíření Severoatlantické aliance musí ratifikovat všechny členské země. Doteď chybí souhlas dvou zemí. Vedle Turecka jde o Maďarsko. Finští představitelé dnes uvedli, že by mohli usilovat o vstup do aliance i bez Švédska, které je častěji terčem turecké kritiky.

Související

Sýrie, ilustrační foto

Turecké nálety devastují Sýrii. Novináři odhalili skutečný rozsah útoků

Turecké nálety na ropné a plynové infrastruktury v kurdské autonomní správě severovýchodní Sýrie (AANES) přispěly k výraznému zhoršení životních podmínek více než milionu lidí. Podle údajů BBC provedlo mezi říjnem 2019 a lednem 2024 Turecko více než 100 útoků, které poškodily klíčové elektrárny, vodní stanice a infrastrukturu. 
Sergej Lavrov na summitu Rusko Afrika 2023

Rusko ztrácí mocného spojence? Turecko Kreml zklamalo

Rusko vyjádřilo znepokojení nad rolí Turecka v rusko-ukrajinském konfliktu, zejména pokud jde o dodávky zbraní ukrajinským silám. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v rozhovoru pro turecký deník Hürriyet uvedl, že je pro Rusko „překvapivé“, že Turecko, které se snaží působit jako zprostředkovatel v konfliktu, pokračuje v zásobování Ukrajiny zbraněmi. 

Více souvisejících

Turecko NATO Švédsko Finsko

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

včera

včera

včera

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

včera

včera

včera

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Změny počasí mění svět k nepoznání. O domov už přišly desítky milionů lidí

Konference OSN o změně klimatu COP29, která právě skončila v ázerbájdžánském Baku, přinesla opětovné výzvy k řešení klimatické krize. Ty však ostře kontrastují s tvrdou realitou: miliony lidí byly nuceny opustit své domovy kvůli klimatickým katastrofám, uvedl server Al-Džazíra.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy