Ruský prezident Vladimir Putin varoval Spojené státy a Velkou Británii před „eskalací agresivních akcí“, čímž reagoval na nedávné rozhodnutí těchto zemí povolit Ukrajině použití raket dlouhého doletu k útokům na cíle na ruském území.
Ve svém televizním projevu Putin prohlásil, že Rusko odpoví „rozhodně a zrcadlově“ na jakoukoli podobnou agresi. „Máme právo použít naše zbraně proti vojenským cílům zemí, které umožňují použití svých zbraní proti našim zařízením,“ uvedl.
Putin rovněž oznámil úspěšné testování nové střednědosahové rakety, kterou pojmenoval Orešnik (lískový ořech). Tato zbraň, podle něj schopná dosáhnout rychlosti desetkrát převyšující rychlost zvuku, byla nasazena při útoku na ukrajinské město Dnipro.
Zatímco Ukrajina tvrdila, že mohlo jít o mezikontinentální balistickou raketu (ICBM), Pentagon se přiklání k tomu, že šlo spíše o experimentální střelu středního dosahu. Rusko údajně oznámilo test předem prostřednictvím kanálů pro snižování rizika jaderného konfliktu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj označil použití této nové zbraně za „jasnou a nebezpečnou eskalaci“ a vyzval Západ k tvrdší reakci. Na sociální síti X napsal, že ruský vůdce svým jednáním „uráží všechny, kdo upřímně usilují o obnovu míru“.
Kvůli narůstajícím bezpečnostním obavám odložil ukrajinský parlament plánované páteční zasedání. Britský velvyslanec v Rusku Andrej Kelin mezitím označil dodávky raket Storm Shadow za zásadní změnu role Spojeného království v konfliktu.
„Británie je nyní přímo zapojena do této války,“ uvedl pro SkyNews a dodal, že bez odborníků z NATO a britských specialistů by k odpalu těchto raket nemohlo dojít.
Ruské ministerstvo obrany následně oznámilo sestřelení dvou raket Storm Shadow, šesti střel HIMARS a celkem 67 dronů. Ačkoli použití západních zbraní na ruském území pravděpodobně nezmění samotný průběh války, analytici upozorňují, že může výrazně zkomplikovat logistiku ruských jednotek.
Putin minulý týden opět pohrozil použitím jaderných zbraní a schválil změny, které snižují práh pro jejich nasazení. Zatímco mnozí tato prohlášení považují za pouhé zastrašování, ruský velvyslanec upozorňuje na riziko podcenění situace. „Doufám, že západní experti tato rozhodnutí pečlivě zváží,“ uvedl.
Rozhodnutí USA a jejich spojenců povolit nasazení pokročilých zbraní na ruském území vyvolává na Západě smíšené reakce. Na jedné straně se jedná o tlak na Moskvu, na druhé straně však hrozí nebezpečí další eskalace konfliktu.
Současná situace bude podle expertů vyžadovat nejen strategickou obezřetnost, ale také hlubokou koordinaci mezi spojenci. Každý krok nyní může mít zásadní dopad na budoucnost války i geopolitického uspořádání světa.
Související
Ukrajina nás přibližuje jaderné válce víc než Kuba, tvrdí Putinův propagandista. Historik vysvětlil, jak to skutečně je
NATO odradí Putina od celoevropské války. K ústupkům ho ale nedonutí ani Trump, míní expert
válka na Ukrajině , Vladimír Putin
Aktuálně se děje
Aktualizováno včera
Policie zasahovala na univerzitě v Plzni. Útok se nepotvrdil
včera
Schválený rozpočet jako nástroj destrukce. Babiš kritizoval, Fiala ostře reagoval
včera
Česko bude mít další národní park, rozhodla vláda. Řešila i výpadek dodávek ropy
včera
Svatá Barbora a tradice adventního času
včera
Policie našla u rodičky obviněné z vraždy další mrtvé dítě
včera
EU není připravená na obchodní válku s USA. Macron varoval před bolestivou prohrou
včera
Pádem Aleppa to nekončí. Erdogan rozehrál v Sýrii nebezpečnou hru, o hlavu Asada mu ale nejde
včera
Jižní Korea se zmítá v politické krizi. Jun Sok-jol otevřel stanným právem bolestivé rány
včera
V Česku se poprvé objevil domácí případ onemocnění difylobotriózou
včera
Ukrajina nás přibližuje jaderné válce víc než Kuba, tvrdí Putinův propagandista. Historik vysvětlil, jak to skutečně je
včera
NATO odradí Putina od celoevropské války. K ústupkům ho ale nedonutí ani Trump, míní expert
včera
Podřezal si ICC pod sebou větev? Zatykač na Netanjahua nemá v historii obdoby
včera
Jun Sok-jol dal v sázku jihokorejskou demokracii potřísněnou krví. Ta ho zřejmě přežije
včera
Patová situace prolomena. Ukrajina čelí nejhorším ztrátám za poslední dva roky
včera
Rána geopolitické stabilitě. Noc politického chaosu v Jižní Koreji sleduje Rusko, Čína i KLDR
včera
Nejskloňovanější jméno týdne. Kdo je Jun Sok-jol?
včera
Jižní Korea na nohou. Politici i veřejnost chtějí prezidentovu hlavu, Sok-jol čelí impeachmentu
včera
Počasí o víkendu nebude tak teplé, jak se čekalo. Naopak
3. prosince 2024 21:51
Prezident Jižní Koreje Sok-jol zrušil stanné právo
3. prosince 2024 21:03
Krize v Jižní Koreji se stupňuje. Parlament stanné právo zrušil, na Sok-jola tlačí i vlastní strana
Politická krize v Jižní Koreji se prohlubuje. prezident Jun Suk-jol čelí nejen silnému odporu opozice, ale i tlaku z vlastní strany, aby stáhl své rozhodnutí o vyhlášení stanného práva. Vládnoucí strana People’s Power Party (PPP) se během mimořádného zasedání usnesla, že prezident by měl respektovat rozhodnutí parlamentu, který stanné právo označil za neplatné, a okamžitě jej zrušit.
Zdroj: Libor Novák