Už jsme zapojení do války. Západ musí dbát na Putinovy hrozby, myslí si britský diplomat

Ruský prezident Vladimir Putin varoval Spojené státy a Velkou Británii před „eskalací agresivních akcí“, čímž reagoval na nedávné rozhodnutí těchto zemí povolit Ukrajině použití raket dlouhého doletu k útokům na cíle na ruském území.

Ve svém televizním projevu Putin prohlásil, že Rusko odpoví „rozhodně a zrcadlově“ na jakoukoli podobnou agresi. „Máme právo použít naše zbraně proti vojenským cílům zemí, které umožňují použití svých zbraní proti našim zařízením,“ uvedl.

Putin rovněž oznámil úspěšné testování nové střednědosahové rakety, kterou pojmenoval Orešnik (lískový ořech). Tato zbraň, podle něj schopná dosáhnout rychlosti desetkrát převyšující rychlost zvuku, byla nasazena při útoku na ukrajinské město Dnipro.

Zatímco Ukrajina tvrdila, že mohlo jít o mezikontinentální balistickou raketu (ICBM), Pentagon se přiklání k tomu, že šlo spíše o experimentální střelu středního dosahu. Rusko údajně oznámilo test předem prostřednictvím kanálů pro snižování rizika jaderného konfliktu.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj označil použití této nové zbraně za „jasnou a nebezpečnou eskalaci“ a vyzval Západ k tvrdší reakci. Na sociální síti X napsal, že ruský vůdce svým jednáním „uráží všechny, kdo upřímně usilují o obnovu míru“.

Kvůli narůstajícím bezpečnostním obavám odložil ukrajinský parlament plánované páteční zasedání. Britský velvyslanec v Rusku Andrej Kelin mezitím označil dodávky raket Storm Shadow za zásadní změnu role Spojeného království v konfliktu.

„Británie je nyní přímo zapojena do této války,“ uvedl pro SkyNews a dodal, že bez odborníků z NATO a britských specialistů by k odpalu těchto raket nemohlo dojít.

Ruské ministerstvo obrany následně oznámilo sestřelení dvou raket Storm Shadow, šesti střel HIMARS a celkem 67 dronů. Ačkoli použití západních zbraní na ruském území pravděpodobně nezmění samotný průběh války, analytici upozorňují, že může výrazně zkomplikovat logistiku ruských jednotek.

Putin minulý týden opět pohrozil použitím jaderných zbraní a schválil změny, které snižují práh pro jejich nasazení. Zatímco mnozí tato prohlášení považují za pouhé zastrašování, ruský velvyslanec upozorňuje na riziko podcenění situace. „Doufám, že západní experti tato rozhodnutí pečlivě zváží,“ uvedl.

Rozhodnutí USA a jejich spojenců povolit nasazení pokročilých zbraní na ruském území vyvolává na Západě smíšené reakce. Na jedné straně se jedná o tlak na Moskvu, na druhé straně však hrozí nebezpečí další eskalace konfliktu.

Současná situace bude podle expertů vyžadovat nejen strategickou obezřetnost, ale také hlubokou koordinaci mezi spojenci. Každý krok nyní může mít zásadní dopad na budoucnost války i geopolitického uspořádání světa.

Související

Ruská armáda, ilustrační fotografie. Analýza

Co se stane, až Rusko zaútočí na Evropu? Hrozí extrémně krvavá válka

Nejnovější zprávy o masivním soustřeďování ruských sil u hranic Evropské unie byly rychle zpochybněny jako neověřené a přehnané. Zkušenost posledních let – a zejména ta ukrajinská – však ukazuje, že podobné varovné signály nelze jednoduše smést ze stolu. Otázkou je, zda Moskva zůstane u hybridního nátlaku na NATO, nebo přejde k otevřené agresi, jak odolná by byla Evropa bez americké opory a jak zásadně by plné zapojení USA změnilo rovnováhu sil. 

Více souvisejících

válka na Ukrajině Vladimír Putin

Aktuálně se děje

před 51 minutami

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Novým trenérem české fotbalové reprezentace je velezkušený Miroslav Koubek

Nejsledovanější český sportovní příběh letošního podzimu je u konce. Více než dvouměsíční hledání trenéra české fotbalové reprezentace skončilo krátce před začátkem astronomické zimy, konkrétně v pátek 19. prosince. Právě tehdy byl Fotbalovou asociací ČR (FAČR) oznámen a uveden tak do funkce hlavního trenéra národního A-týmu jeden z nejzkušenějších tuzemských fotbalových trenérů Miroslav Koubek. Svaz se s ním dohodl na dvou a půlleté spolupráci s tím, že jeho nejbližším úkolem je nyní zvládnout březnovou baráž o mistrovství světa, v jejíž úvodu se doma Češi utkají s Irskem.

včera

Andrej Babiš přichází na zasedání nové vlády

Bude se propouštět, rozhodla vláda. Babiš ale odmítá, že jde o čistky

Úřad vlády a ministerstva od ledna zeštíhlí v součtu o 322 úřednických míst. Počítá s tím nová systemizace služebních a pracovních míst, kterou schválila vláda Andreje Babiše na pondělním zasedání. Kabinet mimo jiné podpořil senátní návrh na posílení kompetencí Nejvyššího kontrolního úřadu o možnost kontrolovat i veřejnoprávní média a poslanecký návrh na změnu jednacího řádu Poslanecké sněmovny. Vláda se zabývala i výdaji na obranu a zrušila a znovu vypsala výběrové řízení na předsedu či předsedkyni Státního úřadu pro jadernou bezpečnost.

Aktualizováno včera

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025) Prohlédněte si galerii

Turek u Pavla nepochodil. Prezident je připraven ho nejmenovat

Výhrady prezidenta Petra Pavla k vládnímu angažmá poslance Filipa Turka (Motoristé) trvají. Uvedl to Pražský hrad po pondělním jednání obou politiků. Prezident doporučil premiérovi Andreji Babišovi (ANO), aby Turka na ministra nenavrhoval. Pavel dal najevo, že je jinak připraven poslance nejmenovat členem vlády. 

včera

Chris Rea

Zemřel hitmaker Chris Rea, podlehl krátké nemoci

Světovou hudební scénou otřásla smutná zpráva. Ve věku 74 let zemřel britský hitmaker Chris Rea, který opakovaně zavítal i do České republiky. Hudebník podle rodiny podlehl krátkému onemocnění. 

včera

včera

včera

včera

Andrej Babiš

Bratrství je silné slovo, ale slabý kompas. Babiš si rozumí s Ficem a Orbánem, důležitější jsou Němci

Nynější premiéři Česka, Slovenska a Maďarska dlouhodobě vystupují v domácí politice výrazně kriticky vůči Evropské unii, zatímco na jednáních v Bruselu volí umírněnější a pragmatičtější přístup. Rozdíl mezi domácí rétorikou a evropskou praxí je patrný zejména v otázkách podpory Ukrajiny či Evropské zelené dohody. Nakonec je nutné položit si otázku, jestli jsou Slovensko a Maďarsko skutečně našimi nejbližšími státy, nebo bychom se konečně mohli začít chovat rozumně a následovat Německo a Polsko?

včera

Jaromír Zůna na zasedání nové vlády

Zůna má pokračovat jako ministr obrany. Zastal se ho i prezident

Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) bude i nadále členem vlády, potvrdilo hnutí, které jej do kabinetu premiéra Andreje Babiše (ANO) nominovalo. Zůnova pozice se zdála být ohrožena po jeho slovech o pokračování podpory Kyjeva a nákupu stíhaček F-35. Ministra se zastal i prezident Petr Pavel. 

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Co se stane, až Rusko zaútočí na Evropu? Hrozí extrémně krvavá válka

Nejnovější zprávy o masivním soustřeďování ruských sil u hranic Evropské unie byly rychle zpochybněny jako neověřené a přehnané. Zkušenost posledních let – a zejména ta ukrajinská – však ukazuje, že podobné varovné signály nelze jednoduše smést ze stolu. Otázkou je, zda Moskva zůstane u hybridního nátlaku na NATO, nebo přejde k otevřené agresi, jak odolná by byla Evropa bez americké opory a jak zásadně by plné zapojení USA změnilo rovnováhu sil. 

včera

včera

včera

včera

včera

Počasí, ilustrační foto

Počasí tento týden: Dorazí na Vánoce a o svátcích sníh?

Tento týden přinese do Česka postupný přechod od sychravého podzimu k pravé zimní atmosféře. Zatímco pondělí a úterý se ponesou v duchu šedé oblohy a mírných teplot, od středy začne do země proudit studený vzduch, který s sebou přinese sněžení i do nížin a mrazivé noci.

21. prosince 2025 21:45

Mark Rutte na summitu NATO 2025

Rutte: Putin je ochoten obětovat obrovské množství lidí. Na Ukrajině se zranilo nebo zemřelo milion Rusů

Generální tajemník NATO Mark Rutte pro deník Bild promluvil o nejvážnější bezpečnostní situaci v Evropě od konce druhé světové války. Šéf Aliance zdůraznil, že pro zajištění budoucího míru je nezbytné radikálně zvýšit výdaje na obranu a zajistit, aby Ukrajina zůstala v boji proti ruské agresi co nejsilnější. Rutte ocenil zejména roli Německa, které podle něj převzalo v Evropě vůdčí úlohu díky výraznému navýšení svého vojenského rozpočtu.

21. prosince 2025 20:28

Turecko se chce vrátit k projektu F-35. Zvažuje, že se zbaví ruských zbraní

Ankara se snaží o zásadní průlom ve vztazích s Washingtonem. Hlavním cílem turecké diplomacie je návrat do prestižního programu vývoje a nákupu stíhaček F-35, ze kterého bylo Turecko vyloučeno poté, co před šesti lety zakoupilo ruský systém protivzdušné obrany S-400. Podle zdrojů agentury Bloomberg Turecko nyní vážně zvažuje, že se ruské techniky zbaví, aby odstranilo hlavní překážku v komunikaci s USA.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy