Jižní Korea se zmítá v politické krizi. Jun Sok-jol otevřel stanným právem bolestivé rány

V úterních nočních hodinách prezident v televizním projevu bez předchozího varování vyhlásil stanné právo. Tento krok odůvodnil obviněním hlavní opoziční Demokratické strany ze sympatií k Severní Koreji a „proti-státní“ činnosti, včetně snahy zablokovat vládní rozpočet a impeachovat klíčové prokurátory. Stanné právo přeneslo dočasnou vládu na armádu, zakázalo politické aktivity, protesty, shromáždění i šíření „podvratných“ názorů.

Vyhlášení okamžitě vyvolalo odpor napříč politickým spektrem i veřejností. Opoziční zákonodárci se v noci pokusili prorazit vojenské kordony u parlamentu, kde svolali mimořádnou schůzi. Všichni přítomní poslanci jednomyslně hlasovali proti dekretu, čímž prezidenta právně zavázali k jeho zrušení. Do rána Yoon ustoupil, oznámil stažení vojáků a zrušení stanného práva.

Prezidentův kontroverzní krok vedl k rozsáhlým výzvám k jeho odstoupení. Šest opozičních stran již ve středu předložilo návrh na jeho impeachment, o kterém se má hlasovat v následujících dnech. Pokud návrh získá dvoutřetinovou podporu v parlamentu, bude předán Ústavnímu soudu. Po dobu soudního řízení by byl prezident zbaven svých pravomocí.

Krize dále zkomplikovala už tak napjaté politické prostředí. Prezident čelí odporu nejen opozice, ale i části vlastní strany, jejíž šéf veřejně kritizoval rozhodnutí vyhlásit stanné právo. Z funkce rezignovalo více než deset členů prezidentské kanceláře, včetně šéfa jeho  personálu.

Vyhlášení stanného práva vyvolalo obavy nejen v Jižní Koreji, ale i na mezinárodní scéně. Spojené státy, které mají v zemi téměř 30 000 vojáků, vyjádřily „vážné obavy“ a následně uvítaly jeho zrušení. Washington zdůraznil, že demokracie je klíčovým pilířem americko-jihokorejského spojenectví.

Pro Jižní Koreu, jež se od 80. let etablovala jako prosperující demokracie, je vyhlášení stanného práva mimořádně neobvyklé. Země však má za sebou temné období autoritářských režimů a vojenské vlády, během nichž bylo stanné právo vyhlašováno za účelem potlačení opozice. Poslední takový případ nastal v roce 1980 při násilném potlačení protestů v Kwangdžu.

Budoucnost prezidenta a jeho vlády zůstává nejistá. Opozice pokračuje v tlaku na jeho odstoupení a slibuje trestní stíhání za údajnou velezradu. Největší odborová organizace země vyhlásila neomezenou generální stávku, dokud prezident neodstoupí.

Krize nejen že ohrožuje politickou stabilitu Jižní Koreje, ale také zpochybňuje schopnost vlády řešit klíčové otázky, včetně ekonomické politiky, vztahů se Severní Koreou a role Jižní Koreje v regionální bezpečnosti.