EU není připravená na obchodní válku s USA. Macron varoval před bolestivou prohrou

Brusel teď podle serveru Politico čeká na konkrétní Trumpovy plány, přičemž nepodniká žádné specifické akce, aby se na případné vyhlášení obchodní války připravil. „EU je v režimu naslouchání,“ sdělil nejmenovaný vysoce postavený diplomat. 

Jenže oproti roku 2016, kdy se Trump připravoval na svou první administrativu, má Evropská unie daleko víc co ztratit. „Bude to zcela jiný druh vlády, který bude mnohem více narušovat evropské zájmy než ten, který jsme viděli minule, a to v době, kdy je v sázce mnohem více,“ varoval Mark Leonard z Evropské rady pro zahraniční vztahy. 

Trump už v úterý ohlásil plánované zvýšení cel na všechny produkty dovážené z Číny o 10 %, zboží z Kanady a Mexika postihnout cla ve výši až 25 %. „20. ledna podepíšu jako jeden z mnoha svých prvních exekutivních příkazů všechny potřebné dokumenty k tomu, abych Mexiku a Kanadě naúčtoval 25% clo na VŠECHNY výrobky přicházející do Spojených států a jejich směšné otevřené hranice,“ uvedl Trump podle serveru NBC News.

„Toto clo bude platit do té doby, dokud drogy, zejména fentanyl, a všichni nelegální cizinci nezastaví tuto invazi do naší země,“ doplnil s tím, že se zvýšení cel bude týkat i Číny. „S Čínou jsem mnohokrát jednal o obrovském množství drog, zejména fentanylu, které se posílají do Spojených států – ale bezvýsledně. Dokud s tím nepřestanou, budeme na všechny jejich četné výrobky dovážené do Spojených států amerických uvalovat na Čínu dodatečné clo ve výši 10 %, a to nad rámec jakýchkoli dalších cel,“ upozornil.

Budoucí šéf Bílého domu ohlásil kroky, které jsou přímo proti jeho obchodním spojencům v rámci organizace USMCA. Tato dohoda zajišťuje mimo jiné zónu volného obchodu mezi třemi zeměmi – a o její založení usiloval sám Trump poté, co vyjádřil značnou „nelibost“ k dosavadní dohodě NAFTA (Severoamerická zóna volného obchodu). 

Ačkoliv Mexiko a Kanada jsou důležitými partnery v rámci USMCA, jejich obchodní struktura je více zaměřena na konkrétní odvětví, jako jsou automobily, zemědělství a energetika. Navíc tyto země mají s USA užší integrované dodavatelské řetězce, což znamená, že cla na tyto partnery budou mít hlavně lokální než globální dopady.

Na rozdíl od toho obchodní vztahy mezi USA a EU jsou mnohem komplexnější a do velké míry i globálnější. USA a EU mají rozsáhlé obchodní vztahy, které pokrývají nejen zboží, ale i služby, technologie, investice a regulace. 

Navíc obě strany často spolupracují na řešení globálních otázek, jako jsou změny klimatu, standardizace technologií a ochrana dat. V rámci této spolupráce ale dochází také k častým sporům, například o subvence pro letecký průmysl (Airbus vs. Boeing) nebo o cla na zemědělské produkty.

Pokud tedy Trump ohlásí vyšší cla proti zboží z Evropské unie, bude to mít daleko masivnější dopady než zvýšení cel v rámci USMCA. Mezi oběma stranami existuje obrovská obchodní výměna, přičemž případné zvýšení cel nenaruší pouze obchod, ale také vzájemné investice. 

Podle Evropské komise byly v roce 2023 Spojené státy největším partnerem EU pro export zboží – podíl na celkovém evropském vývozu do světa činil až 19,7 %. V rámci dovozu byly Spojené státy za loňský rok druhým největším dovozním partnerem, proudilo odtud 13,7 % všeho importu.

Jestliže nastane obchodní válka (tedy masivní vzájemné zvyšování cel), dá se očekávat další zvýšení závislosti na Číně, která obchodní války mezi USA a EU může využít a nabídnout evropským zemím svůj obrovský trh s podstatně nižšími cly. 

Už minulý týden ekonom Pavel Kuchař z olomoucké Univerzity Palackého pro EuroZprávy.cz přiblížil, na koho budou mít zvýšená cla největší dopad. „Pokud budou cla zavedena, důsledky ponesou především američtí spotřebitelé, a to v podobě vyšších cen a omezenějšího výběru zboží,“ vysvětlil.

„Obecně by se dalo říct, že se clo obvykle přenáší na konečného zákazníka prostřednictvím vyšších cen. Pokud americký trh nemá alternativní domácí výrobu nebo levnější zdroje, spotřebitelé zaplatí více za produkty jako automobily, elektroniku nebo luxusní zboží,“ upřesnil Kuchař.

Evropské ekonomiky – včetně té české, se mohou do budoucna orientovat k zemím globálního Jihu. „Tyto státy v současnosti zaznamenávají rychlejší ekonomický růst než tradiční euroatlantičtí obchodní partneři a naléhavě potřebují kapitál na pořízení technologií a budování infrastruktury nezbytné pro svůj rozvoj,“ poznamenal.

Evropská unie nemá dobré zkušenosti z minulé Trumpovy administrativy. EU totiž v roce 2018 uvalila pouze omezená odvetná opatření tak, aby zamezila eskalaci. Navzdory tomu Trump ještě v témže roce pohrozil uvalením cel na vývoz automobilů z EU.

Spirála odvetných opatření se může protáhnout na velmi dlouhou dobu – a odtud pochází nadnesený název „obchodní válka“. EU chce být připravená na Trumpův nástup a dotlačit ho k dohodě „už v prvním kole“. 

Jak ale upozorňuje Politico, aby EU mohla vzdorovat Spojeným státům úspěšně, potřebuje jednotu – a její udržení bude tou vůbec největší výzvou. „Svět se skládá z býložravců a masožravců. Pokud se rozhodneme zůstat býložravci, pak zvítězí masožravci a my pro ně budeme trhem,“ varoval francouzský prezident Emmanuel Macron.