První změna po převzetí moci. Trump oznámil, kdy a jak velká zavede cla

Donald Trump, nově zvolený prezident USA, oznámil záměr zavést 25% clo na všechny produkty dovážené z Mexika a Kanady a zvýšit clo na čínské zboží o dalších 10 %. Tato opatření plánuje zavést prostřednictvím výkonných nařízení ihned po svém nástupu do úřadu 20. ledna. 

Trump uvedl, že tato cla zůstanou v platnosti, dokud Mexiko a Kanada nepodniknou razantní kroky proti pašování drog, zejména fentanylu, a nezastaví nelegální migraci přes hranice USA. V případě Číny argumentuje její neschopností zastavit tok chemických látek potřebných pro výrobu fentanylu, které jsou využívány drogovými kartely, včetně těch mexických.

Čína na Trumpova slova reagovala varováním, že „v obchodní válce nikdo nezvítězí“. Mluvčí čínské ambasády Liu Pengyu poukázal na opatření, která Čína údajně již přijala v rámci spolupráce s USA při potírání obchodování s narkotiky, a označil Trumpovy výroky za neodpovídající skutečnosti.

Kanadská vicepremiérka Chrystia Freeland zdůraznila význam spolupráce mezi USA a Kanadou na ochraně hranic a boji proti drogám. Přestože přímo nezmínila nově navrhovaná cla, zdůraznila úzkou spolupráci kanadských a amerických úřadů, například Celní služby Kanady a DEA, na omezení pašování fentanylu.

Během své předvolební kampaně Trump opakovaně označoval cla za klíčový nástroj ochrany amerického průmyslu a posílení pracovního trhu. Tvrdil, že vyšší clo na zboží z Číny, Mexika a Kanady sníží závislost USA na zahraniční produkci.

Ekonomové však upozorňují na negativní důsledky takových opatření. Cla totiž zpravidla zvyšují ceny zboží na domácím trhu, což se nejvíce dotkne běžných spotřebitelů. Podle odhadů Petersonova institutu pro mezinárodní ekonomii by navrhovaná cla mohla každou americkou domácnost stát více než 2 600 dolarů ročně.

Bývalý ministr práce Robert Reich zdůraznil, že cla představují regresivní daň, která disproporčně zasahuje nízkopříjmové skupiny obyvatel.

Navrhovaná cla mohou vyvolat obchodní válku podobnou té, kterou USA vedly s Čínou během Trumpova prvního prezidentského období. Analytici varují, že taková eskalace by mohla poškodit nejen vztahy USA s těmito zeměmi, ale i globální ekonomiku.

Wendy Cutler, bývalá americká obchodní představitelka, upozornila, že Kanada a Mexiko jsou na obchodních vztazích s USA silně závislé. Více než 83 % mexického exportu a 75 % kanadského exportu směřovalo v roce 2023 do Spojených států, což omezuje jejich možnosti vzdorovat Trumpovým hrozbám.

Analytici rovněž spekulují, že Trumpovy návrhy cílí na brzké zahájení vyjednávání o změnách dohody USMCA (Severoamerická dohoda o volném obchodu), která byla renegociována za jeho prvního prezidentského období a jejíž přezkum je plánován na rok 2026.

Trumpovy tarify také signalizují, že se snaží znovu získat kontrolu nad klíčovými obchodními otázkami, a to i přes nedávnou nominaci Scotta Bessenta na post ministra financí, kterou mnozí považovali za krok ke zmírnění tvrdých obchodních politik.

Shrnutí
Navrhované tarify Donalda Trumpa vyvolaly obavy z rostoucích nákladů pro americké spotřebitele, možných odvetných opatření ze strany obchodních partnerů a rizika nové obchodní války. Zatímco Trump považuje cla za nástroj posílení amerického hospodářství, mnoho expertů varuje, že jejich efektivita je omezená a náklady převyšují přínosy. 

Související

USS Truxtun (DDG-103)

USA čelí nové globální hrozbě. Čína upevňuje svůj vliv nejen ekonomicky, na moři buduje další hrozbu

Spojené státy čelí nové kapitole globálního soupeření, zejména s rostoucí námořní silou Číny. Podle historických lekcí, jak ukazuje například britsko-americká válka roku 1812, je nutné přehodnotit dlouhodobé přístupy a strategii amerického námořnictva, která byla v posledních dekádách poznamenána poválečnou pohodlností a škrty v obranných výdajích. Klíčem k úspěchu bude uvědomění si chyb minulosti a obnovení odhodlání k trvalému námořnímu prvenství, uvádí server National interest.

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) Donald Trump clo

Aktuálně se děje

před 24 minutami

před 1 hodinou

Jižní Korea, ilustrační foto

Rána geopolitické stabilitě. Noc politického chaosu v Jižní Koreji sleduje Rusko, Čína i KLDR

Noc politického chaosu v Jižní Koreji způsobila podle CNN otřesy u jednoho z klíčových demokratických spojenců Spojených států. Prezident Jun Sok-jol nečekaně vyhlásil stanné právo, které bylo po silném odporu během několika hodin zrušeno. Tento krok, který Jun označil za nezbytný k ochraně země před „protistátními silami“, vyvolal protesty, výzvy k rezignaci a znepokojení v USA i mezi regionálními hráči, jako je Čína, Rusko a Severní Korea.

před 2 hodinami

Jun Sok-jol

Nejskloňovanější jméno týdne. Kdo je Jun Sok-jol?

Jun Sok-jol, celým jménem Yoon Suk-yeol, je jednou z nejvýznamnějších postav současné jihokorejské politiky. Tento právník a politik, narozený 18. prosince 1960 ve městě Soul, se v roce 2022 stal prezidentem Jižní Koreje. Jeho kariéra, názory i rozhodnutí však vyvolávají jak obdiv, tak kontroverze.

před 2 hodinami

před 4 hodinami

Zimní mrazy, ilustrační foto

Počasí o víkendu nebude tak teplé, jak se čekalo. Naopak

Ačkoliv původně meteorologové z ČHMÚ.cz předpovídali na nadcházející neděli teploty místy až kolem 10 stupňů, aktualizovaná předpověď ukazuje, že takové teplo nebude. Teploty sice v sobotu vyrostou až k osmi stupňům, v neděli se ale citelně ochladí.

včera

Jun Sok-jol

Prezident Jižní Koreje Sok-jol zrušil stanné právo

Prezident Jižní Koreje Jun Sok-jol oznámil, že na základě hlasování parlamentu zruší vyhlášené stanné právo. Rozhodnutí přišlo po jednomyslném odmítnutí tohoto kroku Národním shromážděním, které hlasovalo v poměru 190:0 proti dekretu, uvedl server CNN.

včera

jihokorejský prezident Jun Sok-jol

Krize v Jižní Koreji se stupňuje. Parlament stanné právo zrušil, na Sok-jola tlačí i vlastní strana

Politická krize v Jižní Koreji se prohlubuje. prezident Jun Suk-jol čelí nejen silnému odporu opozice, ale i tlaku z vlastní strany, aby stáhl své rozhodnutí o vyhlášení stanného práva. Vládnoucí strana People’s Power Party (PPP) se během mimořádného zasedání usnesla, že prezident by měl respektovat rozhodnutí parlamentu, který stanné právo označil za neplatné, a okamžitě jej zrušit. 

včera

jihokorejský prezident Jun Sok-jol

Sok-jol se potácí na hranici politického kolapsu. Proč Jižní Korea vyhlásila stanné právo?

Jižní Korea zažila jeden z nejdramatičtějších politických okamžiků za poslední desetiletí, když prezident Jun Sok-jol nečekaně vyhlásil stanné právo. Tento krok, první svého druhu za více než 50 let, byl oznámen v úterý večer v přímém televizním vysílání, kde prezident argumentoval ochranou národní bezpečnosti a hrozbou ze Severní Koreje. Avšak skutečné důvody tohoto rozhodnutí byly spíše politické než vojenské.

včera

Michel Barnier

EU sleduje s obavami dění ve Francii. Barnierova vláda se rozpadá

Rozpad vlády Michela Barniera, který je na postu francouzského premiéra jen velmi krátce, se zdá nevyhnutelný. Jeho kabinet se blíží k hlasování o vyslovení nedůvěry, které pravděpodobně prohraje již tento týden. Tento vývoj by mohl vést k finanční krizi v druhé největší ekonomice eurozóny a vyvolat obavy v celé Evropské unii, uvedl server Politico.

včera

Summit NATO 2024 ve Washingtonu

NATO: Putin zneužívá zimu jako zbraň a Ukrajinu jako testovací pole. Nikdo nevěří, že Putin Kyjevu vrátí území

Odcházející americký ministr zahraničí Antony Blinken na tiskové konferenci v Bruselu zdůraznil, že administrativa Joea Bidena bude stát pevně za Ukrajinou až do konce svého mandátu. Blinken na setkání ministrů zahraničí NATO uvedl, že cílem je zajistit, aby Ukrajina měla vše potřebné nejen na bojišti, ale také pro zvládnutí útoků na svou energetickou infrastrukturu.

včera

Letadla, ilustrační foto

Rusko použilo k deportaci dětí z Ukrajiny Putinova letadla. Zbavilo je identity a rozmístilo do rodin

Podle výzkumu podpořeného americkou vládou bylo prezidentské letadlo Vladimira Putina využito k deportacím ukrajinských dětí do Ruska. Tento výzkum, zpracovaný Yaleovou školou veřejného zdraví a financovaný americkým ministerstvem zahraničí, tvrdí, že ruský prezidentský letecký park a státní finance byly zapojeny do programu, který přemisťoval děti z okupovaných ukrajinských území do Ruska.

včera

včera

Izraelská armáda

Libanon není jen Hizballáh? Pokud příměří padne, bude nám to jedno, varuje Izrael

Izraelský ministr obrany Izrael Katz varoval, že pokud dojde ke zhroucení příměří v Libanonu, izraelské síly přestanou rozlišovat mezi Libanonem jako státem a militantní skupinou Hizballáh. Toto prohlášení přichází uprostřed stále napjatější situace na severní izraelské hranici, kde konflikt mezi Izraelem a Hizballáhem pokračuje od 7. října 2023. Uvedl to server The Guardian.

včera

Bílý dům, Washington D.C., USA

Proč Biden omilostnil syna? Bílý dům odráží rostoucí kritiku

Prezident Joe Biden čelí ostré kritice za rozhodnutí omilostnit svého syna Huntera Bidena, které přichází krátce před jeho plánovaným odsouzením ve dvou federálních případech. Bílý dům toto rozhodnutí hájí s tím, že bylo nezbytné k ochraně Huntera před politicky motivovanými útoky, které mohly být podněcovány odcházející administrativou a jejími spojenci, uvedl server BBC.

včera

včera

Praha

Doprava v Praze zkolabovala. Policie řeší desítky nehod a přejetých chodců

Pražskou dopravu dnes ráno ochromilo více než 20 dopravních nehod, přičemž dvě z nich byly vážné a zahrnovaly srážky s chodci. Situaci navíc komplikoval silný déšť, který přispěl k četným nehodám na klíčových komunikacích. Policie i záchranné složky apelují na řidiče, aby zvážili použití hromadné dopravy, pokud směřují do hlavního města.

včera

Angela Merkelová

Merkelová: Trumpa fascinuje Putin a Kim. Chtěl po jejich vzoru vládnout sám

Angela Merkelová, bývalá německá kancléřka, ve svých pamětech přiblížila svůj pohled na Donalda Trumpa, Vladimira Putina a výzvy, kterým čelila během svého šestnáctiletého působení ve funkci. Rozhovor s CNN a její nová memoárová kniha "Svoboda" otevírají téma vztahů mezi západními lídry a autoritářskými režimy, stejně jako dilemata, která se Merkelová snažila řešit.

včera

včera

včera

Vzdejte se území za příměří, navrhují Ukrajině. Jenže Putin o to vůbec nestojí, varují experti

Podle analytiků z amerického Institutu pro studium války (ISW) Vladimir Putin odmítá jakoukoliv formu vyjednávání s Ukrajinou, která by vedla k něčemu jinému než k úplné kapitulaci Kyjeva. Upozornil na to server SkyNews.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy