Donald Trump, nově zvolený prezident USA, oznámil záměr zavést 25% clo na všechny produkty dovážené z Mexika a Kanady a zvýšit clo na čínské zboží o dalších 10 %. Tato opatření plánuje zavést prostřednictvím výkonných nařízení ihned po svém nástupu do úřadu 20. ledna.
Trump uvedl, že tato cla zůstanou v platnosti, dokud Mexiko a Kanada nepodniknou razantní kroky proti pašování drog, zejména fentanylu, a nezastaví nelegální migraci přes hranice USA. V případě Číny argumentuje její neschopností zastavit tok chemických látek potřebných pro výrobu fentanylu, které jsou využívány drogovými kartely, včetně těch mexických.
Čína na Trumpova slova reagovala varováním, že „v obchodní válce nikdo nezvítězí“. Mluvčí čínské ambasády Liu Pengyu poukázal na opatření, která Čína údajně již přijala v rámci spolupráce s USA při potírání obchodování s narkotiky, a označil Trumpovy výroky za neodpovídající skutečnosti.
Kanadská vicepremiérka Chrystia Freeland zdůraznila význam spolupráce mezi USA a Kanadou na ochraně hranic a boji proti drogám. Přestože přímo nezmínila nově navrhovaná cla, zdůraznila úzkou spolupráci kanadských a amerických úřadů, například Celní služby Kanady a DEA, na omezení pašování fentanylu.
Během své předvolební kampaně Trump opakovaně označoval cla za klíčový nástroj ochrany amerického průmyslu a posílení pracovního trhu. Tvrdil, že vyšší clo na zboží z Číny, Mexika a Kanady sníží závislost USA na zahraniční produkci.
Ekonomové však upozorňují na negativní důsledky takových opatření. Cla totiž zpravidla zvyšují ceny zboží na domácím trhu, což se nejvíce dotkne běžných spotřebitelů. Podle odhadů Petersonova institutu pro mezinárodní ekonomii by navrhovaná cla mohla každou americkou domácnost stát více než 2 600 dolarů ročně.
Bývalý ministr práce Robert Reich zdůraznil, že cla představují regresivní daň, která disproporčně zasahuje nízkopříjmové skupiny obyvatel.
Navrhovaná cla mohou vyvolat obchodní válku podobnou té, kterou USA vedly s Čínou během Trumpova prvního prezidentského období. Analytici varují, že taková eskalace by mohla poškodit nejen vztahy USA s těmito zeměmi, ale i globální ekonomiku.
Wendy Cutler, bývalá americká obchodní představitelka, upozornila, že Kanada a Mexiko jsou na obchodních vztazích s USA silně závislé. Více než 83 % mexického exportu a 75 % kanadského exportu směřovalo v roce 2023 do Spojených států, což omezuje jejich možnosti vzdorovat Trumpovým hrozbám.
Analytici rovněž spekulují, že Trumpovy návrhy cílí na brzké zahájení vyjednávání o změnách dohody USMCA (Severoamerická dohoda o volném obchodu), která byla renegociována za jeho prvního prezidentského období a jejíž přezkum je plánován na rok 2026.
Trumpovy tarify také signalizují, že se snaží znovu získat kontrolu nad klíčovými obchodními otázkami, a to i přes nedávnou nominaci Scotta Bessenta na post ministra financí, kterou mnozí považovali za krok ke zmírnění tvrdých obchodních politik.
Shrnutí
Navrhované tarify Donalda Trumpa vyvolaly obavy z rostoucích nákladů pro americké spotřebitele, možných odvetných opatření ze strany obchodních partnerů a rizika nové obchodní války. Zatímco Trump považuje cla za nástroj posílení amerického hospodářství, mnoho expertů varuje, že jejich efektivita je omezená a náklady převyšují přínosy.
Související
Co bude dál s Hormuzským průlivem? Alternativní trasa selhala, světu nezbývá než čekat
Tučné poplatky, večeře za miliony. Trumpův majetek po návratu do Bílého domu prudce vzrostl
USA (Spojené státy americké) , Donald Trump , clo
Aktuálně se děje
před 45 minutami
Co bude dál s Hormuzským průlivem? Alternativní trasa selhala, světu nezbývá než čekat
před 1 hodinou
Kdo nahradí Zelenského? Hvězda Ukrajina potvrdila, že bude kandidovat na prezidenta
před 2 hodinami
Rusko může zaútočit na Polsko už letos, píše britský a polský tisk. Situace je vážná, přiznal Tusk
před 3 hodinami
Evropě hrozí další vlna extrémního počasí. Při té červnové umíraly tisíce lidí
před 4 hodinami
Jako 12 atomových bomb za vteřinu. Rychlost klimatických změn je ohromná, oceány jsou nejteplejší v historii
před 4 hodinami
Počasí opět zvýšilo riziko požárů. Hrozí především na Moravě
před 4 hodinami
Spojenci nám v Íránu nepomohli, stávající americká podpora NATO je absurdní, prohlásil Trump
před 5 hodinami
Bělorusko doporučilo svým občanům, aby necestovali do Ruska
před 6 hodinami
Po útoku na Kyjev už nejméně 30 mrtvých. Ukrajina poslala v odvetě rakety na Bělgorod
před 7 hodinami
Před sídlem OSN se zapálil muž držící tibetskou vlajku
před 8 hodinami
Teherán se chystá na obří akci pro miliony lidí, pohřeb Chameneího ale běžné Íránce nezajímá
před 9 hodinami
Počasí bude během prodlouženého červencového víkendu proměnlivé
včera
Zájem Čechů o předčasné důchody se vrací k normálu, naznačují data
včera
Podvodníci lákají na 240 tisíc korun. Vydávají se za nás, upozornila ČSSZ
včera
Evropané promluvili. Nechtějí se spoléhat na USA, pochybují ale, že se bez nich EU ubrání
včera
Zázrak ve Venezuele: Muž přežil pod troskami 8 dní, počet obětí zemětřesení dál roste
včera
Desítky mrtvých a zraněných. Na dosud nejsilnější útok na Kyjev odpovíme, vzkázal Zelenskyj
včera
Rusko drony vypouštěnými ze stínové flotily už téměř dva roky špehuje jaderná zařízení v Evropě
včera
EU uvalí sankce na ruské výrobce, kteří se podíleli na ranním útoku na Kyjev
včera
Zoufalé Rusko se snaží vyhnout další mobilizaci. Posílá na frontu bojovat i ženy
Ruská invaze na Ukrajinu přinesla ruské armádě rostoucí personální ztráty, které podle zpráv z počátku letošního roku překročily hranici jednoho milionu vojáků. Vzhledem k tomu, že se Kreml snaží najít nové zdroje lidské síly a zároveň se vyhnout vyhlášení další velké vlny mobilizace, začíná se v zemi projevovat nový trend v podobě rostoucího náboru žen. Přestože ženy v ruských ozbrojených silách tradičně zastávaly spíše podpůrné funkce, současné náborové kampaně, propaganda na sociálních sítích i zprávy státních médií ukazují, že armáda usiluje o jejich zapojení do operačních rolí, zejména v oblasti obsluhy bezpilotních letounů a dalších technických specializací.
Zdroj: Libor Novák