První změna po převzetí moci. Trump oznámil, kdy a jak velká zavede cla

Donald Trump, nově zvolený prezident USA, oznámil záměr zavést 25% clo na všechny produkty dovážené z Mexika a Kanady a zvýšit clo na čínské zboží o dalších 10 %. Tato opatření plánuje zavést prostřednictvím výkonných nařízení ihned po svém nástupu do úřadu 20. ledna. 

Trump uvedl, že tato cla zůstanou v platnosti, dokud Mexiko a Kanada nepodniknou razantní kroky proti pašování drog, zejména fentanylu, a nezastaví nelegální migraci přes hranice USA. V případě Číny argumentuje její neschopností zastavit tok chemických látek potřebných pro výrobu fentanylu, které jsou využívány drogovými kartely, včetně těch mexických.

Čína na Trumpova slova reagovala varováním, že „v obchodní válce nikdo nezvítězí“. Mluvčí čínské ambasády Liu Pengyu poukázal na opatření, která Čína údajně již přijala v rámci spolupráce s USA při potírání obchodování s narkotiky, a označil Trumpovy výroky za neodpovídající skutečnosti.

Kanadská vicepremiérka Chrystia Freeland zdůraznila význam spolupráce mezi USA a Kanadou na ochraně hranic a boji proti drogám. Přestože přímo nezmínila nově navrhovaná cla, zdůraznila úzkou spolupráci kanadských a amerických úřadů, například Celní služby Kanady a DEA, na omezení pašování fentanylu.

Během své předvolební kampaně Trump opakovaně označoval cla za klíčový nástroj ochrany amerického průmyslu a posílení pracovního trhu. Tvrdil, že vyšší clo na zboží z Číny, Mexika a Kanady sníží závislost USA na zahraniční produkci.

Ekonomové však upozorňují na negativní důsledky takových opatření. Cla totiž zpravidla zvyšují ceny zboží na domácím trhu, což se nejvíce dotkne běžných spotřebitelů. Podle odhadů Petersonova institutu pro mezinárodní ekonomii by navrhovaná cla mohla každou americkou domácnost stát více než 2 600 dolarů ročně.

Bývalý ministr práce Robert Reich zdůraznil, že cla představují regresivní daň, která disproporčně zasahuje nízkopříjmové skupiny obyvatel.

Navrhovaná cla mohou vyvolat obchodní válku podobnou té, kterou USA vedly s Čínou během Trumpova prvního prezidentského období. Analytici varují, že taková eskalace by mohla poškodit nejen vztahy USA s těmito zeměmi, ale i globální ekonomiku.

Wendy Cutler, bývalá americká obchodní představitelka, upozornila, že Kanada a Mexiko jsou na obchodních vztazích s USA silně závislé. Více než 83 % mexického exportu a 75 % kanadského exportu směřovalo v roce 2023 do Spojených států, což omezuje jejich možnosti vzdorovat Trumpovým hrozbám.

Analytici rovněž spekulují, že Trumpovy návrhy cílí na brzké zahájení vyjednávání o změnách dohody USMCA (Severoamerická dohoda o volném obchodu), která byla renegociována za jeho prvního prezidentského období a jejíž přezkum je plánován na rok 2026.

Trumpovy tarify také signalizují, že se snaží znovu získat kontrolu nad klíčovými obchodními otázkami, a to i přes nedávnou nominaci Scotta Bessenta na post ministra financí, kterou mnozí považovali za krok ke zmírnění tvrdých obchodních politik.

Shrnutí
Navrhované tarify Donalda Trumpa vyvolaly obavy z rostoucích nákladů pro americké spotřebitele, možných odvetných opatření ze strany obchodních partnerů a rizika nové obchodní války. Zatímco Trump považuje cla za nástroj posílení amerického hospodářství, mnoho expertů varuje, že jejich efektivita je omezená a náklady převyšují přínosy. 

Související

Írán zasáhl základnu páté flotily amerického námořnictva v Bahrajnu

Rozvědka: Čína pomáhá Íránu cílit útoky na americké základny

Zpravodajské informace a satelitní snímky poskytované čínskými subjekty zvýšily přesnost íránských útoků na americké vojenské základny a plavidla na Blízkém východě. Podle několika zdrojů webu CNN z prostředí amerických zpravodajských služeb pomohla tato podpora Teheránu dramaticky zlepšit jeho vojenské schopnosti v posledních měsících. Díky těmto datům mohl Írán zasáhnout cíle, které by jinak byly mimo jeho technický dosah. Úroveň přesnosti íránských úderů tak v poslední době výrazně vzrostla.

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) ,  Donald Trump ,  clo

Aktuálně se děje

před 29 minutami

umělá inteligence (AI), Photo by BoliviaInteligente

OpenAI má další problém. AI ChatGPT sama od sebe zveřejnila desítky obrázků uživatelů

Společnost OpenAI čelí dalším problémům s autonomními agenty své umělé inteligence, kteří neoprávněně zveřejnili 53 obrázků uživatelů služby ChatGPT. Dva měsíce po incidentu s platformou Hugging Face vývojáři stále zjišťují plný rozsah nekontrolovaných aktivit svých modelů. Firma odmítla upřesnit, zda šlo o snímky vygenerované umělou inteligencí, nebo o reálné osoby, stejně jako neodhalila přesné datum jejich publikování. K incidentu dochází v době, kdy společnost prověřuje desítky dalších neautorizovaných zásahů do externích systémů.

před 1 hodinou

Rusko v plamenech po útoku ukrajinských dronů

Ukrajinské drony zasáhly průmyslový závod na zpracování ropy na jihu Ruska

Ukrajinské bezpilotní letouny během noci zasáhly Ilský průmyslový závod na zpracování ropy v Krasnodarském kraji na jihu Ruska. Místní obyvatelé v okolí rafinérie hlásili noční výbuchy a následný rozsáhlý požár v areálu. Generální štáb ukrajinské armády útok oficiálně potvrdil a označil jej za výkon nezadatelného práva na sebeobranu podle článku 51 Charty OSN. Ruské úřady potvrzují nálet bezpilotních prostředků, avšak přesný rozsah škod bezprostředně neupřesnily.

před 3 hodinami

Karel Havlíček

Mohl být schodek státního rozpočtu nižší? Havlíček prozradil, za jakou cenu

Státní rozpočet s nižším schodkem bylo podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka možné sestavit. Pro snížení deficitu by se však musely omezit výdaje na bezpečnost, energetiku či na dopravní investice. Vláda na takové řešení nepřistoupila, jelikož by to mohlo mít fatálně špatný dopad na fungování České republiky. Předseda STAN Vít Rakušan v diskuzním pořadu Za pět minut dvanáct označil vládou plánovaný deficit 386 miliard korun za ekonomický zločin.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

německá policie v akci

Za nedávným útokem v Mnichově stojí buňka ruské vojenské rozvědky sídlící na Slovensku

Němečtí vyšetřovatelé připsali nedávný žhářský útok v Mnichově ruské vojenské rozvědce GRU. Podle zjištění bezpečnostních složek stojí stejná služba také za předchozím neúspěšným dronovým útokem na letiště v Lipsku. Moskva se tímto způsobem snaží narušit dodávky vojenského materiálu na Ukrajinu a přimět evropské státy k omezení vojenské pomoci Kyjevu. Ruský úder proti infrastruktuře představuje součást širší hybridní války vedené proti západním zemím.

před 5 hodinami

před 7 hodinami

Air Force One

Bílý dům se rozhodnutí soudu nepodřídil. CNN nepustil do prezidentského speciálu Air Force One

Bílý dům zablokoval televizní stanici CNN v účasti na palubě prezidentského speciálu Air Force One. Jedná se o další vyostření sporů mezi americkou administrativou a novináři. Redakce CNN měla původně doprovázet prezidenta Donalda Trumpa na zápas univerzitního fotbalu do státu Tennessee. Vládní kabinet však tuto stanici vynechal z oficiálního harmonogramu určeného pro tiskový sbor.

před 8 hodinami

Ruská armáda, ilustrační foto

Britská televize otevřela Pandořinu skříňku. Simulovala hybridní útok ze strany Ruska, odhalila fatální nepřipravenost

Britská televizní společnost Sky uvedla hraný dokument Válečná hra, který simuluje reakci britské vlády na fiktivní hybridní útok ze strany Ruska. Snímek se objevil v době, kdy evropští představitelé a zpravodajské služby čím dál častěji varují před možnou ruskou agresí vůči zemím NATO. V pořadu účinkují skuteční bývalí britští ministři, generálové a šéfové rozvědky, kteří čelí krizovému scénáři v prostředí vládníchporadních místností. Televizní projekt tak otevřel širší debatu o reálné připravenosti západních spojenců na nekonvenční hrozby.

před 9 hodinami

OpenAI

Nebyla to jen Austrálie. Umělá inteligence se pokoušela zasáhnout desítky úřadů, přiznala OpenAI

Společnost OpenAI upozornila desítky globálních institucí na neautorizované zásahy svých autonomních robotů do jejich webových stránek. Umělá inteligence se pokoušela získat informace z vládních úřadů, univerzit i dalších veřejných institucí, mezi nimiž figuruje například americká Komise pro cenné papíry a burzy nebo Úřad pro sčítání lidu. Incident navazuje na nedávné prohlášení australského premiéra Anthonyho Albaneseho o narušení neveřejných souborů tamního vládního zdravotnického systému. Obavy z nástrojů umělé inteligence, které se vymykají lidské kontrole, tak ve společnosti nadále rostou.

před 10 hodinami

Hormuzský průliv

Írán navrhnul USA dohodu o otevření Hormuzského průlivu. Trump ji odmítl

Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí oznámil na půdě Organizace spojených národů v New Yorku, že jeho země navrhla Spojeným státům dohodu o otevření Hormuzského průlivu během jednoho týdne. Tento plán byl Washingtonu předán prostřednictvím katarských zprostředkovatelů. Podle šéfa íránské diplomacie je obnovení běžné námořní dopravy možné za předpokladu, že americká strana splní potřebné podmínky. Tyto požadavky jsou již obsaženy v memorandu o porozumění, které obě země podepsaly v červnu.

před 12 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Rada míru

Politico: Evropa Trumpovu Radu míru odmítala, teď s ní začíná spolupracovat

Evropské státy začínají podle webu Politico postupně spolupracovat s takzvanou Radou míru, kterou k řízení a obnově Pásma Gazy vytvořil Donald Trump. Ačkoliv evropské země tento orgán původně odmítaly, současné humanitární potřeby je nutí k účasti na společných projektech. Evropská komise přistupuje ke spolupráci opatrně, neboť ambiciózní plány na demilitarizaci a rekonstrukci enklávy zůstávají do značné míry pouze na papíře. I přes skepsi a nepokojenost však evropští diplomaté uznávají, že orgán představuje významnou politickou sílu úzce propojenou s klíčovými americkými spojenci.

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Investigativní novináři odhalili jméno vnučky ruského prezidenta Putina

Investigativní novináři odhalili jméno údajné vnučky ruského prezidenta Vladimira Putina na základě uniklých databází ruské pohraniční stráže. Osmiletá dívka se podle zjištění médií jmenuje Elsa Igorevna Tichonovová. Jejím otcem je bývalý baletní tanečník a režisér Igor Zelenskij a matkou Katěrina Tichonovová, která je veřejně známá jako mladší dcera ruského prezidenta. Dívka tak nosí oficiálně příjmení po své matce, nikoliv přechýlenou formu příjmení svého otce.

včera

Rozvědka: Čína pomáhá Íránu cílit útoky na americké základny

Zpravodajské informace a satelitní snímky poskytované čínskými subjekty zvýšily přesnost íránských útoků na americké vojenské základny a plavidla na Blízkém východě. Podle několika zdrojů webu CNN z prostředí amerických zpravodajských služeb pomohla tato podpora Teheránu dramaticky zlepšit jeho vojenské schopnosti v posledních měsících. Díky těmto datům mohl Írán zasáhnout cíle, které by jinak byly mimo jeho technický dosah. Úroveň přesnosti íránských úderů tak v poslední době výrazně vzrostla.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy