ANALÝZA | Jun Sok-jol dal v sázku jihokorejskou demokracii potřísněnou krví. Ta ho zřejmě přežije

Jihokorejský prezident Jun Sok-jol vyhlášením stanného práva ohrozil křehkou demokracii, která v zemi existuje. Historický vývoj jihokorejského režimu od konce Korejské války v roce 1953 se nese ve jménu autoritářství, vojenských převratů a studentských protestů. Snaha o ukončení násilností a diktatur vedla k tomu, že se Jihokorejcům podařilo vybudovat zemi fungující na principu právního státu a občanských svobod – což Jun Sok-jol v úterý bezprostředně ohrozil.

Jihokorejský prezident v zemi vyhlásil stanné právo v úterý, o několik hodin později ho ale po hlasování parlamentu musel zrušit. Toto hlasování bylo zcela mimořádné, neboť se jihokorejští poslanci na zrušení prezidentského dekretu o vyhlášení stanného práva shodli v poměru 190:0. Prezident měl k tomuto kroku na první pohled jednoduchý důvod: argumentoval ochranou národní bezpečnosti a hrozbou ze Severní Koreje.

Realita ale může být úplně jinde – a to spíše v politickém než vojenském spektru. Sok-jol se potýká s klesající popularitou, výraznou parlamentní opozicí, korupčními skandály, neúspěchy při prosazování klíčových zákonů a hrozbami impeachmentu. Jak EuroZprávy.cz informovaly v úterý, vyhlášení stanného práva zřejmě bylo pokusem zachránit jeho křehkou politickou pozici.

Prezidentovo rozhodnutí vyhlásit stanné právo mělo na hrozbu ze Severní Koreje přesně opačný vliv, než s jakým svůj dekret údajně zamýšlel. „V loutkové Korejské republice probíhají masové protesty s cílem sesadit loutku Jun Sok-jola, který je zapleten do nejrůznějších diktátorských a svévolných praktik, zatímco s podporou USA vyvolává válečnou a bezpečnostní krizi,“ napsala Pchjongjangem kontrolovaná tisková agentura KCNA.

Severokorejci dění na jihu popsali jako „všelidové povstání“. „Národní mimořádná akce v prohlášení z téhož dne uvedla, že odporná moc odmítající vůli lidu a vládnoucí nad ním se jistě zhroutí, a dodala, že Juna jistě svrhnou úsilím lidu,“ doplnila státem kontrolovaná agentura.

Co se v Jižní Koreji dělo?

Expertka na autoritářství a demokracii Myunghee Leeová kroky jihokorejského prezidenta nechápe. „Jisté je, že někteří opoziční politici před něčím takovým varovali už od září. A Jun je stále více frustrován jak rozpory ve vlastní straně, tak kroky opozice v Národním shromáždění, která se snaží blokovat klíčové části jeho programu. Také Jun čelí četným skandálům s ovlivňováním, do nichž je zapleten jak on sám, tak jeho manželka,“ shrnula pro server Conversation.

Podle ní ale není možné, aby tento krok učinil z pozice síly. „To těžko. Jun je v neuvěřitelně slabé pozici. Jeho rating se pohybuje kolem 20 %. Předsedá rozdělené straně, zablokovanému parlamentu a obyvatelstvu, mezi nímž se stal velmi neoblíbeným,“ poznamenala Leeová.

Jeho činy nezhodnotila ani jako akt zoufalství. „Myslím, že Jun vyhlásil stanné právo ze vzteku – byl rozzlobený a uražený z toho, že ho opozice opakovaně blokuje. Ale na druhou stranu mu neumím číst myšlenky. Pro mnohé je to považováno za hloupý krok – byl v tak slabé politické pozici, že by se zdálo nepravděpodobné, že by tato taktika uspěla,“ pokračovala expertka.„Ale on a někteří spiklenci si jistě politicky spočítali, že tato taktika jim dá šanci získat podporu jeho jádra. Skutečnou hádankou je, co ho k této politické kalkulaci vedlo,“ podotkla.

Jihokorejský prezident je napříč zemí známý tím, že ignoruje právní postupy a snaží se obcházet Národní shromáždění. Napadal například média za šíření fake news a oponenty očerňoval coby komunisty a sympatizanty Severní Koreje. „Na Západě ho však tak vždy nevnímají. Od ruské invaze se objevují pokusy zahraničněpolitických typů rozdělit svět na dva bloky – liberální a neliberální. Jun, jako klíčový spojenec USA, je ve Washingtonu rámován jako obránce demokracie. Doma je to však jinak,“ vysvětlila Leeová.

Jih nebyl vždy ten klidný

Vyhlašování stanného práva v Jižní Koreji není historicky ničím výjimečným, ač se tak nestalo za posledních pět dekád. Stanné právo vyhlásil například generál Park Chung-hee poté, co v květnu 1961 provedl vojenský převrat, což ukončilo krátkou éru demokratického vládnutí a započalo vojenskou diktaturu. Z Chung-heeho se nakonec stal legitimní prezident, charakterizován autoritářským stylem vlády.

Roku 1972 byla v Jižní Koreji zavedena nová ústava, což vyvolalo různá represivní opatření – včetně vyhlášení dočasného stanného práva. Když v roce 1979 došlo k atentátu na Chung-heeho, úřady opět stanné právo vyhlásily, aby zabránily chaosu.

Když se po vojenském převratu v roce 1980 zmocnil vlády generál Chun Doo-hwan, bylo opět vyhlášeno. Tentokrát ale mělo velice závažné důsledky. Armáda zakročila proti povstání ve městě Kwangdžo, což vedlo k úmrtí stovek lidí.

Server VOA News označil masakr v Kwangdžo jako „neznámější okamžik na bouřlivé cestě Jižní Koreje k demokracii“. Proti studentským demonstrantům tehdejší jihokorejský režim vyslal elitní výsadkáře s obušky, puškami a bajonety. Protestující se rozhodli přepadnout zbrojnici, zmocnili se zbraní a armádu vyhnali z města. Jenže o několik dní později se armáda vrátila – a město převzala zpět násilím.

Toto povstání vedli studenti nespokojení s diktátorským režimem Doo-hwana. Jihokorejské armádě a policii tehdy s jeho potlačením pomohla administrativa amerického prezidenta Jimmyho Cartera, neboť panovaly obavy, že se přelije i do dalších měst a do celé věci by se mohla vložit i Severní Korea.

Bílý dům tehdejší režim silně podporoval především kvůli tomu, že jeho militantní charakter pokládal za nejlepší způsob, jak bojovat proti komunistické Severní Koreji. Masakr je až dodnes hlavním zdrojem polarizace jihokorejské společnosti, protože krajně pravicoví konzervativci dále trvají na tom, že za výtržnostmi stála Severní Korea. Důkazy o tomto tvrzení však neexistují.

Diktátorský režim v Jižní Koreji skončil o celých sedm let později, stalo se tak pod tlakem masových protestů. Tehdy bylo stanné právo nahrazeno civilními mechanismy, což postupně vedlo k demokratizaci země.

Podobně jako například v Československu i toto povstání proběhlo za vedení studentů, přičemž zlomovým bodem byla například násilná smrti Pak Čong-č‘-la ze Soulské národní univerzity. Zemřel na následky mučení při výslechu. Právě tehdy nástupce Chuna Roh Tae-woo ohlásil návrh reformy, která vedla k zavedení systému přímé volby prezidenta.

Až do aktu současného jihokorejského prezidenta se země opírala o právní stát a občanské svobody. Vláda má pravomoc vyhlásit stanné právo pouze v krajních případech – během války nebo extrémní národní krize. Což, jak se zdá, při vyhlášení Junova dekretu naplněno nebylo.

Související

armáda Jižní Korea (Republic of Korea army - ROK army)

Jižní Korea řeší zásadní problém: Nemá kdo bránit zemi před Kim Čong-unem

Jižní Korea se již dlouho potýká s klesající porodností, což má nyní přímý dopad na její armádu. Nová zpráva Ministerstva obrany odhalila, že počet vojáků se za posledních šest let snížil o 20 %. Důvodem je stále menší počet mladých mužů, kteří jsou k dispozici pro povinnou vojenskou službu, což je odrazem stárnoucí populace a zmenšující se pracovní síly.
Vlivná Kim Jo-čong, sestra diktátora na archivních snímcích.

KLDR plánuje zakotvit do ústavy odpor k Jižní Koreji

Kim Jo-čong, sestra severokorejského vůdce Kim Čong-una, důrazně odmítla tvrzení Jižní Koreje, že Pchjongjang odstranil některé ze svých propagandistických reproduktorů podél hranice. Podle prohlášení, které bylo zveřejněno státní agenturou KCNA, Severní Korea reproduktory nikdy neodstranila a ani je nemá v úmyslu odstranit.

Více souvisejících

Jižní Korea Jun Sok-jol

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Izraelská armáda

The Guardian: Izrael v Gaze zabil pětkrát více civilistů než bojovníků Hamásu

Údaje z tajné databáze izraelské armády naznačují, že Izrael v Gaze usmrtil pětkrát více civilistů než bojovníků. Od začátku války uplynulo 19 měsíců. Podle společného vyšetřování listu The Guardian, izraelsko-palestinské publikace +972 Magazine a hebrejsky psaného serveru Local Call izraelští zpravodajci v květnu evidovali 8 900 jmen, které označili za bojovníky Hamásu a Palestinského islámského džihádu, nebo jako „pravděpodobně mrtvé“.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Nejistota ohledně bezpečnostních záruk pro Ukrajinu je zdrcující. Kvůli Rusku i USA

Francie, Německo, Británie či Turecko společně s USA hledají podobu bezpečnostních garancí pro Ukrajinu, avšak konkrétní parametry zůstávají nejasné. Emmanuel Macron varoval, že příštích patnáct dní bude rozhodujících, zatímco Donald Trump sice slíbil americkou účast, ale vyloučil přímé nasazení vojáků. Kyjev žádá nákup zbraní a odkup dronů, Moskva hrozí eskalací a uvnitř NATO přetrvávají rozpory. Bez jasného rámce a podpisu dohody mohou být sliby pouze iluzorní ochranou.

před 6 hodinami

Komáři

V Česku se nachází invazní komár z Asie. Do budoucna může představovat problém

V Česku se usadil invazní komár japonský, potvrdily výsledky monitoringu vědců ze Státního zdravotního ústavu a České zemědělské univerzity. Komár původem z Asie je schopen přenášet široké spektrum nejrůznějších patogenů, například západonilskou horečku, horečku dengue nebo onemocnění chikungunya. Často se přitom vyskytuje v okolí lidských sídel a jako své hostitele preferuje savce, tedy i člověka.

před 7 hodinami

Sergej Lavrov na summitu Rusko Afrika 2023

Právo veta. Rusko se chce podílet na bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov ve středu prohlásil, že Moskva nebude akceptovat žádné bezpečnostní záruky pro Ukrajinu, pokud nebude sama jejich součástí. Výrok, který zazněl po setkání s jeho jordánským protějškem, vyvolal pobouření mezi západními a ukrajinskými činiteli, kteří považují ruskou podmínku za neakceptovatelnou. 

před 7 hodinami

Politici si připomněli události 21. srpna 1968. (21.8.2025) Prohlédněte si galerii

Česko si připomíná srpen 1968. Pavel varoval před zkreslováním historie

Česko si ve čtvrtek připomíná události 21. srpna 1968, kdy do tehdejšího Československa vtrhla vojska zemí Varšavské smlouvy v čele se sovětskou armádou. Tradiční pietní akt se uskutečnil u budovy Českého rozhlasu. Zúčastnili se ho prezident Petr Pavel či premiér Petr Fiala (ODS).

před 8 hodinami

Vladimir Putin

Kreml hraje nebezpečnou hru. Putin nabídl Moskvu pro jednání se Zelenským

Ruský vládce Vladimir Putin údajně nabídl Moskvu jako možné místo jeho setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Ten ji měl razantně odmítnout. Cesta kamkoli do Ruské federace by pro ukrajinského prezidenta i celou jeho zemi znamenala projev porážky a zároveň smrtelně nebezpečné riziko. 

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Polská policie

Ruský dron doletěl až k Varšavě a vytvořil obří kráter. Poláci zuří a chystají reakci

Na východě Polska byly ve středu nalezeny trosky bezpilotního letounu, který podle prvních informací pochází z Ruska. Incident polské úřady označily za další provokaci a porušení vzdušného prostoru, k němuž došlo v souvislosti s pokračující ruskou agresí na Ukrajině. Trosky byly objeveny na poli u vesnice Osiny, exploze vytvořila až šestimetrový kráter. Úřady připravují diplomatickou reakci.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Izraelská armáda

Izrael se chystá naplno vtrhnout do Gazy. Porážka Hamásu nemusí přinést kýžený efekt

Izrael mobilizuje 60 tisíc záložníků a chystá novou fázi operace v Pásmu Gazy, zaměřenou na podzemní infrastrukturu Hamásu i hustě osídlené části města Gaza. Cílem je zničení hnutí a propuštění rukojmích, avšak rodiny unesených i část armádních elit varují, že eskalace může ohrozit jejich návrat. Kritici upozorňují na rostoucí humanitární krizi a riziko dalšího vysídlování. Zároveň sílí obavy, že po oslabení Hamásu vznikne mocenské vakuum, podobné tomu, které po válce s Islámským státem paralyzuje Irák.

před 12 hodinami

před 12 hodinami

Válka v Izraeli

Izrael stupňuje boje v Gaze, Palestinci prchají. Souhlas Hamásu s příměřím nic neznamená

Izrael stupňuje ofenzívu v Gaze, jejímž cílem je ovládnutí města a eliminace Hamásu. Boje vedou k masovému vysidlování civilistů a narůstajícím mezinárodním varováním před humanitární katastrofou. Vláda zároveň schválila nové osady na Západním břehu, což prohlubuje napětí a ohrožuje vyhlídky na dvoustátní řešení. Hamás mezitím přijal návrh příměří, Izrael zatím mlčí.

před 13 hodinami

Vladimir Putin

Chceme jednat jedině s Putinem, reaguje Ukrajina na Lavrova

Ukrajina dává v reakci na poslední ruská vyjádření jasně najevo, že v rámci jednání s Kremlem stojí jedině o přímé rozhovory mezi prezidenty, tedy Volodymyrem Zelenským a Vladimirem Putinem. Schůzku v tomto formátu nadále připravuje i Bílý dům. 

před 14 hodinami

Pieta za srpen roku 1968

Důstojná připomínka sovětské invaze? Stačilo. Za rok může být v Česku všechno jinak, rozhodne se v říjnu

Přesně před 57 lety zažila naše země sovětskou okupaci, která zlomila její sebevědomí a připravila ji o svobodu na více než dvě desetiletí. Dnes, kdy Rusko znovu vede válku v Evropě a část české společnosti je ochotna otevřít dveře komunistům, stojíme před zásadní volbou. Říjnové volby rozhodnou, zda ubráníme demokracii a svobodu, nebo dopustíme, aby se ponižující minulost vrátila. 

před 15 hodinami

před 20 hodinami

včera

Tragická nehoda na Bruntálsku. Řidiči zůstali zaklíněni, jeden z nich nepřežil

Policie od úterního rána vyšetřuje tragickou dopravní nehodu na Bruntálsku. Hasiči museli na místě vyprošťovat řidiče z obou havarovaných vozidel, jeden z nich srážku nepřežil. Příčina a okolnosti nehody jsou předmětem probíhajícího šetření.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy