ANALÝZA | Jun Sok-jol dal v sázku jihokorejskou demokracii potřísněnou krví. Ta ho zřejmě přežije

Jihokorejský prezident Jun Sok-jol vyhlášením stanného práva ohrozil křehkou demokracii, která v zemi existuje. Historický vývoj jihokorejského režimu od konce Korejské války v roce 1953 se nese ve jménu autoritářství, vojenských převratů a studentských protestů. Snaha o ukončení násilností a diktatur vedla k tomu, že se Jihokorejcům podařilo vybudovat zemi fungující na principu právního státu a občanských svobod – což Jun Sok-jol v úterý bezprostředně ohrozil.

Jihokorejský prezident v zemi vyhlásil stanné právo v úterý, o několik hodin později ho ale po hlasování parlamentu musel zrušit. Toto hlasování bylo zcela mimořádné, neboť se jihokorejští poslanci na zrušení prezidentského dekretu o vyhlášení stanného práva shodli v poměru 190:0. Prezident měl k tomuto kroku na první pohled jednoduchý důvod: argumentoval ochranou národní bezpečnosti a hrozbou ze Severní Koreje.

Realita ale může být úplně jinde – a to spíše v politickém než vojenském spektru. Sok-jol se potýká s klesající popularitou, výraznou parlamentní opozicí, korupčními skandály, neúspěchy při prosazování klíčových zákonů a hrozbami impeachmentu. Jak EuroZprávy.cz informovaly v úterý, vyhlášení stanného práva zřejmě bylo pokusem zachránit jeho křehkou politickou pozici.

Prezidentovo rozhodnutí vyhlásit stanné právo mělo na hrozbu ze Severní Koreje přesně opačný vliv, než s jakým svůj dekret údajně zamýšlel. „V loutkové Korejské republice probíhají masové protesty s cílem sesadit loutku Jun Sok-jola, který je zapleten do nejrůznějších diktátorských a svévolných praktik, zatímco s podporou USA vyvolává válečnou a bezpečnostní krizi,“ napsala Pchjongjangem kontrolovaná tisková agentura KCNA.

Severokorejci dění na jihu popsali jako „všelidové povstání“. „Národní mimořádná akce v prohlášení z téhož dne uvedla, že odporná moc odmítající vůli lidu a vládnoucí nad ním se jistě zhroutí, a dodala, že Juna jistě svrhnou úsilím lidu,“ doplnila státem kontrolovaná agentura.

Co se v Jižní Koreji dělo?

Expertka na autoritářství a demokracii Myunghee Leeová kroky jihokorejského prezidenta nechápe. „Jisté je, že někteří opoziční politici před něčím takovým varovali už od září. A Jun je stále více frustrován jak rozpory ve vlastní straně, tak kroky opozice v Národním shromáždění, která se snaží blokovat klíčové části jeho programu. Také Jun čelí četným skandálům s ovlivňováním, do nichž je zapleten jak on sám, tak jeho manželka,“ shrnula pro server Conversation.

Podle ní ale není možné, aby tento krok učinil z pozice síly. „To těžko. Jun je v neuvěřitelně slabé pozici. Jeho rating se pohybuje kolem 20 %. Předsedá rozdělené straně, zablokovanému parlamentu a obyvatelstvu, mezi nímž se stal velmi neoblíbeným,“ poznamenala Leeová.

Jeho činy nezhodnotila ani jako akt zoufalství. „Myslím, že Jun vyhlásil stanné právo ze vzteku – byl rozzlobený a uražený z toho, že ho opozice opakovaně blokuje. Ale na druhou stranu mu neumím číst myšlenky. Pro mnohé je to považováno za hloupý krok – byl v tak slabé politické pozici, že by se zdálo nepravděpodobné, že by tato taktika uspěla,“ pokračovala expertka.„Ale on a někteří spiklenci si jistě politicky spočítali, že tato taktika jim dá šanci získat podporu jeho jádra. Skutečnou hádankou je, co ho k této politické kalkulaci vedlo,“ podotkla.

Jihokorejský prezident je napříč zemí známý tím, že ignoruje právní postupy a snaží se obcházet Národní shromáždění. Napadal například média za šíření fake news a oponenty očerňoval coby komunisty a sympatizanty Severní Koreje. „Na Západě ho však tak vždy nevnímají. Od ruské invaze se objevují pokusy zahraničněpolitických typů rozdělit svět na dva bloky – liberální a neliberální. Jun, jako klíčový spojenec USA, je ve Washingtonu rámován jako obránce demokracie. Doma je to však jinak,“ vysvětlila Leeová.

Jih nebyl vždy ten klidný

Vyhlašování stanného práva v Jižní Koreji není historicky ničím výjimečným, ač se tak nestalo za posledních pět dekád. Stanné právo vyhlásil například generál Park Chung-hee poté, co v květnu 1961 provedl vojenský převrat, což ukončilo krátkou éru demokratického vládnutí a započalo vojenskou diktaturu. Z Chung-heeho se nakonec stal legitimní prezident, charakterizován autoritářským stylem vlády.

Roku 1972 byla v Jižní Koreji zavedena nová ústava, což vyvolalo různá represivní opatření – včetně vyhlášení dočasného stanného práva. Když v roce 1979 došlo k atentátu na Chung-heeho, úřady opět stanné právo vyhlásily, aby zabránily chaosu.

Když se po vojenském převratu v roce 1980 zmocnil vlády generál Chun Doo-hwan, bylo opět vyhlášeno. Tentokrát ale mělo velice závažné důsledky. Armáda zakročila proti povstání ve městě Kwangdžo, což vedlo k úmrtí stovek lidí.

Server VOA News označil masakr v Kwangdžo jako „neznámější okamžik na bouřlivé cestě Jižní Koreje k demokracii“. Proti studentským demonstrantům tehdejší jihokorejský režim vyslal elitní výsadkáře s obušky, puškami a bajonety. Protestující se rozhodli přepadnout zbrojnici, zmocnili se zbraní a armádu vyhnali z města. Jenže o několik dní později se armáda vrátila – a město převzala zpět násilím.

Toto povstání vedli studenti nespokojení s diktátorským režimem Doo-hwana. Jihokorejské armádě a policii tehdy s jeho potlačením pomohla administrativa amerického prezidenta Jimmyho Cartera, neboť panovaly obavy, že se přelije i do dalších měst a do celé věci by se mohla vložit i Severní Korea.

Bílý dům tehdejší režim silně podporoval především kvůli tomu, že jeho militantní charakter pokládal za nejlepší způsob, jak bojovat proti komunistické Severní Koreji. Masakr je až dodnes hlavním zdrojem polarizace jihokorejské společnosti, protože krajně pravicoví konzervativci dále trvají na tom, že za výtržnostmi stála Severní Korea. Důkazy o tomto tvrzení však neexistují.

Diktátorský režim v Jižní Koreji skončil o celých sedm let později, stalo se tak pod tlakem masových protestů. Tehdy bylo stanné právo nahrazeno civilními mechanismy, což postupně vedlo k demokratizaci země.

Podobně jako například v Československu i toto povstání proběhlo za vedení studentů, přičemž zlomovým bodem byla například násilná smrti Pak Čong-č‘-la ze Soulské národní univerzity. Zemřel na následky mučení při výslechu. Právě tehdy nástupce Chuna Roh Tae-woo ohlásil návrh reformy, která vedla k zavedení systému přímé volby prezidenta.

Až do aktu současného jihokorejského prezidenta se země opírala o právní stát a občanské svobody. Vláda má pravomoc vyhlásit stanné právo pouze v krajních případech – během války nebo extrémní národní krize. Což, jak se zdá, při vyhlášení Junova dekretu naplněno nebylo.

Související

Jun Sok-jol

Impeachment v Jižní Koreji: Prezident Jun Sok-jol byl oficiálně zbaven funkce

Prezident Jižní Koreje Jun Sok-jol byl oficiálně zbaven funkce poté, co ústavní soud jednomyslně potvrdil jeho odvolání v souvislosti s kontroverzním vyhlášením stanného práva v prosinci loňského roku. Osm soudců rozhodlo, že  „zradil důvěru lidu“ a svým krokem vážně narušil ústavní pořádek a demokracii v zemi.

Více souvisejících

Jižní Korea Jun Sok-jol

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Izrael oznámil novou fázi války: Pásmo Gazy rozseká na kusy

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil, že armáda „přechází do nové fáze“ operací v Pásmu Gazy. Tento nový přístup znamená, že izraelské síly nyní fyzicky rozdělují území Gazy na části, které postupně ovládají. Podle expertů jde o zřetelný krok ke strategii dlouhodobé kontroly nad územím.

před 3 hodinami

Aktualizováno před 8 hodinami

Ceny Anděl 2024 Prohlédněte si galerii

Ceny Anděl ovládly legendy. Mišík má dvě sošky, Mládek zamířil do síně slávy

Šestnáct laureátů, osm moderátorů a tři pódia. V sobotu 5. dubna proběhlo na pražském Výstavišti vyhlášení Cen Anděl Coca-Cola za rok 2024. Dvě ocenění za desku Vteřiny, měsíce a roky získal Vladimír Mišík, svou andělskou sbírku rozšířili také Monkey Business, Kateřina Marie Tichá nebo Pam Rabbit. Do Síně slávy vstoupil Ivan Mládek.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Příměří v nedohlednu. Rusko podniká kroky, které svědčí o touze nadále válčit

Ruská agrese na Ukrajině pokračuje navzdory rostoucímu diplomatickému tlaku, který iniciuje administrativa šéfa Bílého domu Donalda Trumpa. Kreml zřejmě využívá dialog jako nástroj k prodlužování války, zatímco v zákulisí chystá další eskalaci. Zatímco se Moskva snaží vyvolat zdání zájmu o jednání, mobilizuje až 160 tisíc nových vojáků. Rovněž spoléhá na vojenskou pomoc ze Severní Koreje, která zahrnuje živou sílu, dělostřeleckou techniku i balistické rakety.

včera

Pražští hasiči zasahovali u požáru domu v Troji. (5.4.2025) Prohlédněte si galerii

V Troji hořel dům. Dva lidé se evakuovali, nikdo se nezranil

Požár domu v Troji zaměstnal v sobotu dopoledne pražské hasiče. Dva lidé museli být z hořící budovy evakuováni, nikomu se naštěstí nic nestalo. Událost omezila i provoz hromadné dopravy ve zmíněné městské části. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

TikTok

Trump prodloužil TikToku v USA život. Dohoda s Čínou ale selhala

Americký prezident Donald Trump o dalších 75 dní prodloužil život sociální síti TikTok, která musí ukončit činnost v USA, pokud se nenajde vhodný kupce. Dohoda o prodeji platformy byla podle médií blízko, jenže selhala poté, co Trump uvalil nová cla na Čínu. 

včera

Mír na Ukrajině může nastat jediným způsobem, říká ukrajinista Svoboda pro EZ

Ukrajinista David Svoboda v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz varuje, že mír na Ukrajině může nastat jedině „kolapsem jedné ze stran“. „Není o čem jednat s někým, kdo vás chce zničit,“ říká s odkazem na ideologické pozadí ruské agrese. V rozhovoru rozebírá také ruský propagandistický konstrukt takzvané „denacifikace“ Ukrajiny, který podle něj ztratil veškerou relevanci – nejen v politickém diskurzu, ale i v očích administrativy Donalda Trumpa.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy