V Evropě upadá solidarita s Ukrajinou. Vzniká ideální prostředí k šíření ruské propagandy, varuje EU

Agrese Ruska proti Ukrajině připravila o domov až 16 milionů lidí. Podle informací serveru Euronews Evropská unie začíná pociťovat takzvanou únavu ze solidarity vůči ukrajinským uprchlíkům v důsledku krize životních nákladů. „Krize životních nákladů zasáhla rodiny s nízkými a středními příjmy v hostitelských společnostech a vytvořila kontext, v němž by ruská propaganda mohla být úspěšnější,“ vylíčil poradce Evropské komise pro Ukrajinu Lodewijk Asscher. 

Rusko se dlouhodobě snaží rozšiřovat negativní obraz o Evropské unii a zpochybnit její hodnoty a úspěchy. Navíc je pro Kreml ideální, když společnosti členských států nejsou jednotné vůči pomoci válečným uprchlíkům. Pomoc Ukrajině určité části společnosti vnímají jako jednostranné opatření, které prosazuje zájmy jen některých zemí EU. To může podnítit nepřátelství mezi členskými státy a oslabit imunitu proti ruskému vlivu. 

Dlouhodobou pomoc Ukrajině Moskva také prezentuje coby snahu EU o vměšování do vnitřních záležitostí a destabilizaci východoevropského regionu. Podobné zprávy pak vyvolávají pocit nedůvěry a nejistoty mezi obyvateli a zesilují negativní postoj vůči jakýmkoli druhům pomoci. Kremlu se pak snáze šíří dezinformace.

Dezinformační narativy obsahují také tvrzení, že EU se stará daleko více o cizí než vlastní občany nebo že je Brusel přímo zapojen do konfliktu, který nemá přímý vliv na evropskou bezpečnost. 

Podle serveru EUvsDiSiNFO podobné narativy často opakuje například mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. „Válka proti Rusku je vedena na všech frontách. Včetně ekonomiky, mezistátních vztahů, vlastnických vztahů a podobně,“ řekl mimo jiné.  

Eurokomisařka pro vnitřní věci Ylva Johanssonová upozornila na zpomalení podpory Ukrajině. „Diskurz o uprchlících může být zneužit jako zbraň zasévání rozdělení v rámci EU. Integrace se zastavila také kvůli neochotě Ruska okamžitě ukončit válku, neboť nejistota kolem války ztěžuje lidem zahájení adaptačních procesů v hostitelských společnostech,“ podotkla. 

Podle Johanssonové mají váleční uprchlíci tendenci sledovat svou domovskou zemi a chtějí se vrátit, jakmile to bude bezpečné. „Ztěžuje to rozhodování, zda se učit nový jazyk, zahájit vážnější vzdělávání nebo integrovat děti do vzdělávacího systému hostitelské země,“ doplnila eurokomisařka. 

Následně ocenila Polsko a Německo za přijetí milionu Ukrajinců, dále i Českou republiku, Itálii a Španělsko. „Nejvíce dočasných příjemců v porovnání s počtem obyvatel země přijaly Estonsko, Česká republika, Polsko, Litva a Bulharsko,“ bilancovala. 

V České republice právě množství ukrajinských válečných uprchlíků vyburcovalo dezinformační scénu, která mimo šíření nepravdivých informací také pomohla svolat množství antisystémových protestů.