Vítěz kongresových voleb v USA možná nebude znám hned

Úterní volby v USA rozhodnou o novém složení Sněmovny reprezentantů, třetiny Senátu, ale také o nových guvernérech ve 36 státech a třech teritoriích. Zda většinu získají demokrati nebo republikáni, možná nebude hned jasné. Agentura AP připomněla, že výsledky zveřejněné o volební noci jsou neoficiální a téměř vždy neúplné. 

Podle předvolebních průzkumů mají republikáni velkou šanci ovládnout Sněmovnu reprezentantů. Očekává se však, že o Senát bude souboj s demokraty těsnější.

"Pokud jde o to, kdy budeme znát výsledky, měli bychom přestat mluvit o volebním dni a místo toho přemýšlet o volebním týdnu," řekl Nathan Gonzales, který vydává nestranický newsletter Inside Elections. V desítkách klání se očekává těsný souboj a klíčové státy jako Pensylvánie již uvedly, že sečtení všech hlasů může trvat řadu dní. Proto je možné, že Američané půjdou o volební noci spát, aniž by znali vítěze, napsala agentura Reuters.

První součty budou zkresleny sčítáním korespondenčních hlasů. Demokraté volí korespondenčně častěji než republikáni. Státy, kde sčítání korespondenčních hlasů začne dříve, by tak mohly zpočátku hlásit velký náskok demokratů, který by se po sečtení hlasů odevzdaných během volebního dne mohl otočit ve prospěch republikánů. K takzvanému modrému přeludu by mohlo dojít například na Floridě či v Severní Karolíně, kde mohou volební úředníci vyjmout poštou zaslané hlasovací lístky z obálek před dnem voleb a vložit je do strojů na sčítání hlasů. Naopak v Pensylvánii či ve Wisconsinu se obálky s korespondenčními hlasy otevírat před volebním dnem nesmí. To může způsobit "červený přelud", tedy nejprve hlášené náskoky republikánů.

První vlna sčítání hlasů se očekává na východním pobřeží mezi 19:00 a 20:00 východoamerického času (ve středu 9. listopadu v 01:00 až 02:00 SEČ). Kolem 22:00 nebo 23:00 východoamerického času, tedy po uzavření volebních místností na středozápadě USA, by podle analytika Centra pro politiku na Virginské univerzitě Kylea Kondika mohli republikáni získat dostatečný náskok, aby experti amerických mediálních organizací mohli předpovědět, že republikáni ovládli Sněmovnu reprezentantů.

Pokud však bude souboj o Sněmovnu reprezentantů stále těsný, až začne sčítání na západním pobřeží, může podle odborníků trvat několik dní, než se potvrdí, kdo získal sněmovní většinu. Kalifornii obvykle trvá několik týdnů, než sečte všechny hlasovací lístky, a to částečně proto, že počítá hlasovací lístky s razítkem ze dne voleb, i když dorazí až s několikadenním zpožděním. Nevada a Washington také umožňují pozdní sčítání hlasovacích lístků, pokud jsou opatřeny poštovním razítkem s datem do 8. listopadu.

Na to, která strana ovládne Senát, by se mohlo čekat ještě déle. O konečném výsledku zřejmě rozhodnou těsná klání v Pensylvánii, Arizoně a Georgii. Pokud bude senátní souboj v Georgii tak těsný, jak se očekává, a žádný z kandidátů nezíská nadpoloviční většinu hlasů, uskuteční se tam 6. prosince druhé kolo hlasování.

Ostře sledované budou i souboje o funkce guvernérů či státních tajemníků. Agentura Reuters v této souvislosti uvedla, že na funkce guvernérů a státních tajemníků kandiduje několik stoupenců republikánského exprezidenta Donalda Trumpa, kteří stejně jako on nepravdivě tvrdí, že minulé prezidentské volby poznamenaly rozsáhlé podvody. Vítězství by je dostalo do funkcí, které jsou klíčové v prezidentských volbách. Ty se uskuteční v roce 2024 a Trump naznačil, že v nich hodlá kandidovat.

Spojené státy volí prezidenta nepřímo, přičemž kandidáti za vítězství v jednotlivých státech sbírají volitele, kteří následně hlasují podle výsledku "lidového hlasování". Ve většině států státní tajemník dohlíží na volby a hraje klíčovou roli při aplikování volebních zákonů. Guvernér potvrzuje seznam prezidentských volitelů vítězného kandidáta daného státu. Jednotlivé státy zasílají tyto hlasy volitelů k certifikaci do Kongresu USA. Právě proces certifikace v Kongresu narušil vpád Trumpových stoupenců do Kapitolu 6. ledna 2021.

V Arizoně se o post guvernéra a státního tajemníka ucházejí Trumpem podporovaní Kari Lakeová a Mark Finchem, v Michiganu Tudor Dixonová a Kristina Karamová a v Pensylvánii republikánský kandidát na guvernéra Doug Mastriano, který šířil Trumpova tvrzení o podvodech ve volbách a "ukradenému vítězství", v případě vítězství jmenuje státního tajemníka. Joe Biden ve zmíněných státech v roce 2020 zvítězil těsně.

Skupiny bojující za volební práva a ústavní experty nejvíce znepokojuje možnost, že guvernér a státní tajemník ve spolupráci zpochybní výsledek lidového hlasování, odmítnou potvrdit výsledek prezidentských voleb, nebo dokonce budou tvrdit, že poražený kandidát v jejich státě zvítězil.

Související

Kongres USA

Nejdelší shutdown v historii Spojených států skončil

Prezident Trump podepsal balíček, který ukončil nejdelší shutdown v historii Spojených států, čímž oficiálně obnovil provoz federální vlády. K finálnímu schválení došlo několik hodin poté, co Sněmovna reprezentantů hlasovala poměrem 222 pro a 209 proti přijetí kompromisní dohody mezi republikány a umírněnými senátními demokraty. Tato dohoda zajišťuje financování vlády do ledna a některým klíčovým agenturám dokonce po zbytek fiskálního roku 2026.

Více souvisejících

Kongres USA Volby USA

Aktuálně se děje

před 23 minutami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 1 hodinou

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 7 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Donald Trump

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

včera

Americká armáda, ilustrační fotografie

Revoluce ve válčení. USA podle expertů vytváří zbraně, které budou využívat umělou inteligenci

Americké ministerstvo války učinilo zásadní krok k transformaci moderního válčení spuštěním nové platformy GenAI.mil. Podle vojenské expertky Emelie Probasco představuje tento nástroj „kritický první krok“, který má americkým vojákům a civilním zaměstnancům Pentagonu umožnit bezpečné experimentování s umělou inteligencí přímo v jejich každodenní pracovní agendě.

včera

Už nenadávají u mobilů. Hněv generace Z se v roce 2025 přetvořil a začal měnit svět

Rok 2025 se stal okamžikem, kdy se hněv generace Z převalil z displejů mobilních telefonů do ulic po celém světě. Od Káthmándú přes Jakartu až po Limu se mladí lidé narození na přelomu tisíciletí postavili zavedeným elitám a proměnili lokální nepokoje v globální hnutí za spravedlnost. Podle sociologů nejde jen o rebelii pro rebelii samotnou, ale o protest poháněný univerzálními hodnotami, jako je právo na vzdělání, dostupné bydlení a konec korupce.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy