PŮVODNÍ ZPRÁVA | Zájemců o členství v EU je celá řada. Změny musí podstoupit nejen zájemci, ale i Unie

Rozšiřování Evropské unie je komplikovaný proces, který vyžaduje nejen proměnu zemí se zájmem o členství, nýbrž i samotné unijní politiky. Každá země navíc potřebuje vlastní přístupové podmínky „šité na míru“. Dále rozhoduje iniciativa. Zatímco Ukrajina vyvíjí aktivitu navíc, přístupové rozhovory se Srbskem už několik let stagnují a proces s Tureckem je dlouhodobě na mrtvém bodě.

Mluvčí ministerstva zahraničích věcí Aneta Kovářová pro EuroZprávy.cz potvrdila, že Ukrajina prokazuje vysokou schopnost věnovat se plnění úkolů stanovených v rámci přístupového procesu. „A to navzdory mimořádně těžké situaci, v níž se země ocitla v důsledku ruské agrese. Motivace a nasazení všech aktérů v tomto směru jsou za aktuálních podmínek z našeho pohledu obdivuhodné,“ uvedla.

Ukrajině se daří sladit svou zahraniční politiky se společnou zahraniční a bezpečnostní politikou EU. Termín si ale Kovářová netroufá odhadnout. „Některé výzvy naopak přetrvávají. Je však třeba zdůraznit, že Ukrajina je skutečně teprve na začátku procesu, například nebyl ještě zahájen formální screening acquis, který následuje rozhodnutí o zahájení jednání a tak podobně. V tuto chvíli by tedy bylo čirou spekulací pokusit se termín vstupu odhadovat.“

Mezitím je potřeba na budoucí přístup Ukrajiny připravit obě strany. „Rozšiřování je zároveň příležitostí k transformaci na obou stranách, je tedy zásadní intenzivně pracovat na tom, aby obě strany byly plně připravené co nejdříve,“ přiblížila Kovářová.

Doporučené články

Podle ní bude časování spíše v rukou Ukrajiny a její schopnosti nelehké transformace. Pro členské státy EU se nebude jednat o „calendar driven“, nýbrž o „reform driven“ proces. V tomto směru je důležitá i zkušenost zemí západního Balkánu a jejich reformního úsilí, a to nejen v rámci plnění přísných podmínek přístupového procesu, ale především perspektivy konkrétních přínosů pro tyto země a jejich občany,“ podotkla.

„Dopady budoucího vstupu dalších zemí včetně Ukrajiny na EU, její fungování a její politiky jsou samozřejmě předmětem analýz. Švédské předsednictví v Radě EU zahájilo diskusi členských států k takzvané absorpční kapacitě EU a španělské předsednictví v ní nepochybně bude v příštích týdnech a měsících aktivně pokračovat,“ vylíčila mluvčí české diplomacie.

Kyjev se snaží plnit podmínky i přes to, že rozhovory o vstupu ještě nebyly oficiálně zahájeny. Pro EuroZprávy.cz to uvedl politolog David Broul z Univerzity Palackého v Olomouci. „Pro Ukrajinu bude zásadní, aby s ní Evropská unie otevřela rozhovory o jednotlivých kapitolách vstupních podmínek. Země v tomto smyslu tlačí na unii tím, že se již teď snaží některé podmínky naplňovat, aniž by rozhovory byly oficiálně zahájeny; můžeme to vidět například na snaze bojovat s korupcí na Ukrajině,“ nastínil.

Doporučené články

Jednotlivé kapitoly jsou univerzální pro každou zemi. „Evropská komise je ‚šije na míru‘ dle potřeb zájemců a v posledních letech jsme mohli zpozorovat jejich zpřísnění právě ve vztahu k balkánským státům,“ poznamenal Broul.

Přístupový proces s Ukrajinou ale nemůže být urychlen. „Zásadní unijní hráči si velmi dobře uvědomují – a zvlášť od loňského summitu s balkánskými zájemci o členství – že přístupový proces s Ukrajinou nemůže být i přes její současné strasti urychlen na úkor zemí, které přístupový proces podstupují již řadu let,“ uvedl politolog.

Otázkou je také připravenost jednotlivých zemí. „Zároveň – poučeni řadou krizí z minulých let, které byly živeny od států nedodržujících, byť jen základní pravidla členství – nechtějí dopustit přijetí nových členů, kteří nebudou dostatečně připraveni,“ popsal.

Doporučené články

„Ve snaze vyhnout se případné destabilizaci unie pak zejména staré členské státy, a hlavně Francie, prosazovaly přijetí přísnějších přístupových kritérií, která budou muset být posléze uplatněna i na Ukrajinu. Unie tedy bude dbát na postupné přijetí žadatelů o členství v závislosti na rychlosti naplňování přísných přístupových kritérií,“ vysvětlil Broul.

Ve hře je otázka revize dosud platných smluv o EU. „Přirozeně, přístup nových členů ovlivňuje jak samotné žadatele o členství, tak Evropskou unii, jejíž instituce už si vážně pohrávají s myšlenkou na revizi stávajících zakladatelských smluv tak, aby odpovídaly dalšímu rozšíření.“

Zatím nepříliš nadějní adepti

S otázkou srbského připojení k Evropské unii se EuroZprávy.cz obrátily na tamního českého velvyslance Tomáše Kuchtu. „Srbsko je kandidátem na členství v EU, vyjednávání zahájilo v roce 2014. Dosud otevřelo 22 z 35 kapitol, podle nové metodologie otevřelo dva clustery ze šesti. Dynamika vyjednávání v uplynulých letech značně zpomalila, zatím poslední kapitoly byly otevřeny v prosinci 2021,“ přiblížil.

Srbsko zaostává v zásadních oblastech. „Důvodem je nedostatečný pokrok v klíčových oblastech jako jsou boj proti korupci a organizovanému zločinu, svoboda médií a vyjadřování,“ popsal.

Jako jedna z podmínek vstupu je i normalizace vztahů s Kosovem. „Jeho nezávislost dnes odmítá většina obyvatel Srbska. Od roku 2011 probíhá za zprostředkování EU dialog Bělehrad-Priština, v jehož rámci byla dosažena řada dohod, jejich implementace však stagnuje,“ pokračoval pro EuroZpráv.cz velvyslanec.

Doporučené články

Netroufá si odhadnout termíny normalizace vztahů ani vstupu země do EU. „V tuto chvíli je velmi těžké odhadnout, kdy dojde k normalizaci vztahů s Kosovem, případně ke vstupu Srbska do EU. Nemá tudíž ani smysl spekulovat, co by se dělo v případě jakéhokoli konfliktu obou zemí po vstupu Srbska do EU,“ doplnil.

Kosovo, které má konfliktní vztah se Srbskem, se zatím členem EU stát nemůže. „Kosovo se nemůže stát členem EU, dokud jej za suverénní stát neuznávají Slovensko, Španělsko, Rumunsko, Řecko a Kypr. Oficiálně tak nemohou být ani zahájeny přístupové rozhovory,“ upozornil politolog Broul.

Dalším z adeptů na členství v EU je i Turecko, situace se ale od ostatních zájemců zásadně liší. „S Tureckem je situace jednoduchá: země naplňuje některá z přístupových kritérií, rozhovory s ní ale byly zatím zmrazeny z důvodu neochoty jedné nebo obou stran nadále pracovat na plnění podmínek. Jakmile nastane oboustranná ochota, přístupové rozhovory se opět otevřou. Kdy tomu tak bude si netroufnu odhadnout,“ dodal Broul.

Související

Evropská unie, ilustrační fotografie.

EU má na dosah regulaci umělé inteligence. Existuje předběžná dohoda

Evropská unie se v pátek večer předběžně dohodla na regulaci AI neboli umělé inteligence, informovala Reuters. Podle agentury půjde o přelomová pravidla, ačkoliv bude ještě nutné doladit detaily. Evropa se tak zřejmě stane prvním kontinentem s pravidly pro regulaci systémů, jakým je například ChatGPT. 

Více souvisejících

EU Ukrajina srbsko Turecko

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 8 minutami

Vladimir Putin a  Sergej Michajlovič Mironov v roce 2018.

Rusko mění svět. Po Evropě "se natahuje" po území na dalším kontinentu

Politika současného Ruska je zaměřena jednoznačně na destabilizaci světového řádu využívající oportunisticky jakékoliv příležitosti, která se naskytne. Podle vlivného ruského senátora přišel čas, aby se Rusko začalo věnovat i jiným územím než Evropě. Tvrdí, že změna na americkém kontinentu již pod ruským vedením začala.

před 21 minutami

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Netanjahu hovořil po Bidenovi i s Putinem a nešetřil kritikou Moskvy

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu mluvil po americkém prezidentovi Joe Bidenovi i s jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem. Podle dostupných informací zkritizoval alianci Ruska s Íránem a vyjádřil nespokojenost s postojem Moskvy k probíhající válce s teroristickým hnutím Hamás v Pásmu Gazy.

před 1 hodinou

Aktualizováno před 2 hodinami

před 3 hodinami

Betlém, ilustrační fotografie.

Největší betlém na světě je v Čechách

Betlémářství má u nás dlouhou tradici. Již před několika staletími zdobily jesličky o Vánocích kostely i domácnosti. Specifické jsou betlémy mechanické, v nichž se jednotlivé figurky pohybují. Autor největších mechanických jesliček na světě pochází z Čech, narodil se před 185 lety, dne 13. prosince 1838. Jmenoval se Tomáš Krýza a jeho Krýzovy jesličky jsou pojmem známým po celém světě i zapsaným v Guinnessově knize rekordů.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Putin kandiduje, proto se Rusové snaží změnit vývoj války na Ukrajině

Rusové se navzdory zimnímu počasí snaží pokračovat v ofenzivních operacích na několika místech na Ukrajině. Podle amerického Institutu pro studium války (ISW) touží po převzetí a udržení iniciativy do ruských prezidentských voleb v březnu 2024, v nichž bude Vladimir Putin obhajovat mandát. 

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Adventní věnec

Adventní věnec. Kde se vzal symbol vánočního času?

Na adventním věnci již hoří svíce značící adventní neděle a odpočítávající čas do Štědrého dne. Zatímco dnes si předvánoční dobu bez adventního věnce nedokážeme představit, dříve ho lidé neznali. Věnec se svíčkami se stal symbolem adventu teprve v 19. století.

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 14 hodinami

Veronika Bílková

75 let od Všeobecné deklarace lidských práv. Vnímáme ji jako samozřejmost, což však mnohde stále neplatí, varuje Bílková

Valné shromáždění OSN schválilo před třičtvrtě stoletím, 10. prosince 1948, Všeobecnou deklaraci lidských práv. Nevedla k tomu jen zvěrstva druhé světové války, ale také zkušenost s totalitními režimy v meziválečném období, upozorňuje profesorka Veronika Bílková. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz přiznává, že dokument není právně závazný nástroj, zároveň dodává, že se stal základem pro jiné smlouvy, které právně závazné jsou. Odbornice na mezinárodní humanitární právo z Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze dále vysvětlila například to, proč si nemyslí, že nastal čas Deklaraci aktualizovat či měnit, a z jakého důvodu není šťastné zmiňovat lidská práva pouze v souvislosti s jejich porušováním.

před 15 hodinami

Aktualizováno včera

Poslední čtyři páry dvanácté řady StarDance.

Ve StarDance se rozhodlo o finalistech, dotancovala Iva Kubelková

Ve StarDance se v sobotu večer rozhodlo o tom, kdo postoupí do finále, kterým letošní řada soutěže vyvrcholí za týden, kdy budou vyhlášeni vítězové, tedy král a královna tanečního parketu. Dnes tančily ještě čtyři soutěžní páry, postupujícími jsou Eva Adamczyková, Darija Pavlovičová a Vavřinec Hradilek.

včera

Historický okamžik. Von der Leyenová ocenila dohodu na pravidlech pro AI

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v sobotu uvítala dohodu na unijních pravidlech pro regulaci umělé inteligence. Podle agentury Reuters půjde o přelomová pravidla, ačkoliv bude ještě nutné doladit detaily. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy