PŮVODNÍ ZPRÁVA | Zájemců o členství v EU je celá řada. Změny musí podstoupit nejen zájemci, ale i Unie

Rozšiřování Evropské unie je komplikovaný proces, který vyžaduje nejen proměnu zemí se zájmem o členství, nýbrž i samotné unijní politiky. Každá země navíc potřebuje vlastní přístupové podmínky „šité na míru“. Dále rozhoduje iniciativa. Zatímco Ukrajina vyvíjí aktivitu navíc, přístupové rozhovory se Srbskem už několik let stagnují a proces s Tureckem je dlouhodobě na mrtvém bodě.

Mluvčí ministerstva zahraničích věcí Aneta Kovářová pro EuroZprávy.cz potvrdila, že Ukrajina prokazuje vysokou schopnost věnovat se plnění úkolů stanovených v rámci přístupového procesu. „A to navzdory mimořádně těžké situaci, v níž se země ocitla v důsledku ruské agrese. Motivace a nasazení všech aktérů v tomto směru jsou za aktuálních podmínek z našeho pohledu obdivuhodné,“ uvedla.

Ukrajině se daří sladit svou zahraniční politiky se společnou zahraniční a bezpečnostní politikou EU. Termín si ale Kovářová netroufá odhadnout. „Některé výzvy naopak přetrvávají. Je však třeba zdůraznit, že Ukrajina je skutečně teprve na začátku procesu, například nebyl ještě zahájen formální screening acquis, který následuje rozhodnutí o zahájení jednání a tak podobně. V tuto chvíli by tedy bylo čirou spekulací pokusit se termín vstupu odhadovat.“

Mezitím je potřeba na budoucí přístup Ukrajiny připravit obě strany. „Rozšiřování je zároveň příležitostí k transformaci na obou stranách, je tedy zásadní intenzivně pracovat na tom, aby obě strany byly plně připravené co nejdříve,“ přiblížila Kovářová.

Doporučené články

Podle ní bude časování spíše v rukou Ukrajiny a její schopnosti nelehké transformace. Pro členské státy EU se nebude jednat o „calendar driven“, nýbrž o „reform driven“ proces. V tomto směru je důležitá i zkušenost zemí západního Balkánu a jejich reformního úsilí, a to nejen v rámci plnění přísných podmínek přístupového procesu, ale především perspektivy konkrétních přínosů pro tyto země a jejich občany,“ podotkla.

„Dopady budoucího vstupu dalších zemí včetně Ukrajiny na EU, její fungování a její politiky jsou samozřejmě předmětem analýz. Švédské předsednictví v Radě EU zahájilo diskusi členských států k takzvané absorpční kapacitě EU a španělské předsednictví v ní nepochybně bude v příštích týdnech a měsících aktivně pokračovat,“ vylíčila mluvčí české diplomacie.

Kyjev se snaží plnit podmínky i přes to, že rozhovory o vstupu ještě nebyly oficiálně zahájeny. Pro EuroZprávy.cz to uvedl politolog David Broul z Univerzity Palackého v Olomouci. „Pro Ukrajinu bude zásadní, aby s ní Evropská unie otevřela rozhovory o jednotlivých kapitolách vstupních podmínek. Země v tomto smyslu tlačí na unii tím, že se již teď snaží některé podmínky naplňovat, aniž by rozhovory byly oficiálně zahájeny; můžeme to vidět například na snaze bojovat s korupcí na Ukrajině,“ nastínil.

Doporučené články

Jednotlivé kapitoly jsou univerzální pro každou zemi. „Evropská komise je ‚šije na míru‘ dle potřeb zájemců a v posledních letech jsme mohli zpozorovat jejich zpřísnění právě ve vztahu k balkánským státům,“ poznamenal Broul.

Přístupový proces s Ukrajinou ale nemůže být urychlen. „Zásadní unijní hráči si velmi dobře uvědomují – a zvlášť od loňského summitu s balkánskými zájemci o členství – že přístupový proces s Ukrajinou nemůže být i přes její současné strasti urychlen na úkor zemí, které přístupový proces podstupují již řadu let,“ uvedl politolog.

Otázkou je také připravenost jednotlivých zemí. „Zároveň – poučeni řadou krizí z minulých let, které byly živeny od států nedodržujících, byť jen základní pravidla členství – nechtějí dopustit přijetí nových členů, kteří nebudou dostatečně připraveni,“ popsal.

Doporučené články

„Ve snaze vyhnout se případné destabilizaci unie pak zejména staré členské státy, a hlavně Francie, prosazovaly přijetí přísnějších přístupových kritérií, která budou muset být posléze uplatněna i na Ukrajinu. Unie tedy bude dbát na postupné přijetí žadatelů o členství v závislosti na rychlosti naplňování přísných přístupových kritérií,“ vysvětlil Broul.

Ve hře je otázka revize dosud platných smluv o EU. „Přirozeně, přístup nových členů ovlivňuje jak samotné žadatele o členství, tak Evropskou unii, jejíž instituce už si vážně pohrávají s myšlenkou na revizi stávajících zakladatelských smluv tak, aby odpovídaly dalšímu rozšíření.“

Zatím nepříliš nadějní adepti

S otázkou srbského připojení k Evropské unii se EuroZprávy.cz obrátily na tamního českého velvyslance Tomáše Kuchtu. „Srbsko je kandidátem na členství v EU, vyjednávání zahájilo v roce 2014. Dosud otevřelo 22 z 35 kapitol, podle nové metodologie otevřelo dva clustery ze šesti. Dynamika vyjednávání v uplynulých letech značně zpomalila, zatím poslední kapitoly byly otevřeny v prosinci 2021,“ přiblížil.

Srbsko zaostává v zásadních oblastech. „Důvodem je nedostatečný pokrok v klíčových oblastech jako jsou boj proti korupci a organizovanému zločinu, svoboda médií a vyjadřování,“ popsal.

Jako jedna z podmínek vstupu je i normalizace vztahů s Kosovem. „Jeho nezávislost dnes odmítá většina obyvatel Srbska. Od roku 2011 probíhá za zprostředkování EU dialog Bělehrad-Priština, v jehož rámci byla dosažena řada dohod, jejich implementace však stagnuje,“ pokračoval pro EuroZpráv.cz velvyslanec.

Doporučené články

Netroufá si odhadnout termíny normalizace vztahů ani vstupu země do EU. „V tuto chvíli je velmi těžké odhadnout, kdy dojde k normalizaci vztahů s Kosovem, případně ke vstupu Srbska do EU. Nemá tudíž ani smysl spekulovat, co by se dělo v případě jakéhokoli konfliktu obou zemí po vstupu Srbska do EU,“ doplnil.

Kosovo, které má konfliktní vztah se Srbskem, se zatím členem EU stát nemůže. „Kosovo se nemůže stát členem EU, dokud jej za suverénní stát neuznávají Slovensko, Španělsko, Rumunsko, Řecko a Kypr. Oficiálně tak nemohou být ani zahájeny přístupové rozhovory,“ upozornil politolog Broul.

Dalším z adeptů na členství v EU je i Turecko, situace se ale od ostatních zájemců zásadně liší. „S Tureckem je situace jednoduchá: země naplňuje některá z přístupových kritérií, rozhovory s ní ale byly zatím zmrazeny z důvodu neochoty jedné nebo obou stran nadále pracovat na plnění podmínek. Jakmile nastane oboustranná ochota, přístupové rozhovory se opět otevřou. Kdy tomu tak bude si netroufnu odhadnout,“ dodal Broul.

Související

Kaja Kallasová

Evropa si proráží cestu k většímu vlivu. V Ženevě budou ministři jednat s Íránci

V Ženevě se dnes scházejí ministři zahraničí Velké Británie, Francie a Německa s íránským protějškem Abbasem Aragčím. Cílem je obnovit diplomatický dialog o íránském jaderném programu a zabránit další eskalaci konfliktu na Blízkém východě. Evropa se v minulosti podílela na vzniku historické jaderné dohody s Íránem a nyní se pokouší sehrát podobně klíčovou roli.

Více souvisejících

EU (Evropská unie) Ukrajina Srbsko Turecko

Aktuálně se děje

včera

včera

Policie ČR, ilustrační fotografie.

Tragédie na příbramské střelnici. Žena obrátila zbraň proti sobě

K tragickému incidentu došlo ve čtvrtek na střelnici v Příbrami. Zemřela tam žena, která při střelbě s instruktorem obrátila zbraň proti sobě. Případ vyšetřuje policie. Tuzemská média připomínají, že na Příbramsku si loni totožným způsobem vzal život populární herec Karel Heřmánek. 

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie

Bývalý fotbalový reprezentant Čelůstka ukončil kvůli zdravotním problémům kariéru

Prostřednictvím emotivního videa oznámil v pondělí konec hráčské kariéry fotbalový obránce a bývalý reprezentant Ondřej Čelůstka. Učinil tak v 35 letech a i navzdory tomu, že měl v posledních dnech dostat nabídku od prvoligového nováčka ze Zlína i od druholigového Artisu Brno. Nakonec ho fotbaloví fanoušci už na trávnících neuvidí, jelikož se tak Čelůstka rozhodl po doporučení lékařů.

včera

včera

Stanislav Šárský v seriálu Lajna.

Zemřel uznávaný divadelní herec Stanislav Šárský

Českou hereckou obec zasáhla v pátek smutná zpráva. Ve věku 85 let zemřel Stanislav Šárský, dlouholetý člen souboru a někdejší šéf činohry ostravského státního divadla. Před dvěma lety získal Thálii za celoživotní mistrovství.

včera

Summit NATO 2024 ve Washingtonu

NATO chystá revoluční změnu: Pokud Rusko zaútočí, válčit se bude na jeho území

Západní spojenci v rámci NATO připravují přelomovou změnu ve své obranné strategii. Pokud by Rusko v příštích letech zaútočilo na členský stát aliance, NATO podle nové koncepce plánuje nejen okamžitou obranu, ale i protiútoky přímo na ruském území. O plánech hovořili evropští představitelé na bezpečnostní konferenci GLOBSEC a očekává se, že nové cíle budou schváleny na nadcházejícím summitu NATO.

včera

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Írán není Irák. Trump má před sebou nemožné rozhodnutí

Donald Trump stojí před nezáviděníhodným rozhodnutím, které může na Blízkém východě rozpoutat ještě horší konflikt. Úder proti Íránu by možná uspokojil spojence v Izraeli, ale mohl by stát životy tisíce amerických vojáků, destabilizovat celý svět a vyvolat bouři i uvnitř Spojených států. Ať už se Trump rozhodne jakkoli, musí mít na paměti, že Írán není Irák ani Afghánistán, a Američanům může pobyt v okolí Perského zálivu velmi znepříjemnit.

včera

Rubl, ilustrační foto

Ruská ekonomika se hroutí, přiznává tamní centrální banka

Ruská ekonomika, která poslední dva roky těžila z mobilizace všech dostupných zdrojů ve jménu války, začíná ztrácet dech. Guvernérka Ruské centrální banky Elvira Nabiullinová na Petrohradském mezinárodním ekonomickém fóru varovala, že růst poháněný „volnými kapacitami“ je u konce – zásoby peněz, pracovní síly i průmyslových rezerv se totiž tenčí.

včera

Vendula Bechná

Jak se někdo může rozhodnout střílet po spolužácích a učitelích? Psycholožka promluvila o motivacích i varovných signálech

Školní střelby mají kořeny v kombinaci psychických poruch, frustrace, izolace a selhání okolí. Psycholožka Vendula Bechná z online porady MOJRA v rozhovoru pro EuroZprávy.cz upozorňuje na rizikové faktory jako šikana, odmítnutí či fascinace násilím. Média a sociální sítě navíc hrají roli nejen v inspiraci, ale i v posilování motivace pachatelů. Včasné rozpoznání varovných signálů přitom může zachránit životy.

včera

včera

včera

Donald Trump

Írán odmítá jednat s USA, dokud Izrael nezastaví útoky. Trump zatím vyčkává

Íránský ministr zahraničí Abbás Araghtší dnes oznámil, že jeho země odmítá jakékoli jednání se Spojenými státy, dokud Izrael nepřestane s útoky na íránské cíle. Podle státní agentury IRNA řekl: „Američané chtějí vyjednávat a několikrát nám zaslali zprávy, ale jasně jsme řekli, že pro dialog není prostor, dokud [agrese] neskončí. Nemáme co jednat s Amerikou, která je partnerem tohoto zločinu.“

včera

Írán, ilustrační foto

Írán je připraven na tvrdý úder i za cenu sebezničení. Hrozí nevratná eskalace

Američtí představitelé varují, že případné zaminování Hormuzského průlivu Íránem by mohlo paralyzovat lodní dopravu a ohrozit tisíce amerických vojáků v regionu. Teherán hrozí tímto krokem, pokud se USA zapojí do izraelských útoků. Zablokování klíčové trasy pro ropu a plyn by vyvolalo prudké globální otřesy. Podle expertů je Írán schopen stále způsobit velice rozsáhlé škody, a to i za cenu vlastního zničení.

včera

včera

Čína, ilustrační fotografie

Čína a Blízký východ. Peking je na straně Teheránu, má to ale háček

Čína posiluje partnerství s Íránem a prezentuje se jako globální protiváha Spojeným státům. V případě amerického útoku na Teherán by však její role zůstala omezená na rétoriku a diplomacii. Podle expertů nemá Peking vojenské kapacity ani vůli zasáhnout a jeho vliv na Blízkém východě naráží na vlastní hranice. Výsledkem je pozice, v níž Peking zůstává závislý na stabilitě zajišťované jinými, především Spojenými státy

včera

Dmitrij Peskov

Třetí kolo mírových rozhovorů. Peskov prozradil, v jaké je to fázi

Moskva a Kyjev se připravují na třetí kolo mírových rozhovorů, vyplývá to z vyjádření mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova. Ruský prezident Vladimir Putin v týdnu řekl, že je připraven jednat s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Není ale pravděpodobné, že by k jejich setkání došlo už příště. 

včera

včera

Kaja Kallasová

Evropa si proráží cestu k většímu vlivu. V Ženevě budou ministři jednat s Íránci

V Ženevě se dnes scházejí ministři zahraničí Velké Británie, Francie a Německa s íránským protějškem Abbasem Aragčím. Cílem je obnovit diplomatický dialog o íránském jaderném programu a zabránit další eskalaci konfliktu na Blízkém východě. Evropa se v minulosti podílela na vzniku historické jaderné dohody s Íránem a nyní se pokouší sehrát podobně klíčovou roli.

včera

Putin vyjádřil ochotu jednat se Zelenským. Němcům poslal jasný vzkaz

Jsme připraveni ukončit válku na Ukrajině co možná nejdříve, tvrdí ruský prezident Vladimir Putin. Moskva podle jeho slov preferuje diplomatické řešení konfliktu a je připravena pokračovat v jednáních s Kyjevem. Sám Putin je ochoten jednat i s ukrajinským protějškem. Na Putinova slova upozornil Kyiv Independent

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy