PŮVODNÍ ZPRÁVA | Zájemců o členství v EU je celá řada. Změny musí podstoupit nejen zájemci, ale i Unie

Mluvčí ministerstva zahraničích věcí Aneta Kovářová pro EuroZprávy.cz potvrdila, že Ukrajina prokazuje vysokou schopnost věnovat se plnění úkolů stanovených v rámci přístupového procesu. „A to navzdory mimořádně těžké situaci, v níž se země ocitla v důsledku ruské agrese. Motivace a nasazení všech aktérů v tomto směru jsou za aktuálních podmínek z našeho pohledu obdivuhodné,“ uvedla.

Ukrajině se daří sladit svou zahraniční politiky se společnou zahraniční a bezpečnostní politikou EU. Termín si ale Kovářová netroufá odhadnout. „Některé výzvy naopak přetrvávají. Je však třeba zdůraznit, že Ukrajina je skutečně teprve na začátku procesu, například nebyl ještě zahájen formální screening acquis, který následuje rozhodnutí o zahájení jednání a tak podobně. V tuto chvíli by tedy bylo čirou spekulací pokusit se termín vstupu odhadovat.“

Mezitím je potřeba na budoucí přístup Ukrajiny připravit obě strany. „Rozšiřování je zároveň příležitostí k transformaci na obou stranách, je tedy zásadní intenzivně pracovat na tom, aby obě strany byly plně připravené co nejdříve,“ přiblížila Kovářová.

Podle ní bude časování spíše v rukou Ukrajiny a její schopnosti nelehké transformace. Pro členské státy EU se nebude jednat o „calendar driven“, nýbrž o „reform driven“ proces. V tomto směru je důležitá i zkušenost zemí západního Balkánu a jejich reformního úsilí, a to nejen v rámci plnění přísných podmínek přístupového procesu, ale především perspektivy konkrétních přínosů pro tyto země a jejich občany,“ podotkla.

„Dopady budoucího vstupu dalších zemí včetně Ukrajiny na EU, její fungování a její politiky jsou samozřejmě předmětem analýz. Švédské předsednictví v Radě EU zahájilo diskusi členských států k takzvané absorpční kapacitě EU a španělské předsednictví v ní nepochybně bude v příštích týdnech a měsících aktivně pokračovat,“ vylíčila mluvčí české diplomacie.

Kyjev se snaží plnit podmínky i přes to, že rozhovory o vstupu ještě nebyly oficiálně zahájeny. Pro EuroZprávy.cz to uvedl politolog David Broul z Univerzity Palackého v Olomouci. „Pro Ukrajinu bude zásadní, aby s ní Evropská unie otevřela rozhovory o jednotlivých kapitolách vstupních podmínek. Země v tomto smyslu tlačí na unii tím, že se již teď snaží některé podmínky naplňovat, aniž by rozhovory byly oficiálně zahájeny; můžeme to vidět například na snaze bojovat s korupcí na Ukrajině,“ nastínil.

Jednotlivé kapitoly jsou univerzální pro každou zemi. „Evropská komise je ‚šije na míru‘ dle potřeb zájemců a v posledních letech jsme mohli zpozorovat jejich zpřísnění právě ve vztahu k balkánským státům,“ poznamenal Broul.

Přístupový proces s Ukrajinou ale nemůže být urychlen. „Zásadní unijní hráči si velmi dobře uvědomují – a zvlášť od loňského summitu s balkánskými zájemci o členství – že přístupový proces s Ukrajinou nemůže být i přes její současné strasti urychlen na úkor zemí, které přístupový proces podstupují již řadu let,“ uvedl politolog.

Otázkou je také připravenost jednotlivých zemí. „Zároveň – poučeni řadou krizí z minulých let, které byly živeny od států nedodržujících, byť jen základní pravidla členství – nechtějí dopustit přijetí nových členů, kteří nebudou dostatečně připraveni,“ popsal.

„Ve snaze vyhnout se případné destabilizaci unie pak zejména staré členské státy, a hlavně Francie, prosazovaly přijetí přísnějších přístupových kritérií, která budou muset být posléze uplatněna i na Ukrajinu. Unie tedy bude dbát na postupné přijetí žadatelů o členství v závislosti na rychlosti naplňování přísných přístupových kritérií,“ vysvětlil Broul.

Ve hře je otázka revize dosud platných smluv o EU. „Přirozeně, přístup nových členů ovlivňuje jak samotné žadatele o členství, tak Evropskou unii, jejíž instituce už si vážně pohrávají s myšlenkou na revizi stávajících zakladatelských smluv tak, aby odpovídaly dalšímu rozšíření.“

Zatím nepříliš nadějní adepti

S otázkou srbského připojení k Evropské unii se EuroZprávy.cz obrátily na tamního českého velvyslance Tomáše Kuchtu. „Srbsko je kandidátem na členství v EU, vyjednávání zahájilo v roce 2014. Dosud otevřelo 22 z 35 kapitol, podle nové metodologie otevřelo dva clustery ze šesti. Dynamika vyjednávání v uplynulých letech značně zpomalila, zatím poslední kapitoly byly otevřeny v prosinci 2021,“ přiblížil.

Srbsko zaostává v zásadních oblastech. „Důvodem je nedostatečný pokrok v klíčových oblastech jako jsou boj proti korupci a organizovanému zločinu, svoboda médií a vyjadřování,“ popsal.

Jako jedna z podmínek vstupu je i normalizace vztahů s Kosovem. „Jeho nezávislost dnes odmítá většina obyvatel Srbska. Od roku 2011 probíhá za zprostředkování EU dialog Bělehrad-Priština, v jehož rámci byla dosažena řada dohod, jejich implementace však stagnuje,“ pokračoval pro EuroZpráv.cz velvyslanec.

Netroufá si odhadnout termíny normalizace vztahů ani vstupu země do EU. „V tuto chvíli je velmi těžké odhadnout, kdy dojde k normalizaci vztahů s Kosovem, případně ke vstupu Srbska do EU. Nemá tudíž ani smysl spekulovat, co by se dělo v případě jakéhokoli konfliktu obou zemí po vstupu Srbska do EU,“ doplnil.

Kosovo, které má konfliktní vztah se Srbskem, se zatím členem EU stát nemůže. „Kosovo se nemůže stát členem EU, dokud jej za suverénní stát neuznávají Slovensko, Španělsko, Rumunsko, Řecko a Kypr. Oficiálně tak nemohou být ani zahájeny přístupové rozhovory,“ upozornil politolog Broul.

Dalším z adeptů na členství v EU je i Turecko, situace se ale od ostatních zájemců zásadně liší. „S Tureckem je situace jednoduchá: země naplňuje některá z přístupových kritérií, rozhovory s ní ale byly zatím zmrazeny z důvodu neochoty jedné nebo obou stran nadále pracovat na plnění podmínek. Jakmile nastane oboustranná ochota, přístupové rozhovory se opět otevřou. Kdy tomu tak bude si netroufnu odhadnout,“ dodal Broul.