PŮVODNÍ ZPRÁVA | Zájemců o členství v EU je celá řada. Změny musí podstoupit nejen zájemci, ale i Unie

Rozšiřování Evropské unie je komplikovaný proces, který vyžaduje nejen proměnu zemí se zájmem o členství, nýbrž i samotné unijní politiky. Každá země navíc potřebuje vlastní přístupové podmínky „šité na míru“. Dále rozhoduje iniciativa. Zatímco Ukrajina vyvíjí aktivitu navíc, přístupové rozhovory se Srbskem už několik let stagnují a proces s Tureckem je dlouhodobě na mrtvém bodě.

Mluvčí ministerstva zahraničích věcí Aneta Kovářová pro EuroZprávy.cz potvrdila, že Ukrajina prokazuje vysokou schopnost věnovat se plnění úkolů stanovených v rámci přístupového procesu. „A to navzdory mimořádně těžké situaci, v níž se země ocitla v důsledku ruské agrese. Motivace a nasazení všech aktérů v tomto směru jsou za aktuálních podmínek z našeho pohledu obdivuhodné,“ uvedla.

Ukrajině se daří sladit svou zahraniční politiky se společnou zahraniční a bezpečnostní politikou EU. Termín si ale Kovářová netroufá odhadnout. „Některé výzvy naopak přetrvávají. Je však třeba zdůraznit, že Ukrajina je skutečně teprve na začátku procesu, například nebyl ještě zahájen formální screening acquis, který následuje rozhodnutí o zahájení jednání a tak podobně. V tuto chvíli by tedy bylo čirou spekulací pokusit se termín vstupu odhadovat.“

Mezitím je potřeba na budoucí přístup Ukrajiny připravit obě strany. „Rozšiřování je zároveň příležitostí k transformaci na obou stranách, je tedy zásadní intenzivně pracovat na tom, aby obě strany byly plně připravené co nejdříve,“ přiblížila Kovářová.

Doporučené články

Podle ní bude časování spíše v rukou Ukrajiny a její schopnosti nelehké transformace. Pro členské státy EU se nebude jednat o „calendar driven“, nýbrž o „reform driven“ proces. V tomto směru je důležitá i zkušenost zemí západního Balkánu a jejich reformního úsilí, a to nejen v rámci plnění přísných podmínek přístupového procesu, ale především perspektivy konkrétních přínosů pro tyto země a jejich občany,“ podotkla.

„Dopady budoucího vstupu dalších zemí včetně Ukrajiny na EU, její fungování a její politiky jsou samozřejmě předmětem analýz. Švédské předsednictví v Radě EU zahájilo diskusi členských států k takzvané absorpční kapacitě EU a španělské předsednictví v ní nepochybně bude v příštích týdnech a měsících aktivně pokračovat,“ vylíčila mluvčí české diplomacie.

Kyjev se snaží plnit podmínky i přes to, že rozhovory o vstupu ještě nebyly oficiálně zahájeny. Pro EuroZprávy.cz to uvedl politolog David Broul z Univerzity Palackého v Olomouci. „Pro Ukrajinu bude zásadní, aby s ní Evropská unie otevřela rozhovory o jednotlivých kapitolách vstupních podmínek. Země v tomto smyslu tlačí na unii tím, že se již teď snaží některé podmínky naplňovat, aniž by rozhovory byly oficiálně zahájeny; můžeme to vidět například na snaze bojovat s korupcí na Ukrajině,“ nastínil.

Doporučené články

Jednotlivé kapitoly jsou univerzální pro každou zemi. „Evropská komise je ‚šije na míru‘ dle potřeb zájemců a v posledních letech jsme mohli zpozorovat jejich zpřísnění právě ve vztahu k balkánským státům,“ poznamenal Broul.

Přístupový proces s Ukrajinou ale nemůže být urychlen. „Zásadní unijní hráči si velmi dobře uvědomují – a zvlášť od loňského summitu s balkánskými zájemci o členství – že přístupový proces s Ukrajinou nemůže být i přes její současné strasti urychlen na úkor zemí, které přístupový proces podstupují již řadu let,“ uvedl politolog.

Otázkou je také připravenost jednotlivých zemí. „Zároveň – poučeni řadou krizí z minulých let, které byly živeny od států nedodržujících, byť jen základní pravidla členství – nechtějí dopustit přijetí nových členů, kteří nebudou dostatečně připraveni,“ popsal.

Doporučené články

„Ve snaze vyhnout se případné destabilizaci unie pak zejména staré členské státy, a hlavně Francie, prosazovaly přijetí přísnějších přístupových kritérií, která budou muset být posléze uplatněna i na Ukrajinu. Unie tedy bude dbát na postupné přijetí žadatelů o členství v závislosti na rychlosti naplňování přísných přístupových kritérií,“ vysvětlil Broul.

Ve hře je otázka revize dosud platných smluv o EU. „Přirozeně, přístup nových členů ovlivňuje jak samotné žadatele o členství, tak Evropskou unii, jejíž instituce už si vážně pohrávají s myšlenkou na revizi stávajících zakladatelských smluv tak, aby odpovídaly dalšímu rozšíření.“

Zatím nepříliš nadějní adepti

S otázkou srbského připojení k Evropské unii se EuroZprávy.cz obrátily na tamního českého velvyslance Tomáše Kuchtu. „Srbsko je kandidátem na členství v EU, vyjednávání zahájilo v roce 2014. Dosud otevřelo 22 z 35 kapitol, podle nové metodologie otevřelo dva clustery ze šesti. Dynamika vyjednávání v uplynulých letech značně zpomalila, zatím poslední kapitoly byly otevřeny v prosinci 2021,“ přiblížil.

Srbsko zaostává v zásadních oblastech. „Důvodem je nedostatečný pokrok v klíčových oblastech jako jsou boj proti korupci a organizovanému zločinu, svoboda médií a vyjadřování,“ popsal.

Jako jedna z podmínek vstupu je i normalizace vztahů s Kosovem. „Jeho nezávislost dnes odmítá většina obyvatel Srbska. Od roku 2011 probíhá za zprostředkování EU dialog Bělehrad-Priština, v jehož rámci byla dosažena řada dohod, jejich implementace však stagnuje,“ pokračoval pro EuroZpráv.cz velvyslanec.

Doporučené články

Netroufá si odhadnout termíny normalizace vztahů ani vstupu země do EU. „V tuto chvíli je velmi těžké odhadnout, kdy dojde k normalizaci vztahů s Kosovem, případně ke vstupu Srbska do EU. Nemá tudíž ani smysl spekulovat, co by se dělo v případě jakéhokoli konfliktu obou zemí po vstupu Srbska do EU,“ doplnil.

Kosovo, které má konfliktní vztah se Srbskem, se zatím členem EU stát nemůže. „Kosovo se nemůže stát členem EU, dokud jej za suverénní stát neuznávají Slovensko, Španělsko, Rumunsko, Řecko a Kypr. Oficiálně tak nemohou být ani zahájeny přístupové rozhovory,“ upozornil politolog Broul.

Dalším z adeptů na členství v EU je i Turecko, situace se ale od ostatních zájemců zásadně liší. „S Tureckem je situace jednoduchá: země naplňuje některá z přístupových kritérií, rozhovory s ní ale byly zatím zmrazeny z důvodu neochoty jedné nebo obou stran nadále pracovat na plnění podmínek. Jakmile nastane oboustranná ochota, přístupové rozhovory se opět otevřou. Kdy tomu tak bude si netroufnu odhadnout,“ dodal Broul.

Související

Ilustrační foto

EU žaluje Francii za to, že lidem říká, jak recyklovat

Evropská komise podala žalobu na Francii kvůli jejímu přísnému systému označování odpadu. Podle Bruselu totiž povinné francouzské recyklační štítky porušují princip volného pohybu zboží v rámci jednotného evropského trhu.
Čína, ilustrační fotografie

Blíží se klíčový summit EU-Čína. Obě strany chtějí vytvořit tlak, nesmějí to ale přehnat

Čína tento týden hostí summit s lídry Evropské unie. Peking požaduje zrušení cel na elektromobily, Brusel ho však viní z podpory Ruska v jeho válce proti Ukrajině a agresivní hospodářské politiky. Obě strany vstupují do jednání s minimem důvěry, zato s maximem očekávání. Výsledek určí další směřování evropsko-čínských vztahů ve světě sílícího strategického soupeření. Obě strany se přitom nutně potřebují.

Více souvisejících

EU (Evropská unie) Ukrajina Srbsko Turecko

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Ilustrační fotografie.

Čeští fotbaloví zástupci v Evropě znají další možné soupeře. Nejtěžší výběr má Plzeň, co Ostrava a Sparta?

Ještě předtím než všichni tuzemští pohároví zástupci vstoupili do bojů o účast v hlavních fází evropských soutěží, už vědí, s kým se utkají v další fázi předkol. Z pondělního losování ve švýcarském Nyonu tak vyplývá, že nejtěžší vyhlídky má z českých účastníků Viktoria Plzeň. Český vicemistr by se totiž v případě postupu z 2. předkola Ligy mistrů přes Servette Ženeva utkal s někým z dvojice Glasgow Rangers-Panathinaikos Atény. To v bojích o Evropskou ligu čeká Ostravu po případném postupu do 3. předkola buď slovinské Celje nebo kyperská AEK Larnaka. A své možné příští soky má na vybranou i pražská Sparta, která po kazašském Aktobe může změřit síly s dalšími méně známými celky – s Ararat-Armenia či s rumunským klubem Universitateu Kluž.

Aktualizováno před 3 hodinami

Ozzy Osbourne

Zemřel legendární Ozzy Osbourne

Svět rockové hudby přišel o jednu z největších legend. Ve věku 76 let zemřel slavný britský zpěvák Ozzy Osbourne, frontman metalové skupiny Black Sabbath. Větších komerčních úspěchů dosáhl během následné sólové kariéry. V posledních letech se potýkal se zdravotními problémy. 

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Prezident Trump

Trumpa podruhé přijme britský panovník. V programu zůstává jeden otazník

V září naruší běžný chod britské společnosti velká událost. Na návštěvu přijede americký prezident Donald Trump, jeden z nejmocnějších mužů světa. Program šéfa Bílého domu se stále připravuje a on sám do harmonogramu svým způsobem zasahuje. Podle zjištění BBC si nepřeje, aby se speciálně kvůli němu scházeli britští zákonodárci. 

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Ilustrační foto

Íránský režim zdrcený válkou míchá víru s nacionalismem. Jde o nebezpečnou hru, problémy ale nezakryje

Po dvanáctidenní válce s Izraelem a americkým zásahem čelí Írán těžkým následkům – zničené armádě, jadernému programu i ztrátám civilistů. Vedení režimu však v krizi sází na nacionalismus a šíitské rituály, aby obnovilo podporu obyvatel. Ve veřejném prostoru se objevují mytologické motivy a vlastenecké symboly. Nová rétorika íránského režimu ale zřejmě nestačí k překrytí hlubokých ekonomických a sociálních problémů.

před 7 hodinami

Marco Rubio na zápase UFC 316

Škrty v zahraniční pomoci nikoho nezabijí, tvrdí USA. Zemře 14 milionů lidí, spočítali vědci

Zpravodajové CNN navštívili východní Afghánistán a jejich reportáž z nemocnice v provincii Nangarhár vyvolává silné emoce. Mrazivou kulisou příběhu je pláč ženy, jejíž roční syn Muhammad Umar zemřel na následky podvýživy a meningitidy. Chlapec měl zdravotní problémy už od narození, ale podle lékařů jeho stav zhoršily drastické škrty v humanitární pomoci USA, které letos zasáhly i tento region.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Gaza

OSN: Pásmo Gazy je peklem na Zemi. Lékaři omdlévají, děti umírají hlady

Situace v Pásmu Gazy se dál dramaticky zhoršuje a OSN varuje, že podmínky v oblasti se proměnily v „peklo na Zemi“. Podle agentury OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA) hlásí lékaři, humanitární pracovníci i novináři kolapsy z hladu a vyčerpání, přičemž někteří během služby přímo omdlévají. Od konce května přišlo podle odhadů UNRWA o život až 1 000 lidí ve snaze získat potravinovou pomoc.

před 9 hodinami

Breivik, Anders

14 let po útocích na ostrově Utøya je internet inkubátorem extremismu. Navzdory nespočtu varování

Před čtrnácti lety provedl Anders Breivik nejhorší útok v dějinách moderního Norska. Jeho radikalizace odhalila temnou stránku internetu – svět osamělých vlků, nenávisti a ideologické manipulace. Dnes, s rozmachem umělé inteligence a personalizovaného obsahu, se digitální prostředí stává ještě nebezpečnějším inkubátorem extremismu, kde se „noví Breivikové“ mohou zrodit rychleji a tišeji než kdy dřív.

před 10 hodinami

Izrael, ilustrační foto

Británii dochází trpělivost. Izraeli zaslala důrazné varování

Velká Británie varovala Izrael, že může čelit dalším sankcím, pokud se nezlepší humanitární situace v Gaze. Šéf britské diplomacie David Lammy v úterním rozhovoru pro Times Radio uvedl, že Londýn zvažuje další opatření, pokud nedojde ke zmírnění utrpení civilistů. Británie je jedním z 28 států, které podepsaly společné prohlášení ostře kritizující izraelskou politiku distribuce humanitární pomoci v Pásmu Gazy.

před 10 hodinami

Donald Trump

USA opouští UNESCO, oznámil Trump

Prezident Donald Trump oznámil, že Spojené státy opět opustí Organizaci OSN pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO). Důvodem je podle Bílého domu „protikulturní směřování“, podpora palestinských a čínských zájmů a agendy, které jsou údajně v rozporu s americkými hodnotami.

před 12 hodinami

Ilustrační foto

EU žaluje Francii za to, že lidem říká, jak recyklovat

Evropská komise podala žalobu na Francii kvůli jejímu přísnému systému označování odpadu. Podle Bruselu totiž povinné francouzské recyklační štítky porušují princip volného pohybu zboží v rámci jednotného evropského trhu.

před 12 hodinami

Nemocnice Motol, ilustrační foto

V Motole je hospitalizován mexický student s potvrzenou nákazou meningokokem

Fakultní nemocnice v Motole hospitalizovala pacienta s potvrzenou nákazou meningokokem skupiny B. Podle hygieniků případ nepředstavuje ohrožení veřejného zdraví, provedli trasování a třem kontaktům nasadili preventivní léčbu. Na místě, kde infikovaný mexický student pobýval, zasahovali záchranáři a byl aktivován traumaplán. Pacient je v péči odborníků z Kliniky intenzivní medicíny 2. LF UK a FN Motol.

před 13 hodinami

Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Francii dochází trpělivost. Tlačí EU k tvrdšímu postupu vůči Trumpovi

Francouzská vláda vyzývá Evropskou komisi, aby v probíhajících obchodních jednáních s americkým prezidentem Donaldem Trumpem zaujala nekompromisnější postoj. S blížícím se termínem stanoveným Washingtonem na 1. srpna, do kdy má být dosaženo nové dohody o clech, vzkazuje Paříž do Bruselu: „přestaňte být vůči Trumpovi měkcí, je čas ukázat sílu.“

před 14 hodinami

před 15 hodinami

Záchranná služba, ilustrační foto

Manévry záchranářů v Roztokách u Prahy: Kvůli meningitidě vyšetřili stovku lidí

Noční zásah složek integrovaného záchranného systému v Roztokách u Prahy vyvolalo podezření na meningokokovou infekci typu B u zahraničních studentů. Preventivně bylo vyšetřeno 97 osob, všem byla podána antibiotika. Nákaza se u nikoho nepotvrdila a nikdo nemusel být hospitalizován. Podle hygieniků šlo o opatření s cílem předejít možnému šíření nemoci, která může mít závažný průběh.

před 15 hodinami

Nejtragičtější letecké neštěstí v historii Bangladéše: Letadlo se zřítilo na školu, desítky mrtvých

Tragédie otřásla v pondělí bangladéšským hlavním městem, když se vojenský stíhací letoun zřítil přímo na školní areál v severní části Dháky. Podle oficiálních údajů přišlo o život nejméně 27 lidí, z toho 25 dětí. Dalších 171 osob utrpělo zranění, většinou školáci, kteří byli převezeni do několika nemocnic v metropoli.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy