Čínská ekonomika nebudí důvěru, plyne z průzkumu napříč společnostmi Evropské unie, které v zemi působí. Více než desetina z nich zvažuje odchod. Pomalejší růst tamní ekonomiky budí obavy i v komunistické straně. Ačkoliv roste od 90. let velmi pravidelně, není to už o deset procent a u některých odvětví evropské společnosti růst neočekávají.
Ekonomika Čínské lidové republiky předznamenala změnu pro tu světovou už na začátku století. Její motto zní „vzestup Východu a úpadek Západu“. Server Politico však s odvoláním na čínské i západní zdroje upozornil, že Peking nemusí být úplně „neporazitelný“.
Zejména po pandemii onemocnění covidu-19 Čína zaznamenává jen slabý růst hrubého domácího produktu. Tamní trh s nemovitostmi se nachází v krizi a nezaměstnanost mladých lidí je na nebezpečné úrovni – dle jednoho z odhadů až 50 procent. Ani soukromí podnikatelé v noci nespí klidně, zestátnění jejich firem může přijít kdykoliv. Spotřebitelé tím pádem tolik neutrácejí a nevytvářejí důležitý obrat.
HDP se v období mezi dubnem a červnem oproti předchozímu čtvrtletí zvýšilo pouze o 0,8 procent. Meziročně šlo o 6,3 procenta, tedy o procento níže, než předpovídaly prognózy. „Rizika velké hospodářské krize v Číně, nebo možná spíše blížící se stagnace udržitelného hospodářského růstu, rostou,“ upozornil vedoucí pracovník Petersonova institutu pro mezinárodní ekonomiku Jacob Kirkegaard.
Tato čísla ale podle dat Světové banky ve skutečnosti nejsou tak hrozivá, jak by se mohlo zdát. Hodnoty růstu čínské ekonomiky jsou poměrně stabilní už od začátku 90. let.
Politico ale hodnotí situaci čínské ekonomiky velice kriticky. „Nejistý výhled však přispívá k pochybnostem o tom, jak se Peking postaví k Západu. Prozatím stále není jisté, zda Si Ťin-pching nasadí přátelštější tvář, nebo zda místo toho těžší ekonomické časy dodají odvahu zastáncům tvrdé linie komunistické strany, aby hledali ohniska konfliktu s USA nebo Evropou a odvedli tak pozornost veřejného mínění a posílili nacionalistické nálady,“ shrnuje server.
Odkazuje se i na představitele komunistické strany, kteří „neskrývají svůj problém“. „Ekonomika čelí novým obtížím a výzvám, zejména kvůli nedostatečné domácí poptávce, potížím v provozu některých podniků, mnoha rizikům a skrytým nebezpečím v klíčových oblastech a pochmurnému a složitému vnějšímu prostředí,“ zní z prohlášení politbyra.
Předvídání zranitelnosti
K tomu donutila Evropu i Spojené státy ruská invaze proti Ukrajině z února loňského roku. Západní ekonomiky musely přehodnotit vlastní zranitelnost vůči „nepřátelským režimům“. EuroZprávy.cz ve středu upozorňovaly na to, jak přílišná závislost na ruské ekonomice poškodila ekonomiku Německa.
V současné chvíli se většina evropských zemí odpojila od dovozu ruských fosilních paliv, závislost na Číně však zůstává. Politico jmenuje například kritické suroviny pro skládání komponentů baterií zásadních pro přechod na zelenou energii.
Nejnověji svůj postoj přehodnocují Italové v čele s premiérkou Giorgií Meloniovou. Chystá se odstoupit od dohody, prostřednictvím které se Řím přihlásil k účasti na čínském globálním infrastrukturním plánu Pásmo a cesta. Francouzský prezident Emmanuel Macron Peking nedávno kritizoval také, a to kvůli jeho postoji k válce na Ukrajině.
Do Číny se během léta chystá odletět americká ministryně obchodu Gina Raimondo, naváže tak na cesty šéfa diplomacie Antonyho Blinkena a ministryně financí Janet Yellenové. Jeden z amerických diplomatů pro Politico potvrdil přípravy summitu mezi Evropskou unií a Čínou.
Předseda Obchodní komory Evropské unie v Číně Jens Eskelund informoval o výsledcích průzkumu napříč 570 evropskými společnostmi působícími na čínském území. „Ve skutečnosti jsme zaznamenali pokles celkové úrovně důvěry,“ nastínil.
Podle něj zvažuje odchod z Číny celkem 11 procent z 1700 podniků. „Když sedíte v ekonomice, která roste o 10 procent ročně, je to dobré pro všechny. Pokud zpomalíte na 5 procent, 5,5 procenta, pak budou existovat odvětví ekonomiky, která nebudou růst stejným způsobem jako dříve,“ podotkl.
Související
USA nejsou jediné, kdo kvůli příměří nešetří sebechválou. Skutečný vítěz ale leží jinde
Trump oznámil, kdy pojede do Číny. Návštěvu odložil kvůli válce s Íránem
Čína , EU (Evropská unie) , Ekonomika
Aktuálně se děje
před 6 hodinami
Zelenskyj pogratuloval Magyarovi k vítězství. Chce posilovat a rozvíjet spolupráci s Maďarskem
Aktualizováno před 6 hodinami
Opoziční strana Tisza Pétera Magyara vyhrála volby v Maďarsku. Orbán přiznal porážku
včera
Nepomohlo překreslování volebních obvodů, ovládnutí médií ani Trumpova podpora. Proč Orbán prohrál?
včera
První povolební projev Magyara: Dnešek by se měl zlatým písmem zapsat do historie maďarské svobody
včera
Demokratická opozice se z pádu Orbána raduje. Česko ztratilo spojence, truchlí Macinka a ANO
včera
„Maďarské srdce dnes bije pro Evropu silněji.“ Evropa slaví konec Orbána
včera
Noc, na kterou Maďarsko nezapomene. Lidé v ulicích Budapešti oslavují pád Orbána
včera
Index: Voliči v Praze stáli hodinové fronty. Příznivci Orbána byli v menšině
včera
Z obdivovatele Orbána politickým dravcem. Kdo je pravděpodobný budoucí premiér Maďarska Péter Magyar?
včera
Sečtena čtvrtina hlasů. Volby v Maďarsku vyhrává opozice
Aktualizováno včera
Volby v Maďarsku skončily. První průzkumy ukazují na drtivé vítězství strany Tisza
včera
Jak funguje volební systém v Maďarsku? Patří k nejsložitějším na světě
včera
Volby v Maďarsku míří do finále. Účast zřejmě bude rekordní
včera
Trump nařídil americkému námořnictvu blokádu Hormuzského průlivu
včera
Orbán je jako Havel, prohlásil Turek a pustil se do Pavla. Pak se přidal i úřad Macinky
včera
Maďarsko hlásí rekordně vysokou volební účast. Podle Trumpova experta nahrává Orbánovi
včera
Zastrašování, výhrůžky, hromadný svoz voličů. U voleb v Maďarsku dochází k řadě incidentů
včera
Žádné mobily ani papír s tužkou, policie do 15 minut. Volby v Maďarsku provází přísná pravidla
včera
Maďarsko hlásí rekordní volební účast. Odvoleno mají Orbán i Magyar
včera
Fidesz, nebo Tisza? Maďaři dnes rozhodnou o budoucnosti své země, pod Orbánem se láme větev
Parlamentní volby v Maďarsku, které jsou naplánovány na dnešní den, představují v pořadí desáté hlasování o složení zákonodárného sboru od pádu komunismu v roce 1990. Občané budou v tomto termínu rozhodovat o obsazení celkem 199 poslaneckých křesel. Současná politická garnitura v čele s premiérem Viktorem Orbánem, jehož strana Fidesz v koalici s KDNP dominuje maďarské scéně nepřetržitě od roku 2010, se pokusí obhájit svůj mandát v atmosféře výrazných společenských změn. Během uplynulého funkčního období došlo mimo jiné k obměně na postu hlavy státu, kdy po rezignaci Katalin Novákové v únoru 2024 nastoupil do úřadu Tamás Sulyok.
Zdroj: Libor Novák