Země zvýšily dovoz z EU až o 300 procent. Rusku pomáhají obcházet sankce

Některé země se proti ruskému vlivu snaží bojovat, co jim síly stačí, zatímco jiné profitují z uvalených sankcí. Import ze zemí EU se například u Kyrgyzstánu zvýšil o 300 procent. Tento fakt odhalil země, které Rusům pomáhají sankce obcházet. Jedna z nich je i v NATO. 

Server Euronews informoval o ostrém vnitropolitickém boji a informační válce v Moldavsku a Gruzii. Oponenti se obviňují z propagandy a používání materiálů, které obsahují ruské dezinformace. Obě země usilují o členství v Evropské unii. „V Gruzii se tato konfrontace jeví jako obzvláště ostrá vzhledem k polarizaci médií a společnosti,“ připomněl zástupce ředitele pro vědu Justin Gilberth z Caucasus Research Resource Centre.   

Během summitu Evropského politického společenství (EPC) v Kišiněvu gruzínský premiér Irakli Garibashvilli zdůraznil, že aby Gruzie získala kandidátský status EU, potřebuje udržovat dialog na vysoké politické úrovni. Což se jí díky shromáždění dařilo, stejně jako Moldavsku. 

Právě prezidentka Maia Sandu si pochvalovala možnost summit EPC pořádat. Pořadatelství EPC summitu je jedním z řady důkazů, že se Moldavsko od ruského vlivu vzdaluje. Tento fakt potvrdil v rozhovoru pro EuroZprávy.cz minulý týden tamní velvyslanec Stanislav Kázecký. „V Moldavsku se odjakživa stýkají politické názory z východu a ze západu, které jsou přibližně vyrovnané. Nicméně v těch posledních prezidentských volbách prezidentka Sandu zvítězila poměrně výrazně. To potvrzuje, že větší část voličů je zainteresovaná v proevropském směřování Moldavska,“ přiblížil.  

V obou zemích se Moskva snaží ovlivňovat politiku pomocí měkké síly. „Nikoliv pozitivním, ale negativním způsobem. To znamená, že se Moskva nesnaží vytvořit pozitivní obraz Ruska, ale snaží se vytvořit negativní obraz západního světa,“ vylíčil nezávislý novinář Razi Zhante.  
Konkrétně Moldavsko zažívá politický boj způsobený proruskými materiály. Politici si stěžují na propagandu v souvislosti s rozdělením na stoupence proruského a evropského vektoru vývoje.

„Tento konflikt odráží revanšistické snahy minulého režimu,“ podotkl Felix Hett z Nadace Friedricha Eberta v Moldavsku. Podle něj je největší hrozbou moldavské vlády návrat starých kleptokratických, oligarchických a na Rusko orientovaných sil k moci. „A myslím, že je to největší problém v tom smyslu, že využívají tyto ruské narativy k prosazování své vlastní vnitropolitické agendy,“ dodal Hett.  

Skvělí partneři pro obcházení sankcí 

Moldavsko a Gruzie jsou jen malým zlomkem celého postsovětského světa. Zvláštní vyslanec EU pro provádění sankcí vyzval Kyrgyzstán a další země v politické a hospodářské sféře Moskvy, aby nepomáhaly Rusku v jeho pokusech vyhnout se sankcím. Informoval o tom server Rádia Svobodná Evropa.  

V posledních měsících došlo k až 300% nárůstu dovozu zboží z Evropské unie do středoasijských zemí a Arménie, Gruzie, Srbska či Spojených arabských emirátů. Až v 770 položkách dovážených z EU do jiných zemí bylo nalezeno ruské vojenské vybavení a zbraně používané ve válce proti Ukrajině, což je jasný signál, že některé země jsou využívány jako tranzitní body pro tok zboží do Ruska.  

Kyrgyzský ministr hospodářství a obchodu Daniyar Amangeldiev zdůraznil, že obchod jeho země, stejně jako ostatních, probíhá v souladu se všemi zákony a předpisy. Podle něj ale Biškek nemůže zaručit, že do Ruska není vyváženo žádné sankciované zboží.  

Spojené státy podle RFE/RL však upozornily, že se ruské společnosti účinně vyhnuly sankcím pomocí prostředníků v Číně, Arménii, Turecku, Uzbekistánu a Spojených arabských emirátech.  

Související

Alexander Stubb, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Stubb: Čína ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně proti Ukrajině

Čína v soukromých rozhovorech ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně ve válce proti Ukrajině. V rozhovoru pro média to podle webu Politico uvedl finský prezident Alexander Stubb. Finská hlava státu zdůraznila, že toto jasné poselství z Pekingu představuje velmi účinný odstrašující prvek vůči případné eskalaci ze strany Moskvy. Podle Stubba hraje čínský postoj zásadní roli v tom, že drží ruské vedení zkrátka před nejradikálnějšími kroky.
Sergej Lavrov

Lavrov: Rusko považuje vojenskou aktivitu NATO v Arktidě za přímou hrozbu

Rusko považuje rostoucí vojenskou aktivitu Severoatlantické aliance v Arktidě za přímou hrozbu pro svou národní bezpečnost. Ve svém nově publikovaném článku to podle France24 uvedl ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov. Reagoval tak na posilování přítomnosti členských států NATO v polárním regionu. K tomuto kroku aliance přistoupila v návaznosti na probíhající válku na Ukrajině.

Více souvisejících

Rusko protiruské sankce Moldavsko Gruzie Maia Sandu

Aktuálně se děje

včera

Peníze na důchody, ilustrační fotografie.

Důchodů se týká další novinka. V platnosti je už od června

Důchody prošly zásadní změnou, které si však většina lidí nevšimla. Ani ostatně nemohla. Týká se totiž klientů, kteří pobírají český důchod v sousední Rakousku. Nově již nemusejí zasílat potvrzení o žití, upozornila Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) na webu. 

včera

Metro

Nusle, Nové Dvory či Libuš. Praha rozhodla o názvech nových stanic metra

Rada hl. m. Prahy na svém dnešním jednání schválila některé změny v pojmenování u chystaných stanic metra D. Název Nusle bude nově platit pro stanici s pracovním názvem Náměstí Bratří Synků, Ryšánka pro stanici s pracovním názvem Olbrachtova. V případě stanice s pracovním názvem Depo Písnice bylo finální rozhodnutí zatím odloženo. U ostatních stanic budoucí linky metra D zůstávají v platnosti stávající pracovní názvy.

včera

včera

Andrej Babiš

Babišova vláda hodlá snížit podporu nezaměstnaných. Schválila i další důležité změny

Systém odměňování zaměstnanců ve veřejných službách a správě a státní službě čekají zásadní změny. Návrh jeho reformy v novele zákoníku práce a souvisejících zákonů projednala vláda Andreje Babiše (ANO) na pondělním zasedání. Odsouhlasila také návrh nového zákona o platformové práci nebo změnu financování projektu transformace problematického sídliště ve Šluknově. 

včera

včera

včera

včera

Pedro Sánchez

Sánchez: Rusko a Izrael šíří lži o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě

Španělský premiér Pedro Sánchez obvinil sociální sítě spojené s Ruskem a Izraelem ze šíření hoaxů o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě Ceuta. Podle předsedy vlády byla tato kampaň zaměřena na diskreditaci španělského kabinetu i na rozdělení Evropy. Sánchez zdůraznil, že do šíření fám se zapojily také mezinárodní krajně pravicové sítě. Celá záležitost má podle něj přímou souvislost s postojem Madridu ke konfliktům na Ukrajině a na Blízkém východě.

včera

Massoud Pezeškiján

Íránský prezident odmítá další boje. Volá po obnovení diplomacie s USA

Íránský prezident Masúd Pezeškiján se v Kyrgyzstánu účastní summitu Šanghajské organizace pro spolupráci. Během této mezinárodní akce plánuje jednat s řadou zahraničních představitelů a světových lídrů. Pezeškiján, který je vnímán jako relativně umírněný politik, se na okraji summitu již setkal s indickým premiérem Naréndrou Módím. Při této příležitosti prohlásil, že Teherán nadále usiluje o diplomatické řešení konfliktu se Spojenými státy.

včera

Alexander Stubb, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Stubb: Čína ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně proti Ukrajině

Čína v soukromých rozhovorech ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně ve válce proti Ukrajině. V rozhovoru pro média to podle webu Politico uvedl finský prezident Alexander Stubb. Finská hlava státu zdůraznila, že toto jasné poselství z Pekingu představuje velmi účinný odstrašující prvek vůči případné eskalaci ze strany Moskvy. Podle Stubba hraje čínský postoj zásadní roli v tom, že drží ruské vedení zkrátka před nejradikálnějšími kroky.

včera

včera

Sergej Lavrov

Lavrov: Rusko považuje vojenskou aktivitu NATO v Arktidě za přímou hrozbu

Rusko považuje rostoucí vojenskou aktivitu Severoatlantické aliance v Arktidě za přímou hrozbu pro svou národní bezpečnost. Ve svém nově publikovaném článku to podle France24 uvedl ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov. Reagoval tak na posilování přítomnosti členských států NATO v polárním regionu. K tomuto kroku aliance přistoupila v návaznosti na probíhající válku na Ukrajině.

včera

včera

Vláda ČR

Babišova vláda zvyšuje zadlužení Česka. Schillerová představila druhý nejvyšší schodek rozpočtu v historii

Ministryně financí Alena Schillerová představila po jednání vlády návrh státního rozpočtu, který počítá se schodkem ve výši 389 miliard korun. Kabinet zároveň naplánoval rekordní prorůstové investice, které mají dosáhnout 290 miliard korun. Podle šéfky rezortu financí má takto koncipované hospodaření zajistit budoucí ekonomický růst České republiky. Zástupci vlády zdůrazňují, že vysoký deficit je využit především na klíčové rozvojové projekty.

včera

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml odmítl možnost mírového summitu mezi Putinem, Trumpem a Zelenským

Kreml odmítl možnost konání třístranného mírového summitu mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem, americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským. Podle vyjádření z Moskvy nemá takové setkání absolutně žádný smysl, pokud není předem připravena konkrétní dohoda k podpisu. Jakékoliv rozhovory na nejvyšší úrovni bez předchozího ujednání považuje ruská strana za zbytečné. Kreml tím zchladil naděje na brzké osobní jednání lídrů v probíhajícím konfliktu.

včera

U.S. Air Force, ilustrační fotografie

USA zaútočily na íránská odpalovací zařízení, Teherán poslal rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku

Mezi Spojenými státy a Íránem došlo k prvnímu významnému vojenskému střetu za více než měsíc, který ukončil období relativního klidu. Írán odpálil rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku v odvetě za předchozí úder na íránská odpalovací zařízení u ostrova Lárak. Americké síly zasáhly tyto pozice s odůvodněním, že se Íránci chystali rozmístit námořní miny v Hormuzském průlivu. Strategická vodní cesta se tak opět stala ohniskem prudkého vyostření regionálního konfliktu.

včera

včera

Bleskové povodně v Nepálu

Katastrofa v Nepálu má přes 900 mrtvých. Počet pohřešovaných hrozivě narůstá

Ničivé bleskové povodně v Nepálu si vyžádaly již nejméně 903 lidských životů. Tamní úřady zároveň hlásí prudký nárůst počtu pohřešovaných osob, jejichž bilance se během šesti dnů záchranných prací vyšplhala na 4 247. Ještě v neděli přitom úřady evidovaly 2 502 nezvěstných. Počet potvrzených obětí rovněž vzrostl z původních 781. Záchranáři v zasažených oblastech každodenně nalézají desítky dalších těl.

včera

30. srpna 2026 21:35

Ruský soud vyhodil z voleb stranu bojující proti válce na Ukrajině

Ruský Nejvyšší soud vyhověl žalobě nacionalistické strany Vlast a vyřadil liberální stranu Jabloko ze zářijových parlamentních voleb. Odstraněním celostátní kandidátky této formace ztratili voliči možnost odevzdat hlas jedinému zbývajícímu oficiálnímu politickému subjektu v zemi, který otevřeně vystupuje proti válce na Ukrajině a vyzývá k uzavření příměří. Verdikt vyvolal protest před budovou soudu, kde se shromáždily stovky převážně mladých lidí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy