ROZHOVOR | Moldavsko je vystaveno ruské propagandě, většina voličů si přeje proevropské směřování, říká velvyslanec Kázecký

Jaká je momentální situace v Moldavsku, co se týče bezpečnosti a ruského vlivu? 

Situace je od parlamentních voleb, od kterých bude v létě dva roky, poměrně konsolidovaná. V parlamentu má výraznou většinu strana PAS prezidentky Mai Sandu – a to 63 hlasů ze 101 členů parlamentu. Myslím, že je situace je politicky klidná. Moldavsko je země na zlomu, v oblasti tradičního vlivu Ruska. Tím pádem je pod náporem hybridní války. Vidíme různé způsoby snahy o destabilizaci současné proevropské moldavské vlády a prezidentky Mai Sandu. 

V příštím týdnu má v Moldavsku proběhnou summit European Political Community a je to jedna z forem potvrzení proevropského směřování Moldavska. 

Takže se dá říct, že se Moldavsku daří držet proevropský směr? 

Ano. Dokonce si myslím, že od začátku války na Ukrajině v únoru loňského roku mezi lidmi vzrostla podpora pro evropské směřování Moldavska, jak ukázaly výzkumy veřejného mínění.  

Předtím než začala válka byla situace jaká? 

V Moldavsku se odjakživa stýkají politické názory z východu a ze západu, které jsou přibližně vyrovnané. Nicméně v těch posledních prezidentských volbách prezidentka Sandu zvítězila poměrně výrazně. To potvrzuje, že větší část voličů je zainteresovaná v proevropském směřování Moldavska. 

Znáte paní Sandu osobně? 

Každý velvyslanec, který prezentuje pověřovací listiny, zná prezidentku osobně. Je to prezidentka země, kde jsem akreditován, takže ji nevidím každý den, ale jako každý další velvyslanec jsem s ní a jejím pracovním okolím v kontaktu. 

Probíhá spolupráce s ní a jejím okolím v pořádku? 

Ano, kontakt s paní prezidentkou je standardní. Oceňuje zaměření České republiky na podporu Moldavska.  

Je teď Moldavsko nějak ohrožené Ruskem? Zajímá mě hlavně podněsterská strana. Probíhají v tomto ohledu nějaké konflikty, zejména asi diplomatického charakteru? 

Podněstří je separatistická oblast, která vznikla v 90. letech, nedlouho po deklaraci nezávislosti Moldavska. Samozřejmě ke stabilitě země jako takové nepřispívá. Větší nebezpečí, které moldavské demokracii hrozí, jsou však různé formy hybridní války, kterými se snaží Rusko politickou situaci otočit ve svůj prospěch. Ať se jedná o hrozby útoků nebo financování proruských politických stran. Různých nástrojů je více, nicméně snaha Ruska obrátit Moldavsko svým směrem je jasně viditelná.  

V Česku máme poměrně silnou dezinformační scénu. Jak to probíhá v Moldavsku? 

Je třeba si uvědomit, že v Moldavsku téměř všichni obyvatelé mluví rusky a pro poměrně velkou část z nich je to první jazyk. Moldavané tak jsou zvyklí sledovat televizi v ruském jazyce. Ať už se jedná o zábavu nebo politické zpravodajství. Po zákazu vysílání v ruštině to tu jde hlavně po internetu. Lidé jsou zvyklí komunikovat v ruštině a velká část je ruské propagandě takto vystavena. Abych to srovnal s Českou republikou, situace je zásadně jiná v jazykovém podhoubí země.  

Když už jste zmínil jazykové podhoubí, tak pokud se nepletu, v Moldavsku je úřední jazyk rumunština. To mě přivádí k tomu, že má dva velké sousedy – Rumunsko a Ukrajinu. Jaké má vztahy s Rumunskem? Vím, že padly i nějaké sliby o potenciální obraně v případě napadení, což by teoreticky znamenalo i zatažení NATO do konfliktu. Jak to tedy je? 

Rumunsko má v současné době vzájemné vztahy s Moldavskem nadstandardní. Je to země Evropské unie, která výrazně podporuje moldavské směřování směrem do EU. Důležitým momentem je i to, že každý občan nejen Moldavska, který má v generaci prarodičů rumunské státní příslušníky, má právo na rumunské občanství. Vzhledem k tomu, že v meziválečném období bylo dnešní Moldavsko součástí Rumunska, velká část obyvatelstva tohoto práva využívá. Jsou zde statisíce obyvatel s rumunským pasem – a to znamená pasem Evropské unie. To je další důvod provázanosti.  

To, co jste zmínil ohledně obrany – Rumunsko je součástí NATO a procedury jsou pro všechny členské státy stejné. Nezáleží jen na jejich unilaterálním rozhodnutí. Tvrzení o obraně Moldavska jsou pouhé spekulace. Jak jsem řekl na začátku, důležitá je stabilizovaná politická situace. Je zde většinová vláda a z vládní strany PAS nejsou političtí přeběhlíci, kteří by se snažili přidat k opozici. Navíc v návaznosti na dění v sousední Ukrajině, která se úspěšně brání ruskému útoku, Rusko nemá v současné době do Moldavska přímý pozemní přístup.  

Moldavsko samozřejmě schytalo velkou uprchlickou vlnu, a to není právě nejbohatší země, jak tedy zvládalo pomoc válečným uprchlíkům? 

Moldavsko jako dvoumilionová země přijalo stovky tisíc uprchlíků a Moldavané to zvládli s velkou ctí. Už vzhledem k tomu, že mezinárodní společenství velmi rychle pomohlo se zvládnutím té první velké uprchlické vlny. Druhým důvodem konsolidované situace v zemi je, že spousta uprchlíků používalo Moldavsko hlavně jako tranzitní zemi a pokračovala do dalších zemí Evropské unie. 

Čili v dnešní době je z hlediska uprchlíků situace stabilní. Ti, co zde zůstali, jsou často lidé, kteří mají zájem, aby jejich děti chodili do škol s ruským vyučovacím jazykem. Nebo mají důvody být blízko hranici a čas od času na Ukrajinu cestovat. V dnešní době uprchlická situace není problém. 

Jak Moldavané vnímají ukrajinské válečné uprchlíky? 

Je třeba vzít v úvahu, že Moldavsko a Ukrajina byly mnoho desítek let jedním státem, kde neexistovala hranice. Díky tomu jsou vztahy nadstandardní. Napříč oběma zeměmi existuje mnoho přátelských a rodinných vztahů. Navíc je to opravdu blízko. Pro ilustraci – Kišiněv se nachází 150 kilometrů od Oděsy. Území je historicky velmi propojené a Moldavané jsou v naprosté většině velmi chápaví, že Ukrajinci museli odejít ze svých obydlí. 

Když už jsme u té malé vzdálenosti – Rusové útočí raketami a už se několikrát stalo, že raketa proletěla moldavským vzdušným prostorem nebo zde dokonce dopadla. Byli jste někdy na ambasádě v ohrožení?  

Na moldavské území několikrát spadly zbytky raket. Většinou se jedná o ruské rakety sestřelené ukrajinskou protileteckou obranou. Naštěstí tyto útoky neměly žádné bezprostřední dopady na činnost naší ambasády. Rovněž je velkým štěstím, že při dopadech zbytků raket v Moldavsku nikdo nezahynul.  

Nicméně v době nepřehledné situace mezi únorem a dubnem loňského roku, kdy nebylo zřejmé, jak bude ukrajinská obrana úspěšná, bylo otazníkem, jak bezpečná situace v Moldavsku je.  

Jak ze své pozice pomáháte Ukrajině a bojujete proti ruskému vlivu? 

Česká republika pomáhá velmi intenzivně, ať už prostřednictvím zlepšování funkčnosti moldavské obrany nebo humanitární pomoci. Část této pomoci určené pro Ukrajinu je jako pro zemi v bezprostředním ohrožení poskytována i Moldavsku. V loňském roce šlo o pomoc ve výši šesti milionů eur, z toho dva jen na prostředcích humanitární pomoci. Za české peníze zde byly dodávány zařízení nemocnic nebo zateplování prostor, kde se ubytovávají uprchlíci, a různé další projekty.  

Myslím si, že proti hybridní válce bojujeme jasným diskurzem a podporou evropského směřování pro Moldavsko ze strany českého státu.  

Jak často zažíváte těžkosti v podobě výpadků proudu a podobně? 

V průběhu zimy proběhly v Kišiněvě dva či tři výpadky, kdy byl několikahodinový blackout. Důsledkem ruských útoků na energetickou infrastrukturu Ukrajiny byla omezena dodávka elektřiny do Moldavska a tím pádem došlo k blackoutu. Situací bylo několik, ale poslední dobou se situace zlepšila i v důsledku zdokonalené protiletecké obrany Ukrajinců. V dnešní době země funguje relativně stabilně.  

Proč je pro Českou republiku důležité, aby Moldavsko bylo v bezpečí? 

Moldavsko je evropská země. Země, ve které žijí lidé ve většině naklonění evropským hodnotám a samozřejmě je pro nás důležité, aby bezprostřední okolí Evropy bylo demokratické a mohli jsme s ním spolupracovat a měli jsme s ním dobré vztahy. Když se podíváte na mapu Ukrajiny, která je v dnešní době naštěstí z většiny demokratická, a na mapu Rumunska, tak Moldavsko je přesně mezi těmito dvěma zeměmi. Je důležité, aby Moldavsko fungovalo podle standardních demokratických pravidel.