ANALÝZA | Harrisová může dosáhnout vytouženého cíle. Z demokratů má největší šanci porazit Trumpa

Existuje řada politiků, o kterých kritici míní, že mohou sloužit jako kompetentní náhrada za Joea Bidena v listopadových prezidentských volbách. Největší šance stále má viceprezidentka Kamala Harrisová, která se v případě Bidenova odstoupení rozhodně nestáhne do ústraní. 

Nahradit nejmocnějšího muže Spojených států a Demokratické strany zároveň ale není jen tak. Prezident má napříč demokraty množství podporovatelů, kteří ho nenechají padnout. Obdobně si stojí Harrisová.

Teoretickou šanci porazit Trumpa má podle experta na volební systémy Jakuba Lyska. kdokoliv z demokratů. „Ve Spojených státech jsou dvě voličské skupiny, které vykazují nejnižší zájem, a to jsou mladí do 25 let a Afroameričané. To by mohlo rozhodnout v důležitých státech pro demokratického kandidáta, který by měl jen tu vlastnost, že by byl mladší a třeba by pocházel z afroamerické menšiny nebo v ní měl podporu jako někteří guvernéři či guvernérky,“ přiblížil v pondělí pro EuroZprávy.cz.

Odstoupení Bidena dá šanci Harrisové

Vážné debaty během několika posledních týdnů vznikly o několika jménech. Prvním z nich je současná viceprezidentka Harrisová, která na stejnou pozici kandiduje i letos. Jako reálného kandidáta ji berou republikáni a přizpůsobili tomu kampaň. Konkurenční strana ji kritizuje hlavně za její přístup k migrační politice, což je vedle střelných zbraní a práva na potrat jedno z nejcitlivějších témat v interních záležitostech USA. 

Harrisová ale sama nemůže potvrdit, že o místo v Oválné pracovně má zájem. I kdyby si ho přála sebevíc, omezuje ji loajalita ke straně i jejímu šéfovi.

Existují pro ni pouze dvě možnosti. První je aktivace 25. dodatku, která prezidenta (minimálně dočasně) zbaví moci po smrtí, rezignaci nebo odvolání – impeachementu. Prezident ale může být odvolán pouze nadpoloviční většinou vládního kabinetu poté, co se usnese o jeho neschopnosti zastávat úřad. Teprve poté může nastoupit do Oválné pracovny viceprezident.

Druhou možností je odstoupení Bidena od kandidatury z jeho vlastní iniciativy, což se ale jeví jako krajně nepravděpodobné. Podle nových informací ale je pravděpodobné, že současný šéf Bílého domu odstoupí. Podle zdroje z New York Times se prezident ještě nerozhodl, zda skutečně odstoupí, ačkoliv tři týdny tvrdil, že ho k tomu nic nedonutí. Jiný zdroj však uvedl, že "realita se ukazuje" a Biden by mohl brzy oznámit podporu své viceprezidentce Harrisové jako své nástupkyni.

Viceprezidentka má za sebou bohatou kariéru v oblasti politiky i práva. Od roku 2017 zastávala post senátorky za Kalifornii, mezi lety 2011 až 2017 působila v témže státě jako generální prokurátorka. Ještě předtím byla obvodní prokurátorkou pro San Francisco.

Kdo jiný ještě má šanci?

Jak pro EuroZprávy.cz řekl expert Lysek, v Demokratické straně je celá řada politiků, kteří by měli šanci postavit se Trumpovi. Harrisová je ale stále nejreálnější možností – zastává druhou nejmocnější funkci v zemi a jistě ji podpoří většina demokratů. Jen málokdo je silný natolik, aby se republikánům dokázal postavit tak, jako viceprezidentka.

Velký potenciál může mít například někdejší předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová. Ta sice oficiálně stojí při Bidenovi, ale již několikrát ho varovala před možným odporem v rámci Demokratické strany. „Předsedkyně ho nechce vyzývat k rezignaci, ale udělá vše, co je v jejích silách, aby se tak stalo,“ popsal pro server Politico člověk obeznámený se situací ve straně. Její politickou sílu dosvědčil i další demokrat. „Na Nancy není nic jemného. Začíná otázkou: ‚Co je třeba udělat, abychom vyhráli?‘ A pak postupuje zpětně,“ uvedl.

Demokratická strana ale jako by tyto výzvy neslyšela. „Biden je kandidátem strany. Plánuje zvítězit a těší se na spolupráci s demokraty v Kongresu, aby prosadil svůj program 100 dní na pomoc pracujícím rodinám,“ poznamenal mluvčí Bílého domu Andrew Bates.

EuroZprávy.cz o dalších možných kandidátech informovaly už začátkem července. Figurují mezi nimi například guvernér Illinois J. B. Pritzker, kalifornský guvernér Gavin Newsom, michiganská guvernérka Gretchen Whitmerová či pensylvánský guvernér Josh Shapiro. Server Newsweek dále jmenoval kandidátku z roku 2016 Hillary Clintonovou nebo někdejší první dámu Michelle Obamovou.

Biden čelí tlaku stranických kolegů tři týdny po neúspěšné televizní debatě s republikánským rivalem Donaldem Trumpem, která mezi demokraty vyvolala paniku ohledně jeho schopnosti vést kampaň. Dvacítka demokratických zákonodárců veřejně vyzvala Bidena, aby odstoupil, zatímco stranické vedení zatím zůstalo zdrženlivé.

Definitivní rozhodnutí ohledně Bidenovy kandidatury má padnout brzy, před nominačním sjezdem Demokratické strany plánovaným na 19. srpna. Pelosiová uvedla, že čas se krátí a že je na Bidenovi, aby se rozhodl. „Příštích 72 hodin bude stěžejních,“ řekl CNN jeden z demokratických guvernérů.

Další pro The New York Times uvedl, že ho nepřekvapí, když Biden odstoupí a místo sebe podpoří Kamalu Harrisovou. Ta si podle některých průzkumů vede lépe než Biden, přesto existují i další jména lidí, kteří by mohli ve volbách dosáhnout ještě většího úspěchu. Konkrétně se jedná o senátora Marka Kellyho a guvernéry Wese Moorea, Joshe Shapira a Gretchen Whitmerovou.

Možnost Bidenova odstoupení během víkendu potvrzuje i britský list The Financial Times, který s odkazem na vysoce postavený zdroj napojený na šéfa demokratické většiny senátu USA Charlese Schumera uvedl, že tlak na Bidena je natolik silný, že se kandidatury vzdá. „V posledních dnech jsme se setkali s lidmi z Bidenova okolí. Myslím si, že to brzy skončí. Tlak je nepřekonatelný,“ uvedl a dodal, že do pondělí Biden odstoupí.

Související

Prezident Trump Komentář

Trumpova bezohlednost odhalila jedno podstatné. Americká ekonomická hegemonie je spíše impozantní dům z papíru

Rekordní americký shutdown odkryl nejen politickou krizi, ale i hlubší problém – drahotu a nerovnost amerického zdravotního systému. Prezident Donald Trump využil rozpočtové paralýzy k nátlaku na demokraty a neváhal přitom sáhnout na potravinové lístky i mzdy federálních zaměstnanců. Zatímco miliony Američanů se ocitly bez jistoty jídla a zdravotní péče, Evropa zůstává připomínkou, že základní sociální bezpečí nemusí být luxusem, ale právem každého občana.
Kongres USA

Nejdelší shutdown v historii Spojených států skončil

Prezident Trump podepsal balíček, který ukončil nejdelší shutdown v historii Spojených států, čímž oficiálně obnovil provoz federální vlády. K finálnímu schválení došlo několik hodin poté, co Sněmovna reprezentantů hlasovala poměrem 222 pro a 209 proti přijetí kompromisní dohody mezi republikány a umírněnými senátními demokraty. Tato dohoda zajišťuje financování vlády do ledna a některým klíčovým agenturám dokonce po zbytek fiskálního roku 2026.

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) prezidentské volby USA 2024 Kamala Harrisová Donald Trump

Aktuálně se děje

včera

Jejich Veličenstva jsou vyfocena v Trůnním sále v Buckinghamském paláci.

Karel III. má 77. narozeniny. Krátce po zásadním rozhodnutí o bratrovi

Velká Británie je jako monarchie zemí některých zvláštních zvyků a dnešek je toho důkazem. Na den přesně před 77 lety se narodil současný král Karel III., ale jeho narozeniny už se letos slavily. Až dlouho po oslavě musel panovník učinit jedno zcela zásadní personální rozhodnutí. 

včera

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Dálniční známky v lednu zdraží. Možná naposledy, naznačují strany příští vlády

Je to jen několik dní, co ministerstvo dopravy oznámilo ceny dálničních známek pro příští rok. Potvrdilo tak, že se kvůli rozšíření dálniční sítě a růstu spotřebitelských cen opět zvýší. Možná to bude naposledy. Podle dostupných informací totiž v řadách koalice ANO, SPD a Motoristů panuje shoda na zrušení valorizace u dálničních kuponů. 

včera

včera

Francie, Paříž, ilustrační foto

Deset let od masakru v Bataclanu: Jak teroristické útoky změnily Francii?

Bezprostředně po teroristických útocích v Paříži, ke kterým došlo 13. listopadu 2015, vyhlásila francouzská vláda celostátní výjimečný stav. Tento stav poskytl úřadům rozsáhlé pravomoci k boji proti terorismu, a to na úkor některých občanských svobod. Deset let poté se část těchto výjimečných právních pravomocí stala součástí běžného zákona a byla zavedena ještě rozsáhlejší opatření pro sledování občanů.

včera

Uprchlíci, ilustrační foto

Británie se chystá na revoluci. Chce napodobit tvrdý dánský azylový model, jak ale ve skutečnosti vypadá?

Dánsko se snaží omezit počet žadatelů o azyl především udělováním pouze krátkodobého statusu, což je často citováno jako nejúčinnější opatření zavedené za poslední desetiletí. Před rokem 2015 měli uprchlíci v Dánsku původně povolen pobyt na pět až sedm let, po kterých se jejich povolení k pobytu automaticky stalo trvalým. Pravidla se dramaticky změnila před deseti lety, kdy do Evropy dorazil více než milion lidí prchajících před konflikty, převážně ze Sýrie, Afghánistánu, Iráku a Eritrey.

včera

včera

Bundeswehr, ilustrační fotografie

"Nežijeme v době míru." Německo chce vytvořit nejsilnější armádu v Evropě, 18leté pošle na prohlídku

Německá koaliční vláda se po měsících politických sporů dohodla na novém plánu vojenské služby, jehož cílem je navýšit počet vojáků. Nový model nařídí všem 18letým mužům vyplnit dotazník o jejich vhodnosti ke službě a od roku 2027 také podstoupit lékařskou prohlídku. Toto rozhodnutí přichází v době, kdy se Berlín snaží vytvořit nejsilnější konvenční armádu v Evropě. Šéf největší německé zbrojovky Rheinmetall, Armin Papperger, vyjádřil přesvědčení, že by tohoto cíle mohlo být dosaženo během pěti let. Očekává se, že zákonodárci budou o plánu hlasovat do konce roku 2025.

včera

Kim Čong-Un

Sok-jol chtěl vyprovokovat Kim Čong-una. Měl posílat drony do Pchjongjangu

Jihokorejská prokuratura tvrdí, že tajné lety dronů z Jižní Koreje do samého srdce Pchjongjangu byly součástí plánu bývalého prezidenta Jun Sok-jola na vyprovokování severokorejského vůdce Kim Čong-una. Cílem mělo být vytvoření situace, která by ospravedlnila šokující vyhlášení stanného práva z loňského prosince. Prokurátoři v pondělí zveřejnili nové důkazy, které údajně potvrzují dřívější tvrzení Severní Koreje, že Jižní Korea v říjnu loňského roku vyslala drony k shození protirežimních letáků.

včera

Dron Šáhid-136 ve službách agresora - Ruské armády.

Rusko po vzoru Ukrajiny zakládá vlastní Síly bezpilotních systémů

Rusko, inspirované úspěchem Ukrajiny, vytvořilo novou složku svých ozbrojených sil, která se má výhradně zaměřit na bezpilotní systémy (UAS). Tímto krokem Rusko následuje Ukrajinu, která svou vlastní jednotku bezpilotních systémů (USF) zřídila již v září 2024. V současné válce se bezpilotní letouny staly klíčovou vojenskou součástí na frontových liniích. Rusko tento měsíc oznámilo, že zformovalo Síly bezpilotních systémů pro dohled nad svou doktrínou a operacemi s drony.

včera

FSB (ruská kontrarozvědka)

Ruská tajná služba tvrdí, že zmařila ukrajinský pokus o atentát na vysoce postaveného úředníka

Ruská Federální bezpečnostní služba (FSB) oznámila, že se jí podařilo zabránit pokusu Ukrajiny o atentát na vysoce postaveného kremelského úředníka, ke kterému mělo dojít na území Ruska během jeho návštěvy hřbitova. Toto tvrzení přišlo v době, kdy obyvatelé Kyjeva zažili další těžkou noc pod smrtícími ruskými vzdušnými útoky, při nichž podle ukrajinských představitelů zahynuli nejméně čtyři lidé. FSB ve svém pátečním prohlášení uvedla, že se ukrajinské speciální služby pokoušely zaútočit na nejmenovaného, ale jako „jednoho z nejvýše postavených činitelů ruského státu“ popsaného úředníka. K útoku mělo dojít, když dotyčný navštěvoval hroby svých příbuzných na hřbitově nedaleko Moskvy.

včera

Maduro, Nicolas

Maduro se svého postu nevzdá. Američanům poslal jasný vzkaz

Venezuelský prezident Nicolás Maduro exkluzivně pro CNN v Caracasu během čtvrtečního shromáždění vyzval obyvatele Spojených států, aby se spojili s Venezuelou pro mír v Amerikách. Jeho prohlášení přichází v době zvýšeného napětí se Spojenými státy, které do Karibiku vyslaly válečné lodě, oficiálně zaměřené na plavidla údajně zapojená do obchodu s drogami z Venezuely. Caracas však tvrdí, že skutečným cílem Washingtonu je vynucená změna režimu.

včera

včera

BBC Studios in Northern Ireland, Belfast, Northern Ireland. Credit: K. Mitch Hodge

BBC se omluvila Trumpovi, odškodné platit odmítá

BBC se omluvila Donaldu Trumpovi, prezidentovi Spojených států, za způsob, jakým byl upraven jeho projev z 6. ledna 2021 v rámci pořadu Panorama. Televizní stanice však striktně odmítla požadavek na zaplacení odškodného. Společnost uznala, že úprava videa v pořadu vyvolala mylný dojem, že Trump přímo vybízel k násilnému jednání. Z tohoto důvodu se rozhodla, že už pořad, který byl vysílán v roce 2024, nebude znovu odvysílán.

včera

13. listopadu 2025 21:59

13. listopadu 2025 21:09

Kyjev

Ukrajina do EU patří. Na její problémy ale ani Unie nemusí stačit

Slib, že Ukrajina „patří do Evropy“, se dnes ukazuje jako možná unáhlený a příliš velkorysý. Summit ve Lvově sice potvrzuje politickou podporu Kyjevu, zároveň ale odhaluje tvrdou realitu: vstup země uprostřed války by zatížil obranný systém EU, rozpočet i institucionální stabilitu. Riziko kolapsu zemědělské politiky, přetrvávající korupce, organizovaný zločin a slabá sociální struktura vyvolávají zásadní pochybnosti, zda je Unie schopna integrovat stát takové velikosti a nároků. Evropě tak nezbývá než přiznat, že závazek učiněný v návalu solidarity může přesahovat její současné možnosti.

13. listopadu 2025 20:48

COP30

COP30: Pokud budeme pokračovat v těžbě uhlovodíků, lidstvo se samo vyhubí

Mezinárodní skupina aktivistů shromážděná v Belému, dějišti klimatického summitu COP30, vydala naléhavou výzvu k uzavření Smlouvy o postupném vyřazení fosilních paliv. Aktivisté naléhají na brazilské předsednictví, aby podnítilo země k ukončení éry uhlí, ropy a plynu, která je hlavní příčinou klimatické krize.

13. listopadu 2025 19:30

Německo odmítlo brannou povinnost, sází na dobrovolníky a finanční motivaci

Německá vláda po intenzivní debatě rozhodla, že neobnoví všeobecnou brannou povinnost, a místo toho se rozhodla pro dobrovolný model s výraznými pobídkami. Cílem tohoto plánu je doplnit vyčerpané ozbrojené síly tváří v tvář rostoucí hrozbě ze strany Ruska.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy