ANALÝZA | Harrisová může dosáhnout vytouženého cíle. Z demokratů má největší šanci porazit Trumpa

Existuje řada politiků, o kterých kritici míní, že mohou sloužit jako kompetentní náhrada za Joea Bidena v listopadových prezidentských volbách. Největší šance stále má viceprezidentka Kamala Harrisová, která se v případě Bidenova odstoupení rozhodně nestáhne do ústraní. 

Nahradit nejmocnějšího muže Spojených států a Demokratické strany zároveň ale není jen tak. Prezident má napříč demokraty množství podporovatelů, kteří ho nenechají padnout. Obdobně si stojí Harrisová.

Teoretickou šanci porazit Trumpa má podle experta na volební systémy Jakuba Lyska. kdokoliv z demokratů. „Ve Spojených státech jsou dvě voličské skupiny, které vykazují nejnižší zájem, a to jsou mladí do 25 let a Afroameričané. To by mohlo rozhodnout v důležitých státech pro demokratického kandidáta, který by měl jen tu vlastnost, že by byl mladší a třeba by pocházel z afroamerické menšiny nebo v ní měl podporu jako někteří guvernéři či guvernérky,“ přiblížil v pondělí pro EuroZprávy.cz.

Odstoupení Bidena dá šanci Harrisové

Vážné debaty během několika posledních týdnů vznikly o několika jménech. Prvním z nich je současná viceprezidentka Harrisová, která na stejnou pozici kandiduje i letos. Jako reálného kandidáta ji berou republikáni a přizpůsobili tomu kampaň. Konkurenční strana ji kritizuje hlavně za její přístup k migrační politice, což je vedle střelných zbraní a práva na potrat jedno z nejcitlivějších témat v interních záležitostech USA. 

Harrisová ale sama nemůže potvrdit, že o místo v Oválné pracovně má zájem. I kdyby si ho přála sebevíc, omezuje ji loajalita ke straně i jejímu šéfovi.

Existují pro ni pouze dvě možnosti. První je aktivace 25. dodatku, která prezidenta (minimálně dočasně) zbaví moci po smrtí, rezignaci nebo odvolání – impeachementu. Prezident ale může být odvolán pouze nadpoloviční většinou vládního kabinetu poté, co se usnese o jeho neschopnosti zastávat úřad. Teprve poté může nastoupit do Oválné pracovny viceprezident.

Druhou možností je odstoupení Bidena od kandidatury z jeho vlastní iniciativy, což se ale jeví jako krajně nepravděpodobné. Podle nových informací ale je pravděpodobné, že současný šéf Bílého domu odstoupí. Podle zdroje z New York Times se prezident ještě nerozhodl, zda skutečně odstoupí, ačkoliv tři týdny tvrdil, že ho k tomu nic nedonutí. Jiný zdroj však uvedl, že "realita se ukazuje" a Biden by mohl brzy oznámit podporu své viceprezidentce Harrisové jako své nástupkyni.

Viceprezidentka má za sebou bohatou kariéru v oblasti politiky i práva. Od roku 2017 zastávala post senátorky za Kalifornii, mezi lety 2011 až 2017 působila v témže státě jako generální prokurátorka. Ještě předtím byla obvodní prokurátorkou pro San Francisco.

Kdo jiný ještě má šanci?

Jak pro EuroZprávy.cz řekl expert Lysek, v Demokratické straně je celá řada politiků, kteří by měli šanci postavit se Trumpovi. Harrisová je ale stále nejreálnější možností – zastává druhou nejmocnější funkci v zemi a jistě ji podpoří většina demokratů. Jen málokdo je silný natolik, aby se republikánům dokázal postavit tak, jako viceprezidentka.

Velký potenciál může mít například někdejší předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová. Ta sice oficiálně stojí při Bidenovi, ale již několikrát ho varovala před možným odporem v rámci Demokratické strany. „Předsedkyně ho nechce vyzývat k rezignaci, ale udělá vše, co je v jejích silách, aby se tak stalo,“ popsal pro server Politico člověk obeznámený se situací ve straně. Její politickou sílu dosvědčil i další demokrat. „Na Nancy není nic jemného. Začíná otázkou: ‚Co je třeba udělat, abychom vyhráli?‘ A pak postupuje zpětně,“ uvedl.

Demokratická strana ale jako by tyto výzvy neslyšela. „Biden je kandidátem strany. Plánuje zvítězit a těší se na spolupráci s demokraty v Kongresu, aby prosadil svůj program 100 dní na pomoc pracujícím rodinám,“ poznamenal mluvčí Bílého domu Andrew Bates.

EuroZprávy.cz o dalších možných kandidátech informovaly už začátkem července. Figurují mezi nimi například guvernér Illinois J. B. Pritzker, kalifornský guvernér Gavin Newsom, michiganská guvernérka Gretchen Whitmerová či pensylvánský guvernér Josh Shapiro. Server Newsweek dále jmenoval kandidátku z roku 2016 Hillary Clintonovou nebo někdejší první dámu Michelle Obamovou.

Biden čelí tlaku stranických kolegů tři týdny po neúspěšné televizní debatě s republikánským rivalem Donaldem Trumpem, která mezi demokraty vyvolala paniku ohledně jeho schopnosti vést kampaň. Dvacítka demokratických zákonodárců veřejně vyzvala Bidena, aby odstoupil, zatímco stranické vedení zatím zůstalo zdrženlivé.

Definitivní rozhodnutí ohledně Bidenovy kandidatury má padnout brzy, před nominačním sjezdem Demokratické strany plánovaným na 19. srpna. Pelosiová uvedla, že čas se krátí a že je na Bidenovi, aby se rozhodl. „Příštích 72 hodin bude stěžejních,“ řekl CNN jeden z demokratických guvernérů.

Další pro The New York Times uvedl, že ho nepřekvapí, když Biden odstoupí a místo sebe podpoří Kamalu Harrisovou. Ta si podle některých průzkumů vede lépe než Biden, přesto existují i další jména lidí, kteří by mohli ve volbách dosáhnout ještě většího úspěchu. Konkrétně se jedná o senátora Marka Kellyho a guvernéry Wese Moorea, Joshe Shapira a Gretchen Whitmerovou.

Možnost Bidenova odstoupení během víkendu potvrzuje i britský list The Financial Times, který s odkazem na vysoce postavený zdroj napojený na šéfa demokratické většiny senátu USA Charlese Schumera uvedl, že tlak na Bidena je natolik silný, že se kandidatury vzdá. „V posledních dnech jsme se setkali s lidmi z Bidenova okolí. Myslím si, že to brzy skončí. Tlak je nepřekonatelný,“ uvedl a dodal, že do pondělí Biden odstoupí.

Související

U.S. Air Force, ilustrační fotografie

USA zaútočily na íránská odpalovací zařízení, Teherán poslal rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku

Mezi Spojenými státy a Íránem došlo k prvnímu významnému vojenskému střetu za více než měsíc, který ukončil období relativního klidu. Írán odpálil rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku v odvetě za předchozí úder na íránská odpalovací zařízení u ostrova Lárak. Americké síly zasáhly tyto pozice s odůvodněním, že se Íránci chystali rozmístit námořní miny v Hormuzském průlivu. Strategická vodní cesta se tak opět stala ohniskem prudkého vyostření regionálního konfliktu.
USA, ilustrační foto

Únik dokumentů z Trumpova úřadu měl dokázat americkou cenzuru. Odhalil něco úplně jiného

Únik dokumentů z amerického ministerstva zahraničí, které měly podle příznivců prezidentské administrativy dokázat, že vládní úřad určený k boji proti zahraniční propagandě v minulosti tajně cenzuroval americké občany, nepřinesl žádné důkazy o pochybení. Podle bývalých vysoce postavených představitelů zrušeného Střediska pro globální zapojení celá kauza naopak ukazuje na dlouhodobou politickou kampaň vedenou proti tomuto úřadu.

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) prezidentské volby USA 2024 Kamala Harrisová Donald Trump

Aktuálně se děje

včera

Peníze na důchody, ilustrační fotografie.

Důchodů se týká další novinka. V platnosti je už od června

Důchody prošly zásadní změnou, které si však většina lidí nevšimla. Ani ostatně nemohla. Týká se totiž klientů, kteří pobírají český důchod v sousední Rakousku. Nově již nemusejí zasílat potvrzení o žití, upozornila Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) na webu. 

včera

Metro

Nusle, Nové Dvory či Libuš. Praha rozhodla o názvech nových stanic metra

Rada hl. m. Prahy na svém dnešním jednání schválila některé změny v pojmenování u chystaných stanic metra D. Název Nusle bude nově platit pro stanici s pracovním názvem Náměstí Bratří Synků, Ryšánka pro stanici s pracovním názvem Olbrachtova. V případě stanice s pracovním názvem Depo Písnice bylo finální rozhodnutí zatím odloženo. U ostatních stanic budoucí linky metra D zůstávají v platnosti stávající pracovní názvy.

včera

včera

Andrej Babiš

Babišova vláda hodlá snížit podporu nezaměstnaných. Schválila i další důležité změny

Systém odměňování zaměstnanců ve veřejných službách a správě a státní službě čekají zásadní změny. Návrh jeho reformy v novele zákoníku práce a souvisejících zákonů projednala vláda Andreje Babiše (ANO) na pondělním zasedání. Odsouhlasila také návrh nového zákona o platformové práci nebo změnu financování projektu transformace problematického sídliště ve Šluknově. 

včera

včera

včera

včera

Pedro Sánchez

Sánchez: Rusko a Izrael šíří lži o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě

Španělský premiér Pedro Sánchez obvinil sociální sítě spojené s Ruskem a Izraelem ze šíření hoaxů o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě Ceuta. Podle předsedy vlády byla tato kampaň zaměřena na diskreditaci španělského kabinetu i na rozdělení Evropy. Sánchez zdůraznil, že do šíření fám se zapojily také mezinárodní krajně pravicové sítě. Celá záležitost má podle něj přímou souvislost s postojem Madridu ke konfliktům na Ukrajině a na Blízkém východě.

včera

Massoud Pezeškiján

Íránský prezident odmítá další boje. Volá po obnovení diplomacie s USA

Íránský prezident Masúd Pezeškiján se v Kyrgyzstánu účastní summitu Šanghajské organizace pro spolupráci. Během této mezinárodní akce plánuje jednat s řadou zahraničních představitelů a světových lídrů. Pezeškiján, který je vnímán jako relativně umírněný politik, se na okraji summitu již setkal s indickým premiérem Naréndrou Módím. Při této příležitosti prohlásil, že Teherán nadále usiluje o diplomatické řešení konfliktu se Spojenými státy.

včera

Alexander Stubb, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Stubb: Čína ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně proti Ukrajině

Čína v soukromých rozhovorech ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně ve válce proti Ukrajině. V rozhovoru pro média to podle webu Politico uvedl finský prezident Alexander Stubb. Finská hlava státu zdůraznila, že toto jasné poselství z Pekingu představuje velmi účinný odstrašující prvek vůči případné eskalaci ze strany Moskvy. Podle Stubba hraje čínský postoj zásadní roli v tom, že drží ruské vedení zkrátka před nejradikálnějšími kroky.

včera

včera

Sergej Lavrov

Lavrov: Rusko považuje vojenskou aktivitu NATO v Arktidě za přímou hrozbu

Rusko považuje rostoucí vojenskou aktivitu Severoatlantické aliance v Arktidě za přímou hrozbu pro svou národní bezpečnost. Ve svém nově publikovaném článku to podle France24 uvedl ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov. Reagoval tak na posilování přítomnosti členských států NATO v polárním regionu. K tomuto kroku aliance přistoupila v návaznosti na probíhající válku na Ukrajině.

včera

včera

Vláda ČR

Babišova vláda zvyšuje zadlužení Česka. Schillerová představila druhý nejvyšší schodek rozpočtu v historii

Ministryně financí Alena Schillerová představila po jednání vlády návrh státního rozpočtu, který počítá se schodkem ve výši 389 miliard korun. Kabinet zároveň naplánoval rekordní prorůstové investice, které mají dosáhnout 290 miliard korun. Podle šéfky rezortu financí má takto koncipované hospodaření zajistit budoucí ekonomický růst České republiky. Zástupci vlády zdůrazňují, že vysoký deficit je využit především na klíčové rozvojové projekty.

včera

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml odmítl možnost mírového summitu mezi Putinem, Trumpem a Zelenským

Kreml odmítl možnost konání třístranného mírového summitu mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem, americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským. Podle vyjádření z Moskvy nemá takové setkání absolutně žádný smysl, pokud není předem připravena konkrétní dohoda k podpisu. Jakékoliv rozhovory na nejvyšší úrovni bez předchozího ujednání považuje ruská strana za zbytečné. Kreml tím zchladil naděje na brzké osobní jednání lídrů v probíhajícím konfliktu.

včera

U.S. Air Force, ilustrační fotografie

USA zaútočily na íránská odpalovací zařízení, Teherán poslal rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku

Mezi Spojenými státy a Íránem došlo k prvnímu významnému vojenskému střetu za více než měsíc, který ukončil období relativního klidu. Írán odpálil rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku v odvetě za předchozí úder na íránská odpalovací zařízení u ostrova Lárak. Americké síly zasáhly tyto pozice s odůvodněním, že se Íránci chystali rozmístit námořní miny v Hormuzském průlivu. Strategická vodní cesta se tak opět stala ohniskem prudkého vyostření regionálního konfliktu.

včera

včera

Bleskové povodně v Nepálu

Katastrofa v Nepálu má přes 900 mrtvých. Počet pohřešovaných hrozivě narůstá

Ničivé bleskové povodně v Nepálu si vyžádaly již nejméně 903 lidských životů. Tamní úřady zároveň hlásí prudký nárůst počtu pohřešovaných osob, jejichž bilance se během šesti dnů záchranných prací vyšplhala na 4 247. Ještě v neděli přitom úřady evidovaly 2 502 nezvěstných. Počet potvrzených obětí rovněž vzrostl z původních 781. Záchranáři v zasažených oblastech každodenně nalézají desítky dalších těl.

včera

30. srpna 2026 21:35

Ruský soud vyhodil z voleb stranu bojující proti válce na Ukrajině

Ruský Nejvyšší soud vyhověl žalobě nacionalistické strany Vlast a vyřadil liberální stranu Jabloko ze zářijových parlamentních voleb. Odstraněním celostátní kandidátky této formace ztratili voliči možnost odevzdat hlas jedinému zbývajícímu oficiálnímu politickému subjektu v zemi, který otevřeně vystupuje proti válce na Ukrajině a vyzývá k uzavření příměří. Verdikt vyvolal protest před budovou soudu, kde se shromáždily stovky převážně mladých lidí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy