Kdo by nahradil Bidena? Spekuluje se o zkušených politicích i ženách exprezidentů

Prezident Spojených států Joe Biden čelí masivní kritice za své vystupování. V jeho Demokratické straně se už ozývají hlasy, aby z boje o Oválnou pracovnu odstoupil. Kdo by jej ale nahradil v případě, že opravdu odstoupí? Nabízí se několik opravdu silných jmen, které teoreticky mohou čelit i Donaldu Trumpovi. 

Kritika na hlavu šéfa Bílého domu ještě zesílila ve chvíli, kdy minulý týden vykázal známky selhání při debatě se svým republikánským protivníkem a předchůdcem na postu prezidenta USA Donaldem Trumpem. 

Nejen kritici, ale už i někteří členové Demokratické strany volají po jeho odstoupení. Asi nejvlivnějším z nich je demokratický kongresman Lloyd Doggett z Texasu, který prohlásil, že „na rozdíl od Trumpa byl prezident Biden vždy v první řadě zavázán naší zemi, nikoli sobě, doufám, že učiní bolestné a obtížné rozhodnutí odstoupit“. 

Ke kritice se přidal dokonce vlivný americký list New York Times. „Biden už není mužem, kterým byl před čtyřmi lety," napsal NYT s odkazem na výsledek předchozích voleb, kdy Trumpa porazil současný šéf Bílého domu. Redakční rada následně popsala demokratického kandidáta jako „stín velkého veřejného činitele“.

Biden skutečně býval silným politickým lídrem, nicméně jeho hvězda za dobu prezidentského úřadu postupně upadla, a nejen mnoha Američanům je jen pro smích. Řada Američanů se teď cítí být postaveni před nemožnou volbu – radikální Trump nebo rychle stárnoucí Biden.  

Sám prezident připustil, že listopadové prezidentské volby „nejsou o ničem jiném než o budoucnosti americké demokracie“. Jenže je stárnoucí lídr připraven zastávat další čtyři roky jednu z nejnáročnějších a nejvlivnějších profesí na světě?

Ruský prezident Vladimir Putin už v půli letošního února označil Bidena za pro Moskvu schůdnějšího kandidáta, než jakým je Trump. „Je zkušenější, předvídatelnější člověk, politik ze staré školy. Moskva bude spolupracovat s každým americkým lídrem, který má důvěru amerického lidu,“ poznamenal ruský lídr podle NBC. 

Kdo může Bidena vystřídat?

Taková otázka se nyní prohání hlavami nejen americké veřejnosti a politických analytiků. Nejvíce totiž musí trápit samotnou Demokratickou stranu. Pokud by se opravdu rozhodla pro stažení Bidena ze závodu o Bílý dům, musí přijít se silnou osobností, která dokáže ztracené body nahnat. A těch je pramálo – Biden za léta vlády dokázal nasbírat mnoho podporovatelů a američtí voliči již počítají s duelem proti Trumpovi. 

Biden navíc proti svému úhlavnímu nepříteli posledních let ztrácí podporu – a tato situace se může s nástupem nového demokratického kandidáta ještě zhoršit. Nový kandidát musí úplně od začátku nastartovat celou předvolební kampaň. Zároveň bude mít značnou nevýhodu oproti Bidenovi, protože za současným prezidentem stojí čtyři roky viditelné práce v Bílém domě. 

Do analyzování toho, kdo může Bidena na kandidátce nahradit, se pustily všechna přední americká média v čele se stanicí CNN, serverem Newsweek a deníkem New York Times. 

Kamala Harrisová

Všechna tato média jmenují jedno osobu: Kamalu Harrisovou, Bidenovu viceprezidentku. V americkém volebním systému je kandidatura někdejších viceprezidentů tradičním přístupem a kandidatura Harrisové by tedy neznamenala žádné velké překvapení. Jde ale o to, jestli si ji Američané skutečně přejí. 

Někdejší prokurátorka a senátorka Harrisová je ale napříč Američany silně neoblíbená. Do karet jí nemusí hrát ani fakt, že je vůbec první černošskou viceprezidentkou v zemi. Americký volič je silně skeptický nejen vůči politikům černé barvy pleti, ale také k ženám – což bylo součástí neúspěchu Hillary Clintonové v roce 2016. Podle NY Times se kampaň Harrisové proti Trumpovi skládá především z kritiku jeho přístupu k potratům, což na zisk křesla v Oválné pracovně rozhodně stačit nebude. 

J. B. Pritzker

Dalším možným náhradníkem je guvernér státu Illinois J. B. Pritzker. „Pritzker má dvě přednosti - 1) je guvernérem významného středozápadního státu (Illinois) a 2) je velmi, velmi bohatý,“ píše CNN. 

Podle Newsweek jeho potenciál postavit se Trumpovi stojí hlavně na skutečnosti, že pochází z vlivné a bohaté rodiny Pritzkerů a má tituly z politických věd a práva. „Před vstupem do politiky byl 59letý Pritzker spoluzakladatelem soukromé investiční společnosti Pritzker Group a významně se angažoval v různých filantropických aktivitách, zejména v oblasti vzdělávání a rozvoje dětí v raném věku,“ líčí server. 

Pritzker v Illinois zvládl ve dvou funkčních obdobích dosáhnout skutečně pokrokových výsledků ve více oblastech jeho politiky. „Dosáhl významných vítězství v oblasti práva na potraty a kontroly zbraní a posunul Demokratickou stranu státu daleko od její tradičně středolevé politiky,“ líčí NY Times.

Podobně jako Trump je Pritzker velmi bohatý, což teoreticky může „hodit vidle“ do snah republikánského kandidáta stavět kampaň na své auře „byznysmena“. NY Times připomínají, že poté, co newyorský soud uznal Trumpa vinným, označoval Pritzker bývalého prezidenta jako „zločince, rasistu, homofoba a podvodníka“. 

Gavin Newsom

Newsom působí jako guvernér „zlatého státu“ – Kalifornie. Zdejší politici jsou už z principu toho, jak je tento stát významný a velký, velice silní. Newsom ale podle serveru Newsweek potenciální kandidaturu odmítá, neboť Bidena na pozici prezidenta podporuje a prohlašuje, že je „na prezidenta velmi hrdý“. 

Jako jeden z prvních vystoupil na obranu Bidenovy debaty na CNN z minulého týdne. „Neprojevil žádné výhrady vůči panu Bidenovi, ale vyčkával v ústraní pro případ, že by se pan Biden nějakým způsobem nedostal na kandidátku, a v každém případě otevřeně uvažoval o kandidatuře v roce 2028,“ píší NY Times. 

Newsom, obdobně jako Pritzker, dokázal jako guvernér dosáhnout značných výsledků. Zároveň zvládl vést několik důležitých kampaní – má zkušenosti s úspěšnou kandidaturou na guvernéra, viceguvernéra i starostu San Francisca. Podle NY Times mu právě tato skutečnost může hrát do karet v případě zkrácené kampaně před prezidentskými volbami. 

Gretchen Whitmerová

Michiganská guvernérka může znamenat neztracený hlas pro více progresivní voliče. Sám Trump jí zajistil větší známost napříč USA poté, co ji označil jako „tu ženu z Michiganu“. 

Whitmerová v roce 2022 vedla kampaň na guvernérku Michiganu takovým způsobem, že zde demokraté získali plnou kontrolu nad tamním zákonodárným sborem. „Tento mandát využila k zavedení řady progresivních opatření. Její celonárodní profil také prudce vzrostl během pandemie, kdy ji pravicová média a republikánští představitelé očerňovali za její uzavírací opatření,“ píší NY Times. 

Stejně jako Newsom i Whitmerová potvrdila své ambice usilovat o post první americké prezidentky v roce 2028 – její čekání se tak může o čtyři roky zkrátit. 

Další jména

Samozřejmě možnosti nekončí pouze u čtyř jmen, která jsou uvedená výše. O post šéfa Bílého domu může usilovat kterýkoli politik starší 35 let, který je rodilý Američan – tedy narodil se americkým rodičům, a musí žít v USA minimálně posledních 14 let. Takových lidí je mezi demokraty samozřejmě opravdu mnoho – záleží spíše na tom, kdo získá podporu strany, a kdo zvládne čelit Trumpovu „ohni a hněvu“. 

Nabízí se třeba pensylvánský guvernér Josh Shapiro, někdejší generální prokurátor tohoto atlantského státu. Pouhých 19 % voličů registrovaných v Pensylvánii nesouhlasilo s jeho politikou. Shapiro funguje jako „rozvážný vůdce, který během svého funkčního období kladl důraz na bipartismus a zaměřoval se především na ideologická témata“, jak napsal list NY Times. 

Poměrně překvapivě se v seznamu serveru Newsweek vyskytuje Hillary Clintonová, která ve volbách roku 2016 padla s Donaldem Trumpem. Ačkoli tehdy získala více hlasů, americký volební systém přisoudil více hlasů za státy právě bývalému republikánskému prezidentovi. Clintonová stojí za Bidenem. „Bylo by ztrátou času, kdyby se během diskuze pokoušel Trumpa vyvrátit, protože je téměř nemožné identifikovat, jaké jsou vůbec jeho argumenty,“ vysvětlila někdejší americká šéfka diplomacie se zkušenosti s vedením prezidentské kampaně. 

Za favoritku na případnou prezidentskou nominaci je považována někdejší první dáma USA Michelle Obamová. Jenže ta už kandidaturu několikrát odmítla. „Paní Obamová podporuje kampaň prezidenta Joea Bidena a viceprezidentky Kamaly Harrisové za znovuzvolení,“ stálo v prohlášení její kanceláře. Podle výzkumu společnosti Betfair ale existuje šance, že se Obamová stane příští uchazečkou demokratů o prezidentský úřad – a konkrétně tato šance činí 5,9 %. 

Související

Joe Biden

Během nechvalně známé debaty v roce 2024 jsem měla strach, že má mrtvici, přiznala Bidenova manželka

Bývalá první dáma USA Jill Bidenová v rozhovoru pro stanici CBS News přiznala, že během nechvalně známé prezidentské debaty v roce 2024 měla strach, zda její manžel Joe Biden neprožívá mozkovou mrtvici. Uvedla, že byla k smrti vyděšená, protože současného prezidenta v takovém stavu nikdy předtím ani potom neviděla, a dodala, že vůbec netuší, co se tehdy stalo. Celý rozhovor s novinářkou Ritou Braverovou odvysílá stanice v pořadu Sunday Morning tuto neděli.
Jesse Jackson

Amerika truchlí. Na Jesseho Jacksona vzpomíná Trump, Biden i Harrisová

Americká politická scéna se sjednotila v uctění památky zesnulého bojovníka za občanská práva Jesseho Jacksona. Hold mu vzdali nejen jeho straničtí kolegové z řad Demokratické strany, ale i současný prezident Donald Trump, který Jacksona označil za neopakovatelnou „přírodní sílu“. Ve svých prohlášeních státníci vyzdvihli Jacksonův celoživotní přínos pro spravedlnost, jeho schopnost inspirovat miliony lidí a neúnavnou snahu o naplnění amerického příslibu rovnosti.

Více souvisejících

Joe Biden ,  Volby USA ,  Demokratická strana (USA) ,  Kamala Harrisová ,  Michelle Obamová ,  Hillary Clintonová ,  Gavin Newsom ,  USA (Spojené státy americké)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Brexit

Británie poprvé přiznala, že do hlasování o brexitu zasahovalo Rusko

Britský premiér Andy Burnham coby první vysoce postavený politik poprvé otevřeně prohlásil, že ruská rozvědka prokazatelně zasahovala do průběhu referenda o setrvání v Evropské unii v roce 2016. Toto vyjádření představuje významný posun v oficiálním postoji britské vlády k této kontroverzní historické události. Předseda vlády uvedl, že na tuto otázku obdržel jednoznačnou odpověď bezprostředně po svém nástupu do úřadu v Downing Street.

před 3 hodinami

Steve Witkoff

Odkup ruské ropy je jen začátek. Američtí diplomaté nabídli Rusku další rozsáhlé ústupky, píše NYT

Americký prezident Donald Trump v Bílém domě prohlásil, že by si Ukrajina měla zvolit nového prezidenta, a obvinil současné ukrajinské vedení ze záměrného vyvolávání globálních problémů prostřednictvím útoků na ruskou ropnou infrastrukturu. Trumpova administrativa navíc podle webu The New York Times nabídla Rusku rozsáhlé ústupky, týkající se například uvolnění finančních prostředků nebo prodeje podílu v ruském ropném gigantu Lukoil.

před 4 hodinami

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj opověděl Trumpovi: Když nám dá Rusko 60 dní, uspořádáme prezidentské volby

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj reagoval na nedávné výzvy amerického protějšku k výměně ve vedení státu a uvedl, že o volbě představitelů rozhoduje výhradně ukrajinská společnost. Zároveň prohlásil, že Ukrajina by mohla uspořádat celonárodní volby, pokud by Rusko přistoupilo k celkovému příměří trvajícímu šedesát dnů. Podle jeho slov je takový krok podmíněn vytvořením bezpečných podmínek pro voliče a zastavením ruských útoků.

před 5 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Andrej Babiš

Praha je propadák, přiznal Babiš. Zklamání netají ani Macinka

Výsledky nedávných komunálních voleb přinesly vládnímu hnutí ANO výrazný neúspěch v hlavním městě, který představitelé strany označili za totální propadák. Zatímco na celostátní úrovni hnutí zaznamenalo vítězství v počtu hlasů a uspělo v řadě regionálních center, situace v Praze ukázala na hluboké neshody a ztrátu voličské podpory v metropoli.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Rijád

12 mrtvých, stovky zraněných. Hútíové provedli ničivý útok na letiště v Saúdské Arábii

Mezinárodní letiště Krále Chálida v saúdskoarabském Rijádu se stalo terčem ničivého útoku jemenské povstalecké skupiny Hútíů, který si vyžádal nejméně dvanáct lidských životů a přes tři sta zraněných. Úder na hlavní vzdušný přístav saúdskoarabské metropole představuje nejtragičtější incident vůči tomuto významnému spojenci Spojených států za více než deset let a třetí útok na stejné letiště během jednoho týdne.

před 12 hodinami

Donald Tusk

V Polsku hrozí podle policie atentát na Tuska. Varšava aktivuje bezpečnostní složky a svolává krizové jednání

Polsko se ocitlo v bezprecedentní bezpečnostní pohotovosti poté, co policie obdržela informaci o plánovaném atentátu na předsedu vlády Donalda Tuska a vicepremiéra a ministra obrany Władysława Kosiniaka-Kamysza. Oznámila to mluvčí ministerstva vnitra a správy Karolina Gałecka s tím, že úřady na tuto hrozbu reagují okamžitými a ráznými kroky na nejvyšší možné úrovni.

před 13 hodinami

Volby, ilustrační foto

Česko má po prvním kole 5 nových senátorů. Největší úspěch slavil STAN

Česko zná po úvodním kole letošních senátních jména první pětice zákonodárců, kteří si zajistili mandát v horní komoře Parlamentu hned v prvním pokusu díky zisku nadpoloviční většiny odevzdaných hlasů. O přízeň voličů usilovalo celkem 154 kandidátů a mandát obhajovalo 23 z 27 končících senátorů, přičemž v drtivé většině obvodů rozhodne až nadcházející druhé kolo, které se uskuteční v pátek 16. a sobotu 17. října.

před 14 hodinami

Ostrava

Komunální volby v Ostravě: Vítězné ANO ztratilo mandáty, SPD a Piráti propadli

V Ostravě skončilo sčítání hlasů v letošních komunálních volbách, které potvrdily pokračování dosavadního politického směřování v moravskoslezské metropoli. Volební účast dosáhla 35,03 procenta, což ukazuje na zdrženlivější zájem obyvatel o správu města ve srovnání s jinými regiony. Konečné výsledky ukázaly, že vítězství obhájilo hnutí ANO 2011, přestože zaznamenalo ztrátu dřívějších pozic.

před 14 hodinami

před 15 hodinami

Praha, ilustrační foto

Komunální volby v Praze vyhrál STAN, hnutí ANO přišlo o tři zastupitele

V Praze skončilo po sedmé hodině ranní sčítání hlasů v letošních komunálních volbách, které přinesly zcela mimořádně těsný souboj na čele politické scény hlavního města. Volební účast dosáhla 46,04 procenta a konečné výsledky ukázaly, že o přízeň voličů se svedl naprosto vyrovnaný boj mezi hnutím Starostové a nezávislí a tradiční koalicí SPOLU pro Prahu.

Aktualizováno včera

Volby, ilustrační foto

Volby přinesly těsný souboj v Praze a zásadní zvrat v Ústí, ve Žďáru rozhodl jediný hlas

V sobotu ve 14. hodin se po celé České republice oficiálně uzavřely volební místnosti a skončilo hlasování v letošních komunálních volbách i ve volbách do jedné třetiny Senátu. Úderem druhé hodiny odpolední tak skončila možnost pro voliče odevzdat svůj hlas a pro tisíce členů okrskových komisí začala klíčová a technicky nejnáročnější část jejich práce spočívající ve sčítání odevzdaných hlasů. Celý průběh sčítání jsme pro vás sledovali online.

včera

Brno

Dominance ODS v Brně skončila. V Ostravě ANO ztratilo voliče

Sčítání hlasů v letošních komunálních a senátních volbách přináší po uzavření volebních místností finální obrysy rozložení politických sil ve velkých českých městech, kde se v některých případech schyluje k historickým změnám na radnicích. Zatímco v řadě obcí a menších měst dominují nezávislí kandidáti, moravské metropole Brno a Ostrava nabízejí velmi dramatické souboje, které ukazují na posuny voličských preferencí pod vlivem celostátní politiky.

včera

včera

Vít Rakušan

Starostové nechtěli úspěch v Praze zakřiknout. Naše vize má šanci, řekl Rakušan

Dlouho se u Starostů a nezávislých čekalo, než představitelé opozičního hnutí znovu předstoupili před novináře, aby reflektovali úspěch v Praze, kde všechno nasvědčuje tomu, že Petr Hlaváček by se mohl stát novým primátorem. Klíčová budou povolební jednání, která se povedou s dalšími třemi subjekty. STAN zároveň uspěl v hlavním městě i v senátních volbách. 

včera

Praha

Souboj o Prahu míří do finále. STAN směřuje k vítězství, Piráti ztrácí, Macinka neskrývá zklamání

Sčítání hlasů v komunálních volbách v hlavním městě Praze po sečtení dvou třetin okrsků přináší velmi vyrovnaný souboj o vítězství mezi hnutím STAN v čele s Petrem Hlaváčkem a koalicí Spolu pro Prahu vedenou Tomášem Portlíkem. Starostové a nezávislí si průběžně drží první místo se ziskem přibližně třiadvaceti procent hlasů, zatímco Spolu pro Prahu jim dýchá na záda s necelými jednadvaceti a půl procenta, přesto už porážku přiznalo.

včera

včera

Zůstáváme nejsilnější politickou silou v zemi, v Praze proti mně budují nenávist, prohlásil Babiš po volbách

Premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš vystoupil na tiskové konferenci ve volebním štábu, kde zhodnotil dosavadní výsledky právě skončených komunálních a senátních voleb jako velmi úspěšné. Podle jeho slov potvrdily sčítání hlasů i volební zisky, že hnutí ANO zůstává nejsilnější politickou silou v zemi na všech úrovních s výjimkou Senátu. Vládní předseda zároveň poznamenal, že výsledky se velmi blíží úspěšnému roku 2022, a to navzdory tomu, že politici vládních stran měli tentokrát na kampaň podstatně méně času než v tehdejším období, kdy působili v opozici.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy