ANALÝZA | Nastane druhá korejská válka? Poloostrov je v napětí, balónek s odpadem brzy může vystřídat jaderná hlavice

Korejský poloostrov se poslední dobou blíží válce rychleji než kdy dřív. Dědictví války z 50. let tak stále pokračuje a hrozí, že se křehké příměří změní v brutální a krvelačný konflikt. Tentokrát ale má Severní Korea k dispozici jaderné zbraně, takže papírová převaha jihokorejské armády nemusí znamenat vůbec nic. 

Naposledy v úterý desítky severokorejských vojáků nakrátko překročily silně opevněnou hranici s Jižní Koreou, po varovných výstřelech se ale stáhli. Soul varuje, že jde o druhý obdobný incident za poslední dva týdny.

Během této akce severokorejské armády došlo ke zranění několika vojáků Pchjongjangu, nevyhnuli se totiž nášlapným minám. „Pchjongjang nedávno v oblasti rozmístil vojáky, kteří odminovávají, čistí a pokládají miny, neboť vztahy mezi oběma Korejemi prudce klesají,“ zaznělo ze jihokorejského sboru náčelníků štábů podle singapurské stanice Channel News Asia (CNA).

Rusko a KLDR: Spojenci na život a na smrt (?)

Stanice CNA rovněž informovala o slovech ruského lídra Vladimira Putina. „Vysoce oceňujeme, že KLDR pevně podporuje speciální vojenské operace Ruska vedené na Ukrajině,“ prohlásil v úterý. „Obě země nyní aktivně rozvíjejí mnohostranné partnerství,“ dodal Putin.

Jeho setkání se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem se podle dostupných informací nezadržitelně blíží. „Cesta posune bilaterální spolupráci na vyšší úroveň díky našemu společnému úsilí, což přispěje k rozvoji vzájemné a rovnoprávné spolupráce mez Ruskem a KLDR,“ poznamenal ruský prezident.

Kim se s Putinem setkal už loni v září na ruském Dálném východě, připomíná americký list New York Times. Předtím Putin zavítal do KLDR pouze jednou, a to těsně po svém nástupu do funkce šéfa Kremlu v roce 2000.

Sbližování Severní Koreje a Ruska je známkou návratu studené války. Vztahy obou zemí totiž ochladly po rozpadu Sovětského svazu, do té doby šlo o důležité spojence. Za poslední roky se ale opět sbližují, stojí za tím především společné nepřátelství Moskvy a Pchjongjangu vůči USA. Jde navíc o dvě nejvíce sankciované země na světě: Rusko především kvůli agresi proti Ukrajině trvající od roku 2014, Severní Korea pro svůj nelegální jaderný program.

Sever do boje nasadil „fekální balónky“

Ještě začátkem června Severokorejci zvolili trochu méně tradiční způsob hybridního boje proti svému jižnímu sousedovi. Jak informovala například americká stanice CNN, Pchjongjang nad Jižní Koreu vysílal balóny naplněné odpadem a fekáliemi. Soul tyto akce označil za „nízké a nebezpečné“. Jihokorejský sbor náčelníků štábů vyzval Sever, aby „okamžitě přestal s takovými podlými činy, jako je rozesílání balónků s odpadem“. „Armáda bude provádět mise pružně podle strategické a operační situace,“ oznámil sbor.

Podle Pchjongjangu byly tyto balóny vyslány mimo jiné v reakci na vysílání protiseverokorejské propagandy z reproduktorů v příhraničních oblastech. „Obnovení vysílání z reproduktorů je předehrou k velmi nebezpečné situaci. Pokud bude Jižní Korea pokračovat ve vysílání a nezabrání aktivistům v rozesílání letáků s propagandou přes hranice, bude vystavena nové protiakci,“ varovala sestra severokorejského vůdce Kim Jo-čong. Podle ní Soul vytváří „nové krizové prostředí“.

Balónky naplněné veškerým možným odpadem se na první pohled mohou zdát jako banální a vtipné rozhodnutí Pchjongjangu, takový optimismus je ale nebezpečný. Severní a Jižní Korea nikdy neukončily válku z let 1950-1953, došlo pouze k uzavření příměří. Technicky válka stále pokračuje a obě země musí našlapovat velice opatrně, pokud nechtějí brutální konflikt opět vyprovokovat.

Válka by byla brutální

Obnovení konfliktu mezi oběma Korejemi povede k hrozivým událostem. Už válka z 50. let způsobila nesmírné lidské utrpení a byla mimořádně brutální.

Severní Korea disponuje zhruba 1,3 milionu mužů aktivně ve zbrani. Je to velice vysoké číslo už vzhledem k tomu, že severokorejská populace čítá 26 milionů obyvatel. Připravené k boji jsou více než tři tisícovky tanků, dva a půl tisíce samohybných děl a stejný počet normálních děl.

Korejská republika neboli Jižní Korea má armádu o poznání silnější. Z populace asi 52 milionů lidí je asi 600 tisíc z nich aktivními vojáky. Početně je jihokorejská armáda co do těžké techniky velmi podobně silná, má zhruba dvě tisícovky připravených tanků, dva a půl tisíce samohybných děl a bezmála čtyři tisíce běžných děl. Jednoznačně ale severokorejskou armádu překoná v počtu rezervistů, kterých má 3,1 milionu oproti severokorejském půlmilionu.

Data výše jsou převzatá z webové stránky Global Fire Power. Nezohledňují ale příliš několik faktorů. Jihokorejská armáda má obecně daleko modernější vybavení, zatímco její severní sousedi si musejí vystačit mnohdy pouze se zbraněmi sovětské výroby. Největší kámen úrazu ale tkví v něčem daleko hrozivějším – jaderných zbraní.

Z obou Korejí je to ta Severní, která jimi disponuje a v případě války je neváhá použít. Nejen Soul, ale i Washington a další spojenci to zohledňují při každém kroku vedoucímu proti zájmům Pchjongjangu. Severokorejci jsou si své strategické výhody velmi dobře vědomi a přístup vůči svým nepřátelům podle toho uplatňují.

Spojenci Jižní Koreje by museli do války zapojit nevídané prostředky. Pokud by Pchjongjang skutečně nasadil jaderné zbraně, Američané teoreticky mohou zvážit odvetu. Podstatně zaostalejší Sever se patrně neubrání, válka ale může mít naprosto devastující účinky nejen pro celý Korejský poloostrov, nýbrž také Japonsko, Čínu, Rusko a USA. Zapojení těchto zemí do případného konfliktu zůstává nezodpověditelnou otázkou.

Dědictví Korejské války

Korejský poloostrov je klíčovým regionem už odnepaměti. Ještě před první a druhou světovou válkou se tu největší světové mocnosti snažily uplatnit svůj vliv a vybudovat postavení. Například Japonsko Koreu anektovalo už v roce 1910 a zavedlo brutální japonizaci celého poloostrova.

Bylo to ale až na konci druhé světové války, a tedy porážce Japonského impéria, když se Korea rozdělila na severní a jižní část. Rudá armáda se na samém konci války zapojila to boje proti Tokiu a vzhledem k rychlému postupu přes Mandžusko pokračovalo na Korejská poloostrov. Koordinační výbor silových ministerstev USA – tedy zahraničí, války a námořnictva – vybral jako vhodnou dělící hranici 38. rovnoběžku. Sověti návrh přijali, jih tak spadal pod americkou okupaci, sever pod sovětskou.

Obě velmoci přistoupily ke kontrole Korejského poloostrova proto, aby nový režim respektoval jejich zájmy v oblasti a přinejlepším byl jejich spojencem. USA pohlížely na komunismus, který se rodil na severu, jako na mezinárodní monolit kontrolovaný z Moskvy. Byť zejména jihovýchod Asie implementoval do komunistického režimu pod vlivem čínských komunistů specifické rysy. Samozřejmě nelze opomíjet vliv samotných Korejců, jež se podíleli na modelování situace na jejich teritoriu.

Na severu a jihu existovaly zcela odlišné modely. Na severu probíhala sovětizace už od roku 1945. Američané Korejcům nedůvěřovali a vytvořili USAMGIK (United States Army Military Government in Korea), který dokonce využíval někdejšího japonského koloniálního personálu i jako policistů. V roce 1946 však už byl Washington rozhodnut ponechat Koreu svému osudu a následujícího roku byl korejský problém přenesen na půdu OSN. Roku 1948 na jihu vznikla Korejská republika, vzápětí na severu Korejská lidově demokratická republika.

Rozchod mezi severem a jihem se stával stále citelnějším. Vliv měla rovněž Trumanova doktrína, která v roce 1947 de facto ukončila již tak problematickou spolupráci Sovětů a Američanů. Agresivita Kim Ir-sena rostla a sever se neustále vměšoval na jihu. Občas se objevuje stanovisko, že také jih porušoval integritu hranice na 38. rovnoběžce.

Obě garnitury deklarovaly vládu nad celým poloostrovem. Jakmile v prosinci 1948 odešla sovětská vojska a v červnu 1949 americká, došlo ke zintenzivnění vzájemné konfrontace. Kimovu kuráž k útoku zvyšovala americká politika na Dálném východě, jež se na konci 40. let vyznačovala umenšením pomoci nacionalistickému režimu na Tchaj-wanu a v Jižní Koreji. Rovněž byla redukována americká vojenská přítomnost v regionu.

Koncem června 1950 severokorejské jednotky překročily 38. rovnoběžku a začala plnohodnotná válka. Za dva měsíce dokázali zatlačit armádu Jihu do Pusanského perimetru, a právě tehdy došlo na nejvýraznější zapojení sil USA a OSN. Američané na pomoc Jihokorejcům vyslali postupně přes 300 tisíc vojáků.

Protiofenzíva OSN následně zatlačila Severokorejce až na hranici s Čínou – a ta tehdy vstoupila do konfliktu také. Síly OSN vedené USA tak byly vytlačeny zpět až na 38. rovnoběžku a válka se změnila v zákopovou. Ta trvala od července 1951 až do července 1953 bez výraznějších změn na frontě. Tehdy byla podepsána dohoda o příměří v Pchanmundžomu na hranici současné Jižní a Severní Koreje.

Za oběť konfliktu padly stovky tisíc vojáků na obou stranách. Nezměrné byly také ztráty mezi civilisty. Na straně OSN se do bojů kromě Spojených států zapojili také Britové, Filipínci, Kanaďané, Turci, Nizozemci či Australané. Československo naopak společně se Sovětským svazem poskytovalo materiální podporu Severní Koreji.

Posílená Severoatlantická aliance se stala dohrou, kterou si žádná komunistická země nepřála. Korejská válka definitivně započala studenou válku a dlouhodobou konfrontaci Západu a Východu. Pokud by nastala „Druhá korejská válka“, šlo by pro změnu o dohru takovéto konfrontace.

Související

Kim Čong-un

12 tisíc nestačí. Kim pošle Putinovi další vojáky

Jižní Korea oznámila, že detekovala přípravy Severní Koreje na další vojenské dodávky do Ruska, včetně nasazení sebevražedných dronů a dalších vojáků, aby podpořila ruskou válku na Ukrajině. Uvedla to agentura Reuters.

Více souvisejících

Severní Korea (KLDR) Jižní Korea

Aktuálně se děje

před 7 minutami

před 1 hodinou

Vladimír Putin a Robert Fico

Kreml zveřejnil detaily schůzky Putina s Ficem

Slovenský premiér Robert Fico uskutečnil pracovní návštěvu v Rusku, kde se setkal s prezidentem Vladimirem Putinem. Jednalo se o jejich první osobní schůzku od roku 2016, která přichází v době složitých vztahů mezi Moskvou a Bratislavou. 

před 2 hodinami

Vladimir Putin

Politico: Vítězem voleb v Rumunsku je Putin

Vůdci v zemích na východní hranici NATO byli už dlouho náchylní k manipulaci ze strany Moskvy, což bylo důsledkem desítek let špatného vládnutí. Upozornil na to server Politico s tím, že vítězem voleb v Rumunsku se stal ruský prezident Vladimir Putin.

před 2 hodinami

Robert Fico

Z jádra EU do pozice vyvrhela. Orbán i Fico začali hledat nepřátele společně

Od návratu Roberta Fica do premiérského křesla uběhl více než rok, a zatímco jeho čtvrtá vláda pokračuje v prosazování své agendy, debaty o geopolitickém směřování Slovenska a jeho oddanosti Západu se dostávají do pozornosti veřejnosti. Tyto diskuse přitahuje především premiérův politický posun – od původní doktríny, jež měla stavět Slovensko do „jádra Evropské unie“, k důrazu na „suverénní zahraniční politiku“. 

před 3 hodinami

Kim Čong-un

12 tisíc nestačí. Kim pošle Putinovi další vojáky

Jižní Korea oznámila, že detekovala přípravy Severní Koreje na další vojenské dodávky do Ruska, včetně nasazení sebevražedných dronů a dalších vojáků, aby podpořila ruskou válku na Ukrajině. Uvedla to agentura Reuters.

před 3 hodinami

před 5 hodinami

Ivanka Trumpová

Ivanka Trumpová definitivně končí s politikou

Ivanka Trump se rozhodla definitivně opustit politiku a soustředit se na svůj soukromý život. Po téměř dvou desetiletích strávených prací pro svého otce, Donalda Trumpa, Ivanka opustila Washington v lednu 2021 a přesunula se s rodinou na Floridu. Tam se věnuje svým dětem, manželovi a rozvoji nových zájmů, zatímco se snaží udržet stranou od veřejného a politického dění. Uvedl to server CNN.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Severní Korea (KLDR)

Ukrajina už vyřadila z boje 1100 severokorejských vojáků

Přibližně 1100 severokorejských vojáků přišlo o život nebo utrpělo zranění při bojích proti ukrajinským jednotkám v ruské Kurské oblasti. V pondělí to uvedl Sbor náčelníků štábů jihokorejské armády. Uvedl to server Meduza.

před 8 hodinami

včera

včera

Patrik Schick

Schick pokračuje ve výtečné fazóně. Čtyřmi góly proti Freiburgu přeskočil Kollera

Od začátku listopadu se může pyšnit český fotbalový útočník Patrik Schick výtečnou střeleckou fazónou. Tento forvard české reprezentace, v níž je neodmyslitelnou oporou, a Bayeru Leverkusen se právě v dresu tohoto bundesligového celku předvádí v poslední době v nejlepším možném světle. Po návratu po dlouhodobém zranění se mu tam v těchto dnech daří vracet se k výkonům z předešlých let. Vše vyvrcholilo v sobotu čtyřmi přesnými trefami proti Freiburgu, díky kterým se tak stal historicky nejlepším českým střelcem v Bundeslize.

včera

včera

včera

Americký muzikálový hit Čarodějka protíná Hollywood a TikTok.

RECENZE: Americký muzikálový hit Čarodějka protíná Hollywood a TikTok

Nejúspěšnější broadwayský muzikál tohoto tisíciletí se dočkal filmové adaptace, respektive její první části. Pohádkový svět problematizující dospělá témata má potenciál stát se pro soudobou generaci moderní filmovou klasikou. Čarodějčina stylizace a celkové uchopení však mají od vycizelovaného a cílevědomého tvaru relativně daleko.

včera

Robert Fico jedná s Vladimirem Putinem v Kremlu. (22.12.2024)

Robert Fico je u Putina v Kremlu

Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) je v Kremlu a jedná s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Jde o jejich první společné jednání od roku 2016 a tedy i od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022. Fico chce s Putinem jednat o dodávkách ruského plynu. 

včera

včera

včera

Biatlon, ilustrační fotografie.

Davidovou trápí vyhřezlá ploténka. Na operaci se však zatím nechystá

Aktuální česká biatlonová jednička mezi ženami Markéta Davidová drží v současném průběžném pořadí páté místo poté, co mimo jiné hned v úvodu sezóny ve finském Kontiolahti po třech letech ovládla sprint a v dalším ze závodů se vešla do první desítky. Zdálo se tak, že bude přinášet opět radost českým fanouškům, jenže do slibně rozjeté sezóny nakonec přichází brzda v podobě vyhřezlé ploténky. V sobotu přišla příznivá zpráva alespoň v tom, že Davidová zatím nemusí kvůli tomu na operaci a to i díky dobře probíhající konzervativní léčbě.

včera

Bramborový salát podle Magdaleny Dobromily Rettigové

Nedílnou součástí štědrovečerní večeře je dnes bramborový salát. Ten je moderním vánočním jídlem, v minulosti si lidé o Štědrém večeru pochutnávali na něčem jiném. Jedny z nejstarších receptů na bramborový salát zaznamenala ve svých kuchařských knihách Magdalena Dobromila Rettigová.

Zdroj: Lucie Žáková

Další zprávy