Čechům se může zhoršit zdravotní péče, varuje lékařská komora

Česká lékařská komora (ČLK) v souvislosti s uhradovou vyhláškou varuje před zhoršením dostupnosti a kvality zdravotní péče. Vyhláška má v příštím roce garantovat podle ministerstva zdravotnictví zdravotnickým zařízením meziroční nárůst úhrad od pojišťoven o osm procent, komora chtěla nárůst o 13 procent. ČLK také navrhuje zákonodárcům, aby se zvýšil poplatek za pohotovost, současných 90 korun podle komory neplní svoji regulační funkci. 

Komora se na tom dnes shodla na svém brněnském sjezdu v usnesení, které ČTK poskytl její mluvčí Michal Sojka. Dvoudenní sjezd dnes skončil.

ČLK v usnesení vyjádřila s úhradovou vyhláškou "zásadní nespokojenost". Podle ní nezajišťuje poskytovatelům zdravotních služeb pokrytí zvýšených nákladů způsobených vysokou mírou inflace a neumožňuje spravedlivý růst platů a mezd zdravotníků. "ČLK upozorňuje, že na rozdíl od ostatních podnikatelských subjektů nemohou poskytovatelé zdravotních služeb promítnout své zvýšené náklady do ceny svých služeb, neboť úhrady od zdravotních pojišťoven určuje svojí vyhláškou ministerstvo zdravotnictví," stojí v usnesení sjezdu. ČLK v této souvislosti varuje nejen před rizikem ekonomické a personální destabilizace zdravotnických zařízení, ale především před zhoršením dostupnosti a kvality zdravotní péče. Ministerstvo zdravotnictví i premiér Petr Fiala (ODS) již dříve uvedli, že růst úhrad o osm procent maximem.

"Byli to přitom právě zdravotníci, kdo během epidemie nemoci covid-19 udržovali v chodu společnost i ekonomiku. Skutečnost, že právě zdravotnictví odsoudila vláda do pozice resortu, kde hodlá nejvíce šetřit, považuje ČLK za ostudu, ale s ohledem na bezpečnostní situaci také za závažnou politickou chybu," stojí v usnesení.

"Zvýšení úhrad o osm procent odpovídá očekávané inflaci na příští rok, je výsledkem dohodovacího řízení a maximem toho, co si státní rozpočet může dovolit," sdělil ČTK již v říjnu premiér Fiala.

Sjezd ČLK také navrhl zákonodárcům zvýšení sazby regulačního poplatku za ošetření pacienta na pohotovosti. Současný poplatek 90 korun je podle komory velmi nízký, neplní svojí regulační funkci a nepřispívá ke snižování přetíženosti lékařských pohotovostních služeb.

Komora v usnesení také poukazuje na podle ní na kritický nedostatek soudních znalců z oboru zdravotnictví a navrhuje změnit podmínky pro výkon znalecké činnosti v tomto oboru. Chce především umožnit, aby všechny fakultní nemocnice byly oprávněny vykonávat v plném rozsahu znaleckou činnost. Současně je podle ní také třeba zvýšit odměnu znalcům v oboru zdravotnictví nejméně na dvojnásobek.

ČLK chce po ministerstvu zdravotnictví rovněž to, aby ve spolupráci s komorou připravilo a předložilo návrhy legislativních změn, které jí umožní provádět kontroly personálního vybavení poskytovatelů zdravotních služeb. "Kontroly prováděné nezávislou profesní samosprávou, která disponuje potřebným odborným zázemím, přispějí ke zvýšení bezpečnosti a kvality lékařské péče," uvedla ČLK.

V usnesení také vyjádřila znepokojení nad rostoucí mírou agresivity vůči zdravotníkům ze strany některých pacientů a jejich příbuzných. "ČLK požaduje vyšší míru právní ochrany pro zdravotníky, kteří se se stále častěji stávají terčem útoků ze strany některých pacientů nebo jejich příbuzných," usnesl se sjezd lékařů.

Související

Více souvisejících

česká lékařská komora Zdravotnictví lékaři Milan Kubek

Aktuálně se děje

včera

Zuzana Mrázová

Babiš zatrhnul Mrázové cestu na konferenci o Ukrajině. Naštvala ho

Premiér Andrej Babiš vystoupil na konferenci o obnově poválečné Ukrajiny v severopolském Gdaňsku. Na tuto čtvrteční akci měla původně v delegaci odletět i ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová. Ta měla vézt memorandum o spolupráci zaměřené mimo jiné na podporu turistického ruchu a lázeňství po skončení konfliktu. Premiér jí však pouhých několik hodin před odletem oznámil, že nikam nepojede, přestože Úřad vlády ještě ve středu dopoledne její účast oficiálně potvrdil.

včera

Venezuela

Venezuela vyhlásila zónu katastrofy. Na místo zemětřesení míří záchranné týmy

Záchranné týmy naléhavě směřují k poničenému severnímu pobřeží Venezuely, kde téměř současná zemětřesení proměnila desítky budov v trosky. Panují obavy, že si katastrofa vyžádala tisíce lidských životů. Americký ministr zahraničí Marco Rubio oznámil, že ministerstvo obrany pomůže s nasazením vyhledávacích a záchranných složek v zasaženém regionu. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Jaderná elektrárna, ilustrační foto

Francie vypíná jaderné elektrárny, Londýn představil krizový plán. Vlna extrémního počasí má už stovky mrtvých

Hlavní francouzský dodavatel energie, společnost EDF, musel přistoupit k dočasnému odstavení dvou jaderných reaktorů. Tento krok byl vynucen jako preventivní ekologické opatření v reakci na vlnu extrémních veder. Cílem je zabránit tomu, aby do koryt řek, jejichž teplota již tak dosahuje rekordních hodnot, byla vypouštěna příliš horká voda. Jaderné elektrárny totiž využívají říční vodu k nezbytnému chlazení reaktorů, což vede k jejímu ohřívání před následným návratem zpět do vodního toku.

včera

Ilustrační foto

Ropa už je levnější než před válkou. Trump obvinil čerpadláře z umělého zdražování, v Česku ceny zůstávají vysoké

Světové ceny ropy zaznamenaly zásadní zlom, když v reakci na postupné obnovování námořní dopravy v Hormuzském průlivu klesly na úroveň před vypuknutím íránského konfliktu. Globální benchmark pro ropu Brent krátce sestoupil pod hranici 72,48 dolaru za barel, což představuje cenu z období těsně předtím, než Spojené státy a Izrael zahájily 28. února raketové útoky na Írán. Po tomto krátkém poklesu se cena mírně stabilizovala na hodnotě 72,63 dolaru za barel.

včera

Zemětřesení, ilustrační foto

Počet mrtvých po zemětřesení ve Venezuele dramaticky roste

Počet obětí ničivého dvojitého zemětřesení ve Venezuele dramaticky vzrostl. Úřadující prezidentka Delcy Rodríguezová oznámila, že katastrofa si vyžádala nejméně 164 mrtvých a 971 zraněných. Tyto bilance znamenají prudký nárůst oproti předchozím zprávám, které hovořily o 32 obětech. Úřady navíc vyjadřují vážné obavy, že počty porostou s tím, jak pokračují záchranné práce v sutinách. Otřesy o síle 7,2 a 7,5 stupně patří k nejsilnějším, jaké zemi zasáhly za poslední více než století.

včera

včera

Hormuzský průliv

Lodě našly novou cestu Hormuzským průlivem. Nepřijatelné, bez našeho svolení už nikdo nepropluje, zuří Írán

Íránské revoluční gardy ve čtvrtek oznámily, že podniknou odpovídající opatření proti všem plavidlům, která se pokusí proplout Hormuzským průlivem bez povolení Teheránu. Podle prohlášení gard je bezpečný průjezd touto strategickou trasou možný pouze po trasách určených Íránem. Nově ohlášenou trasu, která nebyla s Teheránem zkoordinována, označily íránské síly za nepřijatelnou a za bezpečnostní riziko s tím, že zasáhnou proti lodím, které nesplní jejich požadavky.

včera

včera

Zemětřesení, ilustrační foto

Nejsou to otřesy, co zabíjí. Experti vysvětlili, proč bylo zemětřesení ve Venezuele tak ničivé

Středeční zemětřesení se podle údajů americké geologické služby USGS zapsalo jako nejsilnější ve Venezuele za více než jedno století. Dosud největší zaznamenané otřesy postihly zemi v roce 1900, kdy severní pobřeží nedaleko Caracasu zasáhlo zemětřesení o síle 7,7 stupně. Epicentrum nynější katastrofy se přitom nacházelo jen několik set kilometrů od tohoto historického místa.

včera

včera

Andrej Babiš

Macinka akredituje Pavla na summit NATO, potvrdil Babiš

Premiér Andrej Babiš potvrdil, že šéf diplomacie Petr Macinka odešle požadavek na doplnění české delegace pro alianční summit v Ankaře o prezidenta Petra Pavla. Hlava státu se akce zúčastní společně se svým doprovodem. Babiš tato slova pronesl před svým odletem do Polska, kde se koná konference zaměřená na obnovu Ukrajiny. Záležitostmi technického rázu, které s přítomností prezidenta souvisejí, se bude kabinet zabývat během svého pondělního zasedání.

včera

Venezuela

Venezuelu zasáhla nejsilnější zemětřesení za posledních sto let. Obětí může být přes 100 000

Severní pobřeží Venezuely zasáhla dvojice mimořádně silných zemětřesení, která po sobě následovala v rozmezí pouhých čtyřiceti sekund. První otřes dosáhl síly 7,2 magnitudy, přičemž vzápětí následoval ještě silnější hlavní otřes o síle 7,5 magnitudy. Podle dostupných seismických záznamů se jedná o nejničivější živelnou pohromu tohoto druhu v zemi za více než jedno století. BBC s odkazem na seismology uvádí, že existuje třicetiprocentní šance, že by ztráty na životech mohly překročit hranici sta tisíc lidí.

včera

24. června 2026 22:00

Rusku se na bojišti nedaří. Rusko ve svých prohlášeních přehání

Ruská armáda pokračuje v pomalém postupu v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, kde soustředila většinu svých sil se záměrem obklíčit klíčová města Kosťantynivka a Lyman. Podle nezávislých odborníků oslovených webem CNN i samotných ukrajinských vojáků jsou však prohlášení Moskvy o zásadních úspěších přehnaná. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy