Česko díky unijnímu volnému trhu prosperuje. Ministerstvo naznačilo, co by pomohlo celé EU

Zapojení zemí bývalého komunistického bloku do volného trhu EU pomohlo i samotné Unii. Pro EuroZprávy.cz to potvrdila Veronika Lukášová z PR oddělení ministerstva pro evropské záležitosti. Navíc, nejzadluženější země podle dat Eurostatu najdeme spíše v řadách tradičních členů. 

Ve volném trhu Evropské unie platí čtyři základní svobody: volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu. Volný pohyb zboží je tak základním předpokladem pro fungování vnitřního trhu. Osoby se zase mohou bez viditelnějších omezení pohybovat v kontextu pracovníků, studentů a důchodců. Důležitým aspektem je usazování podnikatelů v jiných členských státech za účelem podnikání. 

Evropská unie zaručuje také vzájemné uznávání kvalifikací. Většina podnikatelských aktivit a zaměstnání je v jednotlivých státech samostatně regulovaná a vázaná na splnění určité kvalifikace. 

Odstranění takových překážek podle Veroniky Lukášové z ministerstva pro evropské záležitosti pomáhá českým exportérům prosadit se na ostatních trzích Evropské unie v odvětvích, kde mají konkurenční výhodu. „Pro Českou republiku jakožto středně velkou zemi uprostřed Evropy je zapojení do vnitřního trhu otázkou ekonomické prosperity,“ přiblížila pro EuroZprávy.cz.

Jako důležitý benefit zmínila volný pohyb osob. „A to pro všechny, co chtějí cestovat, pracovat nebo studovat v jiné členské zemi.“ Česko si podle Lukášové navíc vede velmi dobře, pokud jde o výměnu informací a řešení sporů v rámci vnitřního trhu. „Nad průměrem EU se držíme také v oblastech vstřícné státní správy, regulatorní zátěže nebo přístupu k finančním prostředkům,“ doplnila Lukášová s tím, že Česká republika naopak zaostává v oblasti veřejných zakázek nebo přístupu na trhy služeb. 

Rozšíření Evropské unie o deset států z roku 2004 Evropské unii pomohlo. „Zlepšily se všechny ekonomické ukazatele spojené s integrací národních trhů s jednotným evropským trhem, a to nejen v nových členských státech, ale po celé Unii,“ zhodnotila Lukášová. 

Samotné členské státy podle ní zaznamenaly období rychlého růstu. Konkrétně HDP na obyvatele za posledních dvacet let výrazně vzrostlo. „Podobné trendy dohánění se dají vypozorovat také v oblasti produktivity práce a mezd, úrovně vzdělání nebo konkurenceschopnosti. Po rozšíření prosperovala i Evropská unie jako celek. Z připojení nových trhů k EU měly prospěch především členské země, které mohly využít výhodu geografické blízkosti.“

Navíc, Česká republika byla do trhu integrovaná už před vstupem do Evropské unie. „Už v roce 2000 byl podíl Evropské unie na české zahraničním obchodu velmi vysoký. Vysokou integraci s trhem EU skrze dovoz a vývoz můžeme sledovat už od devadesátých let. Je tedy vidět, že Česká republika byla v rámci mezinárodního obchodu do jednotného trhu dlouhodobě integrována již před svým vstoupením,“ potvrdila Lukášová.

„Na rozdíl od Švýcarska, které jedná pouze na základě dohody o volném obchodu, podepsalo Česko v rámci žádosti o vstup do Unie již v roce 1995 dohodu o přidružení. V rámci toho začaly postupné přípravy na přistoupení ke všem aspektům jednotného trhu,“ doplnila.

Příklady z jednotlivých zemí

Například nezaměstnanost mají nejnižší dvě země z rozšíření v roce 2004 – Polsko a Česká republika. V České republice bylo v roce 2021 podle dat Eurostatu nezaměstnaných 2,5 % populace mezi 20 a 64 lety věku, zatímco v Polsku šlo o 3,1 %. Oproti 16,4 % nezaměstnaných Řeků a 15,2 % Španělů, kteří jsou již tradičními členy EU, je to markantní rozdíl. 

Řecko může sloužit jako odstrašující případ překotného přijetí eura. Několik jeho vlád dodávalo falešné údaje, aby země mohla vstoupit do eurozóny. Zadlužení země tím pádem postupně rostlo a v roce 2009 tři hlavní ratingové agentury snížily kvůli obavám z neschopnosti splácet dluhy Řecku rating. Evropská unie a Mezinárodní měnový fond postupně mezi lety 2010 až 2018 Řecku půjčovaly peníze až do výše 260 miliard eur. Athény svůj dluh MMF vrátily už loni, ačkoliv tak měly učinit do roku 2024. Přesto Řecko zůstává nejzadluženější zemí EU s dluhem ve výši 193,3 % HDP. Pro srovnání: druhá Itálie má dluh 150,8 % vůči HDP a srdce EU Belgie 108,2 %.

Nejnižší zadlužení z celé Unie má země připojená v roce 2004 – Estonsko. Vůči HDP má dluh pouze 18,1 %. Česká republika je šestá od konce s hodnotou 41,9 %. Bulharsko jako jedna z nejchudších zemí EU je dokonce třetí od konce s dluhem 25,1 % HDP. Sofie však není součástí rozšíření z roku 2004, ale až 2007. Spolu s Bukureští musela uskutečnit důležité systémové reformy, původně měli Rumuni s Bulhary vstoupit už s deseti zeměmi roku 2004. 

Česká republika se však zadlužovala nejrychleji z celé EU. Meziročně se zadlužení veřejných financí zvýšilo o 4,2 % HDP, zatímco průměrně země EU snižovaly své zadlužení o 1,9 %. Česká republika tak byla na čele sedmi zemí Evropské unie, které loni zadlužení zvýšily. Upozornilo na to české ministerstvo financí prostřednictvím svého twitterového účtu. 

Právě těmto slabším zemím pomohla například vstřícná politika Švédů a Finů, kteří se během rozšiřovacího procesu uvolili k přijímání pracovních migrantů z těchto slabších zemí. Původně pro ně znamenalo problém rozhodnutí většiny původních 15 států EU o limitování počtu pracovníků z přistupujících zemí východní Evropy na jejich území. 

Jaká je budoucnost rozšiřování Evropské unie?

Lukášová informovala také o současném stavu plánů na rozšiřování Evropské unie v oblasti západního Balkánu. „Ve většině oblastí, podle kterých lze hodnotit integraci do jednotného trhu, je u zemí západního Balkánu vidět podobný pokrok jako u členských zemí ze střední a východní Evropy, i když do menší míry,“ srovnala. Makedonie, Srbsko nebo Černá Hora navíc zaznamenaly v posledním desetiletí výrazné přibližování v HDP na obyvatele. „Ve statistikách, jako je úroveň vzdělávání, konkurenceschopnost nebo otevřenost obchodu, dokonce úspěšně drží krok s porovnatelnými členskými státy, jako je Chorvatsko nebo Rumunsko.“ 

„Velký rozdíl se naopak dá vypozorovat v kvalitě správy veřejných záležitostí, která je v kandidátských zemích podstatně nižší. EU je předním obchodním partnerem pro všechny partnerské státy ze západního Balkánu a představuje více než dvě třetiny celkového obchodu v regionu. Za rok 2021 byl objem obchodu mezi EU a západním Balkánem nejvyšší za posledních deset let,“ bilancovala Lukášová.

Postupná integrace zemí západního Balkánu do vnitřního trhu je pak proces, který probíhá na základě daných dohod, které každá země s EU podepsala. „Dohody předvídají odstranění cel a dalších omezení pro dvoustranný obchod až na několik výjimek a ústupků, týkajících se některých zemědělských a rybářských výrobků,“ pokračovala Lukášová z resortu evropských záležitostí. 

Připomněla, že v roce 2020 byla těmito šesti zeměmi schválena iniciativa Společného regionálního trhu pro západní Balkán, která má sloužit jako odrazový můstek na cestě k plnému začlenění do trhu EU. „Účelem iniciativy je umožnit cestování v rámci regionu pouze s občanským průkazem, usnadnění obchodu s potravinářskými výrobky a průmyslovým zbožím prostřednictvím dohod o vzájemném uznávání, rozšířené práce odborníků a studentů v celém regionu, rozvoj společného digitálního trhu a usnadnění hraničních přechodů rozšířením iniciativy zelených pruhů.“

Podobné dohody má Evropská unie také s Ukrajinou, Gruzií a Moldavskem v rámci politiky Východního partnerství. „Jde o takzvané hluboké a komplexní zóny volného obchodu, které umožňují omezený přístup na jednotný trh v rámci určitých sektorů. Investorům z EU poskytují v těchto zemích stejné regulační prostředí jako v Unii,“ uzavřela Lukášová. 

Související

Více souvisejících

EU (Evropská unie) Česká republika zahraniční obchod dluhy nezaměstnanost / nezaměstnaní Mikuláš Bek

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

včera

Itálie, ilustrační foto

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

včera

včera

včera

Tedros Adhanom Ghebreyesus

Generální ředitel WHO skončil v nemocnici

Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus byl propuštěn z nemocnice Samaritano Barra da Tijuca v Rio de Janeiru, kde strávil noc pod lékařským dohledem.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

ICC vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta kvůli údajným válečným zločinům. Soud, který sídlí v Nizozemsku, podle CNN uvedl, že má „rozumné důvody“ se domnívat, že Netanjahu nese trestní odpovědnost za válečné zločiny, mezi něž patří „použití hladovění jako metody války“, stejně jako za „zločiny proti lidskosti zahrnující vraždy, pronásledování a jiné nelidské činy“.

včera

včera

včera

včera

Nové varování meteorologů. Sněhu bude až 15 centimetrů, zesílí i vítr

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy