Modernizace obrany Česka: Armáda chce mít 30 tisíc vojáků a nové drony, milníkem je rok 2030

Česká armáda potřebuje komplexní modernizaci. Shodují se na tom odborníci. Některé plány v tomto ohledu pro EuroZprávy.cz nastínila také mluvčí Generálního štábu Armády České republiky Vlastimila Cyprisová. 

Podle Cyprisové zkušenosti z probíhající války na Ukrajině ukazují, že tanky nadále patří k nejdůležitějším zbraním na bojišti. „I starší typy tanků mají stále značnou bojovou hodnotu,“ upřesnila.

Armáda má k dispozici 30 modernizovaných tanků T-24M4. „Probíhá u nich technické zhodnocení s cílem zabezpečit jejich provoz a servis do roku 2030. Po tomto roce je plánováno jejich vyřazení a nahrazení novým typem tanku,“ informovala mluvčí Generálního štábu AČR.

Doplnila, že jsou značně zastaralé a ani jejich modernizovaná verze není zcela konkurenceschopná ve srovnání s nejnovějšími moderními typy.

Připomněla společný projekt Německa a Francie tzv. evropského tanku, o kterém EuroZprávy.cz psaly již dříve. „European Main Battle Tank je společný projekt německé firmy Krauss-Maffei Wegmann, což je výrobce tanků Leopard 2, a francouzské firmy Nexter, která vyrábí tanky Leclerk.“

Tito výrobci společně pracují na vývoji tanku, který bude splňovat požadavky projektu německé a francouzské vlády „Main Ground Combat Systém“ (MGCS). „Cílem tohoto projektu je vytvořit tank, který v budoucnosti nahradí tanky Leopard 2 a Leclerc zavedené do výzbroje německé a francouzské armády,“ vysvětlila Cyprisová.

Předpokládány termín dodávky prvních tanků je v roce 2035 s možným zavedením do výzbroje po roce 2040.

V rámci přezbrojení armády novým typem tanu probíhá studie proveditelnosti. Součástí této studie je i průzkum trhu, při kterém se hodnotí všechny dostupné tanky a vyvíjené projekty nových tanků,“ přiblížila.

Cílem armády je podle mluvčí Generálního štábu mít jednotky vyzbrojené novými tanky do roku 2030. „Optimálním řešením je pořízení nejmodernější verze hlavního bojového tanku, u které budou další změny ke splnění operačních NATO nejméně finančně a technicky náročné.“

Závazky NATO jsou pro všechny členy klíčové

Severoatlantická aliance od svých členů vyžaduje určitou míru aktivity a investic. „Pokud by totiž některé státy NATO nedisponovaly žádnou armádou nebo poddimenzovanou, tak by účinnost aliance byla oslabena a současně by nenaplnění takovéto povinnosti, například při financování obrany, vyvolávalo různá nepříjemná vnitřní pnutí,“ nastínil pro EuroZprávy.cz právník Simeon Popov ze společnosti Siemens Energy.

Popov v praxi diskutuje s různými členy expertního právního týmu, kde se jeho členové navzájem informují o novinkách v oblasti umělé inteligence či bezpilotních letounů. „Současně diskutujeme nad legislativními nedostatky v této oblasti ve všech regionech našeho působení, což je dnes cca 160 států světa.“

Podle něj ale všechny země tvoří akceschopný celek, který se v případném válečném konfliktu bude nejen doplňovat, ale zároveň představuje významnou odstrašující sílu.

Nemůžeme se spoléhat na výlučnou pomoc od ostatních členů NATO. Ne kvůli tomu, že by nám nepomohli, ale i my máme určité závazky, ke kterým jsme se upsali. Znamená to mít bojeschopnou, moderní a počtem vyhovující armádu,“ dodal Popov.

Bezpečnostní expert Jakub Drmola z Masarykovy univerzity se snaží situaci i během stávající krize zklidnit. „Deficit ohledně materiálního vybavení je evidentní, neboť poslední rok ukázal, že válka je materiálně extrémně náročná a naše zásoby ani zdaleka nestačí. Na druhou stranu, poslední rok také paradoxně ukázal, že pokud se bavíme o hypotetickém konfliktu mezi NATO a Ruskou federací tak přinejmenším v rovině konvenčního konfliktu tu vlastně riziko ani nikdy nebylo,“ shrnul Drmola.

Dodal, že se ruská armáda ukázala být „papírovým medvědem“ bez schopnosti projektovat sílu dostatečně daleko za své hranice. „Tím bychom se ale rozhodně neměli nechat uchlácholit,“ upozornil.

Chystá se rozšíření posádky dronů

Bezpečnostní expert Drmola považuje za škodu, že zbrojní průmysl ani zdaleka neinvestuje například do výroby dronů tolik, kolik by mohl. „Nějaké malé průzkumné UAV už ve výzbroji máme, ale vzhledem k nárokům moderního boje a domácím technologickým kapacitám, které u nás máme k dispozici, je to trochu ostuda.“

Simeon Popov si však nemyslí, že je absence větší jednotky dronů handicapem nebo dokonce diskvalifikačním faktorem. Ostatní technika však musí být moderní a v potřebném množství.

Podle něj je dnes klíčovým příkladem válka na Ukrajině. „Jak je dnes vidět v případě vojenského konfliktu na Ukrajině, tak vždy záleží na vývoji určitého konfliktu, jaké jsou podmínky na bojišti, a právě určitý druh vojenské techniky by mohl být určujícím pro úspěch nebo neúspěch v takovém konfliktu.“

Popov míní, že je nutné sledovat vývoj a výzkum v této oblasti a vedle toho také plánovat výrobu a nákup vojenské techniky dle její dostupnosti. „Důležitý je i charakter hrozících budoucích konfliktů nebo typu existujících nepřátel a hrozeb. Vše je nutné koordinovat v rámci NATO nebo EU,“ upozornil právník.

Mluvčí Generálního štábu AČR Cyprisová pro EuroZprávy.cz informovala, že armáda opravdu plánuje rozšířit počty bezpilotních letounů. „Bezpilotní prostředky jsou v dnešním boji klíčové a dá se předpokládat, že s dalším rozvojem jejich schopností, jako je například zapojení umělé inteligence, bude jejich význam na bojištích v budoucnu ještě růst.“

Armáda chce pořídit další bezpilotní prostředky kategorie MALE o hmotnosti do 1300 kilogramů. Cyprisová vyjmenovala, že do roku 2030 jsou plánovány nákupy bezpilotních prostředků MINI SMALL do 20 kilogramů, MINI-VTOL (multikoptéry) a SMALL-TACTICAL nad 20 kilogramů.

Podle mluvčí se nejedná pouze o obměnu stávající techniky za nejmodernější stroje. „Jde také o navýšení jejich počtu,“ uzavřela.

AČR potřebuje nové vojáky

Armáda plánuje doplnit svůj personál. Do roku 2030 jde celkem o 10 tisíc osob v aktivní záloze a má přibývat cca 2400 nových vojáků ročně. Právě na konci desetiletí má být podle Koncepce výstavby Armády České republiky 2030 k dispozici 30 tisíc vojáků v profesionální armádě na plný úvazek.

Vlastimila Cyprisová také přiblížila požadavky, které česká armáda má na nově příchozí uchazeče. Standardem je požadavek na splnění všech zákonem stanovených podmínek. „Také nás ale zajímá, jaké má uchazeč vzdělání, pracovní zkušenosti či pracovní morálku nebo specifické dovednosti. Tedy to, co reálně umí, co může armádě nabídnout.“

Služba v armádě s sebou nese určitou míru diskomfortu. Uchazeč by proto měl přemýšlet o možných výzvách a obětech spojených s působením v této instituci. „Jde například o dlouhodobé odloučení od rodiny a přátel, zvládání fyzických a psychických nároků, vojenského života nebo i možnost nasazení v boji,“ vyjmenovala mluvčí Generálního štábu s tím, že uchazeč musí dobře zvážit, zda je na výzvy armádního života fyzicky nebo psychicky připraven.

Práce v armádě není jen pro fyzicky zdatné zájemce, ale také pro všechny šikovné, technicky a organizačně schopné jedince. Motivací je možnost sloužit své zemi, udržovat svou kondici, získat specializovaný výcvik a cenné zkušenosti při provozování vojenské techniky,“ vypočítává Cyprisová spolu s dobrým finančním ohodnocením a řadou benefitů jakou dalším bonusem.

Související

Armáda ČR, ilustrační fotografie.

České armádě klesá důvěra mezi lidmi. U mladých má pozici lepší, ukazuje průzkum

Důvěra v armádu napříč populací postupně klesá už čtvrtý rok v řadě a v úvodu letošního roku dosáhla 62 %, což je nejméně od roku 2008. Mezi mladými lidmi ve věku 18-29 let je však důvěra v armádu výrazně vyšší a 79 % této instituci věří. Velkou podporu má nadále členství vSeveroatlantické alianci, do níž Česko vstoupilo před 25 lety. Souhlas se členstvím v NATO vyslovilo dokonce 70 % dotázaných. 

Více souvisejících

Armáda České Republiky Drony

Aktuálně se děje

před 26 minutami

před 54 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Miloš Zeman

Miloš Zeman chce na Slovensko, ale zůstává v Motole. Zdravotní stav se zlepšuje

Dva týdny už je exprezident Miloš Zeman hospitalizovaný v pražské Fakultní nemocnici Motol. Podle lékařů se jeho zdravotní stav nadále zlepšuje, na odhad termínu propuštění je však brzy. Zeman přitom údajně koketuje s myšlenkou, že by se vydal na Slovensko a před druhým kolem tamní prezidentské volby podpořil Petera Pellegriniho. 

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Ilustrační foto

Dnes je Zelený čtvrtek, významný den spojený s Poslední večeří

Zelený čtvrtek, čtvrtý den Velikonočního týdne, je jedním z nejvýznamnějších dnů v křesťanském liturgickém kalendáři. Tento den má hluboký náboženský význam, připomíná události spojené s Ježíšem Kristem, zejména jeho Poslední večeři se svými učedníky a zahájení pašijového týdne, který vrcholí Velikonocemi.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Vladimir Putin

Putin promluvil o napadení Česka a Polska

Rusko nemá žádné plány na útok na země NATO a nezaútočí na Polsko, pobaltské státy nebo Českou republiku, ale pokud Západ dodá Ukrajině stíhačky F-16, budou ruskými silami sestřeleny. Podle serveru euractiv.com to prohlásil ruský prezident Vladimir Putin při setkání s ruskými vojenskými piloty.

před 7 hodinami

včera

včera

Vyhořelá katedrála Notre-Dame se otevře návštěvníkům ještě letos, tvrdí Paříž

Pařížská katedrála Notre-Dame, která byla v roce 2019 postižena ničivým požárem, má být opět otevřena pro návštěvníky 8. prosince. Uvedl to Philippe Jost, výkonný ředitel vládní agentury, která dohlíží na rekonstrukci katedrály. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy