Evropě má zajistit bezpečnost jednotný bojový tank. Němci a Francouzi ale v projektu nechtějí Poláky

Armádní technika Severoatlantické aliance je rozmanitá. Americkým ozbrojeným silám může konkurovat jen málokterá nebo vůbec žádná země. Projevy tohoto trendu se snaží dohánět například Francie a Německo, které vytvořily projekt společného evropského tanku (MGCS) s následnou distrubicí po roce 2035. Projektu se chtělo účastnit také Polsko, ale jako tanková velmoc a druhý největší dovozce americké ozbrojené techniky není mezi Francií a Německem příliš vítané. Zájem o zapojení má dalších pět zemí, zejména Paříž však chce počkat až po dokončení návrhů tanku.

Americká armáda se v tiskovém prohlášení na svých oficiálních stránkách pochlubila pomocí svým polským spojencům prostřednictvím tanků Abrams a výcviku jednotek našich severních sousedů. „Síla NATO tkví v jeho jednotě, která nikdy nebyla silnější než dnes,“ nastínil náměstek ministra obrany USA pro akvizice, logistiku a technologii Doug Bush v prohlášení. Kontrakt na tyto tanky Poláci s Američany uzavřeli letos v červenci jen rok po žádosti Polska z července 2021. „Abrams SEPv3 jsou nejschopnější tanky na světě. Technologicky pokročily ve schopnosti přežít, zabíjet, ve spolehlivosti a komunikaci. Mají také prostor pro budoucí vylepšování,“ zní v prohlášení armády USA. První dodávky obrněnců do Polska dorazí okolo ledna 2025 společně s technickou podporou v podobě několika skladů.

Rozšiřování polských ozbrojených sil o těžké zbraně nekončí pouze na druhé straně Atlantiku. Země podepsala podle agentury Reuters smlouvu s Jižní Koreou na tanky a houfnice v celkové hodnotě 5,8 miliard dolarů. V přepočtu má koupě hodnotu téměř 150 miliard korun. „Firma Hyundai Rotem Co. doručí Polsku tanky K2 Black Panther a zbrojařská společnost Hanwha Corp samohybné houfnice K9,“ citovala Reuters Správu programu akvizice obrany (DAPA). Jižní Korea od tohoto obchodu mimo jiné očekává prohloubení vztahů s evropskými zeměmi a upevnění pout v bezpečnostních kapacitách východní Asie a Evropy.

Německá armáda bude největší v Evropě, touží Scholz

Německý kancléř Olaf Scholz podle webu německé vlády řekl, že Bundeswehr má na rok o 100 miliard euro vyšší rozpočet, tedy zhruba 2,5 bilionu korun. „Více než dvě procenta HDP půjdou na obranu,“ informoval kancléř. Odvolal se na ruskou invazi a Ukrajinu, která velkou měrou ohrozila evropskou bezpečnost a bezpečnost Severoatlantické aliance.

Nebezpečí ze strany Kremlu donutilo jednat francouzskou a německou armádu jako jeden celek. Nyní spolupracují na náhradě jejich hlavních bitevních tanků za jednotný „evropský“ tank. Francouzské Leclerc a německé Leopard 2 postupně rozprodávají - zhruba padesátku z nich obdrží také Česká republika.

Do roku 2035 má tedy dojít ke sjednocení páteřního obrněného vojska obou zemí. Tento tank však bude daleko před ostatními. „Cílem je nabídnout obsluze tanků kompletní přehled, včetně automatických situačních analýz s podporou umělé inteligence v reálném čase. Navíc tankisté budou dostávat data od všech těchto obrněných vozidel, která se propojí,“ uvedl jeden z velitelů pozemních sil NATO Jan Erbe pro web společnosti HENSOLDT, která vyrábí moderní vybavení pro armády. Toto vybavení má za cíl právě zajišťování pozic jednotek na bojišti pomocí senzorů a následného sběru dat.

Tzv. hlavní pozemní bojový systém (MGCS) bude podle společnosti Forecast International expandovat také do Itálie. „Původně mělo jít o rozdělení výroby jedna ku jedné na Francii a Německo. Nyní se již hovoří i o italských národních zájmech, kdy Italové chtějí mít suverenitu v jejich regionálních obranných možnostech,“ popisuje společnost na svém webu. Německá společnost KNDS, která z velké části vojenskou techniku zemi poskytuje, očekává náklady v přepočtu okolo 30 miliard korun na tento projekt. Právě Italové by do něj chtěli zasáhnout a na rozhodnutí se bude čekat do konce roku 2022. Nemusí jít o přímé zapojení do projektu MGCS, ale firma hledá další společné projekty s dalšími zeměmi, jak popsal server Forecast Int.

Spolupráce s Poláky není na pořadu dne

Zpravodajský web Armádní noviny upozornil na rozmanitost bojové techniky, která v rámci NATO působí. „Podle německého deníku Die Welt je v evropských zemích NATO 17 různých bojových tanků a 37 různých modelů obrněných vozidel,“ vypočítal web. Tlak údajně přichází hlavně od Francie, podle níž Poláci nakupují příliš amerických zbraní. V globálním měřítku jde o druhé největší příjemce americké výzbroje hned po Saúdské Arábii.

„Varšava by se ráda zúčastnila společného projektu vývoje nového tanku Main Ground Combat System (MGCS), ale Němci a Francouzi by raději realizovali tento projekt sami. Další zbrojní projekty jsou pro Polsko realizovány příliš pomalu,“ citují Armádní noviny Die Welt. Polsko se cítí ohroženo ze strany Ruska především po letošní invazi na Ukrajinu.

Podle francouzského zpravodajského webu Meta Defense by se do projektu chtěly mimo Itálii a Polsko zapojit také Norové a Britové. „Očekáváme, že se do projektu v krátkém časovém horizontu zapojí také jiné evropské země,“ řekl podle Meta Defense prezident zbrojařské společnosti KNDS Franck Haun. Především Paříž však se zapojováním ostatních zemí chce počkat, dokud nebudou plány na tento tank hotové. Rámcově jde zhruba o konec roku 2023. Kromě výše zmíněných čtyř zemí už k dubnu 2022 vyjádřily zájem o zapojení také Švédové a Španělé.

Související

Tank Leopard, ilustrační fotografie.

Klauzule o důvěrnosti nepomohla. Leopardy pro Ukrajinu kupuje zbrojovka Rheinmetall

Padesát tanků Leopard 1 od belgické společnosti OIP Land Systems zakoupila pro Ukrajinu německá společnost Rheinmetall. Ještě včera ale majitel belgické společnosti odmítl oznámit kupce na základě klauzule o důvěrnosti v kupní smlouvě. Německá společnost se rozhodla pro transakci zřejmě kvůli odmítnutí ze strany švýcarské zbrojovky Ruag, která nechtěla prodat tanky s odvoláním na neutralitu své země. 

Více souvisejících

Tanky Německo Francie Polsko Bundeswehr Armáda Francie

Aktuálně se děje

před 51 minutami

Dovoz a vývoz zboží

Trump hrozí cly na Apple. Odmítá dohodu s EU, Evropa zvažuje odvetu

Americký prezident Donald Trump v pátek oznámil, že plánuje zavést 50% clo na dovoz z Evropské unie. Tento krok odůvodnil stagnací ve vzájemných obchodních jednáních a podle jeho slov jednostrannými a neférovými překážkami ze strany EU. Jak uvedl na síti Truth Social, unie podle něj uplatňuje „obrovské obchodní bariéry, DPH, absurdní pokuty pro firmy, neférové žaloby a měnové manipulace“, které způsobují USA každoroční obchodní deficit přesahující 250 miliard dolarů.

před 2 hodinami

Harvardova univerzita

Zahraniční studenti mohou zůstat, zatím. Soud zastavil nařízení Trumpovy administrativy

Federální soudkyně Allison Burroughsová v pátek vydala předběžné opatření, které dočasně pozastavuje rozhodnutí Trumpovy administrativy odebrat Harvardově univerzitě oprávnění přijímat zahraniční studenty. Rozhodnutí přišlo jen několik hodin poté, co Harvard podal žalobu, v níž tvrdí, že jde o jasnou odvetu za to, že univerzita odmítla splnit ideologické požadavky federální vlády.

před 3 hodinami

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

Kim Čong-un

Kim nařídil vyšetření „trestuhodné nedbalosti“ při spuštění lodi. Propaganda už přepisuje příběh

Severokorejské úřady zahájily interní vyšetřování vážného incidentu, k němuž došlo během slavnostního spuštění druhého torpédoborce nové generace na vodu v průběhu uplynulého týdne. Událost, která měla demonstrovat vojenský a technologický pokrok režimu, skončila technickým selháním, jež si okamžitě vyžádalo ostrou reakci samotného vůdce země Kim Čong-una.

včera

včera

včera

Air Force One

Bezpečnostní experty berou mrákoty: Trump nechá přestavět letoun z Kataru na Air Force One, navíc o něm lhal

Americké ministerstvo obrany oficiálně přijalo luxusní letoun Boeing 747 od Kataru s cílem upravit jej na dočasné prezidentské letadlo Air Force One. Tato kontroverzní volba, iniciovaná prezidentem Donaldem Trumpem a ministrem obrany Petem Hegsethem, však vyvolává silnou kritiku napříč politickým spektrem kvůli bezpečnostním rizikům i možnému porušení ústavních pravidel.

včera

Koupelny, ilustrační fotografie

Českem se dál šíří žloutenka. Většina Čechů si nemyje správně ruce, upozorňuje SZÚ

Českem se opět šíří žloutenka typu A, rychle přibývá infikovaných. Nejčastěji se týká dětí, ale v poslední době byly zaznamenány případy i u dospívajících a mladých dospělých, také u osob drogově závislých či u bezdomovců. Žloutence typu A se říká nemoc špinavých rukou, proto je důležité dbát na prevenci. Základem je důsledná hygiena rukou. Řekneme si, co je to žloutenka, jak se šíří a jak si správně mýt ruce.

včera

včera

Harvardova univerzita

Harvardova univerzita zažalovala federální vládu USA

Prestižní Harvardova univerzita zažalovala federální vládu USA poté, co jí byla ze strany administrativy prezidenta Donalda Trumpa odebrána možnost přijímat studenty ze zahraničí prostřednictvím amerických vízových programů. Tento bezprecedentní krok vyvolal šok v akademické sféře a rychle přerostl v právní bitvu, která by mohla mít dalekosáhlé důsledky pro celé americké vysoké školství.

včera

Donald Trump

Neřeší hodnoty, ale zájmy. Diplomat vysvětlil, proč je Trumpova vláda tak chaotická

Prezident Donald Trump se často odvolává na slogan „America First“, který je hluboce zakořeněn v americké historii, avšak dnes nabývá nové podoby. Podle bývalého diplomata Dennise Rosse, který se touto doktrínou podrobně zabývá, se Trump nevzdaluje tradici zahraniční politiky Spojených států – spíše na ni navazuje. Nejde o izolacionismus, ale o jednostrannost: Spojené státy se historicky vyhýbaly svazkům, které by je mohly zatáhnout do zahraničních konfliktů, ale zároveň byly připraveny prosazovat své obchodní a bezpečnostní zájmy silou.

včera

včera

včera

Dovoz a vývoz zboží

Trump zvyšuje tlak: EU pohrozil 50% clem, trhy se okamžitě propadly

Prezident Spojených států Donald Trump v pátek znovu rozvířil obchodní napětí mezi Washingtonem a Bruselem, když na své sociální síti Truth Social oznámil plán na zavedení padesátiprocentního cla na zboží z Evropské unie. Hrozba přichází v době, kdy se již několik týdnů nedaří dosáhnout průlomu v jednáních mezi oběma stranami.

včera

Írán, ilustrační fotografie.

Budou jednání úspěšná? Přicházejí zprávy o pravděpodobnosti dohody USA a Íránu

V Římě dnes oficiálně začíná páté kolo jednání mezi Spojenými státy americkými a Islámskou republikou Írán ohledně obnovení jaderné dohody. Přesto však panuje na obou stranách mimořádně napjatá atmosféra. Teherán vyjadřuje rostoucí skepsi vůči možnosti dosažení kompromisu. Požadavky americké strany jsou podle Íránců neakceptovatelné. 

včera

včera

Trump po poslední debatě s Putinem v rolí mírotvůrce na Ukrajině skončil

Po dvouhodinovém telefonátu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem 19. května oznámil Donald Trump, že Rusko a Ukrajina „okamžitě zahájí jednání“ o příměří a ukončení války. Zároveň dodal, že podmínky míru si musí dohodnout obě strany samy, „protože to jinak nejde“. Ve světle těchto slov a za podpory Vatikánu, který se podle Trumpa nabídl jako možný hostitel jednání, je podle The Conversation zjevné, že Spojené státy de facto ukončily své dosavadní snahy zprostředkovat mír na Ukrajině.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy