Evropě má zajistit bezpečnost jednotný bojový tank. Němci a Francouzi ale v projektu nechtějí Poláky

Armádní technika Severoatlantické aliance je rozmanitá. Americkým ozbrojeným silám může konkurovat jen málokterá nebo vůbec žádná země. Projevy tohoto trendu se snaží dohánět například Francie a Německo, které vytvořily projekt společného evropského tanku (MGCS) s následnou distrubicí po roce 2035. Projektu se chtělo účastnit také Polsko, ale jako tanková velmoc a druhý největší dovozce americké ozbrojené techniky není mezi Francií a Německem příliš vítané. Zájem o zapojení má dalších pět zemí, zejména Paříž však chce počkat až po dokončení návrhů tanku.

Americká armáda se v tiskovém prohlášení na svých oficiálních stránkách pochlubila pomocí svým polským spojencům prostřednictvím tanků Abrams a výcviku jednotek našich severních sousedů. „Síla NATO tkví v jeho jednotě, která nikdy nebyla silnější než dnes,“ nastínil náměstek ministra obrany USA pro akvizice, logistiku a technologii Doug Bush v prohlášení. Kontrakt na tyto tanky Poláci s Američany uzavřeli letos v červenci jen rok po žádosti Polska z července 2021. „Abrams SEPv3 jsou nejschopnější tanky na světě. Technologicky pokročily ve schopnosti přežít, zabíjet, ve spolehlivosti a komunikaci. Mají také prostor pro budoucí vylepšování,“ zní v prohlášení armády USA. První dodávky obrněnců do Polska dorazí okolo ledna 2025 společně s technickou podporou v podobě několika skladů.

Rozšiřování polských ozbrojených sil o těžké zbraně nekončí pouze na druhé straně Atlantiku. Země podepsala podle agentury Reuters smlouvu s Jižní Koreou na tanky a houfnice v celkové hodnotě 5,8 miliard dolarů. V přepočtu má koupě hodnotu téměř 150 miliard korun. „Firma Hyundai Rotem Co. doručí Polsku tanky K2 Black Panther a zbrojařská společnost Hanwha Corp samohybné houfnice K9,“ citovala Reuters Správu programu akvizice obrany (DAPA). Jižní Korea od tohoto obchodu mimo jiné očekává prohloubení vztahů s evropskými zeměmi a upevnění pout v bezpečnostních kapacitách východní Asie a Evropy.

Německá armáda bude největší v Evropě, touží Scholz

Německý kancléř Olaf Scholz podle webu německé vlády řekl, že Bundeswehr má na rok o 100 miliard euro vyšší rozpočet, tedy zhruba 2,5 bilionu korun. „Více než dvě procenta HDP půjdou na obranu,“ informoval kancléř. Odvolal se na ruskou invazi a Ukrajinu, která velkou měrou ohrozila evropskou bezpečnost a bezpečnost Severoatlantické aliance.

Nebezpečí ze strany Kremlu donutilo jednat francouzskou a německou armádu jako jeden celek. Nyní spolupracují na náhradě jejich hlavních bitevních tanků za jednotný „evropský“ tank. Francouzské Leclerc a německé Leopard 2 postupně rozprodávají - zhruba padesátku z nich obdrží také Česká republika.

Do roku 2035 má tedy dojít ke sjednocení páteřního obrněného vojska obou zemí. Tento tank však bude daleko před ostatními. „Cílem je nabídnout obsluze tanků kompletní přehled, včetně automatických situačních analýz s podporou umělé inteligence v reálném čase. Navíc tankisté budou dostávat data od všech těchto obrněných vozidel, která se propojí,“ uvedl jeden z velitelů pozemních sil NATO Jan Erbe pro web společnosti HENSOLDT, která vyrábí moderní vybavení pro armády. Toto vybavení má za cíl právě zajišťování pozic jednotek na bojišti pomocí senzorů a následného sběru dat.

Tzv. hlavní pozemní bojový systém (MGCS) bude podle společnosti Forecast International expandovat také do Itálie. „Původně mělo jít o rozdělení výroby jedna ku jedné na Francii a Německo. Nyní se již hovoří i o italských národních zájmech, kdy Italové chtějí mít suverenitu v jejich regionálních obranných možnostech,“ popisuje společnost na svém webu. Německá společnost KNDS, která z velké části vojenskou techniku zemi poskytuje, očekává náklady v přepočtu okolo 30 miliard korun na tento projekt. Právě Italové by do něj chtěli zasáhnout a na rozhodnutí se bude čekat do konce roku 2022. Nemusí jít o přímé zapojení do projektu MGCS, ale firma hledá další společné projekty s dalšími zeměmi, jak popsal server Forecast Int.

Spolupráce s Poláky není na pořadu dne

Zpravodajský web Armádní noviny upozornil na rozmanitost bojové techniky, která v rámci NATO působí. „Podle německého deníku Die Welt je v evropských zemích NATO 17 různých bojových tanků a 37 různých modelů obrněných vozidel,“ vypočítal web. Tlak údajně přichází hlavně od Francie, podle níž Poláci nakupují příliš amerických zbraní. V globálním měřítku jde o druhé největší příjemce americké výzbroje hned po Saúdské Arábii.

„Varšava by se ráda zúčastnila společného projektu vývoje nového tanku Main Ground Combat System (MGCS), ale Němci a Francouzi by raději realizovali tento projekt sami. Další zbrojní projekty jsou pro Polsko realizovány příliš pomalu,“ citují Armádní noviny Die Welt. Polsko se cítí ohroženo ze strany Ruska především po letošní invazi na Ukrajinu.

Podle francouzského zpravodajského webu Meta Defense by se do projektu chtěly mimo Itálii a Polsko zapojit také Norové a Britové. „Očekáváme, že se do projektu v krátkém časovém horizontu zapojí také jiné evropské země,“ řekl podle Meta Defense prezident zbrojařské společnosti KNDS Franck Haun. Především Paříž však se zapojováním ostatních zemí chce počkat, dokud nebudou plány na tento tank hotové. Rámcově jde zhruba o konec roku 2023. Kromě výše zmíněných čtyř zemí už k dubnu 2022 vyjádřily zájem o zapojení také Švédové a Španělé.

Související

Tank Leopard, ilustrační fotografie.

Klauzule o důvěrnosti nepomohla. Leopardy pro Ukrajinu kupuje zbrojovka Rheinmetall

Padesát tanků Leopard 1 od belgické společnosti OIP Land Systems zakoupila pro Ukrajinu německá společnost Rheinmetall. Ještě včera ale majitel belgické společnosti odmítl oznámit kupce na základě klauzule o důvěrnosti v kupní smlouvě. Německá společnost se rozhodla pro transakci zřejmě kvůli odmítnutí ze strany švýcarské zbrojovky Ruag, která nechtěla prodat tanky s odvoláním na neutralitu své země. 

Více souvisejících

Tanky Německo Francie Polsko Bundeswehr Armáda Francie

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Dovoz a vývoz zboží

Kanada oznámila zavedení odvetných cel na zboží z USA

Kanada oznámila zavedení odvetných cel na širokou škálu zboží ze Spojených států amerických až do výše 50 procent. Reaguje tak na nejnovější vlnu dovozních poplatků, které na kanadské zboží uvalila administrativa prezidenta Donalda Trumpa po krachu vzájemných obchodních jednání. Kanadská opatření se dotknou amerických produktů v celkové hodnotě téměř 28 miliard kanadských dolarů a vstoupí v platnost 8. září.

před 2 hodinami

Alena Schillerová v Poslanecké sněmovně

Sněmovna plánuje přehlasovat Pavlovo veto. Opozice se obrátí na Ústavní soud

Poslanecká sněmovna v jednacím sále podobně jako v úterý i dnes čelí vyostřeným debatám ohledně vládní novely k veřejným rozpočtům. Zákonné úpravy prosazuje koalice stran ANO, SPD a Motoristé sobě, přičemž předloha upravuje rozpočtová pravidla pro následující roky. Poslanci se k samotnému projednávání dostali až po zhruba deseti hodinách úvodních jednání, během kterých koaliční většina zamítla několik desítek opozičních návrhů na změnu programu schůze.

před 3 hodinami

Prezident Trump

Trump stupňuje nátlak. Přejmenování jezera Ontario není jediný kontroverzní krok, který připravuje

Americký prezidentský úřad podle analýzy CNN provázejí další kontroverzní kroky, ve kterých Donald Trump stupňuje svůj tlak na tradiční instituce i zahraniční spojence. V rámci nejnovějších sporů hlava státu hrozí demolicí kulturního centra v hlavním městě a navrhuje přejmenování jednoho z Velkých jezer. Tyto kroky ukazují na snahu prezidenta prosazovat svou vůli bez ohledu na zavedené právní i politické zvyklosti.

před 4 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Trump má před sebou nesplnitelný úkol. Aby protiíránské sankce fungovaly, potřebuje Čínu

Spojené státy oznámily spuštění nové sankční iniciativy s názvem Operation Economic Outcast, jejímž cílem je úplná izolace íránského režimu a odstřihnutí Teheránu od globálního finančního systému. Americký ministr financí Scott Bessent při představování této kampaně zdůraznil, že Washington zavede tvrdé sekundární sankce vůči všem třetím zemím a zahraničním subjektům, které budou s Íránem nadále obchodovat. Kampaň rozšiřuje postihy na pět klíčových sektorů, kterými jsou technologie, digitální aktiva, zlato, letecká doprava a lodní přeprava.

před 6 hodinami

Dolly Parton

Smrt Dolly Parton zasáhla celý svět. Amerika se halí do smutku, Trump nařídil svěsit vlajky

Hudební svět postihla těžká ztráta, když ve věku 80 let zemřela legendární americká country zpěvačka, skladatelka a filantropka Dolly Parton. Zástupci jejího týmu potvrdili, že umělkyně podlehla v nemocnici v Nashvillu krátkému boji s rakovinou. V posledních měsících musela hvězda zrušit řadu veřejných vystoupení a plánovaných koncertů kvůli zhoršujícímu se zdravotnímu stavu.

před 7 hodinami

včera

Vladimir Putin

Kreml může převzít budovy, které majitelé neochrání před ukrajinskými útoky, schválil Putin

Ruský prezident Vladimir Putin podepsal výnos, který umožňuje státu převzít dočasnou správu nad klíčovými infrastrukturními objekty, pokud jejich majitelé nezajistí dostatečnou ochranu před bezpečnostními hrozbami. Nové opatření se zaměřuje především na rizika spojená s útoky bezpilotních letounů, které v posledních měsících stále častěji zasahují průmyslová a energetická zařízení po celé zemi.

včera

Evropský parlament

Už není cesty zpět. Extrémní počasí vyjde EU na desítky miliard, musí začít jednat hned

Evropská unie čelí závažným dopadům změny klimatu, přičemž letošní léto poznamenané vlnami veder, suchou a rozsáhlými požáry způsobilo rozsáhlé hospodářské škody. Podle odhadů ekonomů pro web Politico tyto extrémy zlikvidují očekávaný mírný růst HDP celé Unie. Evropský komisař pro klimata Wopke Hoekstra v reakci na situaci zdůraznil, že investice do adaptace na klimatické změny již představují nevyhnutelnou nutnost.

včera

včera

včera

Donald Trump a nový ředitel CIA John Ratcliffe

V Moskvě v tichosti přistálo americké letadlo se šéfem CIA na palubě. USA i Rusko mlčí

Nečekané přistání amerického vojenského transportního letounu na moskevském letišti Vnitřkovo vyvolalo řadu otázek a mezinárodní pozornost. Podle informací webu CBS NEws byl na palubě stroje ředitel Ústřední zpravodajské služby John Ratcliffe. Přítomnost jednoho z nejvýše postavených bezpečnostních představitelů Spojených států v ruské metropoli nebyla předem oznámena a obě strany o ní zpočátku mlčely.

včera

Šanghaj

Čína se oficiálně postavila za Írán. USA otevřeně hrozí odvetou za sankce

Peking se ostře ohradil proti novému balíku hospodářských sankcí, kterými se Spojené státy americké snaží izolovat Írán a jeho obchodní partnery. Čínské ministerstvo zahraničí označilo americká opatření za nelegální jednostranné kroky a varovalo, že podnikne všechna nezbytná opatření k ochraně svých národních zájmů. Bleskový nárůst napětí přichází poté, co Washington vyhlásil rozsáhlou finanční ofenzívu zaměřenou na úplné odstřižení íránského režimu od globálních příjmů.

včera

Scott Bessent, ministr financí USA

USA hrozí spojencům Íránu sankcemi. Oči všech se upírají k Číně

Nové sankční hrozby ze strany Spojených států amerických zamířené na odběratele íránské ropy míří především na Čínu. Ministr financí USA Scott Bessent oznámil záměr uplatnit výrazný ekonomický tlak na země, které z Íránu surovinu importují. Ačkoliv oficiální místa konkrétní stát nejmenovala, analytici i dostupná data podle CNN ukazují, že hlavním cílem tohoto opatření je právě Peking, který představuje největšího odběratele íránské ropy na světě.

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Už to není Palestina ani Írán. Netanjahu vytáhl krátce před volbami nového úhlavního nepřítele

Blížící se parlamentní volby v Izraeli výrazně ovlivňují styl i obsah politické kampaně premiéra Benjamina Netanjahua. Volební kampaň vládní strany Likud staví do popředí nového vnějšího protivníka, kterým se stalo Turecko a jeho prezident Recep Tayyip Erdogan. Na velkoplošných billboardech v Tel Avivu se turecký vůdce objevil po boku představitelů Íránu, Hizballáhu a starosty New Yorku pod ústředním heslem, že všichni ti, kteří jsou na snímku zobrazeni, si přejí Netanjahuovu porážku a voliči by jim to neměli dovolit.

včera

Ilustrační foto

Vyšší úmrtnost už měl jen covid. Červnové a červencové extrémní počasí má v Evropě desetitisíce obětí

Vlny veder, které během letošního léta zasáhly západní a střední Evropu, si vyžádaly rozsáhlé ztráty na životech. Podle dosud dostupných neúplných statistik, které shromáždil server The Guardian, zemřelo na kontinentu nejméně o 35 tisíc lidí více, než bývá v tomto období obvyklé. Uvedená čísla přitom pokrývají zhruba polovinu evropských zemí a drtivá většina z nich zatím nezahrnuje údaje za měsíc srpen.

včera

Kanada

I Kanada má svá esa v rukávu. Jak zareaguje na Trumpovu obchodní válku?

Obchodní spor mezi Kanadou a Spojenými státy získává na intenzitě a Ottawa zvažuje své možnosti odvety proti administrativě prezidenta Donalda Trumpa. Ačkoliv Kanada vyváží do USA přibližně 70 procent svého zboží, disponuje významnými pákami, kterými může americkou ekonomiku citelně zasáhnout. Zemi javorového listu hraje do karet fakt, že je největším obchodním odběratelem pro 26 amerických států a mezi první tři klíčové trhy patří celkem pro 45 z 50 států USA.

včera

Dmitrij Peskov

"Novinářské kachny." Peskov odmítl zprávy o chystané mobilizaci

Kremelský mluvčí Dmitrij Peskov v úterý odmítl zprávy o chystané nové vlně mobilizace v Rusku a označil je za pouhé novinářské kachny. V rozhovoru pro televizní stanici RTVI vyjádřil přesvědčení, že tyto informace neopodstatněně vyvolávají neklid ve společnosti.

včera

německá policie v akci

Němečtí vyšetřovatelé objevil u letiště v Lipsku třetí dron s výbušninou

Němečtí vyšetřovatelé objevil v blízkosti letiště Lipsko/Halle už třetí bezpilotní letoun a podezřelé výbušniny, které podle dostupných informací souvisejí s pokusem o útok z počátku tohoto měsíce. O nových nálezech informovala německá veřejnoprávní média NDR a WDR společně s deníkem Süddeutsche Zeitung. Třetí dron byl nalezen v západní části od letištního areálu s odstupem deseti dnů od samotného incidentu.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trumpova mocenská představa narazila na tvrdou realitu. Po Íránu se ho nezalekla ani Kanada

Zahraniční politika prezidenta Donalda Trumpa je od počátku postavena na předpokladu, že síla a velikost Spojených států přinutí spojence i protivníky podvolit se vůli Washingtonu. Tento přístup, vzdalující se tradiční americké diplomatické doktríně, popsal pro CNN poradce Stephen Miller jako svět řízený neúprosnými zákony síly a moci. Současná krize však ukazuje, že tato teorie naráží na své limity. USA se totiž dostaly do hlubokého střetu na dvou frontách zároveň, a to s Íránem a Kanadou.

včera

Počasí do konce září: Léto se chýlí ke konci, tropy vystřídá ochlazení

Český hydrometeorologický ústav zveřejnil nový měsíční výhled počasí pro období od 24. srpna do 20. září 2026. Po třech týdnech extrémních veder a sucha na přelomu července a srpna přinesl uplynulý týden zmírnění teplot i návrat srážek. Nejvíce dešťových srážek přitom meteorologové zaznamenali na území Čech.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy