Praha - Ministři vnitra zemi EU dnes většinovým hlasováním protlačili návrh na rozdělení 120 tisíc běženců. Povinné kvóty nejsou řešením migrační krize a nebudou fungovat, reagoval vzápětí premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Podle prezidenta Miloše Zemana existuje šance, že by středeční summit předsedů vlád mohl rozhodnutí o kvótách změnit.
"Kvóty nebudou fungovat a nijak nás neposouvají při řešení skutečných příčin migrační krize," uvedl v tiskovém prohlášení Sobotka. "Je to jen šidítko pro veřejnost v zemích, které jsou cílem současného migračního proudu," dodal.
"Já už jsem říkal, že premiéři jsou více než ministři vnitra. Domnívám se, že je ještě alespoň slabá naděje, že Evropská rada, která se skládá právě z premiérů, toto rozhodnutí revokuje. Je to ale slabá naděje, protože ta většina pro kvóty byla silná. Teprve budoucnost ukáže, jaká to byla chyba," řekl dnes prezident.
Předseda lidovců Pavel Bělobrádek s principem kvót také nesouhlasí. "Místo aby EU nejdříve ze všeho ucpala díru v lodi, rozdá všem ešusy, aby rozlívali vodu rovnoměrně do všech částí trupu," komentoval výsledek dnešního jednání. Kvóty podle něj narušují suverenitu států a jsou nelogické.
Bělobrádek také vyjádřil lítost nad tím, že Polsko nehlasovalo v souladu s předem dohodnutou pozicí zemí visegrádské skupiny (V4), které Česko předsedá. "Mrzí mě, že Polsko hlasovalo v rozporu s tím, na čem se shodla V4," napsal v SMS. Země V4 před dnešním jednáním několikrát společně deklarovaly odpor vůči kvótám.
Předseda hnutí ANO a vicepremiér Andrej Babiš si stejně jako Sobotka nedovede představit vymahatelnost kvót a předpokládá, že Česko proti nim bude ve středu protestovat. "Kvóty, co se týká České republiky, nechtějí určitě ani běženci, ani my a očekávám, že Česká republika prostřednictvím pana premiéra (Bohuslava Sobotky) předloží nějaký konkrétní návrh komplexního řešení, který hlavně zabrání ilegálnímu přílivu uprchlíků a hlavně efektivně konečně začne bojovat proti pašerákům a uzavře ten prostor," řekl novinářům Babiš.
Babiš si ale nemyslí, že Česko by mělo rozhodnutí ministrů vnitra napadnout u Evropského soudního dvora. "To určitě ne, myslím, že to musíme vyřešit za jedním stolem v rámci summitu," řekl.
"Žádám vládu, aby využila všech možných legislativních a politických prostředků k zneplatnění tohoto rozhodnutí," uvedl šéf ODS Petr Fiala. Rozhodnutí ministrů vnitra EU je podle něj v rozporu s pravidly, na základě kterých ČR do EU vstupovala. Dodal, že EU použila k prosazení kvót vydírání a silové řešení, což je nepřijatelné.
Podle místopředsedy Senátu Přemysla Sobotky (ODS) prosazení kvót ukázalo, že EU ztratila demokratický charakter a "stala se nástrojem moci silných proti menším".
Europoslanec za TOP 09 Jiří Pospíšil poukázal na negativní důsledky dnešního rozhodnutí ministrů. "Přinese pouze nárůst protievropských nálad ve střední a východní Evropě, nikoli řešení uprchlické krize," uvedl pro média.
Podle místopředsedy TOP 09 Marka Ženíška povinné přijímání uprchlíků podlamuje důvěru občanů ve společnou Evropu.
"Rada ministrů vnitra dnešním silovým rozhodnutím o kvótách na migranty podkopala evropskou myšlenku společné konsensuální politiky," uvedla europoslankyně Kateřina Konečné (KSČM).
Hnutí Úsvit - Národní Koalice chce na kvóty reagovat referendem o vystoupení z EU. Dnešní rozhodnutí ministrů vnitra označilo za "německý diktát" a přirovnalo jej k mnichovské dohodě.
Podobně reaguje i strana SPD Tomia Okamury. "Dnešní schválení povinných kvót pro přerozdělení imigrantů Evropskou unii je zásadní porušení suverenity a nezávislosti České republiky. Jde o akt srovnatelný s březnem 1939 a srpnem 1968. Po tomto násilí k právům naší země bude následovat útok na demokratická práva a svobodu občanů. Půjde především o znemožnění referenda jako projevu vůle občanů. Je dnes zřejmé, že probíhá cílená destrukce českého státu," říká SPD, která zároveň založila petici o uspořádání referenda o vystoupení z EU.
Související
Jak překonali migranti opevněnou hranici? Proč zamířili zrovna do Ceuty? Otázky, na které se ptá celý svět
Nedostali jídlo ani bydlení. Většina migrantů se ze španělské enklávy vrátila zpět do Maroka
Aktuálně se děje
před 31 minutami
Počasí se příští víkend ustálí, bude teplo, ale bez tropů
včera
Ukrajina provedla další útok na logistické centrum největšího ruského prodejce Wildberries
včera
Britské zemědělství je kvůli počasí v hluboké krizi. Bude chybět jídlo, varují farmáři
včera
Trump opět blafoval? Tvrdí, že údery odvolal kvůli prosbám Teheránu o dohodu, podle Íránu je to lež
včera
ISW: Rusko veřejnosti lže. Za minimální posun na frontě platí enormními lidskými ztrátami
včera
Lesní požáry zasáhly i Řecko. Při hašení se srazily dvě helikoptéry
včera
Detaily výbuchu v Moskvě: Bombu do restaurace přinesla žena, mezi mrtvými je jeden z hostů
včera
Trump znepokojil svět. Kvůli válce s Íránem varuje před návratem Velké hospodářské krize
včera
Právo na opravu je tady. Rozbité spotřebiče už nemusíte vyhazovat, výrobci je musí opravit
včera
Ukrajina sestřelila od začátku války téměř půl milionu ruských raket a dronů
včera
Nůžky se rozevírají. Kongo čelí masivnímu šíření eboly, Uganda hlásí úspěšné zvládnutí nákazy
včera
Bílý dům se opřel do Sáncheze. Pokud chcete proti Španělsku zakročit, podpoříme vás, vzkázal Evropě
včera
Trump: Odvolal jsem úder proti Íránu. Měl být tak silný, že ho svět nezažil od konce druhé světové
včera
Počasí: Extrémní teploty budou pokračovat, vlna veder se příští týden vrátí
1. srpna 2026 22:09
V kavárně v Moskvě došlo k výbuchu. Na místě údajně slavili ruští hlavouni
1. srpna 2026 21:40
Jak má probíhat odzbrojení Pásma Gazy? Bílý dům chce začít do měsíce, podle expertů jde o práci na rok
1. srpna 2026 20:22
Coca-Cola, Mondelēz, Danone, Ferrero a další firmy bojkotují snahy o potlačení obezity, varuje WHO
1. srpna 2026 19:19
Počasí: Moravu zasáhly silné bouřky, mohou padat kroupy
1. srpna 2026 17:59
Proti FIFA se bouří světové fotbalové organizace. Současný způsob řízení je neudržitelný, vzkazuje UEFA
1. srpna 2026 16:47
Rusko mění strategii. Místo energetické infrastruktury si na Ukrajině vybírá nový typ cílů
Ruské ozbrojené síly v posledním období výrazně přesměrovaly své útoky bezpilotními prostředky i raketami na nový typ civilního cíle. Místo předchozího zaměření se primárně na energetickou síť se nyní terčem náletů stávají ukrajinské čerpací stanice. Podle oficiálních údajů ukrajinských úřadů bylo během června a července zasaženo více než dvě stě benzínek po celé zemi, což představuje průměrně tři napadená místa denně.
Zdroj: Libor Novák