Už to není Palestina ani Írán. Netanjahu vytáhl krátce před volbami nového úhlavního nepřítele

Jen několik dní po zahájení této vizuální kampaně se Turecko stalo rovněž středobodem přímé vojenské konfrontace. Izraelské letectvo totiž provedlo nálet na leteckou základnu Abú ad-Duhúr v severní Sýrii. Podle oficiálních prohlášení představitelů Izraele směřoval útok proti nově se rozvíjejícímu vojenskému působení Turecka v této oblasti, které izraelská strana vyhodnotila jako závažnou a bezprostřední bezpečnostní hrozbu.

Vzhledem k tomu, že do voleb zbývají necelé dva měsíce, vyvolalo časové propojení vojenského zásahu a volebních sdělení velkou debatu v Izraeli i na mezinárodní scéně. Část veřejnosti a analytiků se podle CNN přou o to, zda premiér reaguje na reálné strategické riziko, nebo zda situaci záměrně vyhrocuje s cílem posílit svoje preference u volebních skříněk. Netanjahu se během své dlouholeté kariéry stylizuje do role klíčového obránce národní bezpečnosti a dokáže politické krize efektivně využívat ve svůj prospěch.

Americký zmocněnec pro Sýrii a velvyslanec v Turecku Tom Barrack vyjádřil nad izraelským úderem neobvyklé veřejné znepokojení a označil ho za zbytečnou eskalaci. V rozhovoru pro veřejná média naznačil existence politického motivu a uvedl teorii, podle níž se Izrael mohl pokusit Turecko vyprovokovat. Podle něj šlo o velmi agresivní krok, který však může v nadcházejícím volebním klání vládní straně přinést politické body.

Oficiální místa v Izraeli jakékoliv politické pozadí operace odmítají a trvají na tom, že zásah byl čistě vojenskou nutností. Premiér Netanjahu i ministr obrany Israel Katz uvedli, že zpravodajské služby zachytily přípravy Turecka na rozmístění vojenského personálu, bezpilotních prostředků a systémů protivzdušné obrany na zmíněné základně. Takový krok by podle armádních zdrojů výrazně omezil manévrovací prostor izraelského letectva v syrském vzdušném prostoru.

Získané zpravodajské informace sdílely izraelské orgány také se zástupci Spojených států a se syrským prezidentem Ahmedem al-Šarou. Mezi Izraelem a Sýrií probíhají jednání zaměřená na předcházení vzájemným konfliktům, přičemž stávající stav popisuje izraelské vedení jako dosažení bezpečnostního statusu quo. Ve snaze uklidnit vzniklé napětí se šéf izraelské zpravodajské služby Mossad Roman Goffman v Jordánsku znovu setkal se syrským ministrem zahraničí Asádem al-Šajbáním.

Turecko, americká strana i domácí političtí rivalové izraelského premiéra však nadále poukazují na podezřelé načasování celého incidentu. Turecká vláda odmítla izraelské odůvodnění operace jako neobhajitelné a obvinila Netanjahua z provádění expanzivní a destabilizační politiky v celém regionu před říjnovým hlasováním. Zároveň deklarovala, že hodlá i nadále spolupracovat se syrskou vládou na legitimním základě.

Vzájemná rétorika mezi oběma státy v reakci na události dále přitvrdila. Izraelský premiér na sociálních sítích označil tureckého prezidenta za antisemitu a tyrana, který útlakem potlačuje vlastní obyvatelstvo. Dlouhodobý osobní a politický spor obou lídrů se v minulosti vyhrotil již během vojenských operací v Gaze, Libanonu a vůči Íránu, přičemž Erdogan opakovaně viní Izrael z válečných zločinů a Netanjahu naopak obviňuje Turecko z podpory hnutí Hamás.

Bezpečnostní analytici pro CNN upozorňují, že Netanjahuova strana v současných průzkumech veřejného mínění zaostává za svými soupeři. Kritici z řad izraelské opozice proto vyjadřují obavy, že nový bezpečnostní konflikt má zásadně změnit politickou agendu a odvrátit pozornost voličů od vnitropolitických problémů. Podle nich spoléhá izraelský premiér na to, že stav bezpečnostního ohrožení představuje krajní možnost, jak zamíchat kartami a zvýšit šance na volební úspěch.