Vyšší úmrtnost už měl jen covid. Červnové a červencové extrémní počasí má v Evropě desetitisíce obětí

Jen ve třech velkých státech Evropské unie, kterými jsou Německo, Francie a Španělsko, přesáhl počet nadbytečných úmrtí hranici 25 tisíc osob. Vlny veder sužovaly západní část Evropy opakovaně již od května a na stovkách meteorologických stanic padaly historické teplotní rekordy. Ve Francii byl zaznamenán nejteplejší den v historii měření, v Německu překonalo 46 stanic hranici 40 stupňů Celsia a Španělsko čelilo dlouhotrvajícím teplotám nad 42 stupňů.

Nejhorší situaci ze sledovaných států hlásí Německo, kde Institut Roberta Kocha odhaduje počet úmrtí spojených s vysokými teplotami na 14 tisíc v období od začátku dubna do začátku srpna. Jen během jediného týdne na konci června v zemi zemřelo 9,6 tisíce lidí nad průměrný stav. V dlouhodobých evropských statistikách vedených od roku 2008 představoval vyšší týdenní nárůst pouze červenec roku 2022 v době pandemie.

Španělsko podle údajů z monitorovacího systému Institutu zdraví Carlose III. zaznamenalo od května 4 947 úmrtí přisuzovaných horkému počasí. Letošní rok se tak v zemi stal z hlediska obětí veder nejtragičtějším v historii měření, čímž překonal dosavadní rekord z roku 2022, kdy bylo evidováno 4 520 obětí.

Jednotlivé evropské státy používají k vyhodnocování dat odlišné metodiky. Německo a Španělsko pracují s statistickými modely v reálném čase, v nichž porovnávají denní teploty s celkovou úmrtností. Přímé určení horka jako příčiny smrti bývá výjimečné, vysoké teploty většinou zhoršují chronická onemocnění srdce, cév či ledvin, což následně vede ke kolapsu organismu.

Francouzské úřady vykazují prvotní statistiky jako celkový nárůst úmrtí ze všech příčin a detailní analýzu provádějí až s časovým odstupem. Mezi koncem května a druhou polovinou července tamní zdravotnická služba zaznamenala 7,3 tisíce nadbytečných úmrtí. Tato data byla navíc založena pouze na elektronických úmrtních listech, které pokrývají zhruba 80 procent z celkového počtu.

V Itálii je sběr dat zpracováván na základě údajů z jednotlivých municipalit, což vede k výraznějším časovým posunům při publikaci konečných čísel. Epidemiologické odhady naznačují, že během jediného týdne na konci června v zemi zemřelo o 2,7 tisíce lidí více než obvykle. Celkový počet obětí veder by se tam mohl po zpracování všech statistik pohybovat mezi pěti až osmi tisíci.

Další evropské země rovněž zveřejnily předběžné odhady dopadů letních veder. V Anglii bylo zaznamenáno téměř 2,9 tisíce úmrtí spojených s vysokými teplotami během května a června. Belgie v závěru června evidovala nárůst úmrtnosti o 39 procent, což představuje 1 222 nadbytečných úmrtí, a Nizozemsko nahlásilo nejméně 900 obětí.

Analýzy připravené pro Evropskou komisi uvádějí, že v Polsku si červnová vlna veder vyžádala přes tisíc obětí nad běžný průměr, zatímco Švýcarsko ve stejném období zaznamenalo 220 nadbytečných úmrtí. Menší státy jako Lucembursko, Řecko, Rumunsko, Bulharsko či Dánsko hlášení zahájily s nižšími desítkami případů.

Světová zdravotnická organizace již v průběhu jara upozornila, že úmrtnost spojená s vysokými teplotami vzrostla v evropském regionu za posledních dvacet let o více než 30 procent. Tento trend má podle odborníků nadále sílit v důsledku probíhajících klimatických změn a celkového stárnutí populace.