Uprchlické kvóty nefungují, uznali v Praze nizozemští ministři. Relokace běženců vázně

"Relokační systém úplně nefunguje, musíme ten proces urychlit," uvedl ministr pro migraci Klaas Dijkkhoff. Evropská unie se podle představitelů předsednické země musí zaměřit na to, aby se naplnily všechny závazky, které už byly dohodnuty - kromě kvót jsou to i fungující hotspoty a důsledná ochrana vnějších hranic EU.

Ministr Zaorálek společně s ministrem vnitra Milanem Chovancem (ČSSD) zopakovali, že s kvótami nesouhlasí celá visegrádská skupina. "Nejenom z mých úst zaznělo, proč si myslíme, že to je věc, která nás neposouvá dopředu. Je to systém, který nemůže být životaschopný, pokud nejsme schopni ochránit vnější hranici," kritizoval Zaorálek.

Ministři obou zemí se nicméně shodli na tom, že pro zvládnutí migrace je klíčová schopnost EU hlídat vnější hranici. K tomu by mělo přispět spuštění projektu společné evropské pohraniční stráže. Dalším důležitým opatřením jsou fungující hotspoty a schopnost rozlišit, kdo do Evropy utíká před válkou, a má tedy nárok na ochranu. "Musíme oddělit ty, kdo mají právo na pomoc, a kdo nemají právo tu být," uvedl ministr zahraničí Bert Koenders.

Podle něj bylo Česko přirozeným místem jednání, protože funguje jako spojující most mezi zeměmi EU. Podle diplomatických zdrojů Nizozemci spoléhají na to, že Česko se bude jako předsednická země V4 snažit mírnit názorové střety.

Psali jsme: Plány na přemístění uprchlíků nefungují, Kolín byl možná poslední hřebíček do rakve, zní z Bruselu  

Nizozemské postoje k migraci ocenil předseda Sněmovny Jan Hamáček (ČSSD), jsou podle něho prakticky totožné s českým stanoviskem. Hamáček po odpoledním jednání s delegací ČTK řekl, že Dijkhoff kladl důraz na kontrolu hranic Evropské unie, vytvoření společné evropské pohraniční a pobřežní stráže, vznik hotspotů a také mluvil o tom, že není možné přijímat automatický mechanismus pro přerozdělování uprchlíků. Debata se dotkla i situace v Polsku po volebním vítězství konzervativního Práva a Spravedlnosti. Podle Hamáčka je nutné s Polskem vést dialog.

"Implementace relokací jak z Itálie, tak z Řecka zatím ve všech směrech vázne," stojí ve zprávě českého ministerstva vnitra. "Ač již okolo 18 členských států nabídlo volné kapacity pro přijetí žadatelů o azyl v rámci relokací (celkem 1660 osob) relokováno jich bylo pouze 259 (177 z Itálie a 82 z Řecka). Poptávka tak zatím výrazně převyšuje nabídku," konstatuje materiál.

Česko má v rámci programu během několika let přijmout celkem 2791 lidí, zastává ale nadále pozici, že proces přesídlení bude možné zahájit až v době, kdy budou plně fungovat takzvané hotspoty. "Tuto základní podmínku pro spuštění relokací prozatím nelze považovat za splněnou," konstatuje materiál.

Zpráva ministerstva vnitra bude vládu informovat také o tom, že za loňský rok v Česku o udělení mezinárodní ochrany požádalo 1520 cizinců, z nichž 470 byla udělena - 71 osobo dostalo azyl a 399 doplňkovou ochranu.