Trumpův slib deportovat 11 milionů lidí naráží na realitu. Nepomůžeme mu, vzkazují města

Donald Trump, který v roce 2024 vyhrál prezidentské volby, opět zdůraznil svůj slib masové deportace nelegálních migrantů. Tento plán, jak řekl, nebude závislý na ceně, protože podle něj nemají Spojené státy jinou možnost, než tento problém vyřešit. Trump uvedl, že jeho prioritou po nástupu do funkce v lednu bude posílení hranic a zajištění jejich bezpečnosti.

Jedním z největších právních problémů, které by mohly podle BBC nastat, je obrovská byrokracie spojená s deportací 11 milionů lidí, kteří jsou v USA bez povolení k pobytu. Deportace by znamenaly masivní nárůst soudních případů, neboť migranti mají právo na soudní projednání jejich případu, než budou vyhoštěni.

Tento proces by rovněž vyvolal obrovský tlak na imigrační soudy, které už nyní čelí velkým zpožděním. Kromě toho by Trumpova vláda čelila odporu některých měst a krajů, které přijaly zákony omezující spolupráci s imigračními úřady.

K tomu, aby bylo možné provádět masové deportace, by bylo třeba silné spolupráce mezi místními orgány a federálními imigračními agenturami, což je komplikováno nejednotností právních předpisů v jednotlivých státech. Navíc mnoho velkých měst, jako například v některých floridských okresech, již deklarovalo, že nebudou pomáhat Trumpovi s realizací jeho plánu.

Pokud by byla deportace prováděna masově, bude čelit i velkým logistickým problémům. Už dnes jsou deportace zaměřeny hlavně na migranty, kteří byli zadrženi na hranicích, a deportace z vnitrozemí USA, kde není přítomnost hlídek strážících hranici, jsou spíše výjimečné a zaměřují se na migranty s trestní minulostí. K tomu je potřeba zásadní nárůst kapacit na detenci a transport migrantů, což by si vyžádalo obrovské náklady.

Trump se rovněž vyjádřil, že by v případě potřeby nasadil Národní gardu nebo armádu k podpoře deportací, což by znamenalo zásadní změnu ve způsobu, jakým USA historicky řeší imigrační politiku. Kromě toho by plánované náklady na deportace, které se odhadují v miliardách dolarů, měly být podpořeny přísnějšími kontrolami na hranicích a přísnějšími zákony vůči zaměstnavatelům najímajícím nelegální pracovníky.

V politickém a veřejném mínění by mohly nastat velké problémy. Mnozí experti varují, že Trumpův plán může vyvolat vlnu negativní reakce veřejnosti, a to kvůli rozdělení rodin a obrazům z televize, které by ukazovaly pláč a rozdělené rodiny. Historicky bylo masových deportací v USA dosaženo pouze v minulosti během operace Wetback v roce 1954, která se však setkala s velkým veřejným odporem.

Pokud by se Trumpův plán prosadil, bylo by nutné řešit i náklady na zvýšení kapacit pro deportace a dopravu. Pokud by byl plán realizován, znamenalo by to rozsáhlé změny v imigrační politice USA, které by měly dalekosáhlé dopady jak na migraci, tak na americkou společnost.

Přestože Trump v minulosti tvrdil, že masová deportace by měla probíhat bez ohledu na náklady, reálné provedení tohoto plánu je otázkou, zda Spojené státy skutečně mají prostředky a politickou podporu na jeho uskutečnění. 

Související

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) uprchlíci Donald Trump

Aktuálně se děje

před 15 minutami

Válka na Ukrajině od dvojice fotografů.

Válku na Ukrajině lze vyřešit, ale ne rychle. Důkazem je příběh Německa po první světové válce

Historie varuje, že složité konflikty nelze ukončit rychlými ujednáními ani diktátem silnějšího. Stejně jako po první světové válce vedla touha po jednostranném řešení k dalšímu, ničivějšímu střetu, i dnešní válka na Ukrajině ukazuje, jak nebezpečné jsou ambice velmocí a selhání diplomacie. Ukrajina, usilující o svobodný rozvoj, se stala obětí opakujících se dějinných vzorců, které svět stále nedokáže překonat.

před 58 minutami

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Mnozí Ukrajinci jsou po dalším ruském útoku bez vody a elektřiny

Ukrajina čelila na začátku druhého prosincového víkendu dalšímu ruskému útoku ze vzduchu. Drony a rakety způsobily zranění několika lidí a zastavení dodávek energií na mnoha místech. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského je zřejmé, že Moskvě nejde o ukončení války. 

před 1 hodinou

Kateřina Konečná

Konečná přežila volební debakl. Komunisté nic měnit nebudou

Europoslankyně Kateřina Konečná (KSČM) bude i nadále předsedkyní tuzemské komunistické strany, kterou upozadila v říjnových sněmovních volbách, kdy neúspěšně kandidovala za hnutí Stačilo. Na mimořádném stranickém sjezdu k žádné změně v nejvyšším vedení nedojde. 

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Boris Šťastný

Další člen Babišovy vlády doplatil na zákon střetu zájmů

Nově jmenovaný premiér Andrej Babiš (ANO) nebude jediným členem vládního kabinetu, který se musel podřídit zákonu o střetu zájmů. Poslanec Boris Šťastný (Motoristé), jenž se stane ministrem sportu, prevence a zdraví, v pátek oznámil, že přerušuje živnost. 

před 4 hodinami

Vánoce, ilustrační fotografie.

Dlouhá historie vánočního koření. Sloužilo i jako lék

Advent se dnes nese ve znamení pečení cukroví, svařeného vína a punče, a tedy i vůně skořice, hřebíčku, badyánu nebo třeba vanilky. Vánoční koření má dlouhou a zajímavou historii. Zatímco dnes nám provoní a dochutí sváteční okamžiky, dříve sloužilo třeba jako lék.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

včera

Prezident Petr Pavel jmenoval Andreje Babiše předsedou vlády (foto: Tomáš Fongus)

Nezvládli krize, inklinují k neonacismu a chtějí Česko odklonit od Západu. Vžene nás nová vláda do náručí Kremlu?

Do vlády vstupují lidé, kteří v minulosti selhávali při zvládání krizí a opakují vzorce řízení, jež zemi oslabovaly ve chvílích největší potřeby. Kabinet zároveň doplňují politici s vazbami na osoby inklinující k neonacismu, což ohrožuje samotné hodnotové základy státu. Účast expertů bez exekutivních zkušeností pak posiluje riziko odklonu od evropské orientace a erozi institucí právního státu.

včera

včera

María Corina Machadová a Edmundo González Urrutia

Machadové pomohla utéct americká armáda. Z Venezuely se dostala v přestrojení

Opoziční venezuelská vůdkyně Maria Corina Machadová, nositelka Nobelovy ceny za mír, podnikla odvážnou třídenní cestu v přestrojení, aby dorazila na ceremonii do Norska. S pomocí paruky a převleku se jí podařilo proklouznout přes 10 vojenských kontrolních stanovišť ve Venezuele. Po moři přeplula Karibské moře v rybářské lodi, odkud byla následně eskortována do Osla letadlem zajištěným americkou stranou.

včera

Slovenští poslanci se poprali a pohádali

VIDEO: Rvačky, alkohol, vulgarity, ponižování žen. Ostudné zasedání parlamentu, jaké Slovensko nepamatuje

Čtvrteční zasedání slovenského parlamentu, které pokračovalo dlouho do noci, se zvrhlo v divoký sled hádek, vulgarismů a fyzických potyček. Mnozí komentátoři i opoziční poslanci se shodují, že jednání přesáhlo veškeré meze důstojnosti, jakou si málokdo pamatuje i z dob mečiarismu. Den poté, v pátek, už poslanci začali jednání výzvami k omluvě, které žádá jak koaliční Smer, tak opoziční Hnutie Slovensko.

včera

včera

včera

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinské síly znovu dobyly osady v Charkovské oblasti

Ukrajinské síly v pátek oznámily významný úspěch, když znovu dobyly dvě osady v severovýchodní Charkovské oblasti. Armádní sbor Khartia uvedl na sociálních sítích, že osvobozeny byly Kondrašivka, Radkivka a jejich okolí, a také několik čtvrtí v severní části Kupjansku. Tento klíčový železniční uzel přitom Rusko nárokovalo jako dobyté v minulém měsíci. Podle ukrajinské armády se v oblasti podařilo obklíčit několik stovek ruských vojáků.

včera

včera

Blízcí a přátelé se rozloučili s moderátorem Patrikem Hezuckým. (12.12.2025) Prohlédněte si galerii

Česko se rozloučilo s moderátorem Hezuckým. Bouček dojemně promluvil

Česko se v pátek odpoledne rozloučilo s moderátorem Patrikem Hezuckým, který na den přesně před týdnem podlehl vážné nemoci. Bylo mu 55 let. Neveřejného smutečního obřadu se zúčastnilo mnoho kolegů zesnulého a dalších osobností tuzemského šoubyznysu. V lednu se ještě uskuteční benefiční koncert v pražské O2 areně. 

včera

Ukrajina by podle mírového plánu měla vstoupit do EU v roce 2027

Ukrajina by se mohla stát členem Evropské unie k 1. lednu 2027, pokud bude přijat návrh mírového urovnání, který je v současné době projednáván v rámci amerických zprostředkovaných jednání o ukončení dlouholetého konfliktu s Ruskem. O této informaci informoval v pátek list Financial Times s odvoláním na zdroje obeznámené s obsahem dokumentu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy