Trumpův slib deportovat 11 milionů lidí naráží na realitu. Nepomůžeme mu, vzkazují města

Donald Trump, který v roce 2024 vyhrál prezidentské volby, opět zdůraznil svůj slib masové deportace nelegálních migrantů. Tento plán, jak řekl, nebude závislý na ceně, protože podle něj nemají Spojené státy jinou možnost, než tento problém vyřešit. Trump uvedl, že jeho prioritou po nástupu do funkce v lednu bude posílení hranic a zajištění jejich bezpečnosti.

Jedním z největších právních problémů, které by mohly podle BBC nastat, je obrovská byrokracie spojená s deportací 11 milionů lidí, kteří jsou v USA bez povolení k pobytu. Deportace by znamenaly masivní nárůst soudních případů, neboť migranti mají právo na soudní projednání jejich případu, než budou vyhoštěni.

Tento proces by rovněž vyvolal obrovský tlak na imigrační soudy, které už nyní čelí velkým zpožděním. Kromě toho by Trumpova vláda čelila odporu některých měst a krajů, které přijaly zákony omezující spolupráci s imigračními úřady.

K tomu, aby bylo možné provádět masové deportace, by bylo třeba silné spolupráce mezi místními orgány a federálními imigračními agenturami, což je komplikováno nejednotností právních předpisů v jednotlivých státech. Navíc mnoho velkých měst, jako například v některých floridských okresech, již deklarovalo, že nebudou pomáhat Trumpovi s realizací jeho plánu.

Pokud by byla deportace prováděna masově, bude čelit i velkým logistickým problémům. Už dnes jsou deportace zaměřeny hlavně na migranty, kteří byli zadrženi na hranicích, a deportace z vnitrozemí USA, kde není přítomnost hlídek strážících hranici, jsou spíše výjimečné a zaměřují se na migranty s trestní minulostí. K tomu je potřeba zásadní nárůst kapacit na detenci a transport migrantů, což by si vyžádalo obrovské náklady.

Trump se rovněž vyjádřil, že by v případě potřeby nasadil Národní gardu nebo armádu k podpoře deportací, což by znamenalo zásadní změnu ve způsobu, jakým USA historicky řeší imigrační politiku. Kromě toho by plánované náklady na deportace, které se odhadují v miliardách dolarů, měly být podpořeny přísnějšími kontrolami na hranicích a přísnějšími zákony vůči zaměstnavatelům najímajícím nelegální pracovníky.

V politickém a veřejném mínění by mohly nastat velké problémy. Mnozí experti varují, že Trumpův plán může vyvolat vlnu negativní reakce veřejnosti, a to kvůli rozdělení rodin a obrazům z televize, které by ukazovaly pláč a rozdělené rodiny. Historicky bylo masových deportací v USA dosaženo pouze v minulosti během operace Wetback v roce 1954, která se však setkala s velkým veřejným odporem.

Pokud by se Trumpův plán prosadil, bylo by nutné řešit i náklady na zvýšení kapacit pro deportace a dopravu. Pokud by byl plán realizován, znamenalo by to rozsáhlé změny v imigrační politice USA, které by měly dalekosáhlé dopady jak na migraci, tak na americkou společnost.

Přestože Trump v minulosti tvrdil, že masová deportace by měla probíhat bez ohledu na náklady, reálné provedení tohoto plánu je otázkou, zda Spojené státy skutečně mají prostředky a politickou podporu na jeho uskutečnění. 

Související

Marco Rubio

USA zvažují odchod z NATO

Americký ministr zahraničí Marco Rubio vyslal jasné varování evropským spojencům, že Washington po skončení války s Íránem pravděpodobně přehodnotí své další působení v Severoatlantické alianci. Tento krok následuje po rostoucí frustraci Spojených států z postupu evropských zemí, které podle Rubia odmítají poskytnout Americe nezbytnou podporu v probíhajícím blízkovýchodním konfliktu.
Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump řekl, kdy se USA stáhnou z Íránu

Prezident Donald Trump během svého posledního vystoupení v Oválné pracovně Bílého domu vyslal jasný signál, že americká vojenská přítomnost v Íránu se chýlí ke konci. Podle jeho slov by mohly ozbrojené akce skončit již během dvou až tří týdnů. Trump zdůraznil, že Spojené státy splnily své hlavní cíle, které si vytyčily před zahájením náletů na konci minulého měsíce, a nyní jsou připraveny region opustit.

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) uprchlíci Donald Trump

Aktuálně se děje

před 7 minutami

Marco Rubio

USA zvažují odchod z NATO

Americký ministr zahraničí Marco Rubio vyslal jasné varování evropským spojencům, že Washington po skončení války s Íránem pravděpodobně přehodnotí své další působení v Severoatlantické alianci. Tento krok následuje po rostoucí frustraci Spojených států z postupu evropských zemí, které podle Rubia odmítají poskytnout Americe nezbytnou podporu v probíhajícím blízkovýchodním konfliktu.

před 56 minutami

NASA zahajuje program Artemis

Den D je tady. Lidstvo se po půl století vrátí na Měsíc

Pobřeží Floridy se připravuje na historický okamžik, který svět nezažil více než půl století. Ve středu, necelou hodinu před západem slunce (u nás v noci na čtvrtek), se u mysu Canaveral očekávají davy až 400 000 lidí. Všichni tito diváci budou upírat zraky k nebi, aby spatřili start mise Artemis II, při níž se lidská posádka po téměř 54 letech vydá k Měsíci.

před 1 hodinou

soudy

Smlouvu s Vatikánem nelze ratifikovat, rozhodl Ústavní soud

Ústavní soud ve středu vynesl klíčové rozhodnutí, podle kterého část připravované smlouvy mezi Českou republikou a Vatikánem neodpovídá ústavnímu pořádku. Plénum soudu se dokumentem zabývalo déle než rok na základě podnětu skupiny sedmnácti senátorů. Dokud nebudou problematické pasáže upraveny, není možné proces ratifikace dokončit.

před 2 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump řekl, kdy se USA stáhnou z Íránu

Prezident Donald Trump během svého posledního vystoupení v Oválné pracovně Bílého domu vyslal jasný signál, že americká vojenská přítomnost v Íránu se chýlí ke konci. Podle jeho slov by mohly ozbrojené akce skončit již během dvou až tří týdnů. Trump zdůraznil, že Spojené státy splnily své hlavní cíle, které si vytyčily před zahájením náletů na konci minulého měsíce, a nyní jsou připraveny region opustit.

před 3 hodinami

Hackeři, ilustrační foto

Severokorejští hackeři zřejmě pronikli do softwaru, který využívají tisíce společností

Severokorejští hackeři pravděpodobně pronikli do softwarového balíčku, který využívají tisíce amerických společností. Podle bezpečnostních expertů jde o rozsáhlý útok na dodavatelský řetězec, jehož následky se mohou odstraňovat i několik měsíců. Odborníci, kteří na incident reagují, předpokládají, že cílem této dlouhodobé kampaně je krádež kryptoměn. Peníze získané tímto způsobem severokorejský režim často využívá k financování svých jaderných a raketových programů.

před 4 hodinami

Jaro, ilustrační fotografie.

Počasí se bude oteplovat i po svátcích, naznačuje výhled

Ještě vyšší teploty než o Velikonocích slibuje předpověď ve dnech, které budou bezprostředně následovat po svátcích. Odpolední maxima vyšplhají až na 23 stupňů. Vyplývá to z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

včera

Sídlo BIS

BIS zasáhla proti ruské stínové flotile. Rogač je nově na sankčním seznamu

Česko na základě informací Bezpečnostní informační služby umístilo Rusa Konstantina Valerijeviče Rogače na národní sankční seznam. Dotyčný podle zpravodajců zprostředkovával pojištění a poradenství pro tzv. ruskou stínovou flotilu, která se podílí na přepravě ruské ropy a je zapsána na unijním sankčním seznamu. 

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump označil Lukašenka za vysoce respektovaného prezidenta

To snad nemyslí vážně, budou si asi říkat v Evropě. Americký prezident Donald Trump zase jednou překvapil svými výroky na adresu některého ze světových politiků. Tentokrát se vyjadřoval o běloruském protějšku Alexandru Lukašenkovi. 

včera

včera

Pákistán, ilustrační foto

Válka USA s Íránem má nečekaného "vítěze". Překonal i Trumpa

Válka mezi Spojenými státy a Íránem vynesla na světlo světa nečekaného diplomatického hráče. Pákistán, země tradičně zmítaná vlastními vnitřními i sousedskými konflikty, se dokázal vmanévrovat do role klíčového prostředníka mezi Washingtonem a Teheránem. Tento úspěch je výsledkem promyšlené strategie, která využívá jak osobních sympatií amerického prezidenta Donalda Trumpa, tak specifického postavení Pákistánu v regionu.

včera

včera

Prezident Trump

Sežeňte si ropu sami. Budeme si pamatovat, že jste nám nepomohli, vzkázal rozlícený Trump Evropě

Americký prezident Donald Trump opět rozvířil vody mezinárodní diplomacie svými nevybíravými výroky na sociální síti Truth Social. Tentokrát se jeho hněv obrátil proti tradičním evropským spojencům, zejména Velké Británii a Francii. Trump těmto zemím vzkázal, aby si své zásoby ropy a leteckého paliva zablokované v Hormuzském průlivu „prostě obstaraly“ samy a přestaly spoléhat na pomoc Spojených států.

včera

Viktor Orbán

Orbán překročil meze. EU doufá, že volby znovu nevyhraje

Evropské diplomatické kruhy se netají nadějí na porážku maďarského premiéra Viktora Orbána v nadcházejících dubnových volbách. Podle průzkumu agentury Reuters mezi více než desítkou současných i bývalých úředníků panuje v Bruselu hluboká frustrace z politiky Budapešti.

včera

Těžba ropy

Světový trh s ropou se zmítá v hluboké krizi. Existuje naděje na stabilizaci dodávek?

Světový trh s ropou, který se zmítá v hluboké krizi, našel v uplynulých týdnech alespoň částečnou úlevu díky strategickému kroku Saúdské Arábie. Rijád začal odklánět miliony barelů surové ropy, které měly původně putovat přes zablokovaný Hormuzský průliv, do svého přístupu Janbu v Rudém moři. Tato naděje na stabilizaci dodávek je však nyní v přímém ohrožení poté, co do válečného konfliktu o uplynulém víkendu oficiálně vstoupili íránem podporovaní hutuští povstalci.

včera

Pentagon zvažuje, že zbraně určené pro Ukrajinu pošle na Blízký východ

Americké ministerstvo obrany se ocitlo v bezprecedentní situaci, kdy musí řešit kritický nedostatek klíčové munice. Podle informací listu The Washington Post Pentagon vážně zvažuje, že zbraně a vojenské vybavení původně určené pro Ukrajinu přesměruje na Blízký východ. Tento krok odráží rostoucí nároky, které na Spojené státy klade probíhající válečný konflikt s Íránem.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy