Premiér Sobotka se sešel s předsedou norského parlamentu Thommessen, řeč byla i o Michalákových

Praha - Předseda vlády Bohuslav Sobotka se setkal s předsedou norského parlamentu Olemicem Thommessenem, který přijel na oficiální návštěvu České republiky na pozvání předsedy Poslanecké sněmovny Jana Hamáčka. Premiér Sobotka a předseda norského parlamentu Thommessen společně jednali o česko-norských vztazích, bilaterální spolupráci i aktuálních evropských otázkách. 

Oba politici jednali česko-norských vztazích, bilaterální spolupráci a také o kauze chlapců Michalákových. Sobotka Thommessena v souvislosti s chlapci Michalákovými upozornil na mezinárodněprávní závazky norské strany vyplývající z Úmluvy OSN o právech dítěte a Evropské úmluvy o lidských právech.

Norský soud v pátek poslední den řešil odvolání Češky Evy Michalákové proti loňskému rozhodnutí úřadů o zbavení rodičovských práv k oběma synům a adopci mladšího chlapce. Zabýval se i původním návrhem matky na vrácení synů do její péče. Rozsudek nezveřejnil, Michaláková ho dostane písemně později.

Jedním z hlavních témat dnešního jednání byla spolupráce v rámci Evropského hospodářského prostoru (EHP) a Norských fondů, jejichž příjemcem je Česká republika od roku 2004. Podpora směřuje na realizaci projektů v různých programových oblastech, například ochrana kulturního dědictví, životní prostředí, věda a výzkum, vzdělávání, vnitro a justice či sociální oblast.

„Jedním z hlavních témat jednání byla spolupráce v rámci EHP a Norských fondů, jejichž příjemcem je Česká republika od roku 2004. Podpora je směřována na realizaci projektů v různých programových oblastech, např. ochrana kulturního dědictví, životní prostředí, věda a výzkum, vzdělávání, vnitro a justice či sociální oblast. Tyto projekty se v České republice těší vysoké reputaci a přispívají k dalšímu prohlubování česko-norské spolupráce," uvedl úřad vlády.

Fondy EHP a Norské fondy jsou finančním příspěvkem Norska, Islandu a Lichtenštejnska určeným ke snížení ekonomických a sociálních nerovností a k posílení vztahů s 16 zeměmi v severní, střední a jižní Evropě.

Premiér Sobotka a předseda Thommessen hovořili také o česko-norské obchodní výměně, která se v posledních letech zejména z pohledu českého vývozu úspěšně rozvíjí, a spolupráci v oblasti energetiky. Česká republika má také dlouhou tradici polárního výzkumu a čeští vědci již od roku 2007 úspěšně působí na norských Špicberkách.

„Diskutovány byly rovněž aktuální evropské otázky a nadcházející summit NATO, který se uskuteční ve dnech 8. a 9. července 2016 ve Varšavě," dodal Ayrer.

Související

Petr Fiala Komentář

Sliby, chyby? Sobotkovský obrat premiéra Fialy je výrazem odpovědnosti

Slibem nezarmoutíš, říká se u nás v kraji. To vyjadřuje i ironické ušklíbnutí nad opakovaným střídáním vzbuzování očekávání a následného nevyhnutelného zklamání, prorocky popsaného mistrem Cimrmanem už v principu jeho slavné frustrační kompozice. Ano, uhodli jste. Dnes bude řeč o předvolebním slibování. 
ČSSD Rozhovor

ČSSD si před 30 lety zvolila Zemana. Současné vedení připomíná správce konkurzní podstaty, říká politolog Bureš

Před 30 lety skončil třídenní sjezd sociální demokracie v Hradci Králové. Strana si na něm nejen změnila název, který používá dodnes (z Československá sociální demokracie na Česká strana sociálně demokratická), ale především si do čela zvolila Miloše Zemana. Jeho mandát však tehdy nebyl nikterak silný, upozorňuje politolog Jan Bureš v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Prorektor Metropolitní univerzity Praha i tak považuje zmíněný sjezd za klíčový pro úpravu do té doby nepříliš úspěšné politické strategie ČSSD. Ohledně její budoucnosti je pak spíše skeptický. Obává se, že v Česku se nyní odehrává podobný vývoj jako v jiných zemích regionu, kde zanikla skutečná levice a její místo zaujali populisté.

Více souvisejících

Bohuslav Sobotka norsko Eva Michaláková (matka českých dětí v Norsku)

Aktuálně se děje

před 16 minutami

před 1 hodinou

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 1 hodinou

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 7 hodinami

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy