Topolánek: Má práce na obrazu Česka jako moderní demokracie je zničena

Praha - Předseda ODS Mirek Topolánek v úterý agentuře Mediafax odpověděl, že ohrožení ratifikace Lisabonské smlouvy a postu českého eurokomisaře zničilo jeho práci na obrazu Česka jako moderní a sebevědomé země, část ODS a komunisté však hrozbu ztráty komisaře nepovažují za zásadní.

Předseda ODS Mirek Topolánek odkazuje dotazy na budoucnost českého zástupce v Evropské komisi na Hrad. "Směřujte prosím podobné dotazy na prezidentskou kancelář, na některého z těch našeptávačů kolem Václava Klause. Ti všechno vědí. Já ne. Já vím, že je zničena nejenom má práce na obrazu Česka coby standardní, dospělé, čitelné a moderní demokracie," odpověděl Topolánek agentuře Mediafax a dodal, že s Paroubkem, Filipem, Tlustým, Bobošíkovou a podobnými zůstane Česko zamindrákovanou, zapouzdřenou, nesebevědomou a neukotvenou zemí minulosti. "Národní obrození ve své vrcholné fázi. Hej Slované!" prohlásil šéf občanských demokratů.

Topolánek v Impulsech Václava Moravce uvedl, že by se do ratifikace neměli zahraniční politici vměšovat, protože zvyšují "vydírací schopnost a publicitu Václava Klause". V rozhovoru poznamenal, že si nemyslí, že prezidentovi jde o české národní zájmy. Klausův požadavek přirovnal k zálibě bývalého premiéra Stanislava Grosse zároveň nosit kšandy i opasek. "Vláda vyjednala opasek, Václav Klaus chce i kšandy," řekl Topolánek.

Části občanských demokratů však ztráta eurokomisaře nevadí a kladou důraz spíš na soulad Lisabonu s ústavou a postoj EU jim vadí. "Není rozhodující, jestli máme eurokomisaře, ale jestli není Lisabon v rozporu s Ústavou," prohlásil senátor Tomáš Töpfer (ODS). Poznamenal, že prezident je poslední, kdo drží danou linii. "Pokud přijetím Lisabonské smlouvy může dojít k prolomení Benešových dekretů, je správné, že prezident požaduje dodatek, který by tomu zamezil," řekl Töpfer a podotkl, že je alespoň vidět, jak se k nám EU chová. "Nepamatuji se, že by někdo podobným způsobem hrozil Francii nebo Nizozemsku, když odmítli euroústavu," uzavřel.

"Jen ať nás klidně vyloučí," prohlásil senátor Tomáš Kladívko (ODS) s tím, že pikantní by to bylo především v kontextu 20. výročí pádu komunismu. "Před 20 lety jsme začali věřit, že demokracie znamená pluralitu názorů a respektování vzájemných postojů. Současné názory některých představitelů evropských států mě připadají jako slovník sovětských představitelů za éry Brežněva," dodal Kladívko.

"Považuji toto vyjádření za vydírání Česka. Pokud už nemá Unie jinou cestu, jak nás k podpisu Lisabonské smlouvy donutit, přijde mi to na evropské politiky ubohé. Pokud bych si měla vybrat ochranu majetku českých občanů, nebo post eurokomisaře, pak nepovažuji politické zastoupení v orgánech Unie zase za tak důležité," komentovala Barrosův postoj poslankyně Kateřina Konečná (KSČM).

Pokud by prezident neratifikoval Lisabonskou smlouvu a vystupoval proti ústavní většině obou parlamentních komor, mělo by to pro Česko vážné důsledky,“ řekl Mediafaxu předseda senátního zahraničního výboru Jiří Dienstbier (bezp.). "Pozice České republiky by se de facto oslabila, protože by s námi jednali jako s potížisty, na které není spolehnutí," dodal Dienstbier s tím, že by nešlo o oficiálně deklarovanou izolaci, ale o postoj členských zemí vůči Česku.

Barrosův výrok mírní místopředseda ČSSD Lubomír Zaorálek s tím, že není zamířen pouze na Česko. "Není to jen vůči nám, je to konstatování obecné pravdy," uvedl Zaorálek.

Byvalý předseda Strany zelených Martin Bursík Mediafaxu řekl, že Barrosův výrok nechápe jako výhružku ale konstatování faktu, že se zhroutí snaha o nové uspořádání Evropské unie. "Nepřijetí Lisabonské smlouvy by nás vrátilo ke smlouvě z Nice, která ale koncipována pro evropskou patnáctku. Teď je států 27, tudíž by své zástupce v Komisi nemohla mít každá země. Je jenom logické, že v takovém případě by šla z kola ven Česká republika. Toto by si prezident Klaus mohl při své inteligenci uvědomit, " řekl Bursík.

Premiér Jan Ficher v úterý v Bruselu jednal s Barrosem o obsazení nové Evropské komise. "Pokud nebudeme mít Lisabonskou smlouvu, nebudou žádné záruky pro Českou republiku, ani pro jakýkoli další stát, že bude mít svého komisaře," řekl Barroso po rozhovoru s Fischerem. Z nynějšího znění Lisabonské smlouvy vyplývá, že by každá země měla mít svého komisaře. Podle nynějších pravidel však na všechny členy unie křeslo v komisi - unijní vládě - nevyjde. Státy se v ní budou střídat.

Sociální demokraté do komise navrhují současného eurokomisaře za Česko Vladimíra Špidlu, ODS tam prosazuje bývalého vicepremiéra pro evropské záležitosti Alexandra Vondru, zelení prosazují prezidentského kandidáta Jana Švejnara, lidovci svého místopředsedu Pavla Svobodu a komunisté europoslance a bývalého kosmonauta Vladimíra Remka.

Lisabonskou smlouvu, která reformuje instituce a rozhodování v EU, schválily všechny státy evropské sedmadvacítky s výjimkou Česka, kde pod ní chybí podpis prezidenta Václava Klause. Ten požaduje, aby česká vláda dojednala výjimku z evropské Charty základních práv. Předseda Evropské komise José Manuel Barroso v úterý v Bruselu vyzval českého premiéra Jana Fischera, aby Česko ratifikovalo Lisabonskou smlouvu ještě letos.

Související

Více souvisejících

Mirek Topolánek

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Netanjahu by prohrál, vyhraje jen díky mé podpoře, honosí se Trump. Sčítání hlasů v Izraeli pokračuje

Sčítání hlasů po pondělních parlamentních volbách v Izraeli pokračuje, přičemž průběžné výsledky přinášejí neustálý vývoj v rozvržení sil v novém Knesetu. Podle oficiálních údajů Centrální volební komise bylo sečteno již přes 57 procent odevzdaných hlasovacích lístků. Volební účast v celé zemi byla celkově vysoká a rozhodující část výsledků se nadále upíná k těsným soubojům jednotlivých politických bloků.

před 3 hodinami

Aktualizováno včera

Izrael, Jeruzalém

Volby v Izraeli skončily. První odhady favorizují Netanjahua, oficiální výsledky budou v listopadu

První televizní odhady výsledků izraelských parlamentních voleb přinesly po uzavření volebních místností nejednoznačný obraz, kdy podle exit pollů žádný z hlavních politických bloků nezískal jasnou většinu v Knesetu. Volební účast přitom dosáhla vysokých hodnot, když do osmé hodiny večerní odvolilo sedmdesát čtyři procent voličů, což představuje výrazný nárůst oproti předchozím volbám v roce 2022. Zveřejněné prognózy tak naznačují, že sestavování nové vládní koalice bude mimořádně složité.

včera

Kongres USA

Volby do Kongresu v USA: V průzkumech dominují Demokraté, Trump řekl, co udělá, pokud vyhrají

Týden před doplňovacími volbami do amerického Kongresu ukazuje nový celostátní průměr průzkumů veřejného mínění CNN Poll of Polls, že Demokratická strana si drží náskok přibližně devíti procentních bodů. Tento ukazatel sleduje takzvané generické hlasování, které měří preference voličů pro jednotlivé politické strany v kongresových okrscích napříč Spojenými státy.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump řekl, za jakých podmínek bude akceptovat výsledek voleb do Kongresu

Americký prezident Donald Trump prohlásil, že v nadcházejících doplňovacích volbách do Kongresu přijme výsledky hlasování za předpokladu, že budou probíhat poctivě, čímž opět otevřel debatu o důvěře v americký volební systém. Toto vyjádření zaznělo v době, kdy kampaň před klíčovým listopadovým dnem láme historické rekordy ve výdajích na reklamu a kdy miliony voličů již odevzdaly své hlasy v rámci předčasného hlasování napříč Spojenými státy.

včera

Alexander Stubb, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Finský a norský premiér mluvili hodinu a půl s Putinem

Finský prezident Alexander Stubb a norský premiér Jonas Gahr Støre uskutečnili vzácný společný telefonický rozhovor s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Devadesát minut trvající hovor proběhl z helsinské metropole a zaměřil se na budoucí diplomatické snahy vedoucí k ukončení války na Ukrajině. Oba severský státníci předem výslovně zdůraznili, že nejednají jménem celé Evropské unie ani Evropy jako celku.

včera

Flavio Bolsonaro

Poražený Bolsonaro dostal zákaz opustit zemi. Úřady mu zabavily pas

Porážka v prezidentských volbách přinesla brazilskému krajně pravicovému senátorovi Fláviu Bolsonarovi okamžité právní důsledky, když mu nejvyšší soud nařídil odevzdat cestovní pasy a zakázal mu opustit zemi. Toto opatření následovalo jen několik hodin poté, co v nedělním druhém kole souboje o hlavu státu podlehl levicovému kandidátovi a vítězi voleb Luizu Ináciu Luu da Silvovi.

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Jak americké volby do Kongresu ovlivní Evropu?

Nadcházející americké doplňovací volby do Kongresu budí mimořádnou pozornost v Evropě, kde političtí představitelé bedlivě sledují, jaký dopad bude mít obměna zákonodárného sboru na budoucí transatlantické vztahy, bezpečnostní záruky a obchodní politiku. 

včera

Luiz Inácio Lula da Silva, autor: Esteban Collazo

Lula da Silva přepsal politickou mapu Brazílie. Vítězstvím ve volbách to ale neskončilo

Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva dosáhl historického a nečekaného volebního vítězství, když v nedělním druhém kole prezidentských voleb porazil pravicového kandidáta Flávia Bolsonara, syna vězněného exprezidenta Jaira Bolsonara. Osmdesátiletý levicový politik tak po dramatickém obratu zajistil pro sebe a svou stranu čtvrtý mandát v čele jihoamerické země, čímž překonal dosavadní politické předpoklady.

včera

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Snaha o ovlivnění voleb? Trumpova administrativa se pokusila donutit Kalifornii zneplatnit desítky tisíc hlasů

Federální odvolací soud zamítl bezprecedentní pokus administrativy prezidenta Donalda Trumpa donutit Kalifornii, aby zrušila hlasy 20 000 lidí, o kterých tvrdí, že by mohli být cizinci. Federální vláda tvrdila, že tyto hlasy by mohly patřit osobám, které nejsou občany Spojených států. Soudní rozhodnutí tak prozatím chrání průběh probíhajícího hlasování v nejlidnatějším americkém státě.

včera

Kaja Kallasová, premiérka Estonska

Kallasová: Putin žádný zájem o mír nemá, Ukrajina očekává brutální zimu

Evropští ministři obrany a představitelé Evropské unie varovali na pondělním zasedání v Paříži, že Ukrajinu čeká velmi náročné období a ruský prezident Vladimir Putin neprojevuje reálný zájem o mír. Zasedání bezpečnostní skupiny E5, která sdružuje Francii, Velkou Británii, Německo, Polsko a Itálii, se zúčastnila také šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová a eurokomisař pro obranu Andrius Kubilius. Setkání se konalo v sídle francouzského ministerstva ozbrojených sil.

včera

Ilustrační foto

Tajemství barvy očí: Proč vás slunce oslepuje násobně víc?

Máte modré nebo zelené oči? V tom případě vám přijde hodně povědomé to, že když vyběhnete z domu na letní slunce, rychle začnete sahat po slunečních brýlích, protože to zkrátka nezvládnete. Světlé oči obsahují méně pigmentu než tmavé a citlivost na světlo s tím může souviset. Jak se s tímto problémem co nejjednodušeji poprat?

včera

Benjamin Netanjahu

Izraelským volbám dominuje téma bezpečnosti. Průzkumy ale Netanjahuovi nejsou nakloněny

Izraelští voliči dnes zamířili k volebním urnám v rámci jedněch z nejvýznamnějších a nejdůslednějších voleb v moderní historii země. Hlasování přichází poprvé od tragických událostí ze sedmého října roku 2023, kdy při útocích Hamasu zahynulo přibližně dvanáct stovek lidí. Současný premiér Benjamin Netanjahu usiluje o zisk nového mandátu v čele vlády navzdory probíhajícímu korupčnímu procesu a sílící mezinárodní izolaci státu.

včera

Donald Trump

Trump před volbami vyostřuje rétoriku. Napadá i rodiny protikandidátů

Americký prezident Donald Trump čelí ostré kritice kvůli tomu, že ve svých nedávných výrocích spojil teroristické útoky z 11. září 2001 s demokratickým kandidátem do Senátu Abdulem El-Sayedem. Tento incident se odehrál během předvolebního shromáždění v americkém státě Michigan. Podobné rétorické útoky vyvolaly vlnu pobouření napříč politickým spektrem.

včera

raketový systém Patriot

Ukrajina požádala pět evropských spojenců o poskytnutí raket do Patriotů

Ukrajina požádala pět evropských spojenců o poskytnutí deseti procent jejich stávajících zásob protiraketových systémů Patriot a IRIS-T. Tento krok má pomoci zemi čelit nadcházejícím ruským útokům během nadcházejícího zimního období. Kyjev nabízí výměnu za budoucí dodávky munice, na které má již uzavřené oficiální smlouvy.

včera

Palestina

Jak mohou výsledky voleb v Izraeli změnit Palestinu?

Výzkumník Joshua Yaphe a ředitel Dubajského centra pro výzkum veřejné politiky Mohammed Baharoon ve své analýze publikované Centrem pro národní zájem tvrdí, že se administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa po volbách v Izraeli pravděpodobně vrátí k vizi nazvané „Mír k prosperitě“. Cílem tohoto plánu je modernizace palestinské ekonomiky a přesunutí pozornosti od obtížné obnovy Pásma Gazy k novým možnostem na Západním břehu Jordánu.

včera

včera

Izrael, ilustrační foto

V Izraeli se otevřely volební místnosti. Začalo rozhodování o osudu Netanjahua

V Izraeli byly v úterý ráno otevřeny volební místnosti v rámci jedněch z nejvýznamnějších voleb v historii země. Voliči opět řeší známou otázku, zda by měl v úřadě setrvat dosavadní premiér Benjamin Netanjahu. Tyto volby jsou prvním celostátním hlasováním od teroristického útoku Hamasu z 7. října 2023. Současné hlasování tak představuje pro mnoho občanů první příležitost k vyjádření postojů vůči dosavadnímu vedení.

včera

Výhled počasí do hloubi listopadu. Meteorologové naznačili, jak bude

Z října se odpočítávají poslední dny, takže modely již vidí většinu listopadu. Meteorologové proto mohli prozradit, co nelze vyloučit v souvislosti s listopadovým počasím. Vyplývá to z nového měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy