EU chce podle Hamáčka pomáhat Afgháncům, ale ne v Evropě

Země Evropské unie chtějí pomáhat Afgháncům prchajícím před radikálním hnutím Tálibán najít útočiště v sousedních státech, nikoli však v Evropě. Podle českého ministra vnitra Jana Hamáčka se na tom dnes shodla většina unijních ministrů odpovědných za problematiku migrace.

Evropský blok by podle ministrů na pomoc státům v oblasti chtěl vyčlenit mimořádnou částku, o jejíž výši podle Hamáčka ministři nejednali. Podle informací listu Financial Times chystá Brusel pro afghánské sousedy 600 milionů eur (15 miliard korun). Eurokomisařka Ylva Johanssonová vyzvala členské státy, aby jednaly rychle a pomohly nejzranitelnějším skupinám Afghánců.

Ministři vnitra se dnes mimořádně sešli ve snaze zabránit opakování uprchlické krize, během níž mířily v roce 2015 do nepřipravené Evropy statisíce zejména syrských běženců. Organizace spojených národů odhaduje, že v důsledku nástupu Tálibánu k moci po odchodu spojeneckých vojáků by nyní mohlo z Afghánistánu prchnout přes půl milionu lidí. Velká část zemí EU dává najevo, že chce předejít jejich cestám do Evropy, což kritizují humanitární organizace.

"Migrace do Evropy není řešením, na tom jsme se všichni shodli. Současně jsme ochotni a připraveni pomáhat v místě toho problému," řekl po jednání českým novinářům v Bruselu Hamáček. Spolu s kolegy z Rakouska a Dánska vzkázal Afgháncům, že jim Evropa pomůže, pokud zůstanou v regionu.

Naproti tomu například lucemburský ministr Jean Asselborn vyzýval k tomu, aby se unijní země ujaly části lidí, kterým hrozí pronásledování novým islamistickým režimem. Podle komisařky Johanssonové by členské země mohly například nabídnout azyl ženám, soudcům, humanitárním pracovníkům či novinářům, pro něž může být Tálibán zásadní hrozbou.

"Musíme ale jednat nyní a nečekat, až na našich vnějších hranicích uvidíme nový příliv lidí," prohlásila před jednáním komisařka pro vnitřní záležitosti.

Unie se od zmíněné migrační vlny před šesti lety zatím marně snaží reformovat svůj nefunkční migrační a azylový systém, jednání o loňském návrhu komise se však kvůli zásadně rozdílnému přístupu členských zemí prakticky nepohnula z místa. Pokud by tedy do Evropy zamířilo větší množství lidí, hrozilo by patrně nové zahlcení států na jejích hranicích.

Šéfka unijní exekutivy Ursula von der Leyenová v této souvislosti nedávno vyzvala země, které se podílely na misi NATO v Afghánistánu, aby přijaly část tamních uprchlíků. Podle Hamáčka dnes jejich ministři většinou hovořili o tom, že země evakuovaly pouze lidi, kteří pro ně pracovali a o další se postarat nehodlají.

"Každý stát dělá, co může, a těch našich skoro 200 lidí je myslím velmi solidní číslo," řekl český ministr v narážce na afghánské spolupracovníky české armády evakuované v posledních týdnech do ČR.

Související

ČSSD Rozhovor

ČSSD si před 30 lety zvolila Zemana. Současné vedení připomíná správce konkurzní podstaty, říká politolog Bureš

Před 30 lety skončil třídenní sjezd sociální demokracie v Hradci Králové. Strana si na něm nejen změnila název, který používá dodnes (z Československá sociální demokracie na Česká strana sociálně demokratická), ale především si do čela zvolila Miloše Zemana. Jeho mandát však tehdy nebyl nikterak silný, upozorňuje politolog Jan Bureš v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Prorektor Metropolitní univerzity Praha i tak považuje zmíněný sjezd za klíčový pro úpravu do té doby nepříliš úspěšné politické strategie ČSSD. Ohledně její budoucnosti je pak spíše skeptický. Obává se, že v Česku se nyní odehrává podobný vývoj jako v jiných zemích regionu, kde zanikla skutečná levice a její místo zaujali populisté.

Více souvisejících

Jan Hamáček Afghanistán EU (Evropská unie)

Aktuálně se děje

před 21 minutami

Íránské jaderné zařízení Fordo

Konec íránských snah o jadernou bombu? Americký útok mohl naopak vše zhoršit, odhalila analýza

Americký útok na íránská jaderná zařízení, který prezident Donald Trump označil za „spektakulární vojenský úspěch“, sice způsobil rozsáhlé škody, ale zároveň může paradoxně urychlit ambice Teheránu získat jadernou zbraň. Analýza CNN poukazuje na to, že i když byly klíčové íránské jaderné komplexy silně zasaženy, neznamená to konec hrozby. Naopak – mohlo dojít k jejímu prohloubení.

před 1 hodinou

Ilustrační fotografie.

V hlubinách Francie tiká časovaná bomba. Může zasáhnout miliony lidí ve střední Evropě

Pod poklidným povrchem bývalého dolu Stocamine v alsaském městečku Wittelsheim leží ekologická časovaná bomba. V podzemí se nachází přibližně 42 000 tun nebezpečného odpadu – chemikálií, těžkých kovů i toxických látek, které by v případě úniku mohly kontaminovat jednu z největších podzemních vodních nádrží Evropy. Ta zásobuje pitnou vodou obyvatele Francie, Německa i Švýcarska.

před 1 hodinou

Hormuzský průliv

Íránská zbraň proti USA: Co by nastalo, kdyby Teherán uzavřel Hormuzský průliv?

Aktuální eskalace konfliktu mezi Izraelem a Íránem, vyvolaná izraelským úderem na íránská jaderná zařízení a později i na ropnou infrastrukturu, opět vnesla do světové debaty otázku uzavření Hormuzského průlivu. Toto úzké mořské hrdlo, oddělující Perský záliv od Arabského moře, je považováno za nejdůležitější světový bod pro tranzit ropy. Přes tento koridor denně proudí přibližně pětina celosvětové spotřeby ropných produktů, což z něj činí klíčový strategický cíl, jehož ohrožení by mělo okamžité dopady pro globální ekonomiku.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

včera

včera

Donald Trump

Trump ukončil Hlas Ameriky. Nechal propustit stovky novinářů

Administrativa Donalda Trumpa propustila stovky novinářů americké vládní zpravodajské agentury Voice of America (VOA), což podle mnohých fakticky znamená její zánik. Americký prezident tak pokračuje v rozsáhlém omezování federálních médií, která dlouhodobě kritizuje za údajnou „levicovou zaujatost“.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

izraelská vlajka, ilustrační fotografie

Izrael opět zachraňuje svět. Před čtyřiceti lety se mu to povedlo se Saddámem, teď se pokouší o totéž proti Íránu

Když Izrael v roce 1981 zničil irácký jaderný reaktor Osirak, sklidil celosvětové odsouzení. Přesto se později ukázalo, že šlo o krok s dalekosáhlými důsledky. Dnes se situace opakuje: izraelské letectvo zaútočilo na íránská jaderná zařízení – a Spojené státy se poprvé přidaly. Kritika je silná a riziko eskalace vysoké. Ale možná, že svět opět jednou uzná, že tento zásah přišel v pravou chvíli.

včera

OSN

Budeme se bránit, vzkázal Írán USA. Kvůli útoku žádá o zasedání RB OSN

„Spojené státy překročily velmi vážnou červenou linii tím, že zaútočily na naše jaderná zařízení. Máme právo se bránit – a toto právo uplatníme,“ uvedl Aragčí s odkazem na legitimní právo na sebeobranu. Zároveň připustil, že po tomto kroku si není jistý, „kolik prostoru pro diplomacii vůbec zbývá“.

včera

Petr Fiala

"Snad si to dobře rozmyslel." Česko reaguje na americký útok na Írán, Fiala jej hájí, Babiš varuje

Česká politická scéna v neděli reagovala na překvapivý americký útok na tři íránská jaderná zařízení, který Spojené státy provedly v noci na sobotu ve spolupráci s Izraelem. Podle prezidenta Donalda Trumpa šlo o „spektakulární vojenský úspěch“ a snahu donutit Írán ke kapitulaci v otázce jeho jaderného programu. Český premiér Petr Fiala (ODS) i ministryně obrany Jana Černochová útok v zásadě podpořili, zatímco předseda hnutí ANO Andrej Babiš vyjádřil obavy z možného zhoršení situace v regionu.

včera

včera

Napětí v USA stoupá. Trump slaví, Bílý dům se ale obává odvety Íránu

Spojené státy se ocitly v novém bodu napětí poté, co prezident Donald Trump v sobotu večer v televizním projevu oznámil „úspěšné“ letecké údery na íránská jaderná zařízení. Zatímco šéf Bílého domu zněl při vystoupení z Oválné pracovny vítězoslavně, uvnitř jeho administrativy převládá opatrnost a obavy z možné tvrdé odvety Teheránu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy