EU chce podle Hamáčka pomáhat Afgháncům, ale ne v Evropě

Země Evropské unie chtějí pomáhat Afgháncům prchajícím před radikálním hnutím Tálibán najít útočiště v sousedních státech, nikoli však v Evropě. Podle českého ministra vnitra Jana Hamáčka se na tom dnes shodla většina unijních ministrů odpovědných za problematiku migrace.

Evropský blok by podle ministrů na pomoc státům v oblasti chtěl vyčlenit mimořádnou částku, o jejíž výši podle Hamáčka ministři nejednali. Podle informací listu Financial Times chystá Brusel pro afghánské sousedy 600 milionů eur (15 miliard korun). Eurokomisařka Ylva Johanssonová vyzvala členské státy, aby jednaly rychle a pomohly nejzranitelnějším skupinám Afghánců.

Ministři vnitra se dnes mimořádně sešli ve snaze zabránit opakování uprchlické krize, během níž mířily v roce 2015 do nepřipravené Evropy statisíce zejména syrských běženců. Organizace spojených národů odhaduje, že v důsledku nástupu Tálibánu k moci po odchodu spojeneckých vojáků by nyní mohlo z Afghánistánu prchnout přes půl milionu lidí. Velká část zemí EU dává najevo, že chce předejít jejich cestám do Evropy, což kritizují humanitární organizace.

"Migrace do Evropy není řešením, na tom jsme se všichni shodli. Současně jsme ochotni a připraveni pomáhat v místě toho problému," řekl po jednání českým novinářům v Bruselu Hamáček. Spolu s kolegy z Rakouska a Dánska vzkázal Afgháncům, že jim Evropa pomůže, pokud zůstanou v regionu.

Naproti tomu například lucemburský ministr Jean Asselborn vyzýval k tomu, aby se unijní země ujaly části lidí, kterým hrozí pronásledování novým islamistickým režimem. Podle komisařky Johanssonové by členské země mohly například nabídnout azyl ženám, soudcům, humanitárním pracovníkům či novinářům, pro něž může být Tálibán zásadní hrozbou.

"Musíme ale jednat nyní a nečekat, až na našich vnějších hranicích uvidíme nový příliv lidí," prohlásila před jednáním komisařka pro vnitřní záležitosti.

Unie se od zmíněné migrační vlny před šesti lety zatím marně snaží reformovat svůj nefunkční migrační a azylový systém, jednání o loňském návrhu komise se však kvůli zásadně rozdílnému přístupu členských zemí prakticky nepohnula z místa. Pokud by tedy do Evropy zamířilo větší množství lidí, hrozilo by patrně nové zahlcení států na jejích hranicích.

Šéfka unijní exekutivy Ursula von der Leyenová v této souvislosti nedávno vyzvala země, které se podílely na misi NATO v Afghánistánu, aby přijaly část tamních uprchlíků. Podle Hamáčka dnes jejich ministři většinou hovořili o tom, že země evakuovaly pouze lidi, kteří pro ně pracovali a o další se postarat nehodlají.

"Každý stát dělá, co může, a těch našich skoro 200 lidí je myslím velmi solidní číslo," řekl český ministr v narážce na afghánské spolupracovníky české armády evakuované v posledních týdnech do ČR.

Související

ČSSD Rozhovor

ČSSD si před 30 lety zvolila Zemana. Současné vedení připomíná správce konkurzní podstaty, říká politolog Bureš

Před 30 lety skončil třídenní sjezd sociální demokracie v Hradci Králové. Strana si na něm nejen změnila název, který používá dodnes (z Československá sociální demokracie na Česká strana sociálně demokratická), ale především si do čela zvolila Miloše Zemana. Jeho mandát však tehdy nebyl nikterak silný, upozorňuje politolog Jan Bureš v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Prorektor Metropolitní univerzity Praha i tak považuje zmíněný sjezd za klíčový pro úpravu do té doby nepříliš úspěšné politické strategie ČSSD. Ohledně její budoucnosti je pak spíše skeptický. Obává se, že v Česku se nyní odehrává podobný vývoj jako v jiných zemích regionu, kde zanikla skutečná levice a její místo zaujali populisté.
Jan Hamáček

Policie odložila kauzu Hamáčkovy neuskutečněné cesty do Moskvy

Policie odložila kauzu neuskutečněné cesty do Moskvy bývalého ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD). Informaci České televize potvrdil ČTK mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) Jaroslav Ibehej. Podle policie zanikla trestní odpovědnost, protože Hamáček od dalšího jednání dobrovolně upustil.

Více souvisejících

Jan Hamáček Afghanistán EU

Aktuálně se děje

před 4 minutami

Volodymyr Zelenskyj

Rusové jsou divoši a hrozba pro svět, shodují se Ukrajinci po zničení přehrady. Záplavy zabily pět lidí

Rusové dále ostřelují Chersonskou oblast na jihu Ukrajiny, z níž se evakuují obyvatelé ohrožení záplavami. Ty s nejvyšší pravděpodobností rozpoutali právě okupanti likvidací Kachovské vodní nádrže. Zemřelo nejméně pět lidí, dalších 13 se pohřešuje. V důsledku ostřelování bylo zraněno 11 lidí. Ukrajinským úřadům se podařilo evakuovat bezmála tři tisíce osob. 

před 21 minutami

před 42 minutami

před 50 minutami

Aktualizováno před 53 minutami

před 56 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Jihočínské moře, ilustrační fotografie.

Napětí v Jihočínské moři: Zajímá Čínu i USA, brzy tu hodlá cvičit ASEAN

Asijský blok Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN) uspořádá první společné vojenské cvičení v Jihočínském moři. Podle stanice CNN půjde o nejnovější mnohostranné bezpečnostní cvičení v době rostoucího napětí a nejistoty v regionu. V Jihočínském moři se přou o moc zejména Washington s Pekingem, nicméně tato vodní plocha hraničí s břehy několika členských zemí ASEAN – a ty si nárokují svůj podíl.  

před 2 hodinami

před 2 hodinami

II. světová válka

Před 81 lety nacisté obklíčili Lidice, vypálili je do základů

9. a 10. června roku 1942 se v Československu odehrála jedna z nejtemnějších kapitol druhé světové války. Malé městečko Lidice, ležící nedaleko Prahy, bylo zcela vymazáno z mapy nacisty jako odvetná akce za atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Tento brutální čin se stal symbolem hrůzy a nespravedlnosti, kterou válka přinesla do životů mnoha nevinných lidí.

před 2 hodinami

Ilustrační fotografie.

Rusové předali Maďarsku válečné zajatce s ukrajinským občanstvím. Kyjevu nic neřekli

Ruská pravoslavná církev údajně zorganizovala předání 11 válečných zajatců zakarpatského původu Maďarsku. Bojovali na straně ukrajinských ozbrojených sil, přesto Moskva jejich navrácení nekoordinovala s Kyjevem. V zakarpatské oblasti žije výrazná maďarská menšina, která však má ukrajinské občanství. Bojovníci patrně pocházeli z řad tohoto etnika. 

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Boris Kollár

Slovensko míří k volbám, startuje kampaň. Politici si jdou po krku už delší dobu

Předseda Národní rady Slovenské republiky (NR) Boris Kollár v pátek vyhlásil konání předčasných parlamentních voleb na sobotu 30. září. Politické strany, hnutí a koalice musí 90 dní před dnem konání voleb podat kandidátní listiny a zaplatit kauci 17 tisíc eur. Ta se vrátí stranám, které ve volbách dostanou alespoň 2 % hlasů. Zveřejněním rozhodnutí o konání voleb ve sbírce zákonů začíná oficiální volební kampaň, uvedla TASR. Stalo se tak dnes. Kampaň může odstartovat, politici si ale jdou po krku už dlouho.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Terminátora měl hrát O.J.Simpson, prozradil Schwarzenegger v novém dokumentu

Bývalý hráč amerického fotbalu O.J. Simpson měl být původně obsazen do kultovní role zabijáckého robota Terminátora ve stejnojmenném filmu. Producenti ale měli dojem, že by mu nikdo neuvěřil, že může někoho zabít, prozradil v novém dokumentárním seriálu Netflixu americký herec rakouského původu Arnold Schwarzenegger.

Zdroj: ČTK

Další zprávy